Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) musel kvůli usnesení Spolkového soudního dvoru <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2018/20181212_TVO.html;jsessionid=E2B5AD470776BB18B3B505F0DDAA6CD2?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">značně omezit množství zveřejňovaných údajů</a> spojených s výpočtem výše regulovaných poplatků, které spotřebitelé platí za používání energetických sítí. Rozhodnutí nejvyššího německého soudu tak jde proti trendu vyšší transparentnosti při stanovování regulovaných plateb.
Německý Spolkový soudní dvůr na začátku týdne nařídil tamnímu síťovému regulátorovi přestat uveřejňovat údaje nezbytné pro kontrolu správnosti nastavení síťových poplatků, které spotřebitelé platí za odebranou elektrickou energii a zemní plyn.
Problém vychází ze sporného paragrafu <a href="https://www.gesetze-im-internet.de/aregv/" target="_blank" rel="noopener">vyhlášky</a>, který umožnil regulátorovi zvýšit transparentnost procesu stanovování výše síťových poplatků zveřejněním neanonymizovaných dat. Správnost dosavadního postupu při zveřejňování dat však podle regulátora potvrdily mnohé regionální soudy.
<blockquote>
&#8222;Vzhledem k usnesení soudu bude náš cíl v podobě zvýšení transparentnosti síťových plateb prozatím značně těžší,&#8220; komentoval situaci Jochen Homann, prezident německého regulátora BNetzA.
</blockquote>
Rozhodnutí soudu sice nezakazuje regulátorovi zveřejňovat úplně všechna data, nicméně se jedná o data zásadní. Regulátor tak může i nadále uveřejňovat výnosové limity, ale hodnoty jako regulační báze, prémie ke kapitálovým nákladům či další výdaje již ne.
<figure id="attachment_58017" style="width: 1120px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58017" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Prumerna-cena-elektricke-energie-pro-evropske-domacnosti-v-2018H1.png" alt="Vzhledem k vysokým příspěvkům na obnovitelné zdroje platí německé domácnosti za elektřinu druhou nejvyšší cenu v Evropě. Zdroj: Eurostat - srovnání cen elektrické energie pro evropské domácnosti v první polovině roku 2018" width="1120" height="740" /><figcaption class="wp-caption-text">Vzhledem k vysokým příspěvkům na obnovitelné zdroje platí německé domácnosti za elektřinu druhou nejvyšší cenu v Evropě. Zdroj: Eurostat &#8211; srovnání cen elektrické energie pro evropské domácnosti v první polovině roku 2018</figcaption></figure>

Německo

Německo proti proudu transparentnosti: Soud zakázal regulátorovi zveřejňovat údaje k výpočtu síťových poplatků

Předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislav Košťál se rozhodl ke 30. listopadu odstoupit z funkce a vyzval k tomu i další členy rady. Důvodem jsou podle něj spory v radě, které vedení úřadu paralyzují. ČTK to dnes oznámil Košťál v tiskovém prohlášení. Rada ERÚ je pětičlenná a podle Košťála tři členové rady nerespektují jeho vedoucí pozici. To mu znemožňuje uskutečnit vize dosažení optimálních cen energií, uvedl. 
 Košťál s dalším členem rady Rostislavem Krejcarem nepodepsali cenové rozhodnutí, jež stanovuje ceny v elektroenergetice pro rok 2019. 
<blockquote>
&#8222;Nemohu a nechci již dále přihlížet nevstřícnosti a bojkotu většiny tří členů rady ERÚ, akceptovat mé zákonné postavení jako osoby, která má řídit činnost rady ERÚ na základě principů demokratického vládnutí a zákonnosti,&#8220; sdělil předseda rady.
</blockquote>
 Krejcar ve středu popřel, že by důvodem nepodepsání cenového rozhodnutí bylo vyústění dlouhodobých sporů mezi členy rady.
ERÚ v úterý oznámil, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v průměru o 2,2 procenta, u plynu regulované ceny pro maloodběratele klesnou o 2,5 procenta. Podle analytiků mohou některým lidem náklady na energie vzrůst až o několik tisíc korun ročně.

Elektřina

Předseda rady ERÚ kvůli sporům odstoupí z funkce, ke stejnému kroku vyzval i zbylé členy

Novým předsedou rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jmenovala dnes vláda s účinností od 1.srpna na tři roky Vratislava Košťála. Dosavadní předseda Vladimír Outrata zůstává členem rady. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Košťál, kterému dnes končí dosavadní funkční období, byl zároveň jmenován členem rady na dalších pět let, tři roky z toho radu povede. 
 Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Nahradila tehdejší předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou.
Předseda může vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně.

Úřady a instituce

Vratislav Košťál zůstane v radě ERÚ dalších 5 let, nově ji i povede

Britský energetický regulátor Ofgem <a href="https://www.reuters.com/article/us-britain-ofgem/britains-energy-regulator-gives-go-ahead-to-national-grid-for-hinkley-project-idUSKBN1KK0PM" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dal zelenou projektu posílení části tamní přenosové soustavy</a>, které má zajistit vyvedení výkonu z budované jaderné elektrárny Hinkley Point C. Proti projektu předloženém tamním provozovatelem přenosové sítě se regulátor ohradil v polovině loňského roku, kdy se terčem kritiky staly příliš vysoké odhady nákladů.
Spolu s výstavbou nové jaderné elektrárny Hinkley Point C, která byla zahájena loni na jaře, je důležitou otázkou možnost vyvedení jejího výkonu do britské sítě. Britský provozovatel přenosové soustavy, společnost National Grid, původně vyčíslil náklady na posílení sítě a připojení elektrárny na zhruba 840 mil. liber (cca 25 mld. Kč). Kvůli výši odhadu se však dostal do sporu s britským regulátorem, který chtěl veřejným tendrem dosáhnout nižší ceny.
<a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pripojit-hinkley-point-bude-stat-az-25-miliard-kc-britsky-regulator-nesouhlasi/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Představy britského regulátora o ceně byly poněkud odlišné</a>, projekt Hinkley–Seabank (HSB) by dle jeho názoru mohl být realizován za částku až o 20 % nižší. National Grid tak zřejmě projekt přepracovala, jelikož podle aktuálních informací agentury Reuters by náklady projektu měly dosáhnout 650 milionů liber, tedy částky srovnatelné s požadavky regulátora.
<blockquote>
&#8222;V rámci neustálého úsilí o dosažení přínosu pro spotřebitele používáme nový přístup k benchmarkingu, abychom snížili náklady na připojení nové jaderné elektrárny Hinkley Point C. Jedná se o další příklad toho, jak vyvíjíme regulaci, abychom přinesli vylepšení naší elektrizační soustavy, a současně zajistili, že dopad na účty odběratelů bude co nejmenší,&#8220; <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/tougher-set-price-controls-move-step-closer" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvádí britský regulátor</a>.
</blockquote>
Britský regulátor však dodal, že stanoví společnosti National Grid pro projekt HSB přiměřené výnosy, částečně na základě zkušeností získaných z tendrů pro přenosová vedení připojující nové offshore větrné parky. Kromě možnosti vyvedení výkonu z jaderné elektrárny má posílení sítě navýšit její celkové přenosové možnosti a snížit omezení na jihovýchodě Anglie.
<blockquote>
&#8222;Rozhodnutí Ofgemu neovlivňuje naše odhodlání realizovat projekt HSB včas a kvalitně podle našich licenčních povinností,&#8220; uvedla v reakci na vyjádření regulátora společnost National Grid.
</blockquote>

Přenos elektřiny

Britský regulátor posvětil provozovateli přenosové sítě připojení JE Hinkley Point C

Na funkci člena rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se přihlásilo sedm zájemců. ČTK to dnes bez bližších podrobností řekla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. V pětičlenné radě úřadu se uvolní jedno místo od začátku srpna, kdy skončí mandát Vratislavu Košťálovi. Člena rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. 
<blockquote>
&#8222;Ke jmenování nového člena rady ERÚ dojde k 1. srpnu 2018,&#8220; sdělila Filipová.
</blockquote>
Týdeník Euro tento týden uvedl, že je otázkou, zda se vzhledem k nástupu nové vlády a prázdninové době podaří nového člena rady vybrat včas.
<blockquote>
&#8222;Pravděpodobnější je, že rada ERÚ bude od srpna dočasně působit jako čtyřčlenná,&#8220; uvedl týdeník.
</blockquote>
Podle Eura je mezi zájemci o post opět Košťál.
Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Nahradila tehdejší předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou.
<figure id="attachement_12440" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/electricity-meter-96863_1280-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/electricity-meter-96863_1280-725x544.jpg" alt="ELektroměr a úspory energie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Předseda může vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. Aktuálně vybíraný nový nebo staronový člen bude už jmenován na celých pět let.
Předsedu rady Vladimíra Outratu vláda jmenovala loni členem rady na čtyři roky. Radu dále tvoří Vladimír Vlk, Rostislav Krejcar, Jan Pokorný a Košťál. Vlk byl loni do rady jmenován na pět let, Krejcar na tři roky, Pokorný na dva roky a Košťál na rok. Příští rok se tak bude rozhodovat o obsazení místa v radě, které nyní patří Pokornému.
ERÚ byl zřízen v roce 2001 jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Do jeho působnosti patří mimo jiné regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích nebo ochrana oprávněných zájmů zákazníků.

Na volné místo v radě ERÚ se přihlásilo 7 zájemců

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková by se ráda vrátila do vedení tohoto úřadu. Poslala proto otevřený dopis ministrovi průmyslu a obchodu v demisi Tomáši Hünerovi (za ANO), ve kterém žádá, aby od 1. srpna letošního roku právě ona nahradila člena rady ERÚ Vratislava Košťála, kterému končí funkční období. Vitásková to dnes řekla ČTK. Reakci ministerstva ČTK shání. 
<blockquote>
&#8222;Nechci tiše přihlížet, co se na energetickém trhu děje. Energetická bezpečnost, ceny energií, energetická chudoba, to vše má fatální dopad především na občany naší země,&#8220; uvedla dnes Vitásková.
</blockquote>
 V dopise Hünerovi podotkla, že je znepokojena situací na úřadu poté, co ji loni v létě nahradila nová pětičlenná rada. 
<blockquote>
&#8222;Mimo jiné jsem upozorňovala, že na pozici radního ERÚ se dostávají lidé, kteří jsou spjatí s totálním chaosem, ať úmyslným či neúmyslným, který v období vzniku solárního boomu v letech 2009 až 2010 na ERÚ existoval,&#8220; uvedla v dopise mimo jiné Vitásková.
</blockquote>
 Vitásková vedla ERÚ od roku 2011 do loňska. V čele úřadu vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kritizovala zejména státní podporu pro tento typ elektráren, která podle ní vede ke zdražování elektřiny. O provozovatelích pak často mluvila jako o solárních baronech, někdy jako o mafii. 
 Kvůli <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárním elektrárnám</a> nakonec sama stanula před soudem. Krajský soud ji nejprve potrestal 8,5 lety vězení v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Vrchní soud v Olomouci ji ale letos obžaloby zprostil. 
<figure id="attachement_15630" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-725x482.jpg" alt="Ztráty v přenosové soustavě" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Prezident Miloš Zeman v polovině dubna uvedl, že chce letos 28. října udělit Vitáskové státní vyznamenání. V předvolební kampani prezident prohlásil, že stíhání Vitáskové mohli iniciovat právě takzvaní solární baroni, žalobci se ale proti tomu ohradili. Zemanův výrok podle nich podrývá důvěru v českou justici. 
 Vedení ERÚ převzala od začátku loňského srpna nová pětičlenná rada v čele s předsedou Vladimírem Outratou. Většina analytiků a odborníků, které ČTK už dříve oslovila, uvedla, že bývalá předsedkyně vedla úřad aktivisticky a vyhroceně, což by se s novou radou mělo změnit. 
 Členy a předsedu rady nově jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Dříve jmenoval předsedu ERÚ prezident na návrh vlády.

Bývalá šéfka ERÚ Alena Vitásková se chce vrátit zpět do vedení úřadu

Australská vláda v pondělí zahájila formální proces pro zhodnocení, zda <a href="https://www.platts.com/latest-news/natural-gas/singapore/australia-starts-assessing-potential-lng-export-27860064" target="_blank" rel="noopener noreferrer">země v příštím roce přikročí k opatření pro omezení vývozu zkapalněného zemního plynu</a>. Některé z australských států již delší dobu trápí problémy s dodávkou plynu a jeho rostoucí ceny, která tamní vláda hodlá řešit regulací vývozu.
Austrálie letos <a href="http://oenergetice.cz/plyn/australie-omezi-vyvoz-zemniho-plynu-pro-zajisteni-energeticke-bezpecnosti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">v červnu představila</a> tzv. australský mechanismus pro bezpečnost domácích dodávek plynu (ADGSM &#8211; z angl. Australian Domestic Gas Security Mechanism), který od začátku příštího roku umožní tamní vládě nařídit exportérům <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zkapalněného zemního plynu</a> (LNG) omezit jejich vývoz za účelem předcházení nedostatku plynu na domácím trhu.
<blockquote>
„Jsem odhodlaný úzce spolupracovat s plynárenským průmyslem a domácími odběrateli plynu při řešení potenciálního nedostatku plynu skrz neregulatorní přístup jako součást konzultačního procesu k ADGSM,“ uvedl australský ministr pro zdroje Matt Canavan.
</blockquote>
Podle vyjádření australského Ministerstva průmyslu, inovací a vědy by vláda měla k rozhodnutí dospět v průběhu září či října. Prvním krokem vlády bude konzultační proces s tamním operátorem trhu, největšími producenty plynu a odběrateli.
<img class="aligncenter size-large wp-image-4265" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/1200px-LNG_Carrier_Fuji_Lng-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />
Pokud by vláda k regulaci vývozu přistoupila, každý z australských vývozců by obdržel licenci pro neomezený, či omezený vývoz. Neomezenou licenci by obdrželi producenti LNG, kteří jsou čistými přispěvateli na domácím trhu a zároveň by nebyli schopni dodat plyn na trhy s nedostatečnou nabídkou za přiměřené ceny.
Naopak licenci s omezením množství vyváženého plynu by dostaly LNG projekty, které jsou napojeny na nedostatkové trhy.
<h2>Vývozci jsou pod tlakem již nyní</h2>
Podle Canacana je ADGSM pouze poslední možností, přičemž dlouhodobým cílem vlády je navýšení domácí nabídky na trhu s plynem. Celkově již bylo v Austrálii na rozšíření dodávek a podporu reformy trhu s plynem alokováno na 90 milionů australských dolarů (1,59 miliardy Kč).
Někteří z ausltraských exporterů zemního plynu jsou pod značným tlakem již nyní. Například společnost Santos podle serveru Platts omezila v druhém čtvrtletí dodávky třetím stranám na 222,3 tisíc tun z 228 tisíc tun během letošních prvních tří měsíců.
<h2>Regulace vývozu může situaci ještě zhoršit</h2>
Podle Malcolma Robertse, výkonného ředitele australské asociace APPEA sdružující podniky ropného a plynárenského průmyslu, mechanismus ADGSM pouze zhoršuje situaci, kterou má vyřešit. Regulace vývozu je podle něj riziko pro suverenitu a ohrožuje nové investice v rozsahu 50 miliard australských dolarů, jež jsou nutné pro zachování stávajících dodávek.
<blockquote>
„Vláda by měla spolupracovat s průmyslem na regulatorních reformách, které by snížily náklady na rozvoj nové těžby. Také by měla vyvíjet tlak na vlády států a teritorií, aby odstranily své zákazy a moratoria a zvážily veškeré nové projekty na základě jejich možného přínosu,“ dodal Roberts.
</blockquote>
Příkladem může být australský stát Victoria, jehož představitelé <a href="http://oenergetice.cz/plyn/australsky-stat-victoria-vola-vyraznejsim-omezeni-exportu-plynu-ze-zeme/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">žádají centrální vládu, aby zpřísnila pravidla pro omezení vývozu zemního plynu ze země</a>. Victoria však odmítá rozvoj vlastní těžby plynu a podle Robertse svými požadavky pouze trestá ostatní státy za své vlastní selhání v oblasti politiky těžby zemní plynu.

Plynárenství

Austrálie začala posuzovat možné omezení vývozu zemního plynu v příštím roce

Britský regulátor <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/ofgem-decides-lower-payments-embedded-generators-protect-customers" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ofgem v následujících letech výrazně sníží platby</a>, které dostávají malí výrobci za výrobu v období odběrových špiček. Podle regulátora současná výše pokřivuje trh. Nově by tak prémie měla klesnout na zhruba desetinu současné hodnoty.
Výrobci elektrické energie s výkonem do 100 MW mohou ve Spojeném království pobírat od dodavatelů platbu za to, že jim svou výrobou pomáhají během špiček snižovat zatížení přenosové sítě a rozvoden. Tuto prémii dostávají navíc k penězům, které obdrží na prodej vyrobené elektřiny.
V současné době se výše tohoto příspěvku pohybuje okolo 47 liber za kW výkonu, tedy na zhruba dvojnásobku ceny dosažené v loňské kapacitní aukci. Předpovědi dále ukazují, že výše této prémie by měla v průběhu následujících 4 let dosáhnout až 70 liber/kW.
Jen v loňském roce zaplatili britští spotřebitelé za tento poplatek na 370 milionů liber (zhruba 11 miliard Kč).
<blockquote>
„Naší rolí je chránit zákazníky a zajistit, aby náklady byly udržovány na co nejnižší možné úrovni. Proto musíme konat a omezit tuto platbu,“ řekl Dermot Nolan, výkonný ředitel společnosti Ofgem.
</blockquote>
<h2>Prémie má respektovat reálné náklady</h2>
Podle britského regulátora však takto vysoká platba pokřivuje velkoobchodní a kapacitní trhy a bez zásahu by se pokřivení dále zvětšovalo. Ofgem tak přijal návrh zástupců tamního průmyslu, podle kterého by platba měla mezi lety 2018 až 2021 výrazně poklesnout na hodnoty v rozmezí 3 až 7 liber/kW.
Nová výše platby by měla reflektovat případné náklady na navýšení kapacity sítí a rozvoden, které bylo nutné realizovat pro přenesení většího množství energie. Výrobci tak prémii dostanou za výrobu na nižších napěťových úrovních, tedy blíže k místům spotřeby.

Britský regulátor omezí prémie malým výrobcům elektřiny za výrobu ve špičce

Oba současní místopředsedové Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Ivan Noveský a Vladimír Outrata se přihlásili jako zájemci o funkci v nové pětičlenné radě ERÚ, která začne fungovat od srpna letošního roku. ČTK to dnes po schůzce s ministrem průmyslu Jiřím Havlíčkem (ČSSD) řekla předsedkyně úřadu Alena Vitásková. Dodala, že sama o místo v radě zájem nemá. 
<blockquote>
&#8222;Mohu potvrdit, že jsem přihlášku podal. O tu práci mám zájem, protože jsem úřad v roce 2001 zakládal. Samozřejmě ale záleží na panu ministrovi a posléze na vládě, jak rozhodne,&#8220; řekl dnes ČTK Noveský.
</blockquote>
 Ministr Havlíček dnes uvedl, že o post v radě má zájem 23 zájemců. Informaci dnešních Hospodářských novin, že by měl ve čtvrtek premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) přednést první širší výběr osmi až devíti lidí, ale nepotvrdil. 
<blockquote>
&#8222;Rozhodně nemohu potvrdit informaci, že bych měl zítra (ve čtvrtek) jednání s panem premiérem v této věci,&#8220; sdělil na dotaz ČTK.
</blockquote>
 Uvedl, že kompletní návrh se jmény chce vládě předložit v první polovině června, tak jak avizoval už dříve. 
<blockquote>
&#8222;Do doby předložení konkrétního návrhu vládě nebudu žádná jména a žádné spekulace komentovat,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Nově zřízená rada ERÚ nahradí v čele úřadu Vitáskovou, které vyprší současný mandát na konci letošního července. Členy a předsedu rady bude nově jmenovat a odvolávat vláda právě na návrh ministra průmyslu a obchodu. 
<figure id="attachement_8466" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-725x394.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-725x394.jpg" alt="Energetický regulační úřad, předsedkyně - Alena Vitásková" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Dosud jmenoval předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období bylo šestileté. Nová rada bude mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden bude jejím předsedou.
Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nebudou mít všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. 
 Vitásková dříve novou podobu řízení ERÚ několikrát kritizovala. Upozornila na to, že může dojít k politizaci instituce, předseda rady se totiž podle ní stane jakýmsi dalším náměstkem ministra průmyslu. Dnes ČTK tento svůj názor potvrdila. 
<blockquote>
&#8222;Zákon nebyl v této věci změněn,&#8220; dodala.
</blockquote>
 Loni v únoru poslal Krajský soud v Brně Vitáskovou na 8,5 roku do vězení s ostrahou právě za to, že dvě <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solární elektrárny</a> na Chomutovsku získaly v roce 2010 neoprávněně licenci na provoz. Vitásková vinu popírá a kauzu považuje za vykonstruovanou. Rozsudek není pravomocný.

V radě ERÚ by se mohli objevit současní místopředsedové, Vitásková zájem o místo nemá

Ani ne dva měsíce po skončení Pařížské klimatické konference se dostavilo první zdržení aplikace závazků ze strany USA. Červenou dal <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/amerika-snizi-vyrobu-elektriny-z-uhli-o-12-obama-dnes-zverejni-plan-boje-s-klimatickymi-zmenami/" target="_blank">ambicioznímu plánu Baracka Obamy</a> Nejvyšší soud, který rozhodl, že se právními ustanoveními jeho plánu na snížení emisí bude zabývat až létě. Minimálně do té doby tak bude jeho budoucnost značně nejistá.
Poměrně překvapivé rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu z 9. února pravděpodobně zdrží implementaci nástrojů k dodržení závazků, ke kterým se USA zavázaly při klimatické konferenci v Paříži.  Takzvaný Clean Power Plan (CPP) uvedený kabinetem Baracka Obamy, který byl jedním z nejambicióznějších klimatických plánů v historii Spojených států, uvádí v život závazky, ke kterým zástupci USA na konferenci zemi zavázali.
Již od počátku se plán setkává s vlnou kritiky, a to ze strany států, politiků, průmyslu i dalších organizací. Soudci Nejvyššího soudu USA, který je nejvyšší federální soudní instancí, v hlasování pěti ku čtyřem <a href="http://www.supremecourt.gov/orders/courtorders/020916zr3_hf5m.pdf" target="_blank">pozdrželi implementaci</a> těchto závazků.
<blockquote>
“Jsme potěšení, že Soud zamezil tomuto bezprecedentnímu plánu vejít v platnost a tím ochránil státy od ekonomických ztrát, které by mohly nastat v době, kdy je rozhodováno o jeho protiprávnosti a neústavnosti&#8220; &#8230; &#8222;Doufáme, že energetický plán bude nakonec zcela odmítnut.” 
Prohlášení Mikea Duncana, prezidenta lobistické společnosti Americans for Clean Coal Electricity sdružující producenty uhlí.
</blockquote>
Jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů na území USA jsou elektrárny a právě na tyto je CPP směřován především. Každý stát má za úkol snížit emise skleníkových plynů naměřených v roce 2005 a to tak, aby dohromady bylo snížení rovno alespoň 870 milionům tun CO2 v roce 2030 (tedy o redukci zhruba o jednu třetinu).
Každý stát má předložit plán regulací do roku 2018 a podávat zprávy o svém postupu. Základní plány změn měly být ale předloženy již v září. Tato lhůta teď s největší pravděpodobností bude muset být posunuta. Většina států plánu oponovala s tím, že cíle jsou příliš ambiciózní a nyní jen těžko proveditelné a Nejvyšší soud nyní svým rozhodnutím prakticky vyslovil předběžný souhlas.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/" target="_blank">IAEA</a>