Finská společnost<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w"> Teollisuuden Voima Oyj (TVO) očekává, že v srpnu obdrží od konsorcia Areva-Siemens revidovaný harmonogram uvedení </a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w">do provozu</a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w"> 3. bloku jaderné elektrárny Olkiluoto</a>. Nakládka paliva, která byla naplánována na minulý měsíc, byla zpožděna zejména kvůli pandemii COVID-19. Plný provoz očekávaný v březnu 2021 je opět v ohrožení.
V dubnu společnost uvedla, že opatření, zavedená s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19, by mohla významně oddálit plánované uvedení nového bloku do provozu. V té době uvedla, že byla informována konsorciem Areva-Siemens, že nakládání paliva nebude probíhat podle plánu v červnu. Začátek plánované výroby elektrické energie, která měla začít v březnu 2021, je tak opět v ohrožení. Konsorcium Areva-Siemens uvedlo, že bude aktualizovat plán, jakmile bude znám dopad pandemie COVID-19.
<blockquote>„Nové vedení Arevy připravuje finanční řešení pro dokončení projektu podle připravovaného harmonogramu. TVO také vyjednává s konsorciem Areva-Siemens o podmínkách dokončení. Práce na novém harmonogramu konsorcia Areva-Siemens stále probíhá,“ uvádí TVO.</blockquote>
TVO rovněž uvedla, že nové vedení společnosti Areva aktivně pracuje s podporou všech stran na plánu na zajištění financování. TVO se zúčastnila diskuze o opatřeních konsorcia Areva-Siemens a zastává pozitivní názor k dosahovanému pokroku.
Konsorcium dodavatelů pro 3. blok jaderné elektrárny Olkiluoto – Areva GmbH, AREVA NP SAS a Siemens AG – staví na základě smlouvy na klíč s pevnou cenou. Mají společnou odpovědnost za smluvní závazky až do konce záruční doby. Konsorcium zahájilo výstavbu v roce 2005. Dokončení bloku s reaktorem EPR o elektrickém výkonu 1600 MW bylo původně naplánováno na rok 2009, ale stavbu dostihla mnohá zpoždění.
Společnost TVO získala finskou vládní licenci v březnu loňského roku, nakládání paliva se však zpozdilo kvůli pomalému pokroku v testech systému a problémům s dodávkami náhradních dílů. TVO požádala v dubnu tohoto roku finského jaderného regulátora o povolení nakládky paliva do reaktoru, ale uvedla, že odhaduje, že získání povolení bude trvat několik měsíců.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tvo.fi/en/index.html">TVO</a>

Jaderné elektrárny

Finská TVO čeká na revizi harmonogramu uvedení do provozu 3. bloku jaderné elektrárny Olkiluoto

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Výbor pro řešení klimatických změn Sněmovny reprezentantů USA <a href="https://climatecrisis.house.gov/sites/climatecrisis.house.gov/files/Climate%20Crisis%20Action%20Plan.pdf">vydal zprávu, která stanoví cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v USA nejpozději do roku 2050.</a> Akční plán pro boj proti změně klimatu zahrnuje jednotlivá doporučení pro dosažení tohoto cíle. Mezi těmito doporučeními je i podpora stávajících jaderných elektráren v provozu. Výbor rovněž doporučuje podporu vývoje pokročilých jaderných technologií.
Výbor složený z republikánů i demokratů byl vytvořen v  lednu 2019 na základě rezoluce 6. Jeho cílem bylo vytvořit doporučení pro opatření, strategie a inovace, pomocí kterých by bylo možné dosáhnout významného a permanentního snížení znečištění a dalších aktivit které přispívají ke změnám klimatu. Usnesení nařídilo výboru, aby stálým legislativním výborům příslušným pro jejich posouzení a jednání vydal patřičná doporučení.
V nově zveřejněném akčním plánu výbor stanovuje rámec pro komplexní řešení přesunu k bezemisním technologiím. Opatření mají za cíl splnit požadavek vědecké komunity na co nejrychlejší a nejagresivnější snižování emisí uhlíku, zvyšování odolnosti komunit vůči dopadům změn klimatu a budování čistého, udržitelného a spravedlivého energetického hospodářství.
Akční plán se zabývá více různým cestami, jak přechod k bezuhlíkové ekonomice podpořit. Kromě dekarbonizace energetiky se tak soustředí například i na podporu bezemisních technologií v dopravě, podporu výstavby nízkoenergetických až nulových domů, či modernizaci a propojení jednotlivých elektrických sítí. Plán rovněž uznává potřebu vývoje nových technologií, které mohou být zásadní pro dekarbonizaci průmyslových odvětví.
<h2>Potenciál a rizika jádra</h2>
Podle plánu je zapotřebí se rovněž zaměřit na potenciál a rizika technologií jaderné energetiky. Podle akčního plánu jaderné elektrárny v USA pokryly 20 % spotřeby elektřiny v roce 2019. Zároveň byly zdrojem více než poloviny bezemisní elektrické energie. Sektor v USA v minulém roce zaměstnával přibližně 70 tisíc lidí.
Jedním z doporučení výboru je vytvoření federálního standardu čisté energie, který by měl pomoci dosáhnout dekarbonizace energetiky. Standard by vytvořil tržní jistoty pro bezemisní energetické zdroje, bezemisní zdroje energie by si mohly díky němu žádat o finanční podporu. Na tu by měly mít nárok všechny bezemisní technologie, tedy nejen větrné, solární a vodní elektrárny, ale také úložiště energie, tepelné elektrárny se systémy CCS a právě také jaderné elektrárny.
<h2>Zvýšená ostražitost nad stárnoucími reaktory</h2>
Americká flotila jaderných reaktorů postupně stárne, průměrný věk komerčního reaktoru v USA je 38 let. Reaktory přitom mají provozní licenci na 40 let, licenci je ale při splnění požadavků možné prodloužit o 20 let. V USA jsou již dva reaktory, kterým byla licence prodloužena podruhé. Plán tak doporučuje zvýšit inspekce reaktorů a dále se podílet na zlepšování jejich spolehlivosti a bezpečnosti.
Potenciál existuje rovněž v nových jaderných technologiích, ty se ale stále potýkají s mnoha výzvami například v oblasti bezpečnosti, rizika šíření jaderných zbraní a vysokých nákladů. Výbor přesto navrhuje, aby Ministerstvo energetiky podporovalo první nasazení nových jaderných technologií, jako jsou například malé modulární reaktory. Zdůrazňuje však nutnost neustoupit z přísných nároků na bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>

Jaderná energetika je součástí dekarbonizačního plánu USA

Cenový průzkum <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/070220-gas-on-gas-pricing-increases-dominance-in-european-market-igu?fbclid=iwar2wxj7hpxxzbotmb8zf1o_twu2jx3-4lqfcpyetwjbh7yzfwkh0bsfkbu0">Mezinárodní plynárenské unie (IGU)</a> ukázal, že 78 % zemního plynu spotřebovaného v Evropě v loňském roce bylo naceněno na bázi gas-on-gas, tedy na bázi tržní konkurence, kdy se cena odvíjí od nabízeného a poptávaného množství na trhu se zemním plynem. V porovnání s rokem 2018 se jedná o 2% nárůst.
<h2>Postupný pokles objemu plynu indexovaného na ropu</h2>
Objem zemního plynu, který je indexován na ropu, nebo ropné produkty, klesl dle IGU na 22 % z předloňských 24 %.
<blockquote>„Evropa je jedním z regionů, ve kterých došlo k zásadní změně v cenotvorbě,“ stojí v reportu IGU s poznámkou, že se Evropa kontinuálně posouvá od indexace plynu na ropu k typu gas-on-gas již od roku 2005.</blockquote>
Kontinuální změny v průběhu uplynulých let byly zapříčiněny více faktory. Jedním z nich je například postupný pokles objemu zemního plynu vázaného smlouvou s indexací na ropu, jelikož těmto smlouvám vypršela platnost. O podmínkách smlouvy se následně opětovně vyjednávalo a v mnoha případech došlo k nahrazení ropné indexace indexací na některý z obchodních bodů, například NCG.
<h2>Rapidní nárůst dováženého LNG</h2>
V roce 2019 došlo na trhu s plynem k další významné změně, kdy konkurence na evropských trzích znatelně vzrostla. Stalo se tak z důvodu vyššího počtu nákladů se zkapalněným zemním plynem připlouvajících do Evropy.
V severozápadní Evropě (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) byla indexace plynu na ropu takřka eliminována. V loňském roce představovala pouhý 5% podíl na trhu.
Ve střední Evropě (Rakousko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švýcarsko) došlo v roce 2019 dle IGU k výraznému posunu, kdy množství plynu indexovaného na ropu pokleslo z 22 % na 19 %.
<blockquote>„V zásadě to odráží zvýšený spotový dovoz zemního plynu, často z Německa, nebo opětovné vyjednávání o podmínkách smluv,“ komentuje dění IGU.</blockquote>
Ve Středomoří (Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko) došlo rovněž k výraznému poklesu plynu indexovaného na ropu, a to z 56 % na loňských 47 % reflektujících, jak již bylo zmíněno, zvyšující se počet nákladů LNG.
<h2>Změna cenotvorby</h2>
Globálně pokleslo množství plynu indexovaného na ropu přibližně o jeden procentní bod na 18,5 %.
Zvýšené množství zemního plynu obchodovaného za tržní ceny reflektovalo rapidní nárůst v dodávkách spotového LNG. Spotové dodávky vedly, nejen v Evropě, ke zvýšení konkurence na trhu s plynem, čímž byl zároveň vyvinut tlak na ceny zemního plynu.

Plynárenství

Množství plynu indexovaného na cenu ropy kontinuálně klesá

Maďarský úřad pro jadernou energii obdržel na začátku měsíce žádost o udělení licence k výstavbě dvou nových bloků v tamní jaderné elektrárně Paks. Úřad má nyní rok na to, aby žádost o licenci posoudil, nicméně tato doba může být v případě potřeby prodloužena o další 3 měsíce.
Projekt rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks zaznamenal významný milník, kdy maďarský jaderný dozor obdržel žádost o licenci na výstavbu dvou nových 1200MW bloků VVER-1200. V současné době jsou v elektrárně provozovány 4 ruské jaderné bloky VVER-440, které byly postupně spuštěny mezi lety 1982 a 1987 a dohromady disponují instalovaným výkonem 2000 MW.
Na rozšíření jaderné elektrárny, známém pod názvem Paks II, se dohodlo Maďarsko s Ruskem již v roce 2014, kdy spolu země uzavřely dohodu zahrnující mimo jiné i ruskou státní půjčku ve výši 10 miliard dolarů, která má pokrýt 80 % nákladů projektu Pakš II.
Po letech přípav nyní maďarský jaderný regulátor (HAEA) <a href="http://www.oah.hu/web/v3/HAEAportal.nsf/web?OpenAgent&amp;article=news&amp;uid=5B9108F378B8DFBCC1258597003BF3DE" target="_blank" rel="noopener">potvrdil, že přijal žádost na vyadání licence</a>.  Podání žádostí oznámil rovněž maďarský ministr bez portfeje János Süli, který zodpovídá za výstavbu a zprovoznění nových jaderných bloků v elektrárně Paks.
<blockquote>„Dokumentace, která byla dnes předložena, detailně popisuje, jak bloky plánované pro Paks splňují veškeré maďarské a unijní regulatorní a bezpečnostní požadavky,“ uvedl <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Paks-II-construction-licence-application-submitted" target="_blank" rel="noopener">podle serveru World nuclear news</a> János Süli.</blockquote>
Projektová dokumentace o 283 tisících stranách, která byla podána elektronicky, je vskutku rozsáhlá a podle slov ministra by její tištěná verze v podobě mnoha dokumentů v kroužkové vazbě naskládaných na sobě přesahovala výšku 10patrového domu.
Vzhledem k rozsahu dokumentace tak bude na projektu podle maďarského regulátora pracovat na 180 zaměstanců, dále budou přizváni i experti z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejichž mise by měla začít ke konci letošního roku.
<blockquote>„Cílem je mít posouzení nezávislých mezinárodních expertů v koordinaci s MAAE na předběžnou zprávu a bezpečnostní analýze, která slouží jako podklad pro žádost o licenci na výstavbu. Během přezkumného procesu tým posoudí, jestli jsou plánované bloky v Paksi v souladu v bezpečnostními standardy MAAE. Zpráva s jejich závěry bude zohledněna HAEA při jeho rozhodování,“ uvedl maďarský jaderný regulátor.</blockquote>
Přípravné stavební práce by podle ministra mohly začít v první polovině roku 2021 poté, co developer obdrží licenci na představební práce. Licenci na výstavbu hlavní budovy by společnost mohla obdržet v září 2021, kdy budou moci následně začít hlavní stavební práce.
Podle Süliho bude v souvislosti s touto investicí implementován komplexní, koordinovaný program regionálního rozvoje, který pomůže rozvinout okolí elektrárny.
<blockquote>„Výstavba dvou nových bloků je významnou příležitostí pro region, bude realizováno mnoho souvisejících investicí: budou muset být vybudovány cesty, ubytování, tovární haly, implementována zlepšení v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a dalších služeb,“ uvedl ministr.</blockquote>

Maďarský jaderný regulátor obdržel žádost o licenci na výstavbu JE Paks II

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur, které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni miliardami eur za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.
Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.
Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.
Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. &#8222;Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci,&#8220; poznamenal. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.
Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.
Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. &#8222;Uhelná kancléřka&#8220; Angela Merkelová tímto &#8222;škodlivým zákonem&#8220; ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.
Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis &#8222;Německému lidu&#8220; pověsili transparent se sloganem &#8222;Budoucnost bez energie z uhlí&#8220;.
Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.
Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.

Německý Spolkový sněm schválil odklon od uhelné energetiky do roku 2038

Německý automobilový koncern Daimler se dohodl na strategickém partnerství s čínským výrobcem baterií Farasis Energy. V rámci dohody v čínském podniku získá zhruba tříprocentní podíl. Daimler dnes také oznámil, že Farasis nyní staví továrnu v německém městě Bitterfeld-Wolfen, aby v budoucnu dokázal pokrýt rostoucí poptávku ze strany německých závodů Daimleru. Nová továrna by měla vytvořit až 2000 pracovních míst.
Dohoda podle Daimleru, který vyrábí luxusní automobily Mercedes-Benz, zahrnuje společný vývoj pokročilých bateriových technologií a stanovuje si ambiciózní cíle v oblasti cenové konkurenceschopnosti. Automobilka díky ní rovněž získá spolehlivý zdroj baterií pro své plány na přechod k vozům s elektrickým pohonem.
Nová dohoda prohlubuje dosavadní spolupráci mezi oběma podniky. Daimler upozornil, že díky převzetí podílu bude mít možnost nominovat svého zástupce do dozorčí rady společnosti Farasis. Získání podílu nicméně ještě musejí schválit regulační orgány.

Elektromobilita

Daimler získá podíl v čínském výrobci baterií Farasis

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.