Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.
Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.
Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje &#8222;zvýšit veřejnou podporu výstavbě&#8220; terminálů &#8222;prostřednictvím až jedné miliardy eur&#8220;. Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí německého ministerstva financí odmítl zprávu Die Zeit komentovat. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu a připraví tranzitní státy Polsko a Ukrajinu o možnou páku vůči jejich východnímu sousedovi.
Téma budoucnosti sporného plynovodu by se mohlo 24. a 25. září dostat na stůl šéfům vlád členských zemí Evropské unie. Po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného na konci srpna požadují někteří němečtí politici z řad vládnoucí konzervativní strany CDU zastavení výstavby Nord Streamu 2, který je krátce před dokončením.

Plynárenství

Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály

Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima <a href="https://www.gov.pl/web/klimat/minister-kurtyka-polityka-energetyczna-polski-do-2040-r-udziela-odpowiedzi-na-najwazniejsze-wyzwania-stojace-przed-polska-energetyka-w-najblizszych-dziesiecioleciach">prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040</a>, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
<blockquote>„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.</blockquote>
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600156236.json“}
<h2>Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice</h2>
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. <a href="https://www.greenpeace.org/poland/aktualnosci/29289/odejscie-polski-od-wegla-do-2035-roku-to-business-as-usual-konieczne-przyspieszenie/">Dle jejich analýzy</a> je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Energetika v zahraničí

Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Informují o tom dnes tiskové agentury. Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
Společnost Hitachi upozornila, že investiční prostředí se od té doby zhoršilo v důsledku pandemie nemoci covid-19. Rozhodnutí firmy komplikuje plány Británie na nahrazení stárnoucích elektráren. Předpokládalo se, že projekt pokryje zhruba šest procent spotřeby elektřiny v zemi, poznamenala agentura Reuters.
Za loňským zmrazením projektu stál podle agentury Kjódó prudký růst nákladů. Zdroje agentury Reuters v té době uváděly, že společnost Hitachi vyzvala britskou vládu, aby zvýšila finanční podporu projektu.

Hitachi opouští projekt výstavby jaderných reaktorů v Británii

Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.
Společnost uvedla, že v letech 2014 až 2016 investovala do modernizace a rekonstrukce kvůli splnění emisních limitů 2,7 miliardy korun. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které stanovují ještě přísnější limity platné od roku 2021, však byly vydány až následující rok po provedení rekonstrukce v roce 2017.
<blockquote>&#8222;Díky této nákladné investici budeme od příštího roku schopni plnit dvakrát přísnější limity pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý bez výjimky,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
U oxidů dusíku elektrárna žádá, aby mohla vypouštět 192 miligramů na metr krychlový. Aby mohla plnit nový limit 175 miligramů na metr krychlový, musela by investovat odhadem půl miliardy korun. Náklady považuje za příliš vysoké v porovnání s podle ní zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Dokládá to i rozptylovou studií.
Společně s výjimkou na oxidy dusíku podala elektrárna žádost i pro limity rtuti na šest let s přezkumem po třech letech, kdy bude pravděpodobně přísnější podmínky schopna plnit. Pro rtuť v předchozích obdobích zatím žádné emisní limity stanovené nebyly a jsou zařazeny nově.
<blockquote>&#8222;U rtuti je tedy důvod žádosti o výjimku ten, že nejprve musíme najít, i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, spolehlivou technologii pro snížení emisí. Ta může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
Požadované období chce elektrárna využít k určení správné technologie, její instalaci a uvedení do provozu.
O podobné výjimky požádala už vloni i elektrárna Chvaletice, která patří společnosti Severní energetická. Vydané rozhodnutí napadají ekologické organizace, podle nichž elektrárna již při modernizaci o budoucích nových emisních limitech věděla, mohla se na ně připravit a chce jen ušetřit na úkor životního prostředí.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Opatovice žádá o výjimky z emisí oxidů dusíku a rtuti

Energetická skupina ČEZ začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Jde o součást strategie, kterou firma schválila loni. Po obdržení písemného potvrzení zájmu investorů je ČEZ vyzve k podání nezávazné nabídky. ČEZ o tom dnes informoval na <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-zahajuje-divestici-svych-aktiv-v-polsku-106066">webu</a>. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem ČEZ Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ale ČEZ prodal investičnímu fondu KGAL, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce letošního roku.
Prodej pěti polských firem je v souladu s novou strategií, kterou ČEZ schválil loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku.
ČEZ v srpnu oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák to ale v rozhovoru s ČTK o týden později nepotvrdil. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad začal koncem srpna znovu zkoumat záměr ČEZ, což ČEZ uvítal.

Elektrárny v Evropě

ČEZ začíná hledat zájemce o svých pět polských firem

Budoucnost atomu je v Číně slibná. Takto popsal vyhlídky Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice. Očekává rozmach velkých ale zároveň i modulárních reaktorů.
Zheng <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-readying-for-nuclear-expansion-says-Zheng?feed=feed">vystoupil</a> koncem minulého týdne na <a href="https://www.world-nuclear.org/events/world-nuclear-association-strategic-eforum-2020.aspx">světovém fóru</a> mezinárodní jaderné asociace. Ve svém projevu uvedl, že pandemie onemocnění covid-19 vedla k výraznému všeobecnému poklesu spotřeby energie v Číne, nicméně spotřeba v jistých odvětvích naopak spotřeba roste a má růst i nadále – například v odvětví komunikací vzhledem k rozšiřování sítí 5G a datacentrům.
<blockquote>„ Myslíme, že do budoucna spotřeba elektřiny poroste, co je skvělá příležitost pro jadernou energetiku,“ uvedl Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice</blockquote>
Jaderná energie pokrývá v současnosti asi 5 % čínské spotřeby a oproti jiným zemím se očekává, že tento podíl bude v příštích letech růst. V minulých letech došlo k všeobecnému pozastavení projekčních prací na nových jaderných zdrojích, jelikož z ekonomického pohledu si nevedly příliš dobře. Ovšem s novými technologiemi, zvýšenou bezpečností a jednodušším systémem by se situace podle Zhenga mohla zvrátit.
Ekonomice provozu by podle ředitele agentury měla pomoci i efektivnější údržba nebo kratší odstávky při výměně paliva. Zheng dále uvádí, že pro každý produkt napříč dodavatelský řetězcem mají alespoň dva dodavatele, aby díky konkurenci mohli dosáhnout lepší ceny a nezávislosti.
Tedy například v Číně za posledních 8 let byly postaveny 4 reaktory Westinghousu AP1000, které mají fungovat bezproblémově. Nyní probíhá výstavba konstrukčně podobných reaktorů od čínské firmy CAP1400 a dle sdělení práce probíhají plynule. Z nich získaná energie má sloužit nejen k dodávkám elektřiny do sítě, ale i vytápění, dodávce páry, výrobě vodíku a odsolování vody. Dále také Čína staví reaktor, který bude sloužit čistě k teplárenským účelům.
U reaktorů CAP1400 jsou náklady na vyrobenou kWh 6 centů (USD), za GJ tepla poté 6 dolarů. V případě jaderného bloku pro vytápění bez dalších aplikací, zejména výroby elektřiny, by cena za teplo měla být vyšší, okolo 15 dolarů za GJ.

Jaderné elektrárny

Čína očekává expanzi jaderných zdrojů

Evropská komise zveřejní v tomto týdnu své argumenty na zvýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů na 55 % do roku 2030, stejně jako navýšení podílu obnovitelné energie. To vše s vizí dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století.
Ursula von der Leyenová údajně vizi Komise představí ve středečním projevu o stavu Unie (State of the Union), který přednese před Evropským parlamentem v Bruselu. V projevu má předsedkyně Evropské komise argumentovat, že bezprecedentní ekonomická reakce na COVID-19 je“ jedinečnou příležitostí k přechodu na klimaticky neutrální Evropu“. Zprávu, která unikla z kuloárů Komise, zveřejnil zpravodajský web EURACTIV.
Zpráva Komise argumentuje, že snížení emisí o 55 % do roku 2030 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 je pro Evropu ekonomicky proveditelné a přínosné. To vše za podmínky, že energeticko-klimatické politiky budou správně nastaveny a v některých případech zpřísněny.
Zpráva má být podložena hloubkovou studí, kterou si Komise nechala zpracovat a která bude představena ve čtvrtek společně s některými dalšími návrhy v oblasti klimatu. Právě na tuto studii se zástupci Komise odvolávali, když bylo jednáno o budoucím možném navýšení cílů evropské energeticko-klimatické politiky.
<h3>OZE až na 40 %, razantnější snížení spotřeby uhlí</h3>
I přes krizi spojenou s pandemií onemocnění COVID-19 zůstává energeticko-klimatická politika, a především pak plnění Evropského zeleného údělu, jednou z hlavních priorit Evropské komise. Pro snížení emisí o 55 % bude, dle uniklého dokumentu, nutné zvýšit ambice ve všech oblastech, a to včetně obnovitelných zdrojů energie. Cíl pro rok 2030 by se tak měl navýšit na 38-40 % ze současných 32 %. Spotřeba uhlí bude muset být snížena o 70 %, stejně tak jako ropy a zemního plynu (o 30 % a 25 %).
<h3>Navýšení investic a další schvalování</h3>
Komise ale rovněž uznává, že zvýšení cílů bude vyžadovat značné navýšení investic nejen do oblasti energetiky, ale také energetické efektivity, dopravy či zemědělství. Roční investice budou muset být navýšeny o přibližně 350 miliard eur.
Dokument shrnující další plány Komise bude po svém zveřejnění předán k diskuzi a schválení Evropskému parlamentu a Radě, kde zasedají reprezentanti 27 členských států.<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65/#comments" target="_blank" rel="noopener"> Debata v Parlamentu</a> již přitom začala. Socialisticko-zelený blok bude urgovat navýšení cíle snížení emisí na 65 %, který jediný má, dle zástupců klastru, být schopný spravedlivě přispět k 2° cíli stanovenému Pařížskou dohodou.
Liberálové podporují 60% snížení, zatímco Evropská lidová strana, největší blok v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 55% cíl. Environmentální výbor Parlamentu přitom již 11. září<a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200907IPR86512/eu-climate-law-meps-want-to-increase-emission-reductions-target-to-60-by-2030" target="_blank" rel="noopener"> podpořil 60% cíl</a>.

Rychlé zprávy

Komise: Zvýšení unijních energeticko-klimatických cílů je nutností

Energetické firmy po šoku z pandemie více investují do obnovitelných zdrojů, jako je vodík a další nízkouhlíkové alternativy. Fosilní paliva ale zůstanou v blízké budoucnosti dominantní. Na virtuálním jednání Platts APPEC 2020 se na tom shodli zástupci energetického sektoru. Důvody jsou ekonomické &#8211; kvůli koronavirové krizi klesla ve druhém čtvrtletí spotřeba ropy o více než 20 procent a její ceny se ocitly nejníže za desítky let.
<blockquote>&#8222;Transformace energetiky bude postupovat mnohem rychleji,&#8220; domnívá se viceprezident státní malajsijské petrochemické společnosti Petronas Arif Mahmood.</blockquote>
Jeho firma vykázala v za období od dubna do června ztrátu pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard Kč) a vytvořila tým, který má za úkol připravit obrat směrem k solární a větrné energii. Zkapalněného zemního plynu se ale nevzdává a bude do něj dál investovat.
Kromě solární a větrné energie zkoumá více energetických společností také modrý vodík vyráběný ze zemního plynu a zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS), který při tom vzniká. Vodík lze použít v elektrárnách a ve vozidlech s palivovými články.
Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se zabývá biometanem, biopalivy a vodíkem a u CCS odvedla &#8222;významnou práci&#8220;, řekl na konferenci její viceprezident pro obchodování a dodávky ropy Mark Quartermain.
<figure id="attachement_15463" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/hydrogencar.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/hydrogencar.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě CCS je podle vedení komoditních oddělení firem Vitol a Citigroup pro budoucnost odvětví klíčové. Vodík přispěje podle Giovanniho Seriokeho z Vitolu k dekarbonizaci pouze z krátkodobého hlediska, globální šéf firemního výzkumu proto vyzývá k tomu, aby energetici více investovali do CCS. Na neschopnost vodíku cenově konkurovat jiným technologiím upozornil i šéf komoditního výzkumu Ed Morse ze Citigroup.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes opět zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Učinila tak už druhý měsíc po sobě a svůj krok zdůvodnila zejména pomalejším procesem zotavování ekonomiky z koronavirové pandemie.

Obnovitelné zdroje

Pandemie způsobuje obrat energetiky k obnovitelným zdrojům

Propad poptávky v letošním roce je zatím vyšší, než firmy podnikající v těžebním průmyslu očekávaly v polovině letošního roku. Většina z nich pociťuje pokles poptávky o 30 procent, ještě v červenci předpokládaly firmy pouze dvacetiprocentní pokles. Dnes o tom novináře informovala Těžební unie.
Unie sdružuje v současnosti více než sto firem. Jsou mezi nimi důlní společnosti, majitelé lomů, ale také například strojírenské firmy, které do dolů a lomů dodávají technologie. Informace shromáždila od členských společností.
<blockquote>&#8222;Dá se říci, že tento pokles zaznamenala většina těžených surovin ať už energetických, jako je uhlí, tak i stavebních, jako je kámen, písek, štěrk a podobně,&#8220; uvedl ředitel unie František Janáč.</blockquote>
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Další vývoj letošního roku podle těžařů závisí na krocích vlády. &#8222;Vláda slíbila nastartování ekonomiky prostřednictvím investic. Rozhýbání státních zakázek zejména do infrastruktury by výrazně pomohlo těžebním firmám, které dodávají například těžené stavební hmoty, a přeneseně i jejich dodavatelům technologií. Pokud však k naplnění těchto slibů nedojde, může být situace pro většinu firem velmi vážná,&#8220; upozornil Janáč.
Po dobu nouzového stavu se výroba v některých oborech prakticky zastavila. To ovlivnilo například spotřebu elektřiny, a tím i dodávky vysokoprocentního vápence do českých elektráren. Zpomalilo i stavebnictví, které za sedm měsíců letošního roku meziročně kleslo o 5,7 procenta.
Kromě poklesu dodávek čelili letos v létě těžaři i složitějším meteorologickým podmínkám. Zejména v povrchových dolech jim práci komplikovaly vydatné srážky, především přívalové deště.

Ostatní

Těžaři letos zaznamenali propad poptávky o 30 procent

Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu. 
<figure id="attachement_2957" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. &#8222;Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,&#8220; stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.