Státy EU se shodly na úpravě legislativy související se změnou klimatu

Členské státy EU se dohodly na společném postoji k novým úpravám evropské legislativy, které mají adresovat problematiku změny klimatu. Následovat bude vyjednávání o konečné podobě legislativy s představiteli Evropského parlamentu. To již zprostředkuje české předsednictví Rady EU. Členské státy podpořily například postupné ukončení prodeje nových aut na fosilní paliva do roku 2035 nebo vytvoření druhého systému obchodování s emisními povolenkami. Do něj spadnou sektory dopravy a vytápění. Z výnosů z EU ETS II bude financován sociálně-klimatický fond.

Po dlouhém jednání trvajícím více než 16 hodin dospěly členské státy EU ke společnému názoru na 5 zákonů před vyjednáváním o jejich finální podobě s Evropským parlamentem. Zákony jsou součástí širšího balíčku opatření navrhovaných Evropskou komisí. Opatření mají vést k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

"Klimatická krize a její důsledky jsou jasné, proto je změna legislativy nevyhnutelná," uvedl místopředseda Komise Frans Timmermans.

Ministři EU podpořili stěžejní část zmíněného balíčku, který Komise představila v polovině července loňského roku. Jeho představení provázely obavy nad dopadem na obyvatele EU.

Situace se nicméně podstatně změnila po ruské invazi na Ukrajinu v únoru letošního roku. Zvláště v ohledu využívání zemního plynu jakožto přechodného paliva. Invaze dle Timmermanse podpořila snahy EU na poli obnovitelných zdrojů energie a rychlejší snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.

Podpořen byl návrh, který počítá s ukončením prodeje nových aut na fosilní paliva od roku 2035. Dále byl podpořen cíl snížení emisí skleníkových plynů o 55 % v porovnání s rokem 1990. Na to navazuje reforma systému obchodování s emisními povolenkami a rovněž vytvoření druhého systému EU ETS. S jeho spuštěním státy počítají v roce 2027.

Evropský parlament navrhuje jeho zavedení v roce 2024, přičemž obytné budovy a soukromá doprava by měly být začleněny až v roce 2029. Z části výnosů z druhého systému bude financován sociálně-klimatický fond, resp. finance budou alokovány z rozpočtu EU, kam by měly členské státy odvádět část příjmů z EU ETS II.

Celkový alokovaný objem fondu určili ministři na 59 miliard EUR. Cílem je podpora nízkopříjmových obyvatel EU. Všechny členské státy budou povinny předložit plán pro využití fondu. Jedinou zemí, která návrhu opanovala, byla Litva. Litva požadovala větší alokaci prostředků jí plynoucí ze sociálně-klimatického fondu.