Masivní výpadek proudu Čechy zaskočil. Co ukázal? Odhalil slabiny v české přenosové soustavě? Má se do ní investovat více, nebo jsme v situaci, když při velkém podílu obnovitelných zdrojů nemáme šanci dalším blackoutům předejít? Kolik za elektřinu v budoucnu zaplatíme? A proč některé evropské země stále platí Rusku za plyn? Daniel Takáč se ptal zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky.  ►https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/225411058040708/

Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti, Ministerstvo zahraničních věcí (8. 7. 2025)

Report: Revoluce elektromobility v Evropě potřebuje lepší nabíjecí infrastrukturu

BYD představila platformu umožňující nabít vůz tak rychle jako natankovat benzin

Baterie Skupiny ČEZ v Ostravě uložila za rok více než 2000 megawatthodin energie

Německo: Obousměrné nabíjení elektromobilů by mělo fungovat již v příštím roce

Dobíjení elektromobilů u ČEZ v pololetí stouplo o 12 procent

Praha chce budování nabíječek pro elektromobily platit i z evropských peněz

V ČR loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic, spotřeba vzrostla až dvakrát

Energetické firmy testují ve Vestci dobíjecí stanice s novou technologií

Studie: Evropa bude do 2035 potřebovat 65 milionů nabíječek elektromobilů

Jak nabíjet elektromobily – šance i dilema pro distribuční sítě

Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby se v příštích 25-ti letech každý rok se navýšil základní kapitál ČEZu o 0,5 pct HDP - tedy cca. 35 mld Kč. To by umožnilo postavit všechny reaktory bez úvěrů a pak klidně 80 až 100 let může vyrábět elektřinu v ceně 10-20 EUR. Takže buď budeme mít takto levnou elektřinu nebo pokud bude tržní vyšší, tak budeme zlaté prasátko sypající do rozpočtu peníze. Státní rozpočet toto nepozná a pokud nezrušíme poplatek za OZE od roku 2030, tak se vybere na něm více. Příp. ideální by bylo využít k navyšování ZK i emisní povolenky.

Tento nejlepší model ale neprojde notifikací, ani nebude souhlas s využitím emisních povolenek tímto způsobem. Proto se vymýšlejí taková krkolomná řešení.

Výnos z emisních povolenek by neměly čerpat ale firmy nebo jednotlivci, ale pouze obce, kraje a stát či společnosti majoritně těmito subjekty ovládané  s výší dotace blízké 100%, aby výnos z nových zdrojů nebo úspor ze zateplení a podobných opatření zůstal státu, obcím a kraji, příp. těm korporacím. Do té definice by se vešel kromě nějakých technických služeb i ČEZ. Je nesmysl výnos z povolenek rozdávat miliardářům nebo milionářům aby byli ještě bohatší - mají dost prostředků aby si nové zdroje, zateplení apod. zaplatili ze svého. Samozřejmě že by vydělali i nepřímo Ti co vlastní akcie ČEZu, ale připadla by jim nesrovnatelně menší část té dotace.

Jak je to s cenou různých energetických mixů?

S ohledem na demografii, která už téměř nezvratně povede k tomu, že počet pracujících půjde razantně dolů, což znamená v budoucnu nárůst mezd a naprostý nedostatek pracovních sil na trhu je třeba většinu činností se snažit optimalizovat do budoucna tak, aby nespotřebovávali lidské zdroje, protože budou hodně vzácné. Je třeba minimalizovat spotřebu pracovních sil. Budoucí násobná cena práce se bude propisovat i do budoucí ceny elektřiny.

Milan Vaněček 14. červenec 2025, 16:29
"Zase jedno modelářské cvičení: "to néééjde", tím "to" míněna fotovoltaika a vítr."
Samozřejmě to jde, ale s náklady o 80-250 % vyššími.  Proč ?

Milan Vaněček 14. červenec 2025, 16:42
„Přiznat, že integrační náklady obnovitelných zdrojů jsou násobkem těch instalačních"
Pane Vaněček opět mícháte jablka a hrušky. Pan Macenauer a Wagner řeší integrační náklady OZE (jablka), tj. krátkodobou akumulaci, záložní PPE a pak případně i vodík.
Ale máte pravdu, že i posílení sítí pro OZE (hrušky) bude velmi drahé.

1)Tak samozřejmě nejlevnější by bylo zůstat u uhlí, nemodernizovat a náklady na sítě by byly určitě levné. To se snad všichni shodnem.
2)Realita: náklady na sítě (distribuci) nejsou levné, jsou velmi drahé i když ČR je jedna ze zemí EU s výrazně nejnižšími výkony fotovoltaiky+větru pro výrobu elektřiny. Takže kvůli tomu to není. Proč? Zeptejme se pana inženýra Macenaiera. Uvidíme co nám prozradí.
3) Když náklady na nové sítě budou jen o 100% vyšší než ty současné (které by mohly být velmi nízké ale ? proč nejsou, viz bod 2),
tak to stejně nebude špatné. Při pomalejším (ale nevyhnutelném) odchodu od uhlí než Němci stále budeme mít mezi 2030 a 2040 nízké náklady na sítě a hlavně nulové provozní dotační náklady. TO JE TO PODSTATNÉ. Náklady na jádro budou jen investiční dotace státu do jádra, na které si stát (možná?) může vydělat ziskem ze starých JE. 
Ale nespadneme v roce 2040 do čtyřicetiletého dotačního provozního tunelu.

Vedoucí skupiny Výkup z obnovitelných zdrojů

Obráběč/ka kovů - soustružník/ce

Absolvent/ka VŠ elektro

SPECIALISTA/SPECIALISTKA ŘÍZENÍ INFORMAČNÍCH RIZIK

Nákupčí expert (Právník)

Loňské tržby jednoho z českých dodavatelů elektřiny a zemního plynu E.ON Energy vzrostly o necelých 15 procent, naopak čistý zisk meziročně klesl o necelých deset procent na 3,19 miliardy Kč.

E.ON Energie loni v ČR zvýšil tržby, čistý zisk ale klesl na 3,19 miliardy

 Dodavatel elektřiny a zemního plynu E.ON Energie loni v Česku zvýšil tržby o 14,8 procenta na 79,25 miliardy korun. Čistý zisk meziročně klesl o 9,2 procenta na 3,19 miliardy Kč. Společnost se sídlem v Českých Budějovicích loni dodala zákazníků

Společnost E.ON Energie loni zvýšila tržby, čistý zisk meziročně klesl

České Budějovice - Dodavatel elektřiny a zemního plynu E.ON Energie loni v Česku zvýšil tržby o 14,8 procenta na 79,25 miliardy korun. Čistý zisk meziročně klesl o 9,2 procenta na 3,19 miliardy Kč....

E.ON Energie loni v ČR zvýšil tržby, čistý zisk klesl

Jeden z největších dodavatelů energií na českém trhu loni výrazně navýšil své tržby. A sice o 14,8 procenta na 79,25 miliardy korun. Naopak čistý zisk společnosti E.ON Energie oproti roku 2023 klesl o 9,3 procenta na 3,19 miliardy korun. Provozn

E.ON v Česku loni navýšil tržby. Zisk přitom klesl o desetinu na 3,2 miliardy

 Zájem o financování rekonstrukcí vedoucí k energeticky úsporným opatření stoupá, stejně jako o související dotační poradenství.