Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny

Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IRR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dnes po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká.

Vláda rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře, u ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou EK. „Důvodem je, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny,“ řekl Havlíček.

2. Vláda odsouhlasila dvě ze tří smluv s ČEZ o pátém bloku Dukovan

Kabinet hnutí ANO a ČSSD dnes přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Dodal, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Vedle zastřešující dohody dnes vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ.

3. Británie pokořila dřívější rekord v počtu hodin nepřetržité výroby elektřiny bez uhlí

Spojené království pokořilo rekord v době, kdy uhelné elektrárny nedodávaly žádnou elektřinu do sítě. Bez uhlí je energetická soustava nepřetržitě přes již dvacet dva dní a situace stále trvá.

Jako se stalo již pravidlem v posledních letech, stále častěji a po stále delší časové úseky se Spojené království nachází ve stavu, kdy se uhelné elektrárny vůbec nepodílí na jejím energetickém mixu. Nynějších nepřetržitých 22 dní je nejdelší kontinuální časový úsek bez uhlí od dob průmyslové revoluce.

4. Studie: Za deset let bude v Česku až půl milionu elektromobilů

V roce 2030 by v Česku mohlo jezdit až 523.000 elektromobilů. V současnosti jsou to zhruba 3000 plně elektrických vozidel. Počítá s tím studie zpracovaná pro provozovatele české přenosové soustavy a distribučních sítí. Pesimistický scénář počítá s minimálně 26.000 elektromobily na českých silnicích.

V případě půl milionu elektromobilů by se špičkové zatížení sítě mohlo zvýšit o téměř 1898 MW. Loni nejvyšší denní zatížení české sítě dosáhlo 10.901 MW. V současnosti je v České republice k dispozici zhruba 600 veřejných dobíjecích stanic, podle nejdramatičtějších odhadů by jich však už za 15 let mělo být zapotřebí přes 154.000.

5. OPEC: Ceny ropy by v druhé polovině roku mohly stoupnout na 40 $

Ceny ropy se zotaví v druhé půlce roku díky škrtům v produkci dohodnuté členy OPEC+ a postupnému rušení opatření na zamezení šíření onemocnění COVID-19 po celém světě. Podle prezidenta OPEC by se ceny ropy mohly ve třetím čtvrtletí vyšplhat na 40 USD.

Mohamed Arkab, energetický ministr Alžírska, které je pro aktuální období v čele OPEC, předpokládá, že cena ropy dosáhne od třetího čtvrtletí 40 USD za barel. Jak uvedl v neděli pro státní rádiovou stanici, „světová ekonomika nezůstane paralyzovaná“, přičemž odkázal na zotavující se poptávku v Číně, jejíž dopravní sektor zvyšuje světovou poptávku. Společně s produkčními škrty ve výši 9,7 mil. barelů denně (bpd) pro květen a červen, na kterém se členové OPEC+ dohodly před dvěma týdny, a dalšími škrty zemí skupiny G20 tak zotavující se ekonomika zapříčiní nárůst cen ropy.

6. Francie žádá EU, aby zamezila extrémně nízkým cenám fosilních paliv

Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má za následek značný pokles globální poptávky po energetických komoditách, což se podepisuje na jejich ceně, jež padá na historická minima. Podle Francie by EU měla využít veškerá možná opatření, aby zamezila extrémně nízkým nákladům na využívání fosilních paliv, které by mohly ohrozit dosažení klimatických cílů.

Tlak na snižování emisí a vyšší ambice v oblasti klimatické politiky v Evropské unii v posledních letech sílí, přičemž podle současných plánů by unie měla do 30 let dosáhnout uhlíkové neutrality. Současné rekordně nízké ceny fosilních paliv vyvolané globálním poklesem poptávky z důvodu šířícího se koronaviru však snižování jejich využívání příliš nenahrávají.

7. Sokolovská uhelná odloží propouštění v případě dočasného osvobození Vřesové od plateb za povolenky

Sokolovská uhelná nabídla státu, že by mohla prodloužit životnost plynárenské části ve Vřesové a tím i odložit propouštění až 1000 zaměstnanců, pokud by stát dočasně osvobodil tuto technologii od plateb za povolenky. Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale zatím takovou možnost v rozhovoru s představiteli Karlovarského kraje odmítl.

Sokolovská uhelná kvůli nákladům na emisní povolenky plánuje ukončení provozu plynárenské technologie ve Vřesové na červenec letošního roku. O práci by tak přišlo asi 800 až 1000 lidí, a to v době, kdy na Karlovarský kraj, který zaměstnává řadu lidí v lázeňství a službách, dopadly důsledky opatření proti šíření koronaviru.

8. Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.

Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.

9. Těžba ropy v USA poklesla z rekordních hodnot již o 1 000 000 barelů denně, pokles zřejmě není u konce

Těžba ropy se v USA snížila oproti rekordním hodnotám z března o 1 milion barelů ropy denně. USA aktuálně stále těží denně přes 12 milionů barelů. S klesajícími cenami americké ropy WTI a počtem aktivních těžebních vrtů lze očekávat, že pokles produkce stále není u konce.

Ropa v posledních dnech zažívá jedno z nejvíce volatilních období. Po historicky prvním propadu cen až do záporných hodnot se v posledních dnech staly běžnými pohyby cen až v nižších desítkách procent za den. Jen tuto středu se ceny po zveřejnění dat o menším než předpokládaném zaplnění zásobníků zvedly o více než 20 %.

10. Někdejší druhý největší producent plynu v USA stojí před bankrotem

Kdysi druhý největší producent zemního plynu ve Spojených státech amerických se připravuje na bankrot. Podle informací agentury Reuters již společnost začala dojednávat s věřiteli možnosti úvěru za účelem překlenutí období soudního řízení podle kapitoly 11 o reorganizaci. 

Vývoj na světových trzích s komoditami společně s nízkou poptávkou po ropě a zemním plynu si zřejmě v následujících týdnech vyžádá další oběť mezi americkými producenty zemního plynu a ropy. Jednou z prvních byla společnost Whiting Petroleum a spekuluje se i o solventnosti společnosti Valaris.

Téma

Nový film Michaela Moora „Planeta lidí“ je ostrou kritikou ekologických aktivistů

Před nedávnem nabídli k volnému šíření svůj nový film Michael Moore a Jeff Gibbs. Stejně jako předchozí filmy stejného autora jde o velmi kontroverzní dílo. Tentokrát je ostrou kritikou ekologických aktivistických hnutí. Stejně jako u předchozích jeho filmů se budou názory různých lidí na „Planetů lidí“ diametrálně lišit, ale v každém případě stojí za zhlédnutí.

Planeta lidí se snaží dokumentovat, že řada metod prosazovaných ekologickými aktivisty při cestě za snížením emisí oxidu uhličitého je neekologická a vyloženě kontraproduktivní. Zvláště v případě prosazování spalování biomasy ve velkém jako zdroje elektřiny nebo v podobě biopaliva s ním hluboce souhlasím. Například i já nazývám ekologickou katastrofou nahrazování uhlí při výrobě elektřiny dřevní hmotou dováženou i na obrovské vzdálenosti, například v tomto článku.

Názor

Energie pod kontrolou – rekapitulace případu

Před několika týdny přinesl server irozhlas.cz rozhovor s nynějším ředitelem společnosti Energie pro, která vešla do povědomí díky kauze Energie pod kontrolou, jež stále není dořešená. Pojďme si ji zrekapitulovat.

Obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2011. O tři roky později  spustila projekt, který nabízel starostům obcí a měst výhodné nabídky dodávek energií. V některých případech byla EPK zprostředkovatel, v jiných zase přímo figurovala jako správce odběrných míst.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu