Čína do konce června spustí svůj dlouho očekávaný on-line systém obchodování s emisemi (ETS). Vyplývá to z prohlášení čínského ministerstva životního prostředí, uvedla dnes agentura Reuters. Čína je největším producentem skleníkových plynů na světě. Celostátní systém obchodů byl opakovaně odložen, částečně kvůli obavám o přesnost a transparentnost údajů o emisích.
Prezident Si Ťin-pching dal tomuto systému prioritu a slíbil uhlíkovou neutralitu do roku 2060. Svého vrcholu by emise podle prezidenta měly dosáhnout v roce 2030.
Ministr životního prostředí Chuang Žun-čchiou při návštěvě provincie Chu-pej a města Šanghaj vyzval místní úředníky, aby co nejrychleji provedli úplné testování a implementaci systému obchodování, aby bylo možné zajistit, že on-line systém obchodování bude možné spustit do konce června letošního roku. Čína zřídila obchodní platformu pro národní ETS v Šanghaji a registrační platformu ve Wu-chanu v provincii Chu-pej.
<figure id="attachement_13834" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" alt="průmyslové emise" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle údajů společnosti Refinitiv celková hodnota globálních trhů s emisními povolenkami loni stoupla o 20 procent na rekordních 229 miliard eur (téměř šest bilionů Kč), a to z důvodu očekávaného zpřísnění emisních limitů. Hlavní podíl na tom měl systém obchodování s emisemi Evropské unie, který se na celkové hodnotě podílel téměř 90 procenty.
Systémy obchodování s emisemi, nebo také trhy s uhlíkem, jsou tržní nástroje určené k omezení emisí skleníkových plynů. Stanovují strop pro množství emisí, které země nebo firmy mohou vypustit. Pokud tyto limity překročí, mohou si koupit povolenky od jiných.

Emise CO2

Čína do konce června spustí celostátní systém obchodování s emisemi

V Evropě bylo v minulém roce zprovozněno téměř 15 GW výkonu ve větrných elektrárnách, většinu pak tvořily ty na pevnině. Největší přírůstky zaznamenalo Nizozemsko s 2 GW. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW větrných elektráren, které vyrábí zhruba 16 % evropské spotřeby elektřiny. WindEurope předpokládá, že k naplnění klimatických cílů by roční přírůstky výkonu měly dosáhnout alespoň 27 GW.
Instalovaný výkon evropských větrných elektráren se v roce 2020 <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/wind-is-not-growing-fast-enough-for-eu-economy-to-go-climate-neutral/">podle dat asociace WindEurope</a> rozrostl o 14,7 GW. Oproti roku předchozímu se jedná o 6% pokles a ve srovnání s očekáváními jde o 19 % méně. Naopak letošní nové instalace by měly být vyšší, a to vzhledem ke zpožděním uvádění do provozu způsobeným pandemií COVID-19. Celkem 80 % nových instalací <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/loni-bylo-celem-svete-zprovozneno-6-gw-offshore-vetrnych-elektraren-mezirocne-20-mene">tvořily větrné elektrárny na pevnině</a>.
Největší větrné přírůstky zaznamenalo Nizozemsko (2 GW převážně na moři), dále pak Německo, Norsko, Španělsko a Francie. Země EU na celkových instalacích přispěly 10,5 GW výkonu. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW výkonu větrných elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropske-vetrne-elektrarny-loni-vyrobily-mezirocne-7-elektriny-vice">které loni vyrobily 16 % spotřeby elektřiny</a>. Největší podíl větrné elektřiny na spotřebě zaznamenalo Dánsko se 48 %.
Pokles instalovaného výkonu z důvodu odstavování vysloužilých elektráren loni v Evropě činil 388 MW. V Rakousku se tak například instalovaný výkon větrných elektráren loni snížil. Během příštích pěti let by dle odhadů WindEurope mělo být odstaveno 9,4 GW výkonu, z čehož bude obnoveno jen 2,4 GW.
<h2>Naplní nové instalace klimatické cíle?</h2>
Současný trend nových instalací považuje asociace WindEurope za nedostatečný s ohledem na evropské klimatické cíle do roku 2030. Asociace předpokládá, že pro splnění cíle 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 by muselo v Evropě ročně vyrůst alespoň 27 GW nového větrného výkonu.
<blockquote> „Vítr tvoří nyní 16 % evropské elektřiny. Evropa však nevytváří dostatek nových větrných elektráren k plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Hlavním problémem je povolovací proces. Pravidla a postupy povolení jsou příliš složité. V povolovacích úřadech nepracuje dost lidí na zpracování žádostí o povolení. Vlády se tím musí zabývat. Jinak je Green Deal v ohrožení,“ uvedl Giles Dickson, generální ředitel WindEurope.</blockquote>
Největší přírůstky v následujících pěti letech jsou předpovídány ve Spojeném království (18 GW, z toho 15 GW na moři) a Německu (16 GW, z toho 3 GW na moři). Následovány jsou Francií s 12 GW, Švédskem s 7 GW a Nizozemskem s 6 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách.

Větrné elektrárny

V Evropě bylo loni zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren

Není nejvyšší, největší či nejdražší, nevyžádala si ani nejvíc obětí, přesto je to legenda. Dvě stě dvacet metrů vysoká přehradní hráz Hooverovy přehrady ležící na řece Colorado 50 kilometrů jižně od Las Vegas byla nejen převratným technickým dílem, stala se i jedním ze stavebních kamenů cesty z hospodářské krize 30. let minulého století. Jeden ze symbolů Spojených států byl dostaven před 85 lety, 1. března 1936.
Přehrada byla vybudována především proto, aby zkrotila mohutnou řeku Colorado. Kromě toho, že slouží jako ochrana před povodněmi, je i ohromnou zásobárnou pitné vody a vybudovaná vodní elektrárna byla ve své době nejvýkonnější na světě. Stavbu přehrady, původně Boulder Damu, měl na starosti Herbert Hoover &#8211; tehdejší ministr obchodu a budoucí prezident USA, po kterém byla přehrada pojmenována v roce 1947.
Stavba přehrady, ve své době ojedinělé nejen mohutností, ale i svým designem ve stylu art deco, byla zahájena v roce 1931. Netrvalo dlouho a projekt přilákal v době hospodářské krize na hranice Nevady a Arizony tisíce nezaměstnaných, kteří byli ochotni pracovat v těch nejtěžších podmínkách. Pro dělníky i jejich rodiny se vybudoval improvizovaný tábor Ragtown a později modernější městečko Boulder City, stavba přehrady také stála za rozmachem nedalekého Las Vegas. Celkem se na výstavbě hráze podílelo 20.000 lidí, asi stovka z nich při stavbě zahynula.
První záměr o umístění přehrady byl v kaňonu Boulder. Proto dostal projekt název Boulder Canyon Project, nakonec bylo rozhodnuto postavit přehradu v Černém kaňonu. V určitou chvíli musela být řeka Colorado odkloněna do několika tunelů. 
Hráz přehrady je 221 metrů vysoká, v základech je široká 198 metrů a na vrcholu 13 metrů tlustá. Vybudována byla z tří a půl milionu kubických metrů betonu, odstraněno bylo osm milionů tun skály. Před přehradou vznikla vodní nádrž Mead, která je největší přehradní nádrží v USA a jednou z největších na světě. Lake Mead se táhne do vzdálenosti 185 kilometrů.
Přehradní hráz je turisticky atraktivním místem. Od roku 1985 je Hoover Dam národní památkou a když teroristé napadli v září 2001 Spojené státy, Hoover Dam se stal jedním z nejvíce střežených míst v USA. I kvůli bezpečnosti a přetíženosti byla uzavřena pro dopravu silnice Route 93, které po hrázi spojovala stát Nevada se sousední Arizonou. Kousek od hráze byl proto postaven velký silniční most, který je součástí novější dálnice, a samotná silnice na přehradní hrázi slouží jen návštěvníkům. Přehrada se dostala do knih, objevila se v několika filmech i v písních.

Elektrárny ve světě

Hooverova přehrada je jedním ze symbolů Spojených států

Ropný gigant Shell kupuje v Německu sídlícího agregátora Next Kraftwerke, jednoho z největších na světě, a dále tak rozšiřuje svoji část zaměřenou na obnovitelné zdroje energie a inovativní energetická řešení. Tento krok má společnosti pomoci do roku 2030 zdvojnásobit objem obchodované elektřiny na 560 TWh ročně.
Společnost Shell <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-kupuje-britskeho-inovativniho-agregatora-limejump-rozsiruje-rady-sve-divize-new-energies">po akvizici britského agregátora Limejump před dvěma lety</a> kupuje další společnost s podobným zaměřením. Akvizice Next Kraftwerke zapadá do strategie společnosti Shell zaměřené na digitalizaci v odvětví elektřiny a orientaci na zákazníka, která má společnosti pomoci stát se jedním z předních poskytovatelů čisté elektřiny a souvisejících služeb.
<blockquote>„Akvizice společnosti Next Kraftwerke urychlí růstovou strategii společnosti Shell přidáním menších obnovitelných aktiv do našeho portfolia. Kombinace  dovedností obou společností také podpoří rozsáhlé projekty obnovitelných zdrojů tím, že budou poskytovat širokou škálu možností pro řízení rizik a hedging,“ uvedl David Wells, viceprezident společnosti Shell Energy Europe.</blockquote>
Společnost za tímto účelem zřídila svou část Renewables and Energy solutions (původně nazývaná New Energies), která má Shellu pomoci přeorientovat se ze společnosti čistě založené na fosilních palivem k energetické společnosti připravené pro budoucí nízkouhlíkový svět. Shell má v plánu do roku 2030 zdvojnásobit objem obchodované elektřiny na přibližně 560 TWh ročně.
<figure id="attachment_93206" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2973px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke.png"><img class="size-full wp-image-93206" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke.png 2973w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke-1024x582.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Shell_Next-Kraftwerke-800x455.png 800w" alt="" width="2973" height="1691" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Akvizice společnosti Shell v oblasti decentrální energetiky. Zdroj: Utility Partners</figcaption></figure>
<blockquote>„Společnost Shell v Německu transformuje své podnikání s postupující energetickou transformací. Podporujeme ambici Německa stát se zemí s čistými nulovými emisemi. Trh s energií je klíčem k dosažení tohoto cíle a my jsme průkopníkem v této oblasti skrze naše dodávky energie z obnovitelných zdrojů průmyslovým partnerům a domácnostem, akvizici špičkových bateriových systémů sonnen a pokračující růst naší nabíjecí sítě pro elektrická vozidla,“ dodává Fabian Ziegler, předseda představenstva společnosti Deutsche Shell Holding GmbH.</blockquote>
<h2>Německá Next Kraftwerke jako jeden z nejdůležitějších inovátorů v energetice</h2>
Next Kraftwerke je jedním z největších agregátorů na světě, který ve své virtuální elektrárně digitálně propojuje a řídí více než 10 000 decentralizovaných energetických zdrojů a spotřebitelů v osmi zemích kontinentální Evropy – Německu, Belgii, Rakousku, Francii, Polsku, Nizozemsku, Švýcarsku a Itálii. Sdružované zdroje zahrnují fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny, bioplynové stanice, komerční a průmyslové spotřebitele a bateriové systémy.
polečnost flexibilitu z těchto zdrojů potom skrze svou virtuální elektrárnu uplatňuje při obchodování na velkoobchodních trzích, a optimalizuje tak výrobu zdrojů a spotřebu zákazníků na základě cenových signálů. Zároveň také poskytuje služby pro provozovatele přenosových soustav, a pomáhá tak udržovat vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby elektřiny v soustavě.
<blockquote>„Spojení společností Shell a Next Kraftwerke společně pomůže urychlit přechod k dekarbonizovanému energetickému systému prostřednictvím širších obchodních příležitostí a obchodních synergií, které vyplynou z očekávaného rychlého nárůstu poptávky po obchodování s obnovitelnou energií,“ tvrdí Hendrik Sämisch, zakladatel a generální ředitel společnosti Next Kraftwerke.</blockquote>
<figure id="attachment_93204" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled.jpg"><img class="size-full wp-image-93204" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled-512x265.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled-768x397.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled-1024x530.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled-725x375.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Company-History-Portfolio-Development-Next-Kraftwerke-NXK039-scaled-800x414.jpg 800w" alt="" width="2560" height="1324" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Next Kraftwerke – milníky ve vývoji společnosti. Zdroj: Next Kraftwerke</figcaption></figure>

Společnosti ve světě

Shell rozšiřuje své portfolio inovativních společností o německého agregátora Next Kraftwerke

Americká energetická společnost Xcel Energy Colorado ve středu<a href="https://www.xcelenergy.com/company/media_room/news_releases/xcel_energy_announces_2030_clean_energy_plan_to_reduce_carbon_emissions_85%25"> oznámila svůj plán rozvoje čistých zdrojů energie,</a> díky kterému by mělo být do roku 2030 dosaženo snížení emisí oxidu uhličitého ve státě Colorado o 85 % oproti roku 2005. Plán zveřejněný společností má dosáhnout většího snížení emisí, než jaké je státem požadováno.
Excel Energy se v roce 2018 stala první americkou energetickou společností s vizí bezuhlíkové energetiky do roku 2050. Nově zveřejněný plán je tak dalším krokem na cestě k dosažení této vize. Plán má rovněž představovat vyvážené a diverzifikované portfolio energetických zdrojů, které má zajistit spolehlivost dodávek elektrické energie a její ekonomickou dostupnost.
Podle plánu by do konce desetiletí měly být vybudovány větrné a solární elektrárny a bateriové systémy o celkovém instalovaném výkonu 5 500 MW. Klíčovým bodem plánu je rovněž zásadní omezení provozu stávajících uhelných elektráren, do roku 2040 Xcel předpokládá odstavení nebo repowering  stávajících uhelných elektráren. Plán také počítá s vytvořením programů energetické účinnosti pro zákazníky, rozvojem decentralizované výroby a vytvoření systémů pro umožnění odezvy na straně spotřeby.
<h2>Nízké ceny elektrické energie jsou jednou z priorit</h2>
Podle Xcel Energy je prioritou i nadále udržet nízké ceny elektrické energie. Podle společnosti by nově zveřejněný plán měl vést k nárůstu cen elektrické energie na úrovni inflace či pod ní.
Společnost zároveň neplánuje žádné propouštění ve svých uhelných elektrárnách, jejichž počet se má postupně snižovat díky odchodům do důchodu a rekvalifikacím pracovníků.
<blockquote>„Máme dlouhou historii úspěšných transformací našich elektráren pro dosažení uspokojení budoucích energetických potřeb a těšíme se na provedení těchto změn v Coloradu, státu s vůdci, kteří sdílejí naší vizi čisté energetiky.“ – Ben Fowke, výkonný ředitel Xcel Energy
„Colorado díky většímu množství obnovitelné elektřiny získá čistější ovzduší, více dobrých pracovních míst a úspor pro zákazníky. Tento návrh klade spolehlivost dodávek a úspory pro zákazníky na první místo. Tento plán má za cíl zdvojnásobit větrné a solární zdroje a podporuje plán snižování emisí skleníkových plynů vytvořený mou administrativou a náš smělý cíl dosáhnout 100% obnovitelné energie do roku 2040.“ – guvernér státu Colorado, Jared Polis</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to jimmy thomas's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iagoarchangel/" data-track="attributionNameClick">jimmy thomas</a>

USA: Energetická společnost Xcel Energy chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 85 %

Portugalská společnost EDP plánuje, že do konce roku 2025 vystaví 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie a energetických úložištích. Investice budou směřovat především do USA a Evropy. Do roku 2030 si dává za cíl být uhlíkově neutrální.
Portugalská společnost EDP hodlá ve velkém investovat do výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetických úložišť, mezi lety 2021 až 2025 plánuje investovat okolo 19 miliard EUR.
Společnost plánuje do roku 2023 roční přírůstek instalovaného výkonu dle <a href="https://www.montelnews.com/en/story/portuguese-edp-plans-to-add-20-gw-renewables-by-2025/1198797">informací</a> zahraničního portálu Montel na úrovní 3,5 GW, poté jej chce navýšit na následující dva roky na úroveň okolo 4,6 GW/rok. Z toho má podíl onshore větrných elektráren činit 46 %, v případě fotovoltaických elektráren má jít o 40% podíl, u offshore větrných elektráren pak 5% podíl, 7% podíl zaujímají zdroje v blízkosti spotřeby a zbývající 2 % mají připadnout na energetické úložiště.
<h2>Akumulace energie</h2>
Společnost vytvořila dvě nové divize, které se mají orientovat na skladování elektrické energie a výrobu zeleného vodíku. Jejich cílem je vybudovaní bateriových úložišť v USA o celkovém výkonu 400 MW a elektrolyzérů o celkovém výkonu 250 MW.
Zdrojem elektrické energie pro výrobu vodíku pak mají být, dle vyjádření nedávno jmenovaného výkonného ředitele společnosti – Miguela Stilwella de Adnradeho, obnovitelné zdroje o výkonu mezi 0,5 až 1 GW.
<h2>Evropské aukce, PPA a uhlíková neutralita</h2>
EDP <a href="https://www.reuters.com/article/edp-outlook-renewables/update-1-portugals-edp-spurs-green-push-with-24-bln-euro-investment-plan-idUKL1N2KV0O6">plánuje</a> do roku 2025 přibližně zdvojnásobit instalovaný výkon svých větrných a fotovoltaických elektráren. Co se týče předpokládaného rozdělení investic, 40 % by mělo putovat na americký trh, 40 % na evropský, 15 % investic do Latinské Ameriky a na zbytek světa připadá 5 %.
Společnost uvedla, že se hodlá v USA zaměřit na prodej elektrické energie formou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/trh-ppa-dohodami-elektrinu-oze-vzrostl-loni-18-navzdory-pandemii">PPA</a> (Power Purchase Agreement – dohoda o dlouhodobém nákupu elektřiny). V Evropě se pak zaměří na aukce.
Celkové investice společnosti do roku 2025 se odhadují na 24 miliard EUR. Podíl investic společnosti do OZE tak činí přibližně 80 %. I vzhledem k plánovaným investicím zvýšila společnost EDP svůj emisní cíl a do roku 2030 chce být uhlíkově neutrální. Předchozí cíl společnosti byl na stejné období 30 g CO₂ na vyrobenou kWh.

Obnovitelné zdroje

Portugalská EDP plánuje do konce roku 2025 vystavit 20 GW v OZE a úložištích

Evropská unie nepotřebuje plynovod Nord Stream II, aby zajistila svou energetickou bezpečnost, uvedla ve čtvrtek vysoce postavená úřednice spadající pod Evropskou komisi. Dále pak uvedla, že projekt by mohl být ukončen pouze v případě, že by přišel pokyn od samotného Německa. <a href="https://www.reuters.com/article/eu-energy-russia-nordstream-idUKL4N2KT3SG" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Reuters</a>.
Projekt, který je pod záštitou ruské společnosti Gazprom a jehož cena se odhaduje na 11 miliard dolarů, je již z více než 90 % dokončen. Roční přepravní kapacita zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy by byla dokončením projektu zdvojnásobena, na celkových 110 miliard m³/rok. Do projektu jsou pak <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vyzyva-nemecko-k-zastaveni-praci-nord-stream-ii-nabizi-pristup-k-plynu-norska">zapojeny</a> i evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie.
<h2>Opozice</h2>
<blockquote>„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“ <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">prohlásila</a> v roce 2019 Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu. Od té doby nabral projekt nečekaně velké zpoždění v důsledku čekání na souhlas Dánska s výstavbou přes jeho území a hlavně kvůli uvalení amerických sankcí.</blockquote>
Dokončení projektu by také například znamenalo, že by Rusko získalo lepší vyjednávací pozici oproti Ukrajině, kde platí vysoké poplatky za tranzit plynu, jelikož by získalo alternativu, jak dostat zemní plyn skrze plynovody do kontinentální Evropy. Poplatky za tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">představovaly</a> v minulosti pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů).
Na konci roku 2019 se na poslední chvíli zástupci Ruska a Ukrajiny domluvili na tranzitu plynu na následujících 5 let, jelikož tehdejší dlouhodobá smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Mezi roky 2021-2024 by měl tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">činit</a> 40 miliard m³.
Silnou opozici proti projektu Nord Stream II tvoří i několik členských států EU, v čele s Polskem. Dle jejich mínění by projekt znamenal zvýšení závislosti na ruském plynu.
<h2>Energetická bezpečnost EU</h2>
<blockquote>„Pro Evropskou unii jako celek nepřispívá Nord Stream k zabezpečenosti dodávek,“ prohlásila Ditte Juul Jorgensenová, šéfka generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.</blockquote>
Dále uvedla, že investice bloku provedené v uplynulé dekádě, které směřovaly do jiných plynovodů, importních terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG) a interkonektorů, byly dostatečné natolik, aby uspokojily energetické potřeby bloku.
<blockquote>„Opravdové zastavení dostavby [Nord Streamu II] by si vyžadovalo rozhodnutí na národní úrovni. Není to rozhodnutí, které by se dalo učinit na evropské úrovni,“ vysvětlovala Jorgensenová s tím, že rozhodnutí o zastavení projektu by muselo učinit Německo.</blockquote>
Evropský parlament nicméně volal po zastavení projektu poté, co byl v Rusku uvězněn opoziční politik Alexej Navalnyj. V pondělí pak představitelé EU <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/eu-rozsiri-sankce-proti-ruskym-cinitelum-za-uvezneni-navalneho/1999627">odsouhlasili</a> uvalení sankcí na čtyři ruské představitele, kteří mají blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2

Evropská Unie

EU: Nord Stream II nepotřebujeme, výstavbu může ale zastavit jen Německo

Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.
MŽP ve zprávě dále uvedlo, že Česko také požádalo soud, aby žalobu projednal přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Záměr žalobu podat v pondělí schválila česká vláda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí následně podle televize TVN 24 vyjádřilo nad rozhodnutím české vlády údiv. Podání žaloby přivítaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu,&#8220; řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).</blockquote>
Pro ochranu českých občanů je v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které si Česko v souvislosti s ochranou životního prostředí na jeho straně hranice klade. &#8222;V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,&#8220; dodal Brabec.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.
Podání žaloby uvítali ekologové. &#8222;Jako obyvatelé regionu, kde se setkávají tři státy, nejsme z nutnosti podávat žalobu na jednoho ze sousedů nijak nadšení. Vzhledem k jednání PGE a jejímu obnovenému plánu těžit dalších 23 let ale bohužel nevidíme žádnou jinou alternativu,&#8220; uvedl člen Sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
<blockquote>&#8222;Kromě bezprostředního ohrožení nedostatkem vody nám záleží i na budoucnosti celého regionu &#8211; PGE svým přístupem blokuje jeho přístup k evropskému transformačnímu fondu, což může v kombinaci s rychle končícím uhelným průmyslem způsobit sociální škody na několik generací,&#8220; dodal.</blockquote>

Životní prostředí

Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

ČR podala žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów

Pokročilé rychlé reaktory jsou důležitou součástí vývoje uzavřeného palivového cyklu. Vzhledem k jejich technologické náročnosti se jejich vývojem zabývají pouze některé země. Čína nyní přešla do další fáze testování experimentálního rychlého reaktoru CEFR.
Čínský experimentální rychlý reaktor (CEFR) byl znovu spuštěn a připojen k elektrické rozvodné síti. V nadcházející provozní etapě bude testován provoz při nominálním výkonu. Na konci června minulého roku začala na reaktoru <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-08/07/c_527271.htm">výměna paliva a údržba veškeré technologie</a>. Nyní reaktor prošel spouštěcími testy důležitými pro přechod do další etapy provozu reaktoru. Testy potvrdily požadavky návrhu reaktoru v rámci normálního provozu i během očekávaných přechodových procesů.
Čínský institut atomové energie (CIAE) sdělil, že CEFR přešel <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">19. ledna do druhé fáze provozu</a>. Elektrický generátor bloku byl znovu přifázován k elektrické rozvodné síti 15. února.
<blockquote>„Provoz na vysokém výkonu je důležitým procesem při zvládání technologie rychlých reaktorů,“ informoval institut atomové energie.</blockquote>
<figure id="attachment_93088" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-93088 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/CEFR-control-room-CIAE-725x408.jpg 725w" alt="Pracovníci ve velínu reaktoru CEFR" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Pracovníci ve velínu reaktoru CEFR Zdroj: CIAE</figcaption></figure>
CEFR je postaven poblíž Pekingu s asistencí ruské strany, která provádí základní výzkum v oblasti jaderných technologií. Tepelný výkon reaktoru CEFR je 65 MW a reálně dokáže do sítě dodávat 20 MW elektrických. Na stavbě se podílely <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">ruské společnosti</a> OKBM Afrikantov ve spolupráci s OKB Gidropress, KIKIET a Kurčatovým Institutem.
První lití betonu reaktoru CEFR proběhlo v květnu 2000 a první kritičnosti bylo dosaženo v červnu 2010. Minulý rok byl generátor bloku přifázován a provozován na 40 % výkonu. Od té doby byly prováděny různé testy reaktoru, turbín a sodíkových čerpadel při sníženém výkonu. Materiálové testy a testy ozáření paliva jsou naplánovány ve stávající provozní etapě.
Poprvé reaktor pokořil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">72hodinový provoz na plném výkonu</a> v roce 2014. Po provedení dřívějších testů s nízkým i nominálním výkonem byl CEFR znovu zprovozněn 19. června minulého roku. Během následujících 40 dnů byly provedeny dynamické testy turbíny a hydraulických systémů. Následně došlo k odstavení reaktoru a jeho přípravě na druhou provozní etapu. Během odstávky bylo vyměněno palivo a byla provedena údržba technologických systémů.
Čína vyvinula <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-08/07/c_527271.htm">tříkrokovou strategii</a> přechodu od experimentálního rychlého reaktoru přes demonstrační reaktor až ke komerčnímu zařízení. CIEA také pracuje na výkonnější verzi rychlého reaktoru CFR-600 s výkonem 600 MW elektrických. Tento demonstrační blok je stavěn v provinciích Fujian od prosince 2017 a Xiapu od prosince 2020. CFR-600 bude standardně provozován se směsným palivem MOX, jehož vyhoření se předpokládá až v hodnotě 100 GWd/tunu paliva (lehkovodní reaktory typu VVER dosahují maximálních vyhoření kolem 50 GWd/tunu paliva). Předností rychlého reaktoru je vysoké vyhoření paliva a vysoká teplota páry. CFR-600 bude produkovat páru o teplotě až 480 °C s možným zvýšením vyhoření až na 100 až 120 GWd/tunu paliva.
Plánovaný výkon komerčního bloku <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-begins-high-power-operation">CFR-1000 by měl být mezi 1000 až 1200 MW elektrickými</a>. Výstavba tohoto bloku by měla začít v roce 2028 s plánovaným komerčním spuštěním v roce 2034. Palivo by mělo být v kovové formě s maximálním vyhořením až 150 MWd/tunu paliva.
<h2>Uplatnění rychlých reaktorů</h2>
Rychlé reaktory jsou velmi často spojovány s takzvaným <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/current-and-future-generation/fast-neutron-reactors.aspx">uzavřeným palivovým cyklem</a>. Jejich předností je schopnost využívat přebytečné neutrony k tvorbě štěpného materiálu, nejčastěji ve formě Pu-239, které vzniká záchytem neutronu na štěpitelném U-238. Dříve provozované rychlé reaktory, jako například francouzský Fénix, dosahovaly <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/current-and-future-generation/fast-neutron-reactors.aspx">množivého faktoru 1,13</a>. Tyto systémy tedy byly schopny vyprodukovat více štěpného materiálu, než samy spotřebovaly.
Nynější velmocí ve vývoji rychlých reaktorů je Rusko, které jako jediné provozuje komerčně hned dva rychlé reaktory. Jedná se o sérii reaktorů BN a oba provozované bloky jsou v <a href="https://www.rosenergoatom.ru/en/npp/beloyarsk-npp/">Bělojarské jaderné elektrárně</a>. Rusko pokračuje nejen ve vývoji komerční elektrárny s reaktorem BN-1200, ale také výzkumného rychlého reaktoru <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Russia-starts-installing-MBIR-control-assembly">MBIR</a>.
Zdroj náhledového obrázku: nextbigfuture.com

Jaderné elektrárny

Čínský experimentální rychlý reaktor přešel do druhé etapy provozu

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je podle něj konec příštího roku. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov, v sobotu učiní totéž také v nedalekém Dole ČSA. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl.
<blockquote>&#8222;Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené, bude o tom určitě diskuse v následujících měsících. Bude to rozhodně záviset na vývoji cen uhlí, i na celkových ekonomických výsledcích společnosti,&#8220; řekl dnes Havlíček.</blockquote>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.
OKD bude mít od března už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo ještě zhruba 17.000 lidí.
U Darkova a ČSA nyní státní podnik Diamo podá žádost na Obvodní báňský úřad v Ostravě k povolení zajišťovacího provozu dolu, ve kterém se bude připravovat vyklizení dolu a snížení jeho energetické náročnosti. Současně se bude pracovat na redukci rozlohy důlního pole nezbytné před zahájením samotné likvidace dolu. Ještě letos by měl být zahájen legislativní proces směřující k povolení likvidace hlavních důlních děl. Zároveň budou pokračovat rekultivační práce zahájené v předchozích letech.
Z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu, vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.