Polský státní plynárenský podnik Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo (PGNiG) odhalil nový <a href="http://en.pgnig.pl/news/-/news-list/id/pgnig-launches-new-hydrogen-program/newsGroupId/1910852">vodíkový program</a> v hodnotě 31 milionů PLN. Náplní programu bude výstavba vodíkové plnící stanice a jednotky pro výrobu „zeleného“ vodíku.
Program Vodík – Čisté palivo pro budoucnost sestává z několika projektů, které jsou zaměřeny na řadu aktivit, od <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">produkce „zeleného“ vodíku</a>, přes ukládání a distribuci vodíku, až po jeho průmyslové aplikace pro výrobu energie. Účelem tohoto programu je prozkoumat možnosti spojené s ukládáním a přepravou vodíku přes plynárenskou soustavu.
<blockquote>„Realizací projektů zaměřených na vodík a jeho využití v plynovodech PGNiG přispěje k růstu trhu pro alternativní paliva, a tím pomůže Polsku splnit klimatické cíle EU,“ prohlásil Jerzy Kwieciński, předseda správní rady společnosti PGNiG.</blockquote>
PGNiG oznámil, že má během následujících čtyř let v plánu vyčlenit pro výzkum v rámci zmiňovaného programu více než 31 milionů PLN (zhruba 187 milionů Kč).
<h2>Zkušební plnící stanice</h2>
Cílem projektu The Hydra Tank, který je zatím v nejpokročilejší fázi, je vybudovat zkušební vodíkovou stanici. PGNiG sdělil, že již podepsal smlouvu s konsorciem společností z Polska a Spojeného království se záměrem tuto plnicí stanici navrhnout a postavit.
Stanice by se měla nacházet nedaleko stávající plnící stanice na CNG v ulici Prądzyńskiego ve varšavském městském obvodě Wola. Její uvedení do provozu je plánováno na rok 2021.
<blockquote>„Počáteční fází celé operace bude pilotní test pro PGNiG spojený s výzkumnou činností,“ uvedl Arkadiusz Sekściński, místopředseda správní rady pro rozvoj společnosti PGNiG.
„Chceme, aby vodík doplnil stávající paliva PGNiG zahrnující například CNG a LNG, která ženou vývoj nízkoemisní mobility v Polsku dopředu,“ dodal.</blockquote>
<h2>Jednotka pro výrobu „čistého“ vodíku</h2>
PGNiG také začal zkoumat možnosti ukládání a přepravy vodíku v souvislosti s využitím plynárenské infrastruktury.
Součástí projektu InGrid, který vychází z konceptu <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, je výstavba jednotky pro výrobu „zeleného“ vodíku s využitím elektřiny ze solárních panelů. Jednotka bude postavena u pobočky PGNiG ve městě Odolanów a výroba má být spuštěna v roce 2022.
<blockquote>„Tato jednotka nám umožní otestovat celý proces, od výroby zeleného vodíku k samotnému dodání zákazníkům,“ vysvětlil Sekściński.</blockquote>
Centrální analytická laboratoř PGNiG se zároveň chystá rozšířit svou výzkumnou činnost s cílem stát se prvním výzkumným centrem v Polsku a jedním z mála v Evropě, které poskytují testovací služby na čistotu vodíku. Jakmile získá potřebné akreditace, bude laboratoř testovat alternativní paliva pro PGNiG a začne komerčně nabízet své testovací služby třetím stranám.

Čistá mobilita

Polský PGNiG představil ambiciózní vodíkový program

Gobální poptávka po vodíku by kvůli pandemii koronaviru měla letos klesnout meziročně o 1,6 % na 73,3 milionů tun, a to zejména kvůli poklesu poptávky po ropných produktech. I přes uvedený pokles očekávají analytici z S&amp;P Global Platts Analytics, že během 10 let vzroste poptávka po vodíku o více než 4 mil. tun/rok.
Výrobní kapacita vodíku v rafinériích by měla letos vzrůst o jeden milion tun za rok namísto původně plánovaných 1,7 mil. tun/rok.
<blockquote>„I přes nižší střednědobý růst stále očekáváme nárůst o více než 4,25 mil. tun vodíku za rok během následující dekády, “ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/podcasts/crude/051820-congress-fossil-fuels-green-stimulus" target="_blank" rel="noopener">uvedl Platts Analytics</a> ve svém čtvrtletním reportu Hydrogen Market Monitor.</blockquote>
Analytici z Platts Analytics očekávají silný růst poptávky po vodíku zejména při výrobě čpavku. Poptávka po vodíku v tomto sektoru by do roku 2023 měla vzrůst na 37 mil. t/rok ze zhruba 35 mil. t/rok odhadovaných pro rok 2020.
<figure id="attachment_83919" class="wp-caption aligncenter" style="width: 817px;"><img class="size-full wp-image-83919" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-globální-poptávky-po-vodíku.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-globální-poptávky-po-vodíku.jpg 817w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-globální-poptávky-po-vodíku-512x233.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-globální-poptávky-po-vodíku-768x350.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-globální-poptávky-po-vodíku-725x330.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-globální-poptávky-po-vodíku-800x364.jpg 800w" alt="Vývj globální poptávky po vodíku a struktura poptávky. Zdroj: S&amp;P Global Platts Analytics" width="817" height="372" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj a struktura globální poptávky po vodíku (mil. tun). Zdroj: S&amp;P Global Platts Analytics</figcaption></figure>
Platts Analytics dále očekává, že během následujících 5 let by měly být zprovozněny nové elektrolyzéry využívané pro výrobu vodíku o celkovém příkonu 640 MW. Téměř 70 % z této hodnoty by mělo být uvedeno do provozu do konce roku 2022.
S&amp;P Global Platts upozornil také na pokles výrobních nákladů na vodík (při započtení investičních výdajů) vyrobený parním reformováním metanu v Japonsku na 2,09 USD/kg, což odpovídá zhruba 49,4 EUR/MWh (vztaženo k spalnému teplu). Na konci března dosahovaly výrobní náklady 2,27 USD/kg (zhruba 53,7 EUR/MWh).

Komoditní trhy

Kvůli koronaviru klesne letos i spotřeba vodíku, v příští dekádě má však růst

Pandemie COVID-19 značně komplikuje rozvoj vodíkového hospodářství v Evropě. Podle <a href="https://hydrogeneurope.eu/news/post-covid-19-and-hydrogen-sector-hydrogen-europe-analysis">analýzy od asociace Hydrogen Europe</a> se ekonomická recese projeví zejména na snížené ochotě společností investovat do vodíkových technologií a jejich využití.  Hydrogen Europe proto zdůrazňuje potřebu sektoru na krizi jednotně a koordinovaně zareagovat. Rovněž vyzývá Evropskou komisi k zavedení podpůrných finančních a regulatorních opatření, která budou v souladu s klimatickými a ekonomickými cíli Evropské unie.
Ekonomická krize vyvolaná koronavirovou pandemií může zpomalit zavádění a komercializaci vodíkových technologií v dopravě, průmyslu a energetice. Studie od Hydrogen Europe zmiňuje tři zásadní výzvy, kterým bude vodíkový sektor v tomto ohledu čelit.
Zaprvé, malé podniky zaměřené na inovace v oblasti vodíku a palivových článků, o které se opírá celý sektor, se budou potýkat s citelnými finančními ztrátami. Tyto ztráty je mohou vést k hromadnému propouštění personálu, a dokonce k bankrotům. Zadruhé, pokud evropské závazky k naplnění klimatických cílů budou upozaděny, mohlo by to vést k zásadním škrtům v investicích firem do nízkoemisních technologií. Třetím rizikem může být, že investoři v souvislosti s výše zmiňovaným nebudou mít motivaci nadále financovat vodíkový sektor a podporovat jeho růst.
Podle Hydrogen Europe je potřeba ke krizi zaujmout rázný společný postoj. Proto ve své analýze vybízí Evropskou komisi a ostatní příslušné tvůrce politik, aby podnikli nezbytné kroky ke zmírnění negativních dopadů na vodíkový sektor. Vedle finanční injekce v hodnotě 450 – 500 milionů eur pro zasažené podniky je potřeba sektor ubezpečit, že má nadále politickou podporu navzdory stávající krizi.
Finanční podpora poskytnutá v sektorech energetiky, dopravy a průmyslu musí vycházet ze závazků k dekarbonizaci v krátkodobém až střednědobém horizontu. Je také potřeba zajistit pokračující partnerství výzkumného a inovačního sektoru v oblasti čistého vodíku a nadále rozšiřovat pole působnosti obou sektorů a prosazovat jejich finanční podporu.
Klíčovými pro odemknutí prvních komerčních trhů by se měly stávat také tržní pobídky, jako například kvóty na podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energie, nové regulace a veřejné financování. Hydrogen Europe se s odvoláním na svoji analýzu domnívá, že by tyto druhy podpory významně pomohly k záchraně tisíců specializovaných pracovních míst a řady investičních projektů, jejichž hodnota by v roce 2030 mohla dosahovat až 130 miliard eur.
<a href="https://hydrogeneurope.eu">Hydrogen Europe</a> je evropská asociace zaměřená na vodíkové a palivočlánkové technologie.  V současnosti zastupuje přes 160 firem ze soukromého sektoru, 78 výzkumných organizací a 21 národních asociací. Sdružuje hráče z vodíkového sektoru s cílem uvést vodíkové a palivočlánkové technologie do komerční fáze a přispět tím k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.  Je partnerem Evropské komise v partnerství veřejného a soukromého sektoru nazvaném Společný podnik pro palivové články a vodík.

Akumulace energie

Studie Hydrogen Europe: Reakce vodíkového sektoru na koronavirus

Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/simson/announcements/speech-commissioner-simson-energy-solutions-high-level-debate-role-industry-implementation-european_en">Kadri Simsonové</a> bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/hydrogen-will-be-central-to-energy-system-integration-eu-says/">Euractiv</a>. 
<h2>Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“</h2>
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Zelené dohody</a> a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">Klimatického zákona</a>, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
<blockquote>„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.</blockquote>
<h2>Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík</h2>
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.</blockquote>
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">modrý vodík</a>. Podle zástupce norské energetické společnosti <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">Equinor</a> Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.

Evropská Unie

Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Zahraniční portál S&amp;P Global Platts se vzhledem k rostoucí atraktivitě vodíku jako alternativního paliva rozhodl více zaměřit na trh s touto komoditou a její potenciál. Aktuální cena vodíku se započtením investičních výdajů se <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/040120-platts-expands-hydrogen-assessments?fbclid=iwar3fwc2cb2mn2ipkt4hpnl41ruyz8gysw52t5vktlbkckxiqfbagbia-q1u" target="_blank" rel="noopener">podle Platts</a> pohybuje v Japonsku kolem 2,08 USD/kg (zhruba 49 EUR/MWh), v Kalifornii kolem 1,99 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) a v Nizozemsku kolem 1,04 EUR/kg (zhruba 26 EUR/MWh).
Analytici z Platts připomněli, že ačkoliv je v současné době hodně popularizován termín <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34" target="_blank" rel="noopener">„zelený“ nebo „čistý“ vodík, který je vyráběn pomocí elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů</a>, tradiční výroba vodíku tzv. parním reformováním zemního plynu či syntetického plynu vyrobeného z uhlí by mohla uspokojit očekávánou rostoucí potávku po vodíku.
<blockquote>„Výroba vodíku ze zemního plynu je vyspělý a relativně levný způsob výroby vodíku při ceně pod 1 USD/kg (zhruba 24 EUR/MWh – pozn. red.) za určitých okolností. Tento způsob se navíc skvěle hodí ke snaze o dekarbonizaci, jelikož může být efektivně využita technologie pro zachytávání uhlíku a tím snížen potenciál pro globální oteplování bez toho, aniž by bylo upuštěno od využití spolehlivých a dostupných fosilních aktiv,“ uvedl Zane McDonald, seniorní analytik v S&amp;P Global Platts Analytics.</blockquote>
Platts dále uvedl, že ve světě existuje nekolik průmyslových oblastí, jako je například Rotterdamský přístav, kde je stávající plynová infrastruktura využívána k produkci, přepravě a skladování vodíku. Připomněl také, že <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/shell-and-gasunie-chteji-severu-nizozemska-postavit-velkou-vyrobnu-vodiku" target="_blank" rel="noopener">nizozemský ropný gigant Shell společně se svými partnery plánuje do roku 2027 výstavbu největšího evropského projektu pro výrobu vodíku za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie</a>.
<h2>Cena vodíku se podle regionu značně liší</h2>
Platts odhaduje, že cena vodíku (při započtení investičních výdajů) vyrobeného parním reformováním metanu se aktuálně v Japonsku pohybuje kolem 2,08 USD/kg (zhruba 49 EUR/MWh) a v Nizozemsku kolem 1,04 EUR/kg (zhruba 26 EUR/MWh). Pro jižní Kalifornii odhaduje cenu vodíku vyráběného pomocí elektrolýzy vody na 1,99 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh).
Pro srovnání, cena „čistého“ vodíku se aktuálně podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) pohybuje mezi 2,5 a 4,5 USD/kg. <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34" target="_blank" rel="noopener">Ve své optimitické projekci BNEF odhaduje</a>, že při započtení nákladů na skladování a přepravu by cena za „čistý“ vodík v Číně, Indii a západní Evropě mohla spadnout až k 2 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) v roce 2030 a následně na 1 USD/kg (zhruba 23 EUR/MWh) v roce 2050.
<h2>Vtláčení vodíku do plynárenské soustavy</h2>
Francie a další evropské země studují možnosti mísení zemního plynu s „čistým“ vodíkem za účelem snižování emisí skleníkových plynů. <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/francie-by-budoucnu-mohla-zemni-plyn-plynovodech-misit-se-zelenym-vodikem" target="_blank" rel="noopener">GRTgaz, GRDF, Elengy a další provozovatelé plynárenské infrastruktury například nedávno uvedli</a>, že by francouzská plynárenská síť mohla zpočátku používat směs zemního plynu s 6 % vodíku. Doporučili, aby vláda stanovila cíl 10 % do roku 2030, později až 20 %.
Podle Platts je možnost vtláčení vodíku do stávající plynárenské infrastruktury aktuálně prozkoumávána také v Kalifornii. Současná regulace v Kalifornii a dalších oblastech USA přitom považuje vodík za znečišťující látku a zakazuje jeho mísení ze zemním plynem.
<blockquote>„Kromě obav o bezpečnost plynovodů by mísení vodíku se zemním plynem mohlo vyžadovat významné změny v infrastruktuře výrobců elektřiny, průmyslu a dokonce i na úrovni koncových maloodběratelů a domácností,“ dodal Platts.</blockquote>
Nový standard, který by umožnil nízkou koncentraci vodíku v kalifornských plynovodech, je aktuálně posuzován tamní California Public Utilities Commission.
<blockquote>„Studie zaměřené na bezpečnost plynovodů ukazují, že 5 až 20% příměs vodíku může být bezpečně vtláčena do plynovodů v závislosti na konkrétním návrhu a stáří dané sítě,“ doplnil Platts.</blockquote>

Platts: Vodík se nyní v Japonsku vyrábí za 49 EUR/MWh, v Nizozemsku za polovinu

Klesající náklady na výrobu vodíku za použití elektřiny z větrných či solárních elektráren nabízí podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů v některých z nejvíce závislých sektorů na fosilních palivech, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl či nákladní a lodní doprava. Dotace potřebné pro rozvoj využití vodíku v příštích  10 letech by měly dosáhnout 150 miliard amerických dolarů. 
Nová studie z dílny BNEF <a href="https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/BNEF-Hydrogen-Economy-Outlook-_Key-Messages.pdf" target="_blank" rel="noopener">„Hydrogen Economy Outlook“</a>  uvádí, že by rozvoj využití „čistého“ vodíku mohl vést ke snížení globálních emisí skleníkových plynů až o 34 %. To by však bylo možné pouze za předpokladu, že budou nastaveny politiky, které pomohou nastartovat toto odvětví, a ve finále povedou k poklesu ceny tohoto paliva.
<blockquote>„Odvětví čistého vodíku je v současné době malé a ceny jsou vysoké. Existuje velký potenciál k poklesu cen, ale využití vodíku musí být navýšeno a musí být vytvořena potřebná infrastruktura. To nepůjde bez koordinace vládních politik, rámce pro soukromé investory a poskytnutí zhruba 150 miliard USD na dotacích v příštích deseti letech,“ <a href="https://about.bnef.com/blog/hydrogen-economy-offers-promising-path-to-decarbonization/" target="_blank" rel="noopener">uvedl Kobad Bhavnagri</a>, hlavní analytik pro dekarbonizaci průmyslu v BNEF a vedoucí uvedené studie.</blockquote>
Podle uvedené studie by vodík vyrobený při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl být ve většině částí světa před rokem 2050 vyráběn za 0,8 až 1,6 USD/kg (zhruba 19 až 38 EUR/MWh). Při započtení nákladů na skladování a přepravu vodíku by cena za vodík v Číně, Indii a západní Evropě mohla podle BNEF spadnout až k 2 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) v roce 2030 a následně na 1 USD/kg (zhruba 23 EUR/MWh) v roce 2050.
Výzkumníci z BNEF nicméně připomněli, že komplikací při rozvoji užívání vodíku je jeho skladování a přeprava. Aby se tedy z vodíku mohlo stát široce využívané palivo tak, jak je tomu například nyní se zemním plynem, bude zapotřebí masivní a koordinovaný program na rozvoj potřebné infrastruktury.

Technologie

BNEF: "Čistý" vodík by mohl snížit globální emise skleníkových plynů o 34 %

V prefektuře Fukušima se v sobotu otevřela údajně největší továrna na výrobu čistého vodíku na světě. Výrobní linka bude mít výkon 10 MW, což stačí na výrobu 100 kg (1 200 metrů krychlových) vodíku za hodinu. Vodík bude primárně určen pro auta a autobusy na vodíkový pohon.
Továrna na čistý vodík nazvaná The Fukushima Hydrogen Energy Research Field (FH2R) využívá vlastní solární farmu o instalovaném výkonu 20 MW a elektřinu z obnovitelných zdrojů v síti na provoz technologie elektrolýzy o výkonu 10 MW. O uvedení továrny nalézající se ve městě Namie do provozu informoval zpravodajský portál <a href="https://www.rechargenews.com/transition/japan-opens-worlds-largest-green-hydrogen-plant-near-fukushima-disaster-site/2-1-769361">Recharge</a>.
<h2>Až 100 kg za hodinu</h2>
Systém FH2R bude moci vyrobit až 100 kg (1 200 metrů krychlových) čistého <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nizozemci-uspesne-otestovali-svuj-prvni-vodikovy-vlak">vodíku</a> za hodinu. Továrna ve Fukušimě představuje pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku, kde primárním spotřebitelem budou vodíkem poháněná auta a autobusy v Japonsku, z nichž některé mají být využity během letních olympijských her v Tokiu.
Umístění továrny je symbolické, protože se Japonsko snaží přeměnit region <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/sef-maae-ocenuje-japonske-usili-vycisteni-fukusimy">Fukušimy</a> na centrum čisté energie jako součást procesu obnovy po jaderné katastrofě, která zasáhla místní oblast v minulém desetiletí. U slavnostního otevření byl i <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsky-regulator-odsouhlasil-znovuspusteni-prvniho-jaderneho-bloku-stejneho-typu-jako-ve-fukusime">japonský</a> premiér Shinzo Abe.
<h2>Výroba z obnovitelných zdrojů</h2>
FH2R továrna je posledním a údajně i celosvětově největším projektem rychle rostoucí technologie, která propojuje výrobu vodíku s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celý proces je stále více označován za životně důležitou součást energetického přechodu, kde by mohl značně pomoci v těžko nahraditelných oblastech, jako je doprava či vytápění.
Projekt má na starosti konsorcium, které se skládá ze společností Toshiba, Tohoku Electric Power, japonské organizace New Energy a Industrial Technology Development Organization a Iwatani Corporation.
Autor úvodní forografie: Martin Abegglen

Obnovitelné zdroje

Japonsko otevřelo ve Fukušimě největší továrnu na čistý vodík na světě

Nizozemsko minulý víkend úspěšně dokončilo testování své historicky první vlakové soupravy využívající vodíkový pohon. Desetidenní zkouška probíhala na trase v severní části země, mezi městy Groningen a Leeuwarden. 
Nizozemci se tak tímto počinem snaží dohnat Němce, kteří vlakové trasy využívající vodíkový pohon zavedli jako první v Evropě. První čistě vodíková trasa pro přepravu osob se totiž nachází v německé spolkové zemi Dolní Sasko a obsluhuje linku Buxtehude-Cuxhaven. 
Vlaky Nizozemcům dodává francouzský výrobce Alstom. Testy, které probíhaly především v noci, dopadly úspěšně. Vlaky byly schopny dosáhnout plné rychlosti, nevezly však žádné pasažéry. Palivo dodala francouzská energetická firma Engie, která poskytla soupravám zelený vodík.
Vlak firmy Alstom typu Coradia iLint je speciálně navržen pro linky, které nebyly nebo nemohou být elektrifikovány.  Palivové články kombinují vodík a kyslík, kterými vyrábí elektřinu, jediným vedlejším produktem je pak voda. Vlak má dojezd asi 1000 km, což je stejná vzdálenost, jakou může dojet vlak s naftovým pohonem mezi jednotlivými natankováními. Dočerpání paliva je přitom ještě rychlejší než doplnění nafty.
Výhodou vlaku Coradia má být rovněž nízké hlukové znečištění a nulové emise. Vodík by se mohl stát vhodnou volbou do budoucna rovněž kvůli tomu, že na neelektrifikovaných tratích nevyžaduje instalaci vedení.
Naopak nevýhodou jsou náklady na palivo. Zelený vodík je produkován pomocí obnovitelné energie a v současnosti je jeho cena vyšší než u tzv. „šedého vodíku“. Ten je vyráběn pomocí fosilních paliv. Nizozemsko a Belgie nyní pracují na plánu pro využití energie z offshore větrných parků k výrobě zeleného vodíku ve větším měřítku. Konkrétní projekty jsou ale zatím v pilotní fázi.
Zdroj úvodního obrázku: alstom.com

Nizozemci úspěšně otestovali svůj první vodíkový vlak

Nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell spolu s plynárenskou skupinou Gasunie mají v plánu postavit velkou výrobnu na vodík, která by se měla nacházet na severu Nizozemska. Dostatek energie pro výrobu vodíku má zajistit offshore větrný park s instalovaným výkonem až 10 GW.
Výrobna, která by byla byla napájena novým offshore větrným parkem u pobřeží provincie Groningen, by měla do roku 2040 dosáhnout roční produkce až 800 tisíc tun vodíku. Podle společností by tak přispěla ke snížení nizozemských CO2 emisí o 7 milionů tun ročně.
Společnosti chtějí <a href="https://www.reuters.com/article/us-shell-gasunie-hydrogen/shell-and-gasunie-plan-to-build-massive-dutch-green-hydrogen-plant-idUSKCN20L1AV" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> tento rok zahájit práce na studii proveditelnosti, zatímco budou hledat další partnery z oblasti průmyslu a energetiky, kteří by se k jejich projektu přidali.
<blockquote>“Abychom mohli tento projekt realizovat, budeme potřebovat několik nových partnerů. Dohromady budeme vyvíjet a inovovat, abychom dali dohromady všechny dostupné znalosti a dovednosti,“ uvedla Marjan van Loon, ředitelka Shell Nederland.</blockquote>
Výrobna by vyžívala elektrolýzu vody k „přeměně“ energie z obnovitelných zdrojů na vodík, který poté může být skladován a nebo použit rovnou v průmyslových odvětvích. Kapacita výrobny by měla být zhruba ve stejné výši, jako je nyní nizozemská produkce vodíku, který se ale nyní vyrábí ze zemního plynu.
Nizozemsko má i přes masivní podporu obnovitelných zdrojů v posledních 2 letech stále 5. nejvyšší CO2 emise na obyvatele v EU a obnovitelnými zdroji pokrývá pouze 7 % svých energetických potřeb.
Větrný park, který by měl dodávat elektřinu pro provoz výrobny, by měl mít v roce 2030 instalovaný výkon 4 GW a možnost navýšení až na 10 GW do roku 2040. První větrná elektrárna by mohla být uvedena dle plánů do provozu v roce 2027.

Energetika v zahraničí

Shell a Gasunie chtějí na severu Nizozemska postavit velkou výrobnu vodíku

Německo představilo návrh své strategie pro implementaci vodíku v průmyslu a dopravě. Plán předpokládá značné investice do výzkumu – spolková republika si totiž již v minulém roce předsevzala, že bude lídrem v oblasti vodíkových technologií. 
Do roku 2030 by podle návrhu strategie, jenž byl zveřejněn tento týden, Německo mělo být schopno vyrobit alespoň 20 % potřebného vodíku z obnovitelných zdrojů (tzv. zelený vodík <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu" target="_blank" rel="noopener">vyrobený elektrolýzou</a> z vody). Za tímto účelem by ale bylo potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu tří až pěti gigawattů.
Návrh ministra hospodářství Petera Altmaiera předpokládá zavádění vodíku v celé řadě odvětví, a to včetně dopravy, s čímž ale nesouhlasí spolkové ministerstvo životního prostředí.
<h2>Budování infrastruktury</h2>
Ministr Altmaier očekává do roku 2030 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě na 20 % (místo obligatorních 14 %, jak předepisuje EU). Nezbytná podpora čerpacích stanic bude Německo stát přibližně 3,4 miliardy eur. Zvýšena bude rovněž finanční podpora laboratoří, které mají testovat výrobu a aplikování vodíku v průmyslovém měřítku. Rozpočet pro testovací centra má být navýšen ze 400 na 650 milionů eur.
Německá vláda rovněž spolupracuje s provozovateli přepravních soustav zemního plynu na vytvoření čistě vodíkové přepravní cestě. Asociace těchto subjektů v úterý <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-gasnetzbetreiber-legen-plan-fuer-deutschlandweites-wasserstoffnetz-vor/25476674.html?ticket=ST-1015055-va0tPWm5nmubm24JhAVQ-ap2" target="_blank" rel="noopener">představila</a> vizi vodíkové sítě o délce 5900 km, která by z 90 % byla tvořena již existující infrastrukturou.
<h2>Priorita německého předsednictví</h2>
Německo bude od poloviny letošního roku předsedat Evropské radě a jednou z hlavních priorit předsednictví bude, dle zveřejněné strategie, právě podpora vodíku. Na podnět německého předsednictví by rovněž měl být v roce 2021 předložen tzv. plynový balíček EU, ve kterém bude s velkou pravděpodobností hrát vodík hlavní roli. Německo chce rovněž podporovat propojování odvětví (tzv. sector coupling) mezi plynárenskými a elektrickými sítěmi.
V současnosti je v průmyslu stále používán především tzv. „šedý vodík“ vyrobený ze zemního plynu. Zelený vodík vyrobený z čistě obnovitelné elektřiny je dražší a velmi energeticky náročný na výrobu, přičemž energetické ztráty dosahují až tří čtvrtin.