Společnost EP Power Europe (EPPE) z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského se stane jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. EPPE prostřednictvím své dceřiné společnosti Saale Energie podepsala dohodu o odkupu přibližně 58procentního podílu v elektrárně od společnosti Uniper a celou elektrárnu převezme s účinností od října 2021.
Dosud měla Saale Energie v elektrárně podíl asi 42 procent. Hnědouhelná elektrárna Schkopau leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko a disponuje čistým instalovaným výkonem přibližně 900 megawattů (MW). Pro porovnání, hnědouhelná elektrárna Počerady, která patří k největším uhelným elektrárnám v ČR, má instalovaný výkon pět krát 200 MW.
<blockquote>&#8222;Zavázali jsme se plnit roli spolehlivého zaměstnavatele s cílem nabídnout perspektivu 150 vysoce kvalifikovaným zaměstnancům a zajistit jim ve spolupráci s Uniperem bezproblémový přechod k naší společnosti. Zároveň přebíráme odpovědnost za zajištění dodávek elektřiny a vodní páry do přilehlé průmyslové oblasti, stejně jako dodávek trakční energie železničnímu dopravci Deutsche Bahn,&#8220; sdělil dnes ČTK generální ředitel EPPE Jan Špringl.</blockquote>
Častvaj uvedl, že dokončení transakce podléhá schválení německým antimonopolním úřadem. Podotkl, že společnost EPPE je zároveň vlastníkem těžební společnosti Mibrag, provozující povrchový důl Profen. &#8222;Přímo se tak propojuje těžba uhlí s výrobou elektřiny a zajišťují se stabilní a spolehlivé dodávky energie,&#8220; dodal.
Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů &#8211; EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EP Infrastructure sdružuje firmy EPH zabývající se přepravou, distribucí a skladováním zemního plynu, distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Do EP Power Europe patří především zahraniční výrobci elektrické energie a těžební společnosti. Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský v roce 2017, který nyní drží 94 procent akcií.
Podnikatel je podle loňského žebříčku časopisu <a target="_blank" href="https://miliardari.forbes.cz/?_ga=2.64511151.1619636440.1582193936-936101252.1562232362">Forbes</a> pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 66 miliard korun. Společnost Czech Media Invest (CMI), kterou Křetínský spoluvlastní a řídí, je od předloňska majitelem několika francouzských tiskových periodik. Jsou mezi nimi tituly jako Marianne, Elle, Télé 7 Jours, Ici Paris a France Dimanche. CMI koupil i podíl v prestižním deníku Le Monde. Křetínský je mimo jiné také spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

Elektrárny v Evropě

EPH se stane jediným vlastníkem  německé hnědouhelné elektrárny Schkopau

Akcie polských energetických společností Energa a Enea vzrostly poté, co v pátek obě skupiny zastavily financování svého společného projektu na výstavbu nového bloku uhelné elektrárny Ostroleka o instalovaném výkonu 1 GW. Důvodem byly potíže projekt financovat kvůli jeho dopadu na životní prostředí.
Minulý čtvrtek společnosti <a href="https://www.reuters.com/article/us-energa-ostroleka/investors-welcome-polands-decision-to-freeze-last-coal-fueled-plant-project-idUSKBN2081KC" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters uvedly</a>, že zastavily financování projektu o hodnotě přibližně 6 miliard polských zlotých (35 mld. Kč). Důvodem jsou finanční potíže i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv výstavba nového bloku elektrárny Ostroleka již začala.
Společnosti také uvedly, že je nutná další analýza technických a ekonomických parametrů.
<blockquote>„Pokud bude projekt zrušen, bude to mít na obě společnosti pozitivní dopad. Myslím, že se projekt pravděpodobně přeorientuje na spalování zemního plynu, i když by to znamenalo několikaleté zpoždění,“ uvedl Bartlomiej Kubicki, analytik ve společnosti Societe Generale.</blockquote>
Polská státní petrochemická společnost PKN Orlen, která plánuje převzít společnost Energa a mimo jiné je i majitelem českého Unipetrolu, naznačila, že náhrada uhlí za méně ekologicky náročný zemní plyn je možná.
V roce 2016 nově zvolená vládnoucí strana Právo a spravedlnost znovu obnovila tento dlouhodobě stagnující projekt s cílem udržet těžbu uhlí. Plány na výstavbu, která měla být dokončena v roce 2023,  jsou již od počátku terčem kritiky některých organizací, které tvrdí, že by elektrárna prohloubila závislost Polska na uhlí a navíc by byla ekonomicky nerentabilní.
Vedoucí ekologické skupiny ClientEarth pro střední a východní Evropu Marcin Stoczkiewicz k tomu uvedl, že v Polsku je uhelná energetika ostře obhajována, ale ekonomika nově budovaných projektů je stále horší, zejména vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek.

Uhlí

Výstavba polské elektrárny Ostroleka byla pozastavena, místo uhlí možná bude spalovat plyn

V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic, fungovat by měly nejpozději od dubna. Cena vyjde 600.000 korun za rok, pokud by se musely budovat ještě nějaké další vrty, jeden by vyšel zhruba na čtvrt milionu korun. Stát plánuje také měření hluku a emisí v oblasti. Návrh projedná v pondělí kabinet Andreje Babiše (ANO).
Ministerstvo životního prostředí s polským plánem na rozšiřování přeshraničního dolu nesouhlasí. Liberecký kraj již avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování. Česko má dlouhodobě obavy, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.
Polská strana by podle materiálu, který bude mít k dispozici vláda, měla také poskytnout bilanci podzemní vody pro modelové stavy v roce 2015 a 2044 s variantami stavů vody s a bez těsnící stěny.
<blockquote>&#8222;S ohledem na zvyšování imisních příspěvků dolu Turów v závislosti na postupu těžby k českým hranicím česká strana trvá na realizaci opatření pro snižování emisí prachových částic, jako jsou zejména úpravy při transportu elektrárenských popílků, zakrytí přesypů, instalace větrných bariér v blízkosti zásobníku uhlí, snížení frekvence dopravy při přepravě uhlí o 50 procent a řízení systému zásobníku uhlí v závislosti na meteorologických podmínkách a imisních koncentracích prachových částic,&#8220; dodává materiál.</blockquote>
Celkově mají stát měření imisí, ale také například hluku, jednotky milionů korun.
V lednu vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA, kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že polské úřady v souhlasném stanovisku tvrdí, že rozšíření těžby v Turówě nebude mít na české občany žádný vliv. Česko má opačný názor a pouze na polská ujištění se nemůže spoléhat, proto chce i prostřednictvím Evropské komise vyvíjet na Polsko další tlak, aby svůj postoj změnilo, řekl Brabec.
Česko v jednání s Evropskou komisí podle Brabce upozorňuje na možná porušení směrnice o EIA nebo směrnice o vodách. Brabec také podotkl, že kompenzační opatření, k nimž se Polsko zavázalo, zatím nejsou vyzkoušená. Připomněl, že už v 80. letech kvůli těžbě v Turówě poklesla podzemní voda na Frýdlantsku, nyní by dopady kvůli suchu byly ještě horší. &#8222;Tenkrát to region ještě zvládl, protože vody bylo dost. Kdyby se něco podobného stalo teď, klesne to na nulu. Nezůstane žádná voda ve studních,&#8220; řekl ministr.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti záměru brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.

V okolí Turówa se budou zjišťovat dopady těžby, bude víc měřidel

Němečtí ekologičtí aktivisté dnes ráno obsadili novou uhelnou elektrárnu Datteln 4, která má být spuštěna v létě. Na místě je podle policie ze západoněmeckého Recklinghausenu na 120 lidí. Akční spolek Ende Gelände, který proti elektrárně protestuje, hovoří o 150 účastnících protestu. Nová elektrárna je považována za jednu z nejmodernějších svého druhu v Evropě.
Demonstranti podle dostupných informací pronikli k elektrárně na černé uhlí tak, že vylomili vstupní bránu.
Německá vláda se na začátku roku dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Hnědouhelné elektrárny mají být postupně odpojovány od sítě, ale porúrská elektrárna Datteln 4 o výkonu 1100 megawattů má být naopak v létě uvedena do provozu, a to navzdory opačnému doporučení expertní uhelné komise.

Německo

Aktivisté vnikli do budované německé uhelné elektrárny Datteln 4

Berlín 29. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Německá vláda dnes schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. S útlumem se začne letos, zcela využívat energii z uhlí spolková republika přestane nejpozději v roce 2038. Návrh zákona ještě musí projít parlamentem, což by ale neměl být problém. Stát se tak má v polovině roku.
Návrh stanoví přesné termíny, kdy se odpojí bloky jednotlivých hnědouhelných elektráren a kdy se ukončí těžba ve zbývajících hnědouhelných dolech. Německo je dnes největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 23 procenty.
Za předčasné uzavírání hnědouhelných elektráren a dolů dostanou firmy odškodnění v celkové výši 4,35 miliardy eur (110 miliard Kč). Část z těchto prostředků obdrží i společnosti Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, a Leag, kterou vlastní EPH a PPF Investments.
S dalšími 40 miliardami eur (přes bilion Kč), jejichž rozdělení se věnuje separátní zákon, se počítá na podporu spolkových zemí Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, na které útlum těžby nejvíce dopadne.
<figure id="attachement_48686" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/9nova-moderni-cernouhelna-elektrarna-800x531.jpeg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/9nova-moderni-cernouhelna-elektrarna-800x531.jpeg" alt="Nová moderní černouhelná elektrárna Moorburg, která v Hamburku nahradila jaderný zdroj (zdroj Wikimedie, Ajepbah)." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zatímco ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) plán považuje za průlom v oblasti ochrany klimatu, organizace na ochranu životního prostředí mají ústup od uhlí za příliš pomalý. Německo by podle nich s uhlím mělo skončit už v roce 2030. Dnes schválený návrh počítá s tím, že se tak v případě příznivého vývoje nemusí stát až v roce 2038, ale už o tři roky dříve.
Úbytek energie z uhlí a jádra, s nímž Německo skončí už v roce 2022, chce v příštích letech země nahradit především zvýšením množství energie z obnovitelných zdrojů. Její podíl na energetickém mixu loni činil 42,6 procenta a do roku 2030 má stoupnout na 65 procent.
Emise skleníkových plynů mají v roce 2030 být o 55 procent nižší než v roce 1990. Do konce loňského roku klesly o 35 procent.

Německá vláda schválila návrh zákona pro útlum uhelné energetiky

Německo se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová v Polsku natáčela film o největší uhelné elektrárně v Evropě, označované také za největšího samostatného znečišťovatele ovzduší na kontinentu. Do objektu však nebyla vpuštěna, a tak se musela spokojit s natáčením z veřejně přístupné vyhlídky na elektrárnu a přilehlý hnědouhelný důl pod dohledem policie. Uvedla to dnes polská zpravodajská televize TVN 24 s připomínkou, že mladá Švédka jako &#8222;hlas generace&#8220; inspiruje a strhává davy.
<blockquote>&#8222;Švédka přijela 14. ledna na vyhlídku Kleszczów, odkud je vidět na povrchový důl a elektrárnu Belchatów,&#8220; řekla televizi Ewa Maciejewská z místní policie.</blockquote>
Vše se podle ní odehrálo v klidu. Belchatów se nachází asi 100 kilometrů severně od Katovic.
Policisté podle tisku provázeli aktivistku poté, co je přivolali hlídači elektrárny. Thunbergová nejprve požádala skupinu PGE, jíž důl a elektrárna patří, o svolení s natáčením v elektrárně, ale firma s tím nesouhlasila.
Televize připomněla, že to není poprvé, kdy elektrárna Belchatów sehrává roli pozadí pro akce ekologických aktivistů. Loni na její chladírenskou věž aktivisté Greenpeace promítali portrét premiéra Mateusze Morawieckého s nápisem Hanba. Protestovali tak proti tomu, že šéf vlády zablokoval přijetí závazku, že Evropská unie dosáhne do poloviny století klimatické neutrality. Tvrdili také, že tato elektrárna vypouští nejvíce emisí oxidu uhlíku v Evropě.
Elektrárna Belchatów dosahuje výkonu 5298 MW. Připadá na ni výroba pětiny elektřiny v Polsku, kterou zásobuje skoro 11,5 milionu domácností. PGE tvrdí, že patří mezi nejmodernější uhelné elektrárny na světě a že je největší elektrárnou fungující na hnědé uhlí na světě.
Polsko je zemí, jejíž energetika je výrazně závislá na uhelných elektrárnách. Těžba uhlí zaměstnává přes 80.000 Poláků. Polská vláda počítá s tím, že uhlí bude i v roce 2030 pokrývat 60 procent spotřeby elektřiny v zemi. Polská vláda strany Právo a spravedlnost se pokračujícímu využívání uhlí výrazně nebrání, přestože zdejší ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Ekologičtí aktivisté mají za to, že Varšava ve prospěch krátkodobých vnitropolitických cílů opomíjí práci na jakékoli skutečné strategii sledující odklon ekonomiky od uhlí.
msk mka

Životní prostředí

Ekologická aktivistka Greta Thunbergová v Polsku natáčí film o největší evropské uhelné elektrárně

Evropská komise má do roku 2021 zrevidovat pravidla pro přidělování státní podpory, aby lépe vyhovovaly současným požadavkům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu (<a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs">European Green Deal</a>). Pravidla mají ulehčit podporu předčasného uzavírání uhelných elektráren nebo centrálního zásobování teplem. Naopak o jaderné energetice se sdělení komise nezmiňuje.
V rámci příprav na transformaci energetiky v přicházející dekádě je stále více zřejmé, že přechod nebude pro Evropu lacinou záležitostí. Svědčí o tom i nedávný <a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5269-2020-INIT/en/pdf">dokument</a> Evropské komise z 15. ledna, ve kterém jsou zadány konkrétní úkoly Evropské komisi směřující, mimo jiné, do oblasti státní podpory.
Evropské komise, zdá se, počítá s tím, že pokud by se měla spoléhat pouze na tržní síly, nových klimatických závazků spíše nedosáhne, a proto musí vytvořit vhodný systém, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Za současných tržních podmínek se na trhu s elektřinou stále uplatňují uhelné elektrárny, a to i přes podstatný nárůst ceny emisní povolenky. Jejich výroba je ovšem z pohledu Zelené dohody pro Evropu nejméně žádaná, a proto by nová pravidla pro státní podporu měla umožnit kompenzace provozovatelů uhelných elektráren, přičemž by nemělo docházet k překompenzaci.
<img class="alignleft size-full wp-image-80230" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg.jpg 750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg-725x408.jpg 725w" alt="" width="750" height="422" />Kromě toho se Rada EU zmiňuje i o revizi podmínek pro státní podporu směřující k účinnému využívání soustav centrálního zásobování teplem nebo  energetické účinnosti budov.
Dokument se ovšem nezmiňuje o možné státní podpoře pro výstavbu nových jaderných bloků. Ty sice obecně nejsou ze státní podpory vyloučeny (viz dostavby jaderných elektráren v Hinkley Point C nebo Paks), ale mimořádných výhod se z nových pravidel zřejmě nedočkají.
O tom svědčí aktuální, spíše zdrženlivý (až negativní) přístup Evropské unie k podpoře výstavby jaderných elektráren. Evropská unie v Zelené dohodě pro Evropu sice nakonec zcela <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-16/green-finance-deal-reached-by-eu-states-on-nuclear-compromise">nevyloučila jádro (společně se zemním plynem)</a> jako možný zdroj elektřiny, ale nebude možné na <a href="https://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/nuclear-excluded-from-eus-new-just-transition-fund">něj získat podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci</a>.
S ohledem na to, že výstavba jaderné elektrárny v současných tržních podmínkách není návratnou investicí, se i v České republice počítá s určitou formou státní podpory. Ta může mít mnoho podob, od přímé garance výkupních cen, přes garanci úvěrů, až po určitou formu prodejní (put) nebo nákupní (call) opce za předem stanovených podmínek. Notifikace státní podpory se proto při současném sentimentu může stát podstatnou překážkou.

Evropská Unie

Evropská unie zreviduje pravidla pro státní podporu, zaměří se i na kompenzace uhelných elektráren

Rozhodnutí opustit v Německu výrobu elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období znamená, že do deseti let zanikne asi 6000 pracovních míst. Uvedla to dnes německá společnost RWE, která je největším producentem elektřiny v Německu. Spolková vláda se dnes nad ránem dohodla na podmínkách přechodného období s představiteli spolkových zemí, kde se těží uhlí. Na kompenzaci zaměstnancům, firmám a místním vládám vynaloží přes 40 miliard eur (přes bilion Kč).
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že v krátkodobém výhledu zanikne 3000 pracovních míst. Do roku 2030 to dohromady bude 6000 míst. Počet zaměstnanců v celém odvětví (těžby a zpracování) hnědého uhlí za pouhých deset let klesne o 60 procent,&#8220; řekl podle agentury Reuters generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz.</blockquote>
Rozhodnutí zanechat výroby elektřiny z hnědého uhlí dopadne plnou vahou právě na jeho podnik.
Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.
Firma uvedla, že nadále stojí za podnikáním v uhelném sektoru a nemá v úmyslu aktivity s ním spojené prodávat. Nepočítá ani s dopadem na plánovanou výplatu dividendy za rok 2019. Zdroje agentury Reuters uvedly, že RWE by jako kompenzaci za odchod od hnědého uhlí mohla dostat kolem 2,6 miliardy eur.
Německo se dnešním rozhodnutím stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna bude odstavena ještě letos. Německo je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi v Německu tvořily páteř těžkého průmyslu.

RWE: Odchod od hnědého uhlí v Německu bude stát 6000 míst

Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl dnes mluvčí vlády. Velkou část kompenzací má dostat i společnost Mibrag.
Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Dva vládní zdroje agentuře Reuters řekly, že 2,6 miliardy eur se chystá vláda na kompenzacích zaplatit elektrárenské společnosti RWE a 1,75 miliardy eur těžební firmě Mibrag. &#8222;V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Dnešnímu oznámení předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Jejich jednání trvalo až do brzkého rána. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová řekla, že osm &#8222;velmi starých a špinavých&#8220; elektrárenských bloků má být nyní rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.
Součástí balíčku je ale i potvrzení toho, že nová a kontroverzní uhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper v Severním Porýní-Vestfálsku bude uvedena do provozu.
Podle agentury DPA má například elektrárna na hnědé uhlí v Schkopau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zůstat v provozu do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se přitom obával, že elektrárna bude muset být odpojena dříve, už v roce 2026, ve prospěch elektrárny Datteln.
Další hnědouhelná elektrárna, Jänschwalde v Braniborsku, má být od sítě odpojena do konce roku 2028, uvedla dnes spolková vláda. Tato elektrárna, kterou provozuje společnost Leag, je třetí nejvýkonnější v Německu, pokud se započítají i záložní bloky. Ty mají být připraveny ke spuštění v případě, že výroba elektřiny například za extrémního počasí nedokáže pokrýt spotřebu.
První bloky saské uhelné elektrárny Boxberg mají být vypnuty v roce 2029, elektrárna Lippendorf jižně od Lipska pak do konce roku 2035, oznámila vláda. Část elektrárny Boxberg bude následovat až ke konci roku 2038.
Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde. Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí. Přesná výše odškodnění na pracovníka však není známa, poznamenal Reuters.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty.
Plány německé vlády jsou součástí opatření, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hnědé uhlí, neboli lignit, je považováno za nejvíce znečišťující typ uhlí, částečně kvůli jeho nízké výhřevnosti.