Společnost ČEZ Distribuce čelila v minulých dnech kybernetickému útoku. Hrozbu se podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže podařilo eliminovat. Píšou o tom dnešní Lidové noviny (LN). S poznatky z útoku, který byl vyhodnocen jako méně závažný, se ČEZ obrátil na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten o dva dny později vydal varování, aby strážci kritické infrastruktury státu byli na pozoru kvůli hrozbě kyberútoků.
<blockquote>&#8222;3. a 8. dubna byla zaznamenána podezřelá aktivita na perimetrových komunikačních prvcích společnosti ČEZ Distribuce. Podle zjištěných informací bylo cílem narušení dostupnosti těchto komunikačních prvků,&#8220; potvrdil deníku mluvčí ČEZ.</blockquote>
Podle něj byla tato aktivita díky instalovaným bezpečnostním opatřením bezprostředně odhalena a dostupnost komunikačních prvků a jejich služeb byla zachována v maximálním možném rozsahu, dodal.
Firma ČEZ Distribuce provozuje vedení v délce asi 164.000 kilometrů a má 3,7 milionu odběrných míst. Působí na území Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Středočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje a částečně ve Zlínském kraji a na Vysočině.
Mluvčí NÚKIB Radek Holý se k incidentu v ČEZ Distribuci podle listu nevyjádřil. Zmíněné varování jeho úřadu z minulého čtvrtka se týkalo především útoků na zdravotnická zařízení. Napadení hlásily koncem týdne fakultní nemocnice v Ostravě i Olomouci, nemocnice v Karlovarském a Pardubickém kraji i samotné ministerstvo zdravotnictví. Že v posledních dnech zaznamenalo několik kybernetických útoků na svou IT infrastrukturu a další systémy, které používá, oznámilo v pátek i Letiště Praha. Hackeři se pokoušeli získat především přístupové údaje do systémů. Všechny útoky byly zatím odraženy.

Přenos elektřiny

LN: Hackeři napadli na začátku dubna ČEZ Distribuci, útok byl odražen

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid ESO varuje před problémy se sníženou poptávkou po elektřině z důvodu koronaviru. Pokles poptávky po elektřině způsobený současnou situací může činit až 20 %.
National Grid ESO <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/apr/16/low-demand-for-power-causes-problems-for-national-grid">poukazuje</a>, že rekordně nízká spotřeba může ve svém důsledku vést k vypínání zdrojů a to zejména větrných elektráren, aby byla zachována stabilita sítě. Podle odhadů provozovatele sítě by nynější mimořádný stav v zemi mohl způsobit až o 20 % nižší poptávku po elektřině ve srovnání s normálním stavem.
Velká Británie totiž později, ale přece, sáhla k razantnějším opatřením v důsledku nemoci COVID-19 a zavřela školy, kanceláře, továrny a restaurace. Vedoucí dispečerského řízení v National Grid ESO Roisin Quinnová se nechala slyšet, že lidé si často myslí, že nižší spotřeba elektřiny znamená pro provozovatele přenosové soustavy méně práce, protože soustava není tolik zatěžována. Ve skutečnosti ovšem je stejně náročné řešit nárazově vysokou poptávku během špiček jako řídit soustavu v době, kdy výroba převyšuje poptávku. Přebytek výkonu totiž může lokálně vést k rozkolísání frekvence sítě a po zapůsobení ochran až k výpadku sítě.
National Grid ESO očekává, že kvůli udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou bude omezovat a kompenzovat výrobu u zdrojů, které je možné vypnout rychle, což jsou především větrné elektrárny. Stejně tak hodlá platit přečerpávacím elektrárnám, aby všechny jely na plný výkon a vyrovnávaly rozdíl mezi nabídkou a poptávkou.
Stále však hrozí, že pokud bude nouzový stav a letní počasí pokračovat i nadále, může dojít k poklesu spotřeby elektřiny pod obvyklou úroveň základního zatížení, což povede k tomu, že budou muset být nouzově odpojeny i elektrárny, jejichž vypnutí není tak snadné a rychlé – typicky jaderné zdroje.

Energetika v zahraničí

Nízká spotřeba elektřiny ve Velké Británii způsobuje problémy v elektrizační soustavě

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám budou plánovaná severojižní propojení, která podle nové studie TenneT a univerzity RWTH Aachen uspoří přes 500 mil. eur ročně. 
Odklon od výroby elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách stejně jako navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzdálených od míst spotřeby a nové požadavky na přeshraniční obchodování kladou zvýšené nároky na řízení přetížení v německé přenosové soustavě. Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností.
<blockquote>„Ambiciózní cíle v oblasti energetiky a klimatu, jako je cíl německé vlády dosáhnout do roku 2030 65% podílu [OZE na hrubé spotřebě elektřiny], jakož i nová regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU, která má posílit přeshraniční obchod, povede k významnému nárůstu energetických toků v přenosové soustavě. Očekává se tedy nárůst situací, ve kterých bude docházet k přetížení sítě. Kromě dlouhodobých řešení zahrnujících rozšíření sítě se diskutuje o dalších preventivních tržně založených alternativách, jako je úprava stávajícího návrhu trhu s elektřinou novými konfiguracemi nabídkových zón,“ uvádí studie.</blockquote>
<h2>Tři nové HVDC linky a projekt Ultranet</h2>
Základy německé energetické transformace (Energiewende) tak stojí na budování zejména severojižních propojení, jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je aktuálně největším německým problémem.
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) mají v plánu vybudovat vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord. Mimo to <a href="https://www.amprion.net/Grid-expansion/Our-Projects/Ultranet/">je také plánován projekt Ultranet</a>, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije exitujících stožárů velmi vysokého napětí. Projekt má být dokončen v roce 2024 a z důvodu, že pro jeho dokončení nejsou potřeba žádné nové stavební práce, počítá s ním studie pro rok 2025 jako s výchozím stavem.
<figure id="attachment_82351" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1380px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg"><img class="wp-image-82351 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg 1380w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-411x512.jpg 411w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-768x957.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-822x1024.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-725x904.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-800x997.jpg 800w" alt="" width="1380" height="1720" /></a><figcaption class="wp-caption-text">HVDC přenosová vedení. Zdroj: TransnerBW</figcaption></figure>
<h2>HVDC linky uspoří přes 500 mil. eur ročně</h2>
Studie uvažuje dvě možné podoby konfigurace německé obchodní zóny. Status quo, tedy jednotnou obchodní zónu, nebo rozdělení na dvě obchodní zóny <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-provozovatele-prenosove-soustavy-navrhli-3-varianty-rozdeleni-nemecke-obchodni-zony">dle návrhu předloženém německému síťovému regulátorovi v říjnu loňského roku</a>. Jak bylo zmíněno, studie dále uvažuje ve výchozím stavu s dokončeným projektem Ultranet. Tento stav porovnává se scénářem, kdy budu postaveny tři zmiňovaná severojižní HVDC přenosová vedení.
Samotné vyčíslení přínosů bylo získáno simulací nákladů na výrobu elektřiny na evropském trhu a nákladů na redispečink. Rozdíly v nákladech mezi jednotlivými scénáři tak lze interpretovat jako přínos konkrétní konfigurace v daném roce.
V případě jednotné obchodní zóny dochází studie k závěru, že zprovoznění páteřních vedení Německu v roce 2025 uspoří 530 mil. eur. V případě, že by došlo k rozdělení obchodní zóny, byl by přínos páteřních vedení jen mírně nižší, a to 430 mil. eur. Hlavní část tohoto obnosu je dána snížením potřeby redispečinku.
Jen samotné Německo na stabilizaci své soustavy ročně vydá přes miliardu eur. V roce 2017 a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">2018 to bylo dokonce 1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png"><img class="aligncenter wp-image-82350 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png 1167w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-512x216.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-768x324.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-1024x432.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-725x306.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-800x337.png 800w" alt="" width="1167" height="492" /></a>
Samotná studie s podrobněji popsanou metodikou výpočtu a vlivem na cenu elektřiny v jednotlivých částech Evropy <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Technical_Publications/English/2020-01_EW_Beitrag_HVDC_Lines_final_englisch.pdf?fbclid=IwAR3ns3S66s3LdGEk83yLvUWYQI6gO9jbjykT5k5ccgkwnDTh871l4OmQOdI">je k dispozici zde</a>.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo

Německé páteřní přenosové linky by v roce 2025 uspořily přes 500 milionů eur. Zejména na redispečinku

Německo dosáhne svých klimatických cílů do roku 2030 pouze pokud „podstatně“ změní směr a vynaloží „obrovské úsilí“ do elektrifikace svého průmyslu, dopravy a vytápění. Jedním z hlavních překážek pro úspěch Energiewende je však stagnující rozvoj přenosové soustavy. Uvádí to nejnovější vydání <a href="https://www.mckinsey.de/branchen/chemie-energie-rohstoffe/energiewende-index">studie Energiewende Index</a> poradenské společnosti McKinsey. Studie je aktualizována každý půlrok, mapuje tak mimo jiné i trend vývoje sledovaných indikátorů. 
Tzv. Energiewende index, který sleduje 15 klíčových cílů transformace energetického sektoru v Německu, uvádí, že 5 z těchto cílů není v současné době realisticky dosažitelných.
Nejproblematičtějším z hlediska úspěchu transformace německé energetiky (Energiewende) se jeví cíl rozšiřování přenosové soustavy. Vzhledem k velkým zpožděním nyní německý síťový regulátor (BNetzA) oficiálně odložil termíny dokončení mnoha projektů. Zatímco v roce 2016 bylo plánováno do roku 2024 postavit ještě 7274 km nových přenosových vedení, nyní byl cíl snížen na 4578 km.
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Tento krok potvrzuje to, co studie ukazuje již řadu let: cíle rozšiřování přenosové soustavy nelze při současném tempu realisticky dosáhnout. Teprve po roce 2025 se data dokončení blíží původním cílům. To však vyžaduje značné úsilí: jen v roce 2025 by muselo být postaveno více než 2200 km nových přenosových vedení.
Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro postup celé energetické přeměny, protože bez dostatečně rozvinuté infrastruktury nemůže být obnovitelná elektřina přenášena do míst spotřeby. Od konce roku 2016 bylo podle McKinsey postaveno pouze 164 km nových přenosových vedení. Pro splnění posunutých, pozdějších termínů dokončení bude zapotřebí do konce roku 2025 dokončit výstavbu 990 km vedení ročně, tedy šestinásobku dosavadního tempa rozšiřování. Je třeba značného úsilí a rychlého postupu s dosud nevyřízenými žádostmi.
Rovněž je nereálné dosažení cílů pro ukazatele spotřeby primární energie, počtu přihlášených elektrických vozidel, jakož nákladů na omezování výroby obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny pro domácnosti, která je nejvyšší v celé EU a o 46 % nad jejím průměrem v unii.
<h2>Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů není podle McKinsey nereálné</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="aligncenter wp-image-80951 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Cíl snížení emisí skleníkových plynů (GHG) přehodnotila McKinsey z „nereálně dosažitelného cíle“ do kategorie „mírné potřeby přizpůsobení“ v důsledku úspěchů snižování  GHG v minulém roce. Podle odhadů Federální agentury pro životní prostředí se emise CO2e v Německu v roce 2019 pohybovaly okolo 805 megatun (Mt), což znamená znatelné snížení o 54 Mt za pouhý rok.
McKinsey uvádí hlavní důvod snížení emisí zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení množství elektřiny vyrobené z uhlí. Jak jsme již dříve uvedli, velký podíl na snížení emisí GHG měla <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spotreba-energie-nemecku-klesa-zeme-se-priblizi-svemu-klimatickemu-cili-vice-nez-se-predpokladalo">klesající spotřeba primární energie, a zejména pokles exportu elektřiny</a>. Dle AGEB byly dále důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhající strukturální změny tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb.
Ke změnám ve složení energetického mixu přispěly výrazně podmínky na trhu, což zdůraznil sám německý ministr energetiky, Peter Altmaier.
<blockquote>„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí GHG] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>4 další ukazatelé se špatným výhledem do budoucnosti</h2>
Čtyři ukazatele jsou v současné době klasifikovány jako realistické, ale hrozí jim zhoršení. Vzhledem k jasně zpřísněným cílům a strukturálním změnám na německém trhu s elektřinou je již dnes předvídatelné, že se tyto ukazatele s velkou pravděpodobností v krátkodobém až střednědobém horizontu odchýlí od cílové cesty. Patří sem ukazatele „podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie“, „dekarbonizace výroby tepla“, jakož i ukazatele „pracovní pozice v oblasti obnovitelných zdrojů energie“ a „zabezpečená výkonová rezerva“.
Podíl OZE na konečné spotřebě energie v Německu aktuálně dosahuje 16,5 %. Cíl pro rok 2020 je však 18 % a pro rok 2030 dokonce 30 %. Dle McKinsey lze cíle pro rok 2030 dosáhnout pouze tehdy, pokud se rozvoj solárních a větrných elektráren znovu urychlí a jejich instalovaný výkon bude stoupat dvakrát tak rychle, jak dosud.
Podobně je to s podílem OZE na vytápění, který aktuálně dosahuje 14,4 %. Cíl pro rok 2020 ve výši 14,4 % by sice byl překonán, oproti roku 2010 došlo však k nárůstu o pouhých 1,6 %. Aby bylo dosaženo cíle do roku 2030 ve výši 27 %, musel by se podíl OZE v odvětví vytápění nyní zvyšovat osmkrát rychleji než v minulém desetiletí.
<h2>5 ukazatelů stabilně na dobré cestě</h2>
U pěti ukazatelů se McKinsey domnívá, že dosažení cíle do roku 2030 je realistické. Tyto cíle zahrnují podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny, jakož i ukazatel, který bere v úvahu četnost výpadku dodávek energie v Německu. Nový ukazatel „Dostupný výkon pro dovoz ze sousedních zemí“ je rovněž považován za realistický. Cíle je realistické dosáhnout také ve vývoji cen průmyslové elektřiny, jakož i v nově zavedeném ukazateli „celkové náklady na energii pro domácnosti“. Ukazatel měří podíl nákladů na energii na celkovém spotřebním koši domácností.

McKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

Čínská vláda bude klást důraz na novou energetickou infrastrukturu jako součást stimulační strategie na posílení své ekonomiky po jejím zpomalení. To bylo způsobeno obchodními spory a především epidemií koronaviru, ze které se nejlidnatější země světa začíná pomalu zotavovat. 
Vypuknutí epidemie a přísná opatření, která se dotkla všech sektorů ekonomiky, vedla k rozsáhlým škodám. Peking <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/03/20/china-to-focus-on-stimulating-energy-infrastructure-as-the-country-tries-to-recovers-from-covid-19s-economic-impacts/" target="_blank" rel="noopener">se nyní vydá cestou budování nových a rekonstrukcí starších infrastruktur</a>, včetně těch energetických. Dle výzkumné energetické firmy Energy Iceberg se čínská vláda ve snaze o ozdravení ekonomiky nyní zaměří především na následující:
<ul>
<li>Přenosové sítě s ultravysokým napětím (UHV)</li>
<li>Nabíjecí sítě pro elektřinou poháněná vozidla</li>
<li>Budování 5G sítí</li>
<li>Meziměstské vysokorychlostní kolejnice</li>
</ul>
Především rozvoj přenosových sítí by dle Energy Iceberg mohl vést k velkému posílení a růstu energetického průmyslu, na kterém budou významně benefitovat velcí hráči jako Siemens nebo ABB.
<h2>Šance pro OZE a elektromobilitu</h2>
Plán masivní výstavby energetické infrastruktury UHV by mohl mít také příznivý dopad na obnovitelné zdroje, vzhledem k jejím lepším schopnostem přenášet elektřinu na velké vzdálenosti.  V současnosti jsou sítě ale používány především pro přenos elektřiny z tepelných zdrojů. UHV se v Číně používá již od roku 2009 k přenosu střídavého i stejnosměrného proudu na obrovské vzdálenosti, které dělí spotřebitele od výrobních zdrojů.
Rovněž větší investice do infrastruktury pro elektromobilitu předznamenává, že sektoru se bude v budoucnu v Číně dařit. Již v roce 2018 země instalovala denně více než 1000 nabíjecích stanic pro vozy na elektrický pohon.
<h2>Růst ekonomiky v posledních letech v útlumu</h2>
Pro Čínu ale nebude návrat k rapidnímu růstu ekonomiky tak jednoduchý. Krize spojená s koronavirem byla jen další příčinou zpomalování hospodářství. Je předpokládáno, že růst HDP bude v roce 2020 dosahovat pouze 6 % (ve srovnání s roky předchozími, kdy ekonomika loni o rostla o 6-6,5 a 8 % v roce 2010). Obchodní válka se Spojenými státy zůstává nadále hlavním důvodem, proč se ekonomice daří méně ve srovnání s lety předchozími.

Čína se po zotavení ekonomiky zaměří na výstavbu energetické infrastruktury

Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-curbs-on-nordlink-to-hit-nordic-exports--statnett/1085522">Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett</a>. 
Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.
Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.
Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.
Nová pravidla EU, která jsou součástí <a href="https://ec.europa.eu/info/news/clean-energy-all-europeans-package-completed-good-consumers-good-growth-and-jobs-and-good-planet-2019-may-22_en">4. energetického balíčku EU</a>, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.
Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.
<blockquote>„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.
„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.
<h2>Problémem je německá přenosová soustava</h2>
Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.
Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.
<blockquote>„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 <a href="http://www.nasdaqomx.com/transactions/markets/commodities/market-prices">se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh</a>, zatímco německý ekvivalent na burze EEX <a href="https://www.eex.com/de/marktdaten/strom/futures/phelix-de-futures">se obchoduje za cca 41 EUR/MWh</a>. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.
<blockquote>„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/omezeni-prenosu-elektriny-nemeckem-danskem-pretrvavaji-i-zasahu-evropske-komise">čelil několik let kritice za opakované blokování importu</a> v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-prinutila-tennet-navysit-prenosovou-kapacitu-nemeckem-danskem">souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu</a>.

Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Společnost ČEPS v letošním roce zmodernizuje vedení V460 spojující rozvodny Nošovice a Albrechtice v Moravskoslezském kraji. Investiční akce, která začala 1. února a potrvá zhruba půl roku, významně zvýší přenosovou kapacitu tohoto vedení a dále posílí spolehlivost dodávek elektrické energie v regionu.
Vedení V460 o délce 16,5 km zajišťuje společně s rozvodnou Albrechtice a vedením V443 mezinárodní propojení s polskou přenosovou soustavou PSE. Jeho kompletní modernizace zahrnuje výměnu stožárů včetně základů a výměnu fázových vodičů, zemních lan a izolátorových závěsů. Realizace si vyžádá náklady ve výši přibližně 400 mil. Kč.
<blockquote>„Modernizací vedení dojde k požadovanému navýšení jeho přenosové schopnosti přibližně o polovinu, a to především z důvodu připravenosti na tranzit elektřiny. Zároveň bude vyřešena otázka končící technické životnosti tohoto vedení,“ říká Stanislav Votruba, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Správa, provoz a údržba PS.
<img class="size-full wp-image-80717" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-800x600.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1536" /></blockquote>
Rekonstrukce V460 je součástí rozsáhlého investičního programu společnosti ČEPS, jehož cílem je připravit přenosovou soustavu ČR na rostoucí nároky spojené s dynamickým vývojem energetického sektoru.
<div id="gtx-trans" style="position: absolute; left: 178px; top: 1004.63px;">
<div class="gtx-trans-icon"></div>
</div>

ČEPS zahájila modernizaci vedení mezi rozvodnami Nošovice a Albrechtice v Moravskoslezském kraji

Tři pětiny elektrické energie spotřebované v přenosové soustavě společnosti 50Hertz a k ní připojených distribučních soustavách v roce 2019 pocházely z obnovitelných zdrojů, uvedl v úterý agentuře Reuters nový výkonný ředitel společnosti, Stefan Kapferer.
<blockquote>„To je o 5 [procentních] bodů více než v roce 2018 a náš vůbec nejvyšší výsledek,“ uvedl Kapferer na konferenci v Berlíně. Tento podíl navíc vzhledem k technologickým zlepšením a řízení volatility pravděpodobně vzroste, dodal Kapferer.</blockquote>
Hodnota 60 % je světovým rekordem pro vysoce volatilní dodávku z větrných a solárních elektráren, tuto hodnotu překonávají země s vysokým podílem vodních elektráren, jejich výrobu však lze předvídat s vyšší mírou přesnosti.
50Hertz, který je z 80% vlastněná belgickým provozovatelem přenosové soustavy Elia, je jedním ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. Společnost zaznamenala loni ve svém regionu s 18 miliony zákazníky spotřebu 99 TWh. Téměř 60 TWh pocházelo z větrných a fotovoltaických elektráren uvedl Kapferer.
<h2>Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů si vyžádá miliardové investice do evropských sítí</h2>
Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v celém Německu v loňském roce přesáhl 40 %. Tento podíl by měl navíc v následujících letech růst, jelikož náš západní soused v rámci transformace své energetiky do konce roku 2022 odstaví svých šest zbývajících jaderných reaktorů a v rámci odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">bude postupně snižovat instalovaný výkon uhelných elektráren</a>.
Generální ředitel Elia, Chris Peeters, uvedl, že provozovatelé přenosové soustavy se „učí praxí“, například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zatmeni-slunce-nemecko">při řešení výzvy v podobě zatmění Slunce v roce 2015</a>, během kterého evropské sítě zvládly prudké změny dodávek z fotovoltaických elektráren.
Ještě asi před 5-10 lety provozovatelé přenosových soustav předpokládali, že pro stabilní provoz elektrizační soustavy podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny může dosahovat maximálně 20-30 %.
<blockquote>„Lépe chápeme, jaká je nyní flexibilita v soustavě, jak můžeme reagovat na signály přicházející z trhu a jak investovat čas do digitalizace. Takže bych řekl, že 70-80 % je další bod zvratu,“ uvedl Peeters.</blockquote>
Jak Kapferer, tak Peeters dodali, že v příštích letech budou evropské elektrické sítě vyžadovat investice v řádu miliard euro. Důvodem jsou mimo rozvoj obnovitelných zdrojů energie také stále rostoucí požadavky Evropské komise na přeshraniční obchodování s elektřinou.
Pro dosažení svých klimatických cílů do roku 2030 plánuje Německo zvýšit elektrifikaci vytápění, dopravy a dalších průmyslových odvětví. Němečtí provozovatelé přenosových a distribučních soustav požadují v souvislosti s tím více finančních prostředků.
<blockquote>„Pokud němečtí provozovatelé přenosových soustav mají do roku 2030 utratit alespoň 60 miliard eur (1,5 bilionu korun), pak by v příštím regulačním období mělo dojít k vyšším výnosům,“ řekl Kapferer.</blockquote>
Další pětileté regulační období začíná v roce 2024.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Obnovitelné zdroje

Německo: Podíl OZE na vyrobené elektřině dosáhl loni v oblasti 50Hertz rekordních 60 %

Na rozdíl od pevninské části probíhá rozvoj německé přenosové soustavy v oblasti Severního a Baltského moře nad očekávání. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-increases-offshore-wind-energy-connection-capacity-to-7132-megawatts/?fbclid=IwAR0xWIjo1swSDBmzrnJrccxvhFE3DIOLnb98pbsgqG0S26DcYu9-E-B3taw">Společnost TenneT v pondělí oznámila</a>, že ve své oblasti, tedy oblasti Severního moře, disponuje připojeními o přenosové kapacitě přesahující 7 GW. To je více než samotný cíl instalovaného výkonu offshore větrných elektráren pro rok 2020.
TenneT, jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy (PPS), který je odpovědný za rozvoj propojení offshore větrných elektráren v oblasti Severního moře s pevninskou přenosovou soustavou ve spolkových zemích Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko oznámil, že jeho dvanáct systémů v této oblasti disponuje přenosovou kapacitou 7,1 GW. Překonává tak instalovaný výkon větrných parků v této oblasti, když v očekávání nových instalací tato přenosová kapacita v posledním roce vzrostla o 900 MW, tedy o zhruba 14 %.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že jsme dosáhli cíle stanoveného federální vládou v předstihu a se třemi dalšími připojeními, která jsou v současné době budována, zajistíme do roku 2025 v Německu 10 GW přenosové kapacity jen ze Severního moře. Stejně tak důsledně prosazujeme rozšiřování sítě na pevnině, protože tento holistický přístup je klíčem k úspěšné transformaci energetiky,“ uvedl generální ředitel TenneT Tim Meyerjürgens.</blockquote>
Německo si stanovilo za cíl do roku 2020 vybudovat offshore větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 6,5 GW. <a href="https://energy-charts.de/power_inst_de.htm">Dle informací Fraunhoferova institutu</a> byly ke konci roku v provozu offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem dosahujícím 7,48 GW, bezmála 6,5 GW z nich je připojených do přenosové soustavy TenneT.
Německé offshore elektrárny v roce 2019 vyrobily celkem 24,16 TWh, a podílely se tak 19,8 % na celkové výrobě elektřiny z větru v Německu, která dosáhla 122,07 TWh.
{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v roce 2019 po jednotlivých zdrojích“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-12-31″,“lang“:“CZ“}
<h2>Rozvoj pevninské části přenosové soustavy</h2>
Zatímco rozvoj přenosové soustavy v Severním moři probíhá nad očekávání, s pevninskou částí je to přesně naopak. Z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě nových vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> probíhá výstavba vedení velmi pomalu.
To potvrzují i rok od roku rostoucí náklady Německa na tzv. redispečink, který je využíván jako prevence vzniku přetížení v soustavě. Předloni za ně Německo vyplatilo společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo: Rozvoj přenosové soustavy v oblasti Severního moře probíhá nad očekávání dobře

Belgie se v roce 2019 poprvé po téměř deseti letech stala čistým vývozcem elektřiny. Důvodem je podle informací belgického provozovatele přenosové soustavy především vyšší dostupnost výroby elektřiny v jaderných elektrárnách a zvyšující se výroba obnovitelných zdrojů.
Po téměř deseti letech se belgická přenosová soustava může opět pochlubit přebytkovou bilancí. <a href="https://www.elia.be/en/news/press-releases/2020/01/20200108_press-release_mix-electrique-2019">Podle údajů od provozovatele tamní přenosové soustavy</a> přesáhlo množství exportované elektřiny import o 1,8 TWh (cca 2,1 % celkové spotřeby elektřiny).
Takového výsledku dosáhla Belgie naposledy v roce 2010, kdy byl export pouze nepatrný – cca 0,2 % tehdejší spotřeby elektřiny.
K přebytkové bilanci nejvíce pomohla zvýšená výroba v jaderných elektrárnách. Zatímco v roce 2018 vyrobily jaderné reaktory pouze 27,3 TWh a podílely se na výrobě elektrické energie v zemi z necelé třetiny, v roce 2019 tvořily necelou polovinu výroby a dodaly do sítě celkem 41,4 TWh – díky tomu se staly s dostatečným předstihem nejvýznamnějším zdrojem belgické soustavy.
K přebytkové bilanci pomohly i obnovitelné zdroje, které vyrobily meziročně o cca šestinu více elektřiny (11,52 TWh). Podstatný nárůst výroby zaznamenaly především solární (v letních měsících) a větrné elektrárny (v zimních měsících). Rekordním měsícem byl prosinec, kdy z OZE pocházelo 16 % elektřiny spotřebované v Belgii.
<figure id="attachment_79945" class="wp-caption alignleft" style="width: 803px;"><img class="size-full wp-image-79945" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-výroba-elektřiny-v-roce-2019.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-výroba-elektřiny-v-roce-2019.jpg 803w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-výroba-elektřiny-v-roce-2019-512x302.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-výroba-elektřiny-v-roce-2019-768x453.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-výroba-elektřiny-v-roce-2019-725x428.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-výroba-elektřiny-v-roce-2019-800x472.jpg 800w" alt="Belgie - výroba elektřiny v roce 2019" width="803" height="474" /><figcaption class="wp-caption-text">Belgie – výroba elektřiny v roce 2019</figcaption></figure>
<h2>Belgie plánuje investice do OZE a plynu</h2>
Na největší zdroj se ovšem Belgie nebude moci spoléhat dlouhodobě – do roku 2025 mají být veškeré jaderné reaktory v Belgii uzavřeny.
Podle veřejně dostupných údajů bude první reaktor definitivně odstaven v říjnu 2022 a poslední v prosinci 2025.
<figure id="attachment_79944" class="wp-caption alignleft" style="width: 695px;"><img class="size-full wp-image-79944" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-přehled-odstavování-jaderných-elektráren.jpg" sizes="(max-width: 695px) 100vw, 695px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-přehled-odstavování-jaderných-elektráren.jpg 695w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Belgie-přehled-odstavování-jaderných-elektráren-512x225.jpg 512w" alt="Belgie - přehled odstavování jaderných elektráren" width="695" height="306" /><figcaption class="wp-caption-text">Belgie – přehled odstavování jaderných elektráren</figcaption></figure>
Nedávno přitom místní provozovatel přenosové soustavy, společnost Elia, varoval, že soustava není <a href="https://www.reuters.com/article/us-belgium-nuclearpower/belgium-unprepared-for-phasing-out-nuclear-power-by-2025-grid-operator-idUSKCN1TT233">na odstavení jaderných elektráren připravena</a>.
Podle odhadů bude nezbytná výstavba dalších elektráren o instalovaném výkonu 3,9 GW, které budou dostupné od roku 2025. Odhady se odvolávají mimo jiné na to, že v regionu bude postupně ubývat výrobních kapacit v uhelných elektrárnách a import elektřiny tak nebude zajištěn.
Belgie se ovšem připravuje na období po éře jaderných elektráren – loni v dubnu místní parlament schválil zákon, který má nastartovat výstavbu <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL8N21N4ZC">obnovitelných zdrojů a elektráren spalujících zemní plyn</a>.
Při současných tržních podmínkách se sázka na zemní plyn Belgii může vyplatit. Díky přebytku LNG a novým přepravním kapacitám jsou ceny zemního plynu na holandském virtuálním obchodním bodě TTF blízko 11 EUR / MWh. Při současných cenách emisních povolenek se marže uhelných a plynových <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cena-emisni-povolenky-jiz-ohrozuje-cernouhelne-elektrarny-vyroba-nemecku-klesa-dlouholeta-minima">elektráren srovnávají a často jsou u plynu i vyšší</a>.