<a href="https://www.tepco.co.jp/en/hd/decommission/information/newsrelease/reference/pdf/2020/reference_20200610_01-e.pdf">Podle analýzy společnosti Tokyo Electric Power Company (Tepco)</a> zveřejněné minulý čtvrtek neexistují žádné překážky pro vyjmutí palivových souborů z bazénu použitého paliva na druhém bloku poškozené Jaderné elektrárny Fukušima. Práce na odstranění palivových souborů z bazénu jsou plánovány na fiskální rok 2024.
<figure id="attachment_84918" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-84918" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/FD-2-used-fuel-pool-survey-June-2020-Tepco_1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/FD-2-used-fuel-pool-survey-June-2020-Tepco_1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/FD-2-used-fuel-pool-survey-June-2020-Tepco_1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/FD-2-used-fuel-pool-survey-June-2020-Tepco_1-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Bazén použitého paliva na druhém bloku JE Fukušima; Zdroj: Tepco</figcaption></figure>
<h2>Výbuch vodíku na prvním a třetím bloku</h2>
Podobně jako reaktory na blocích č. 1 a 3 byl druhý blok elektrárny postižen havárií spojenou s tavením aktivní zóny po ztrátě schopnosti odvodu zbytkového tepla. V případě druhého bloku však při havárii nedošlo k vodíkové explozi jako na prvním a třetím bloku. Reaktorová budova, kde se nachází i bazén skladování použitého paliva, byla pouze mírněji poškozena výbuchem vedlejšího bloku, což způsobilo porušení hermetické obálky a únik vodíku do atmosféry.
<figure id="attachment_4940" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-4940" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fukushima-1024x624.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fukushima.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fukushima-512x312.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fukushima-768x468.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fukushima-725x442.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fukushima-800x488.jpg 800w" alt="" width="525" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Výbuch v JE Fukushima</figcaption></figure>
Použitím ponorného dálkově ovládaného robota pro zkoumání bazénu paliva Tepco ověřilo, že zde nedošlo k poškození palivových souborů nebo skladovacích roštů, ve kterých jsou soubory uloženy. Na dně bazénu však robot objevil písčitý sediment.
<h2>Zvýšená radiace znesnadňuje práce</h2>
Společnost uvedla, že snímky pořízené v průběhu průzkumu bazénu budou využity pro návrh vybavení k vyjmutí palivových souborů. Podle současných plánů by k odstranění všech 587 palivových souborů mělo dojít v období mezi koncem března 2025 a 2027.
<figure id="attachment_46878" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-46878" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-1024x768.jpeg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-1024x768.jpeg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-512x384.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-768x576.jpeg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-725x544.jpeg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-800x600.jpeg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i.jpeg 1386w" alt="Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo (zdroj TEPCO)." width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo; Zdroj: Tepco</figcaption></figure>
Naměřená úroveň radiace na obslužném podlaží druhého bloku je vysoká. Společnost Tepco dosáhla pokroku při dekontaminaci zařízení a dalších částí na obslužném podlaží, takže je možný, byť obtížný, přístup k bazénu skladování.
Tepco plánuje vyjmutí všech palivových souborů ze všech šesti bloků JE Fukušima do konce roku 2031.

Jaderné elektrárny

Společnost Tepco dokončila průzkum bazénu skladování použitého paliva na Fukušima Daiči 2

Soud v Tokiu dnes zprostil viny tři bývalé vedoucí pracovníky společnosti TEPCO, provozovatele jaderné elektrárny Fukušima. Byli obžalovaní z nedbalosti v souvislosti s havárií v této elektrárně z března 2011. Informují o tom agentury.
Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily 11. března 2011 v Japonsku o život téměř 19.000 lidí. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy atomové elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice.
Bývalí manažeři byli obviněni, že ignorovali informace o možném silném cunami a zanedbali potřebná bezpečnostní opatření. Prokuratura pro každého z nich požadovala pětileté vězení. Proces začal předloni v červnu. Během prvního slyšení se muži omluvili za nesnáze, které havárie způsobila, vinu však přijmout odmítli. Podle obhajoby nemohli tušit, že cunami povede až k roztavení jádra reaktorů, jelikož dopady katastrofy takových rozměrů nebyly dopředu jasné ani odborníkům.
hab

Energetika v zahraničí

Tři manažery TEPCO soud zprostil viny v souvislosti s havárií Fukušimy

Japonský jaderný regulátor včera oznámil, <a href="https://www.reuters.com/article/us-japan-fukushima-reinvestigation/japan-regulator-to-launch-new-investigation-into-fukushima-nuclear-disaster-idUSKCN1VW0PJ" target="_blank" rel="noopener">že zahájí opětovné prošetření událostí spojených s havárií jaderné elektrárny Fukušima Daiči z roku 2011</a>. Oznámení přichází den poté, co japonský ministr životního prostředí uvedl, že provozovatel elektrárny společnost TEPCO zvažuje vypuštění radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny do oceánu, protože ji zanedlouho údajně nebude mít kde skladovat.
Havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiči se do historie zapsala jako jeden z nejzávažnějších incidentů na jaderných zařízeních v historii. Před více než 8 lety <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/" target="_blank" rel="noopener">došlo po poškození elektrárny vlivem zemětřesení a následné vlny tsunami k protavení reaktorových nádob tří z šesti jaderných reaktorů</a>.
Japonský Jaderný regulační úřad ve středu uvedl, že zahájí nové vyšetřování nehody, konkrétně například úniku radiace z poškozených reaktorových nádob. Podle úřadu radiace poklesla již dostatečně na to, aby bylo možné reaktorové budovy blíže prozkoumat.
Společnost TEPCO, která jadernou elektrárnu před havárií provozovala a doposud pracuje na likvidaci jejích následků, uvedla, že nádrže na skladování radioaktivní vody budou do roku 2022 plné. Společnost již dříve uvedla, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/tepco-voda-z-fukusimy-bude-pred-vypustenim-do-oceanu-potrebovat-dalsi-procisteni/" target="_blank" rel="noopener">voda z Fukušimy bude před vypuštěním do oceánu potřebovat další pročištění</a>.
Pokud by vláda povolila <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-zvazuje-vypusteni-radioaktivni-vody-z-fukusimy-do-more/" target="_blank" rel="noopener">vypuštění části kontaminované vody do oceánu</a>, rozhořčila by tím místní rybáře i sousední země, jako Jižní Koreu. Ta si už minulý měsíc předvolala vysokého představitele japonského velvyslanectví, aby objasnil, jaké plány s vodou z Fukušimy Tokio má.
<h2>Jak vypadá Fukušima 8 let po havárii?</h2>
Přestože 8 let po havárii stále probíhají práce na likvidaci jejích následků, již téměř rok do ní mohou „zavítat“ návštěvníci z celého světa. Návštěvu jaderné elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit/" target="_blank" rel="noopener">umožňuje virtuální exkurze po elektrárně, která nabízí 10 tras uvnitř prostoru elektrárny</a>.

Japonský regulátor znovu prošetří nehodu v jaderné elektrárně Fukušima Daiči

Německo si objednalo 190 milionů jódových tablet pro případ vážné jaderné nehody. Riziko spolková republika, která své poslední jaderné bloky odstaví v roce 2022, podle televizní a rozhlasové stanice WDR vidí především v zemích za svými hranicemi, včetně Česka. Jódové tablety mají v případě zvýšené radiace chránit před rakovinou štítné žlázy.
Množství tablet, které za 8,4 milionu eur (217 milionů korun) objednal Spolkový úřad pro ochranu před zářením, je čtyřikrát vyšší než současné německé zásoby. Úřad tak učinil i na základě stanoviska odborníků po jaderné nehodě v japonské Fukušimě. Doporučení Komise pro ochranu před zářením, která je poradním orgánem vlády, počítají mimo jiné s tím, že v případě vážné jaderné nehody by ve více než osmdesátimilionovém Německu jódové tablety dostávali děti a mladiství a také těhotné matky na celém území země.
Hlavní nebezpečí ale podle zdejších odborníků nevychází z Německa. Šéf komise Wolfgang Müller má sice za to, že při uzavírání německých jaderných elektráren může dojít k menším nehodám. Radiace se při nich ale ve větším neuvolní, míní. Za mnohem vyšší považuje Müller riziko z jaderných elektráren v sousedních a dalších blízkých zemích.
<blockquote>„Myslete na Belgii, na Francii, na Švýcarsko, na Česko, na Švédsko. A když se tam něco stane, musíme samozřejmě německé obyvatelstvo chránit,“ uvedl.</blockquote>
Podobně před dvěma lety argumentovaly i západoněmecké Cáchy, které kvůli pochybám o stavu belgického jaderného reaktoru u města Tihange preventivně rozdávaly jódové tablety všem obyvatelům mladším 45 let. Někteří však tento krok hodnotili jako vyvolávání paniky.
Müller to tak v případě nynější rozsáhlé objednávky jódových tablet nevidí.
<blockquote>„Panika se tím nevyvolá, ale možná hodně pochopení pro to, že je potřeba být dobře připraven,“ poznamenal s tím, že jaderné elektrárny v sousedních zemích budou fungovat ještě desítky let.</blockquote>

Německo

Německo si objednalo 190 milionů jódových tablet pro případ jaderné nehody

Společnost Tokyo Electric Power Company (Tepco) začala dnes s odstraňováním paliva ze skladovacího bazénu ve třetím bloku jaderné elektrárny <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/'>Fukušima</a>, kterou v březnu 2011 poničilo zemětřesení a přívalová vlna cunami. Podle agentury Kjódó jde o první odstraňování paliva ze skladovacích bazénů z bloků 1 až 3, jejichž jádro se při havárii roztavilo. 
 Už před několika lety se odstraňovaly palivové tyče ze čtvrté jednotky elektrárny, která ale byla v době zemětřesení mimo provoz a její jádro se neroztavilo. I to byla ale nebezpečná operace, neboť výbuch vodíku při zemětřesení strhl střechu a část zdí a oslabil tak strukturu budovy. 
 Začátek odstraňování 566 palivových souborů ze skladovacího bazénu v reaktoru číslo tři byl plánován už na rok 2014, ale byl několikrát odložen mimo jiné kvůli stále vysoké radiaci v místě.
<figure id="attachement_16743" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02110041-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02110041-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
K náročné operaci byla vybudována speciální 54 metrů vysoká konstrukce s ocelovým rámem a filtrační ventilací, s jejíž pomocí a dálkově ovládaným jeřábem bude palivo během následujících dvou let odstraněno. 
 Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná vlna cunami si v březnu 2011 vyžádaly v Japonsku téměř 19.000 obětí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986.
Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vynutil evakuaci zhruba 160.000 lidí.

Ve Fukušimě začali odstraňovat palivo z poškozeného reaktoru

Po více než 8 letech po havárii v jaderné elektrárně Fukušima stále probíhá dekontaminace okolí, s jejímž průběhem se zmenšuje oblast nevhodná k trvalému obývání. Japonské úřady tak v tomto týdnu zrušily evakuační příkaz pro první část města Okuma ležícího v sousedství elektrárny.
Oficiálně desetitisícové město Okuma, ležící přibližně 10 km od havarované elektrárny, čeká v následujících desetiletích stejně jako řadu dalších obcí nelehký úkol – dostat do města zpět obyvatele, kteří své domovy museli po havárii opustit.
Japonské úřady nyní zrušily evakuační příkaz pro první část města. Otázkou však zůstává, zda se lidé budou chtít do města vrátit. <a href="https://www.reuters.com/article/us-japan-fukushima-nuclear-returnees/evacuation-order-lifted-for-part-of-fukushima-plant-host-town-idUSKCN1RM0VL" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury Reuters</a> více než polovina z nich totiž uvedla, že se již vrátit nechtějí.
<blockquote>„Toto je velký milník pro město. Není to ale cíl, ale začátek zrušení evakuačního příkazu pro celé město,“ uvedl starosta města Toshitsuna Watanabe.</blockquote>
Po havárii v roce 2011 muselo své domovy opustit na 160 tisíc obyvatel, přičemž ještě na podzim loňského roku se jich na 40 tisíc nemohlo vrátit.
<h2>Jak vypadá Fukušima 8 let po havárii?</h2>
Bezpečně si prohlédnout, jak vypadá život v elektrárně 8 let po havárii, může od podzimu loňského roku každý, kdo <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit/" target="_blank" rel="noopener">navštíví online virtuální prohlídku v prostorách poškozené jaderné elektrárny</a>.
Návštěvníkům webových stránek umožňuje s komentářem v angličtině sledovat proces vyřazování elektrárny z provozu po havárii spojené s tavením paliva v roce 2011, jedné z největších jaderných havárií v historii.

8 let po havárii ve Fukušimě se první obyvatelé přilehlého města mohou vrátit

Společnost Tokyo Electric Power Company Holdings Inc. (TEPCO) spustila online virtuální prohlídku v prostorách poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Návštěvníkům webových stránek umožňuje s komentářem v angličtině sledovat proces vyřazování elektrárny z provozu po havárii spojené s tavením paliva v roce 2011, jedné z největších jaderných havárií v historii.
Virtuální exkurze po elektrárně Fukušima Daiči nabízí 10 tras uvnitř prostoru šestiblokové elektrárny, které jsou rozděleny na červené, žluté a zelené zóny podle stupně radioaktivní kontaminace.
Zaměstnanci uvnitř červené zóny, která zahrnuje i havárií postiženou budovu reaktoru, musí být oblečeni do speciálních ochranných oděvů zabraňujících kontaminaci a nosit celoobličejové masky. V zelené zóně, do které patří většina prostor elektrárny, mohou nosit běžný pracovní oděv.
Více než 7 let od tavení jaderného paliva, které bylo způsobeno selháním chlazení kvůli zemětřesení a následné vlně tsunami, ukazují obrázky ochrannou konstrukci ve tvaru barelu na střeše třetího reaktorového bloku zasaženého vodíkovou explozí, která odhodila střechu reaktorové budovy.
<figure id="attachment_46878" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-46878" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-1024x768.jpeg" alt="Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo (zdroj TEPCO)." width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I (zdroj TEPCO).</figcaption></figure>
Internetová stránka také nabízí detailní obrázky poškozených zdí s potrhanými ocelovými pruty, které trčí ze stěn reaktorové budovy třetího bloku, stejně jako například pracovníky v ochranných oděvech na mnoha místech.
Pozorovatelé mohou absolvovat trasu až ke vstupu do kontejnmentu pátého reaktorového bloku, umístěného na vyšším místě než ostatní a nedotčeném vlnou tsunami. Budova disponuje podobnou strukturou jako poškozené bloky.
Radiační úroveň v každé oblasti, měřená letos v březnu, je zobrazována ve spodním rohu obrazovky a mění se v závislosti na pozici návštěvníka, který se virtuálně pohybuje v prostorách jaderného zařízení.
<figure id="attachment_16744" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-16744" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Improvizované napájení panelů po ztrátě všech zdrojů energie; Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
Návštěvníci také mohou nalézt odpovědi na mnoho otázek, a to rozkliknutím ikon, které se v průběhu prohlídky objevují na obrazovce, jako například vysvětlení funkce zařízení a náplně práce, která uvnitř probíhá. Některé oblasti disponují 360° pohledem.
Tepco uvádí, že anglickou verzi virtuální prohlídky spustila minulý týden po mnoha zahraničních žádostech o poskytnutí pohledu na současné podmínky uvnitř elektrárny. Japonská verze je k dispozici již od letošního března,
Provozovatel sdělil, že plánuje zanedlouho spustit anglickou prohlídku kompatibilní s mobilními telefony.
<h2>Havárie z roku 2011</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/" target="_blank" rel="noopener">Dne 11. března 2011 byla elektrárna nacházející se na pacifickém pobřeží zaplavena velkými vlnami tsunami</a>, způsobenými zemětřesením o síle 9,0 Richterovi stupnice, čímž došlo ke ztrátě napájení systémů zajišťujících chlazení reaktoru.
V reaktorech č. 1-3 následně došlo k tavení jaderného paliva a budovy reaktorových bloku 1,3 a 4 byly poškozeny výbuchem vodíku.
Po jaderné havárii bylo evakuováno okolo 160 000 lidí. Před koncem září stále zůstávalo přesídlených více než 40 000 lidí.
Virtuální prohlídka elektrárnou je k dispozici <a href="http://www.tepco.co.jp/en/insidefukushimadaiichi/index-e.html" target="_blank" rel="noopener">zde</a>.

Jak vypadá Fukušima 7 let po havárii? Díky virtuální prohlídce ji můžete sami navštívit

Jaderné reaktory využívané v jaderných elektrárnách dosahují tepelných výkonů v řádu stovek až tisíců MW. Při standardním provozu je teplo uvolňující se při jaderném štěpení paliva odváděno chladivem cirkulujícím v primárním okruhu, a je následně využito pro výrobu páry, jež roztáčí turbínu spojenou s generátorem. V případě ztráty primárního chlazení je možné reaktor ochlazovat přes jeho stěny, nicméně při překročení hranice kritického tepelného toku může dojít k jeho roztavení. <a href="https://www.sciencedaily.com/releases/2018/10/181002102733.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vědci z americké Havajské univerzity nyní přišli s novým řešením jak tuto hranici navýšit</a>, a učinit tak provoz jaderných reaktorů bezpečnějším.
Jedním z největších nebezpečí při provozu jaderné elektrárny je možnost ztráty primárního chlazení &#8211; v této situaci je obtížné z reaktoru odebírat teplo vznikající probíhajícími jadernými reakcemi. Jedno z možností je reaktorovou nádobu chladit zvenčí, avšak tento způsob jejího chlazení je méně účinný než při běžné cirkulaci chladiva primárním okruhem. Pokud není možné teplo z reaktoru odebírat dostatečně rychle, teplota reaktorové nádoby začne stoupat, čímž může eventuálně dojít k jejímu roztavení a následnému úniku paliva.
<blockquote>
&#8222;Výsledkem selhání chlazení je roztavení rozehřátých částí povrchu, tak jako se tomu stalo během havárie v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011,&#8220; říká Sangwoo Shin, vědecký pracovník Havajské univerzity.
</blockquote>
Pro chlazení horkých povrchů kapalinou, nejčastěji vodou, je zásadní proces odpařování. Přestože voda dokáže pojmout velké množství tepla i svým ohřátím, pro její odpaření je potřeba dodat další energii, takzvané skupenské teplo varu &#8211; pro představu, v případě vroucí vody se jedná o více než 5násobek energie, která je nutná pro její ohřátí z 0 na 100 °C.
<h2>Nanotechnologie se uplatňují i v oblasti chlazení</h2>
Tento způsob chlazení má však své limity. Při dosažení kritického tepelného toku se mezi horkým povrchem předmětu a vodou, do které je ponořen, utvoří tenká vrstva vodní páry, která výrazně snižuje účinnost chlazení, jelikož se další voda již nemůže odpařovat. V současné době je jednou z nejvyužívanějších možností, jak zvýšit tuto hranici, zdrsnění povrchu ochlazovaných předmětů pomocí nanostruktur, především tenkých drátků o průměru v řádu nanometrů. Odpařování tak může probíhat na větším povrchu, a tudíž je účinnější.
Tým vědeckých pracovníků na Havajské univerzitě pod vedením Sangwoo Shina nyní přišel s novým konceptem, jak tuto hranici posunout dále. Podle vědců by jejich metoda mohla přinést až 10% navýšení hodnoty kritického tepelného toku ve srovnání s dříve užívanými postupy.
Nová metoda spočívá v pokrytí chlazeného předmětu bimetalovými drátky o průměru v řádu nanometrů, které se s rostoucí teplotou povrchu reaktorové nádoby, či jiného předmětu, který pokrývají, ohýbají. Tato spontánní deformace zlepšuje podmínky pro odpařování vody z povrchu chlazeného předmětu.
Podle Shina se budoucí studie v oblasti možného navýšení kritického tepelného toku budou zřejmě soustředit na nalezení optimální geometrie a materiálů pro výrobu nanobimetalů.
<figure id="attachment_56319" style="width: 676px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-56319" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/deformace-bimetalu-s-rostouci-teplotou-povrchu-pokryteho-predmetu.jpg" alt="Deformace bimetalů s rostoucí teplotou povrchu, který pokrývají, umožňuje jeho účinnější chlazení. Autor: Sangwoo Shin" width="676" height="381" /><figcaption class="wp-caption-text">Deformace bimetalů s rostoucí teplotou povrchu, který pokrývají, umožňuje jeho účinnější chlazení. Autor: Sangwoo Shin</figcaption></figure>

Bezpečnější jaderné elektrárny? Účinnější chlazení může zabránit jaderným haváriím

Většina radioaktivní vody uložené v jaderné elektrárně <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/'>Fukušima</a>, kterou v roce 2011 zničilo zemětřesení a následná vlna cunami, stále není dostatečně vyčištěná. Bude třeba dalšího pročištění, než bude možné ji vypustit do oceánu, informoval dnes provozovatel Fukušimy, firma TEPCO. 
 Firma TEPCO v minulých letech uvedla, že z vody dokáže odstranit všechny radioaktivní prvky s výjimkou tritia, které podle expertů v malém množství nepředstavuje nebezpečí. 
 Dnes TEPCO oznámilo, že podle studií voda stále obsahuje další prvky. Více než 80 procent z 900.000 tun vody uložených ve velkých nádržích překračuje limity radioaktivity pro vypuštění vody do životního prostředí. Proto firma hodlá v čištění vody pokračovat. 
<figure id="attachement_11720" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/8657963646_a17598aa9a_z.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/8657963646_a17598aa9a_z.jpg" alt="Fukushima po havárii" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Experti stále diskutují o tom, co udělat s vodou použitou na chlazení poškozených reaktorů ve Fukušimě. Rybáři a místní obyvatelé se staví proti jejímu vypuštění do oceánu. 
 Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily 11. března 2011 v Japonsku o život téměř 19.000 lidí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. 
 Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vyžádal evakuaci asi 160.000 osob.

Elektřina

TEPCO: Voda z Fukušimy bude před vypuštěním do oceánu potřebovat další pročištění

Začala montáž lapače taveniny, prvku pasivního bezpečnostního systému, na prvním bloku JE Rooppur v Bangladéši. Informaci zveřejnila ruská vládní společnost Rosatom.
Lapač taveniny je zařízení umožňující zachycení roztaveného jaderného materiálu z aktivní zóny reaktoru, který bývá nazýván „corium“, v případě velmi závažné havárie spojené s tavením paliva. Lapač taveniny má při protavení reaktorové nádoby, ke kterému by došlo pouze za extrémně vysokých teplot, zabránit úniku coria mimo budovu kontejnmentu. První zařízení tohoto typu bylo instalováno na jaderné elektrárně Tianwan 3, kterou dodal také Rosatom.
<blockquote>
„Jedná se o unikátní ochranný systém jaderného reaktoru a také první velkou komponentu, která je umístěna do reaktorové budovy,“ řekl Alexander Khazin, viceprezident senior zámořských projektů ve společnosti Rosatom. „Lapač váží přibližně 200 tun a podle plánů bude montáž hotová do 6 měsíců.“
</blockquote>
<h2>Dva nové reaktory pro Bangladéš</h2>
Výstavba jaderné elektrárny Rooppur počítá s umístěním dvou tlakovodních reaktoru typu VVER-1200 na východním pobřeží řeky Ganga poblíž Rooppuru, který je vzdálen 160 km od města Dháka.
<figure id="attachment_12557" style="width: 600px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-12557" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Společnost Rosatom v únoru 2011 podepsala dohodu o vybudování dvou reaktorů výkonové třídy 1000 MWe v Rooppuru pro Bangladéšskou komisi pro atomovou energii. Počáteční smlouva stanovila náklady na celý projekt ve výši 12,65 miliard amerických dolarů a k jejímu podpisu došlo v prosinci 2015. Bangladéšský atomový dozor vydal povolení k výstavbě prvního ze dvou jaderných bloků v Rooppuru v červnu 2016, což umožnilo spustit předběžné stavební práce, jako jsou například geologické průzkumy.
<h2>Výstavba byla zahájena minulý rok</h2>
První betonáž pro Rooppur 1 byla zahájena v listopadu 2017, zatímco na druhém bloku začala minulý měsíc (červenec 2018).
Reaktory budou disponovat „unikátní kombinací aktivních a pasivních bezpečnostních systémů, které zajistí maximální stabilitu vůči vnějším i vnitřním vlivům,“ uvedl Rosatom.
<figure id="attachment_50136" style="width: 700px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50136" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/7f14ed4494190128647b4a8116e6fc3f.jpg" alt="" width="700" height="525" /><figcaption class="wp-caption-text">Betonáž JE Rooppur Bangladéš; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Design reaktorů VVER-1200 byl použit již na ruské elektrárně Novovoroněž 2, který je prvním dokončeným reaktorem tohoto typu. Vychází ze staršího modelu VVER-1000 a vstoupil do komerčního provozu v únoru 2017. JSC AtomStrojExport, dceřiná společnost Rosatomu, je generálním dodavatelem tohoto bloku.
Spuštění prvního bloku bangladéšské jaderné elektrárny Rooppur je plánováno na rok 2023 a zahájení provozu na druhém bloku se očekává o rok později.
Zdroj úvodní fotografie: NPP Belarus