Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropský větrný průmysl se stává nekonkurenceschopným

Evropské odvětví větrných elektráren ztrácí podle odborníků konkurenceschopnost vůči ostatním regionům světa, zejména kvůli rostoucím nákladům a slábnoucí veřejné podpoře. To může ohrozit cíle Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

„Evropa již není konkurenceschopná. … Pracovní podmínky, platy, náklady na elektřinu, všechny tyto aspekty neodpovídají tomu, co jsme ochotni nakonec za výrobek zaplatit,“ řekl během konference WindEurope 2024 Andreas Evertz, generální ředitel společnosti Flender, německého dodavatele komponentů pro větrnou energetiku.

2. Německé ministerstvo pro výzkum usiluje o co nejrychlejší realizaci fúzní elektrárny

Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) chce prostřednictvím nového programu podpory výzkumu jaderné fúze položit základy pro vybudování prvního fúzního reaktoru pro výrobu energie v Německu. Cílem je takový reaktor zprovoznit do roku 2040, oznámila ministryně Bettina Stark-Watzingerová.

„Fúze nabízí obrovskou šanci vyřešit všechny naše energetické problémy,“ uvedla Stark-Watzingerová. „Vynikající výzkumné prostředí a silný průmysl poskytují v Německu ideální podmínky pro výstavbu zařízení pro výrobu energie z jaderné fúze“,dodala.

3. Evropský parlament schválil emisní normu Euro 7 pro automobily

Evropský parlament schválil dohodu o revidovaných emisních pravidlech pro osobní a nákladní automobily a autobusy. Dokument však zůstává kontroverzní a zúčastněné strany se i nadále rozcházejí v názoru na to, zda je příliš nebo málo přísná.

Text byl schválen 297 hlasy pro, 190 proti a 37 se zdrželo hlasování poté, co byl oproti původnímu návrhu značně zmírněn, přičemž zákonodárci argumentovali tím, že přísnější emisní normy pro vozidla by zdražily automobily pro spotřebitele a odradily od investic potřebných pro vývoj elektromobilů. Píše o tom Euractiv.

4. NATO: Sabotáž ze strany Ruska je hrozbou pro energetickou infrastrukturu

Možná sabotáž ze strany Ruska představuje podle úředníka NATO pro kyberbezpečnost jasnou hrozbu pro evropskou energetickou infrastrukturu. Již v minulosti podle něj proběhly útoky, během kterých došlo k pokusům nakazit řídicí systémy malwarem. Téma ochrany evropské energetické infrastruktury se dostalo do popředí po poškození plynovodů Nord Stream a Balticconnector.

„Rusko po desetiletí mapovalo kritické… podmořské kabely a potrubí, na kterých jsme závislí,“ řekl James Appathurai, zástupce asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetickou bezpečnost.

5. Další evropská země chce stavět malé modulární reaktory. Rozhodnutí má padnout již příští rok

Rumunsko se má v příštím roce předběžně rozhodnout, zda a jak bude pokračovat ve výstavbě malých modulárních reaktorů. Podle ministra energetiky, kterého citovala agentura Reuters, by se Rumunsko mohlo stát první evropskou zemí, která malý modulární reaktor postaví.

Seznam vážných zájemců o výstavbu malého modulárního reaktoru v Evropě se rozrostl o dalšího vážného zájemce. Alespoň to vyplývá z prohlášení ministra energetiky Rumunska, kterého citovala agentura Reuters. Podle něj by se mělo Rumunsko v příštím roce předběžně rozhodnout, zda v zemi vyroste první malý modulární reaktor.

6. Rosatom: Oficiální výstavba maďarské jaderné elektrárny Paks II začne ještě letos

Přípravné práce na výstavbě druhé fáze maďarské jaderné elektrárny Paks pokračují rychlým tempem. Na konci loňského roku stavbaři dokončili 2,7 km dlouhou stěnu oddělující místo od podzemních vod. Oficiální zahájení výstavby prvním litím betonu tak dodavatel bloků, ruská společnost Rosatom, očekává ještě v letošním roce. Podle plánů první ze dvou nových jaderných reaktorů VVER-1200 zahájí komerční provoz na začátku 30. let.

Ruská energetická společnost Rosatom oznámila, že na společné schůzce s maďarským ministrem zahraničí zhodnotila rychlý postup prací na projektu jaderné elektrárny Paks II. V loňském roce byla v lokalitě dříve, než bylo plánováno, dokončena 2,7 km dlouhá stěna oddělující místo od podzemních vod.

7. Vláda schválila pravidla pro akumulaci elektřiny, má zlepšit řízení a rozvoj sítě

Vláda dnes schválila návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Ve Sněmovně to po jednání vlády řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Novela by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě, odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Dosud úprava těchto podmínek v české legislativě scházela, což komplikovalo její rozvoj.

Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle MPO nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

8. Čína zrychluje rozvoj jaderných elektráren, je na cestě stát se světovým lídrem

Z globálního porovnání instalovaného výkonu jaderných elektráren je Čína na třetím místě s téměř 54 GW napříč 55 provozovanými reaktory. V oblasti nově rozestavěných bloků si Čína udržuje první místo již několik let po sobě.  Čína si vede relativně dobře i v oblasti výstavby jaderných elektráren v zahraničí.

Čínský projekt Hualong One v Pákistánu je dobře hodnocen z pohledu rychlosti výstavby a jeho bezproblémovosti. Právě reaktory typu Hualong One patří mezi nejsilnější čínské vývozní artikly v oblasti jaderného know-how, dle čínských slov je země schopná zajistit kompletní dodavatelský řetězec v rámci výstavby.

9. ČEZ chce vybrat dodavatele pro první modulární reaktor v ČR do konce roku

Polostátní společnost ČEZ chce vybrat dodavatele prvního jaderného modulárního reaktoru v Česku do konce letošního roku. Ten by mě stát v Temelíně, hotový by měl být v první polovině 30. let. Dodavatele bude podnik vybírat ze tří firem. Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Modulární reaktory by měly postupně nahrazovat uhelné elektrárny.

Malé modulární reaktory jsou podle ČEZ do budoucna vhodnou náhradou současných uhelných elektráren a velkých tepláren. Nepůjde přitom o náhradu za velké jaderné bloky, mělo by jít spíš o jejich doplněk.

10. Polsko loni vyrobilo poprvé více elektřiny z OZE než z hnědého uhlí

Polsko vyrobilo loni z obnovitelných zdrojů energie (bez započtení vodních elektráren) rekordních 35 TWh elektřiny. Obnovitelné zdroje měly v důsledku toho poprvé v historii vyšší podíl na celkové výrobě elektřiny než hnědouhelné elektrárny. Hlavním zdrojem elektřiny nicméně zůstalo i nadále černé uhlí s téměř 50% podílem. Informoval o tom zahraniční server BiznesAlert s odvoláním na data zveřejněná polským provozovatelem přenosové soustavy PSE.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou v Polsku na vzestupu. Loni bylo do sítě připojeno dalších 5 GW instalovaného výkonu a díky tomu mohla výroba elektřiny z těchto zdrojů (bez započtení vodních elektráren) vzrůst na rekordních 35 TWh.

Téma

Čtrnáct měsíců s fotovoltaickou elektrárnou: od května do září energeticky soběstační

Solární elektrárny loni nově obsadily střechy 80 tisíc rodinných domů, o rok dříve šlo o 33 tisíc. Jedním z nich byl i dům Otakara Schöna, který nyní funguje už 14 měsíců. Jak je s fotovoltaikou spokojený a kolik roční spotřeby rodiny elektrárna pokryje?

„Je těžké najít člověka, který si pořídí solární elektrárnu a stěžuje si na ni. Já ho ještě nepotkal,“ říká Schön. Jediné, co by změnil, je to, že by začal stavět ještě o rok či dva dříve. Co vše pořízení elektrárny obnášelo, popsal Schön v knize Příběh začínajícího solárníka, vydané v edici Hospodářských novin – od výběru dodavatele přes nutnost pokrýt střechu novou krytinou až po změnu vyhlášky v průběhu procesu, kvůli níž se nakonec na střechu vešlo méně panelů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu