Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1287734794365939713">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Jaderné elektrárny

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan schválila vláda

Vláda v pondělí projedná model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výroby.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda v pondělí. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan projedná vláda

Většina Čechů, 86 procent, by ráda zbavila závislosti země na uhlí, a to především kvůli zastavení ničení krajiny a znečišťovaní ovzduší. Vyplývá to z výzkumu publikovaného podnikatelským a inovačním centrem BIC Brno ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, který vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR. Ze studie vyplynulo, že 74 procent lidí souhlasí s tím, že je potřeba mít zdroje energie, které mohou nahradit současné uhelné elektrárny a zároveň budou šetrné k životnímu prostředí.
<blockquote>&#8222;Výzkum potvrdil, že lze rozvoj obnovitelných zdrojích stavět na pozitivních přínosech těchto technologií. Drtivá většina veřejnosti vidí v obnovitelných zdrojích řešení pro zlepšení životního prostředí a ničení krajiny povrchovými doly. Stavět lze na tom, že právě obnovitelné zdroje vnímá česká veřejnost jako zdroje pro budoucnost. Pouze naprosto zanedbatelná část veřejnosti vnímá zelenou energetiku jako zbytečnost,&#8220; uvedl Martin Sedlák, vedoucí projektového týmu a programový ředitel Svazu moderní energetiky.</blockquote>
Z dat studie vyplývá, že pro 61 procent lidí jsou obnovitelné zdroje energie nutností pro budoucnost. S ochranou ovzduší a krajiny si je spojuje 55 procent dotázaných, naopak jako zbytečnost je vidí dvě procenta lidí. Mezi řešeními technologií zelené energetiky, které lidé nejvíce preferují, podle průzkumu nejlépe dopadly vodní elektrárny. Následují větrné a solární zdroje.
Studie se dále zaměřila na postoje k možnému budoucímu rozvoji solárních a větrných elektráren z pohledu umístění. Respondenti si měli představit, že se jedná o okolí jejich obce. V případě, že by si mohli vybrat jen jednu z možností, tak by pro umístění nových solárních elektráren zvolili brownfieldy (36 procent) a bývalé skládky či povrchové doly (34 procent). U umístění větrných elektráren by podle výsledků téměř polovina (45 procent) veřejnosti souhlasila s umístěním větrné elektrárny 700 metrů od obce, třetina lidí souhlasí se vzdáleností 350 metrů od posledního domu obce.
<blockquote>&#8222;Česko se potřebuje zbavit uhlí a bez nových projektů obnovitelných zdrojů to nepůjde. Průzkum ukazuje pro veřejnost nejvíce akceptovatelné lokality pro výstavbu solárních a větrných parků. Právě tímto směrem by se měla soustředit také komunikační a podpůrné kroky vlády, které povedou k restartu výstavby obnovitelných zdrojů v Česku,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výzkum byl prováděn ve třech vlnách. První dvě se uskutečnily v prosinci 2019, třetí letos v únoru. Pro analýzu první a druhé vlny byl použit vzorek 1000 respondentů, pro třetí vlnu 750 respondentů z celé ČR. Uhelné elektrárny tradičně zaujímají největší část objemu výroby elektřiny v Česku &#8211; na celkové loňské výrobě ve výši 87 terawatthodin (TWh) se podle dat Energetického regulačního úřady podílely 47,6 procenta, když vyrobily 41,4 TWh elektřiny.

Uhlí

Průzkum: Většina Čechů by se ráda zbavila závislosti na uhlí

Správní soud v Sofii zrušil rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ bulharské společnosti Eurohold. Napsal to dnes bulharský portál money.bg, podle něhož soud verdikt vynesl ve středu.
Uvedené rozhodnutí znamená, že věc se vrací bulharské antimonopolní Komisi na ochranu hospodářské soutěže (KZK) k novému projednání. Komise se podle webu money.bg může proti tomuto závěru sofijského správního soudu do čtrnácti dnů odvolat k bulharskému nejvyššímu správnímu soudu.
Antimonopolní úřad o zablokování prodeje aktivit ČEZ v Bulharsku rozhodl 24. října. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (v té době 8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.
ČEZ i firma Eurohold následující měsíc podaly proti rozhodnutí každá za sebe správní žalobu. &#8222;Budeme se domáhat u soudu zrušení tohoto rozhodnutí, protože nám nepřijde jako relevantní. Eurohold prostě nemá nic v energetice v Bulharsku, a naopak je to relativně silná stabilní společnost, takže nehrozí, že by převzal bulharskou energetiku někdo, kdo na to nemá,&#8220; řekl tehdy ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Společnosti

Soud v Sofii zrušil zablokování prodeje aktiv ČEZ v Bulharsku

V Česku stále chybí legislativní ukotvení zařízení pro akumulaci energie, což brání jejich rychlejšímu rozvoji. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel oborové asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek. Upozornil, že Evropský parlament schválil tento měsíc významnou převahou hlasů rezoluci, která vyzývá Evropskou komisi k ještě větší podpoře akumulace energie při přeměně evropské energetiky v nízkouhlíkovou. EU počítá se všemi formami ukládání energie včetně bateriových systémů, výroby takzvaného zeleného vodíku, přečerpávacích vodních elektráren či ukládání energie do tepla, uvedl.
<blockquote>&#8222;Evropský parlament ve své zprávě výslovně vyzývá členské státy, aby přestaly obstruovat využívání akumulace a oddalovat příslušné legislativní změny na národní úrovni. Naopak je nabádá k aktivní podpoře akumulace,&#8220; řekl Fousek, který působí také jako člen představenstva Svazu moderní energetiky.</blockquote>
Asociace AKU-BAT CZ dlouhodobě prosazuje, aby byla problematika akumulace vložena do takzvané malé novely energetického zákona, která je nyní ve Sněmovně. Ukotvení až ve cela novém energetickém zákoně, který je plánován, by podle ní znamenala další zdržení.
<blockquote>&#8222;Podporou přitom rozhodně nikdo nemyslí provozní dotace, ale příslušnou úpravu právních předpisů tak, aby baterie a další formy akumulace, jako třeba Power to Gas (ukládání energie do plynu), mohly nalézt uplatnění na energetickém trhu bez zásadních legislativních bariér, které dnes svobodnému využití akumulace kriticky brání a se kterými odmítá již tři roky ministerstvo průmyslu a obchodu cokoliv udělat,&#8220; dodal Fousek.</blockquote>
Vyjádření resortu ČTK shání.
Rezoluci, která má podpořit Evropskou komisi k ještě většímu podpoře akumulace energie podle Fouska podpořilo 556 europoslanců, proti bylo 22, 110 absentovalo. Dokument mimo jiné žádá odstranění legislativních bariér v oblasti napříč členskými zeměmi i na úrovni EU. Je nezávazná, a neplyne z ní žádný legislativní efekt, podle AKU-BAT CZ se ale jedná o další významnou podporu odvětví ze strany EU.
Členy asociace <a target="_blank" href="http://www.akubat-asociace.cz/">AKU-BAT CZ</a> jsou nadnárodní energetické firmy, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, nejvýznamnější hráči na poli obnovitelných zdrojů energie, banky, univerzity, průmyslové podniky, energetické poradenské společnosti, právní firmy a výzkumné instituce. Jde například o společnosti Siemens, ČEZ nebo Solar Global.

Evropská Unie

Asociace: ČR chybí legislativa pro akumulaci, EU rozvoj podpořila

Vláda schválila další postup státu při ochraně a využívání ložisek nerostných surovin, podle kterého by se mohl do horního zákona vrátit institut vyvlastnění. Vyplývá to z informací na internetových stránkách kabinetu. Dále vláda plánuje vymezit pojem superkritické a kritické nerosty nebo převést kompetence pro vydávání závazných stanovisek k umísťování staveb v chráněných ložiskových územích z krajských orgánů na obvodní báňské úřady. Tím by doplnila surovinovou politiku státu z letošního března.
Podle pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a Českého báňského úřadu je několik základních předpokladů, které musí být naplněny, aby stát mohl využívání nerostných surovin regulovat racionálně. „Stát musí nerostné suroviny vlastnit, musí mít informace o jejich zásobách, musí je umět ochránit pro budoucí využití v rámci územního plánování. Dále musí mít možnost je využívat, musí mít z využívání svých nerostných surovin profit a negativní projevy jejich využívání musí být ekologicky a společensky akceptovatelné,“ uvádí pracovní skupina ve zprávě.
Vlastnit pozemek v místě budoucí těžby se podle skupiny stalo základem strategie odpůrců těžby z různých důvodů, jako jsou například ochrana životního prostředí nebo vlastního majetku. Tyto důvody skupina označila za pochopitelné. „Ovšem dalšími důvody jsou spekulativní zisk z prodeje pozemku těžaři nebo bránění těžbě z důvodu konkurenčního boje. Jedním z kroků ke zlepšení postavení státu jako majitele ložiska by mohl být návrat vyvlastnění do horního zákona,“ píše se ve zprávě. „Návrat vyvlastnění musí být zároveň omezen pouze na případy vyvolané potřebami státu nebo regionu,“ dodává pracovní skupina.
<figure id="attachement_17035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Lithium-725x500.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Lithium-725x500.jpg" alt="Lithium" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Doplnění surovinové politiky státu schválila vláda letos v březnu. Stát podle ní připraví do konce příštího roku program geologického průzkumu s názvem Bez nerostů nevyrostu zaměřený na nerostné suroviny využívané v nových moderních high-tech odvětvích.
Materiál dále počítá s ustanovením takzvaných superkritických surovin, jejichž možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. Půjde o zlato, lithium, uran, rubidium a cesium.
Dokument kromě toho zachovává i skupinu takzvaných kritických nerostů, které jsou mimo jiné důležité pro průmysl. Patří mezi ně antimon, beryllium, fluorit, germanium, chrom, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram, tantal, zirkonium a titan.

Rychlé zprávy

Vláda schválila podklady ke změně nakládání s ložisky nerostných surovin

Slovensko pokračuje v procesu připojení se k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC), a to prostřednictvím nového lokálního implementačního projektu, na kterém pracuje společně s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Česká republika se do projektu SIDC zapojila loni v listopadu společně s Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Všechny uvedené země následně zaznamenaly rekordní zobchodovaná množství.
V projektu nazvaném Single Intraday Coupling (SIDC) je od listopadu zapojeno již 21 evropských států. Kromě České republiky se loni v listopadu do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<a href="https://www.okte.sk/sk/informacie/oznamy/2020/07/09/zavedenie-priebezneho-vnutrodenneho-obchodovania-na-hraniciach-sk-cz-sk-pl-a-sk-hu/" target="_blank" rel="noopener">Slovensko minulý týden oznámilo</a> záměr zavedení průběžného vnitrodenního obchodování na hranicích s Českou republikou, Polskem a Maďarskem prostřednictvím lokálního implementačního projektu, který 7. července schválil řídící výbor projektu SIDC. Datum uvedení do provozu má být sděleno po finalizaci harmonogramu projektu.
<blockquote>„Celoevropské propojení vnitrodenních trhů je klíčovým prvkem pro dokončení jednotného evropského trhu s elektřinou. S rostoucím podílem obnovitelných zrdojů elektřiny v evropském energetickém mixu je propojení vnitrodenních trhů přeshraničním obchodem stále důležitějším nástrojem pro kontinuální udržování rovnováhy na trzích s elektřinou. Účelem iniciativy SIDC tak je zvýšit celkovou efektivitu vnitrodenního obchodování a zlepšit tak podmínky pro všechny účastníky trh,“ <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/2020_07_09_novy-lokalni-imp-projekt-v-ramci-sidc.pdf" target="_blank" rel="noopener">stojí v tiskové zprávě k zahájení projektu</a>.</blockquote>
V případě výše uvedených zemí, které se k projektu připojily loni v listopadu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ote-hlasi-prudky-narust-zobchodovanych-objemu-elektriny-vnitrodennim-trhu-diky-propojeni-evropou" target="_blank" rel="noopener">došlo k prudkému nárůstu zobchodovaného množství elektřiny na vnitrodenním trhu</a>. V případě České republiky došlo v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve. Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Řešení SIDC je založeno na společném IT systému s jednou sdílenou knihou objednávek (Shared OrderBook, SOB), modulem pro správu kapacity (Capacity Management Module, CMM) a modulem pro přepravu (Shipping Module, SM). Tento systém umožňuje, aby objednávky zadané účastníky trhu v jedné nabídkové zóně byly párovány s objednávkami, které účastníci trhu zadali v jakékoli jiné propojené nabídkové zóně, pokud je k dispozici přenosová kapacita.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

Slovensko se po vzoru ČR připojuje k jednotnému evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

Český provozovatel plynovodů Net4Gas odložil a omezil své plány na nová propojení plynové sítě s Polskem a Rakouskem. Vyplývá to z aktualizovaných investičních plánů na <a target="_blank" href="https://www.net4gas.cz/cz/projekty/rozvojove-plany/">webu</a> podniku, na které dnes upozornila agentura Reuters. Firma nahradila menšími dříve plánované projekty, které Evropská komise vyřadila ze seznamu prioritních infrastrukturních staveb.
Nový plán rozvoje pro období 2021 až 2030 ukazuje, že firma odložila na neurčito svůj projekt česko-polského plynovodu Stork 2, který měl posílit propojení s Polskem od roku 2023. Nahradila ho menším projektem, který by mohl zahájit provoz v roce 2027 nebo 2028.
Cílem původního projektu bylo vybudovat silné obousměrné propojení plynárenských soustav mezi Polskem a ČR, nový projekt počítá s přepravní kapacitou jen ve směru z Polska do ČR. Nárůst přepravní kapacity má být v tomto směru zhruba pětinový oproti původním plánům.
Firma rovněž zastavila projekt plynovodu BACI do Rakouska, který měl zahájit provoz v roce 2024. Nahradit by ho od roku 2026 mohl podobný, ale menší projekt. Přibližný nárůst přepravní kapacity může u nového projektu klesnout zhruba na čtvrtinu původních plánů. &#8222;Současný desetiletý plán nepočítá s projekty BACI a Stork 2 v jejich původní podobě,&#8220; uvedla firma v reakci na dotazy agentury Reuters.
Společnost upozornila, že ke změnám přistoupila poté, co se plynovody Stork 2 a BACI nedostaly na seznam projektů podporovaných Evropskou unií. Dodala, že bude kapacity pro přepravu plynu rozšiřovat v závislosti na potřebách zákazníků.
Net4Gas od roku 2013 napůl vlastní kanadská společnost Borealis Novus Parent B.V a německá pojišťovna Allianz. Firmu koupily od energetické skupiny RWE. Net4Gas provozuje více než 3800 kilometrů plynovodů, zajišťuje vnitrostátní přepravu i mezinárodní tranzit plynu. Skupina zaměstnává přes 500 lidí.
Čistý zisk skupiny Net4Gas stoupl loni meziročně o 13,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Tržby proti roku 2018 vzrostly o 9,8 procenta na 8,1 miliardy korun.

Plynárenství

Net4Gas omezil plány na propojení plynárenské sítě s Polskem a Rakouskem

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát při výstavbě mohl financovat bezúročně, za provozu se počítá s úrokem dvě procenta. Stát by měl energetické společnosti ČEZ na výstavbu poskytnout půjčku. Na stavbě by se měl podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Vyplývá to z materiálu k modelu financování nového jaderného zdroje, který by měla v pondělí projednat vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
U dvouprocentní úrokové sazby, se kterou se počítá za provozu, by měla být možnost částečného refinancování komerčním úvěrem po zahájení komerčního provozu na základě obdrženého výkupního kontraktu a podle délky podpory. Na způsobu financování a způsobu smluvních omezení rizik projektu ve výkupním kontraktu se budou měnit průměrné náklady kapitálu (WACC). Navrhovaný model počítá s rozmezím 4,1 až 5,5 procenta.
Koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let o zhruba 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Podmínky návratné finanční pomoci a tedy i parametry modelu financování budou upřesněny po jednání s Evropskou komisí. Poté bude zpracován ekonomicko-finančním poradcem státu společností Rothschild &amp; Sons Limited. Notifikace Evropské komise by měla podle vládního materiálu trvat zhruba do poloviny až konce roku 2022. Kabinet by měl do konce letošního roku obdržet informace o rozpracování, předpokládanému využití modelu financování a jednání s Evropskou komisí.
Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Podpis rámcové a prováděcí smlouvy mezi státem a společností ČEZ se z konce června posunul na polovinu července.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.
jif mal

Nové jádro v Dukovanech chce stát při stavbě financovat bezúročně

Opoziční TOP 09 sice podporuje rozvoj jaderné energetiky, vládní plán dostavby Dukovan však nikoliv. Současnou cenu dostavby za šest miliard eur (162 miliard korun) považuje za silně podhodnocenou. Vláda podle ní musí z výběrového řízení vyloučit firmy z Číny a Ruska, které představují bezpečnostní riziko. Představitelé TOP 09 to uvedli dnes na tiskové konferenci. Státní energetickou koncepci označili za zastaralou.
<blockquote>&#8222;Jaderná energetika zůstává pro energetickou soběstačnost České republiky klíčová. Považujeme za velmi důležité prodloužení životnosti dnes fungujících bloků elektráren po dobu, kdy to bude ekonomicky i strategicky výhodné. Bohužel vláda obdobně nepřemýšlí a v současném plánu dostavby Dukovan otázky týkající se jeho rentability neřeší efektivně,&#8220; řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
Vláda v květnu rozhodla, že stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Podle úterní informace Deníku N bude stát financovat projekt s dvouprocentním úrokem. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by měl být tendr na výběr dodavatele vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč.
<blockquote>&#8222;Nesmíme opomenout ani bezpečnostní riziko, které současný plán představuje. Je také nepřijatelné, aby další blok Dukovan stavěly firmy z Číny a Ruska, tedy ze států pokládajících Severoatlantickou alianci za nepřítele. Pokud vláda takové čínské a ruské firmy z výběrového řízení dopředu nevyloučí, půjde o naprosto vědomé ohrožení bezpečnosti České republiky,&#8220; uvedla poslankyně TOP 09 a členka Podvýboru pro energetiku Helena Langšádlová.</blockquote>
Podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera není rozvoj jádra jedinou cestou k lepšímu mixu výroby i spotřeby energie v České republice. &#8222;V ideální situaci můžeme snižovat naši spotřebu, postupně odstavit uhelné elektrárny, posílit podstatně podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zbytek, kromě stávajícího jádra, které bude fungovat desítky let, doplnit relativně čistým a levným plynem. Je to obvyklé evropské řešení. Bohužel, my často hledáme řešení svá, kterým rozumíme jen my sami,&#8220; řekl.
Prodloužení provozu stávajících jaderných elektráren je podle TOP 09 možné jen za předpokladu jejich plné bezpečnosti. Stát by měl také každých pět let posuzovat, zda je pro Českou republiku další rozvoj jaderné energetiky vhodný. &#8222;Inspiraci hledejme také u vývoje malých, levných, modulárních jaderných bloků. Kapacitu i dostatečnost energetických zdrojů musíme posuzovat především s partnery v našem regionu, tedy Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem,&#8220; dodal Niedermayer.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.