Evropská komise schválila plán polské vlády, který má podpořit zhruba osmi miliardami zlotých (asi 48 miliard Kč) uzavírání nekonkurenceschopných černouhelných dolů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Doly mají být uzavřeny do roku 2018. 
 Naprostá většina vyčleněných peněz v sumě 7,6 miliardy zlotých jednak pomůže zaměstnancům dolů, kteří přijdou o práci, dále pokryje náklady vyřazování důlní infrastruktury z provozu a bude financovat náklady na nápravu škod na životním prostředí. Zbytek bude krýt provozní ztráty dolů do jejich uzavření. 
 Podle pravidel EU pro státní podporu uzavírání dolů musí těžba v uzavíraných polských dolech skončit do roku 2018. Pomoc pak může krýt výjimečné náklady do roku 2027. 
<figure id="attachement_12941" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/kwsa-na-dole-09-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/kwsa-na-dole-09-725x481.jpg" alt="Těžba uhlí Polsko" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Polsko zajišťuje většinu produkce elektrické energie v uhelných elektrárnách. Nejstarší a nejméně efektivní z nich mají být v rámci unijní regulace emisí oxidu uhličitého uzavírány v příštích letech. 
 Společnost Arca Capital Bohemia slovenského finančníka Pavola Krúpy podala počátkem listopadu k Evropské komisi stížnost na Polsko kvůli podpoře černouhelných těžařů, které vlastní stát. Podle Krúpy doplácí na postup Polska česká černouhelná společnost OKD, mezi jejíž věřitele Arca patří. 
 Podle odhadů Arca Capital už podpořil polský stát tamní doly částkou v přepočtu více než 27 miliard Kč.

Teplárenství

Brusel schválil polský plán podpory uzavírání černouhelných dolů

Výběr informací o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách (vláda před rokem 19. října rozhodla o prolomení limitů na dole Bílina): 
 &#8211; Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991.
Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve. 
 &#8211; Limity se podle nařízení vlády z října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci &#8211; jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci &#8211; jezero Milada) a několika výsypek. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina. 
<figure id="attachement_11602" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="těžba hnědého uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana). 
<blockquote>
&#8222;Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,&#8220; řekl například v říjnu 1999 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
</blockquote>
 &#8211; Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu &#8211; obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o &#8222;racionálním přehodnocení&#8220; limitů v budoucnu. 
 &#8211; Limity se opět dostaly na pořad jednání za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž &#8222;dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)&#8220;. Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala. 
<figure id="attachement_22307" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/11779265075_a11b6e063a_b-725x436.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/11779265075_a11b6e063a_b-725x436.jpg" alt="Těžba uhlí RWE" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech, upravila linie lomu Bílina. 
 &#8211; Předseda úřednické vlády Jan Fischer opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, po kritice ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů kabinet projednávání materiálu přerušil. 
 &#8211; Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři. 
<figure id="attachement_7317" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/excavators-416033_1280-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/excavators-416033_1280-725x544.jpg" alt="Rpadlo uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; Limity se chtěl vážně zabývat dočasný kabinet Jiřího Rusnoka. Premiér v listopadu 2013 označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané.
Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazoval například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal. 
 &#8211; Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách &#8222;je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky&#8220;, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle rozhodnutí kabinetu z loňského 19. října budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.

Energetika v ČR

Historie limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi

Americký ropný gigant Exxon Mobil se dohodl na převzetí konkurenční společnosti InterOil za více než 2,5 miliardy dolarů (přes 61 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. 
 Exxon Mobil je největším veřejně obchodovaným producentem ropy na světě. Generální ředitel podniku Rex Tillerson uvedl, že akvizice posílí pozici firmy v oblasti zkapalněného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (<a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/'>LNG</a>) a rozšíří její aktivity v Papui-Nové Guineji. 
 Australská ropná společnost Oil Search v květnu za InterOil nabídla 2,2 miliardy dolarů. Dnes uvedla, že svou nabídku nebude zvyšovat. 
 Velké ropné a plynárenské podniky se nyní zajímají o aktivity v Papui-Nové Guineji kvůli kvalitě tamního plynu, nízkým nákladům a blízkosti k významným odběratelům LNG na asijském trhu. 
<blockquote>
&#8222;Domnívám se, že dohoda ukazuje, že Exxon považuje LNG za odvětví s velmi silným růstem. Věřím, že poptávka po LNG časem poroste rychleji než poptávka po ropě,&#8220; uvedl analytik ropného sektoru Brian Youngberg ze společnosti Edward Jones.
</blockquote>

Ropa

Exxon Mobil kupuje rivala InterOil za více než 2,5 miliardy USD

<a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>Těžba ropy</a> v rámci <a href='http://oenergetice.cz/ropa/organizace-zemi-vyvazejicich-ropu-opec/'>Organizace zemí vyvážejících ropu</a> (OPEC) v červnu vzrostla o 250.000 barelů a dostala se na rekordních 32,82 milionu barelů denně. Největší zásluhu má na tom obnova produkce v Nigérii. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters, který se opírá o údaje o nakládce na tankery v přístavech a o informace zdrojů z odvětví. 
Představitelé kartelu OPEC se na červnovém zasedání ve Vídni opět nedokázali dohodnout na nastavení oficiálního těžebního limitu. Světové ceny ropy začátkem letošního roku vinou silného převisu nabídky nad poptávkou poprvé za 12 let sestoupily pod 30 dolarů za barel. Od té doby však obavy z nadměrných dodávek polevily a ceny se nyní pohybují kolem 50 dolarů za barel.
<figure id="attachment_16806" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k.jpg"><img class="size-full wp-image-16806" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k.jpg" alt="Ropná plošina" width="725" height="543" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ropná plošina</figcaption></figure>
Největší nárůst těžby v červnu zaznamenala Nigérie, kde se produkce zvýšila o 150.000 barelů na 1,55 milionu barelů denně. Tamní těžba se tak zotavuje z propadu na více než dvacetileté minimum, za kterým stály útoky ozbrojenců na ropná zařízení.
Saúdská Arábie, která je klíčovým členem kartelu OPEC a největším exportérem ropy na světě, zvýšila v červnu těžbu o 50.000 barelů na 10,3 milionu barelů denně.

Rychlé zprávy

Reuters: Těžba v zemích OPEC v červnu vystoupila na rekordní hodnotu

Izraelský nejvyšší soud v neděli zablokoval vládní plán na rozvoj těžby z největšího izraelského plynového pole Leviathan. Kontroverzní dohoda, kterou v loňském roce uzavřel izraelský premiér s těžebními společnostmi, podle soudu nemohla obstát.
Izraelská vláda kontrolu nad polem Leviathan předala loni texaské společnosti Noble Energy a domácí skupině Delek Group pod podmínkou, že se společnosti zbaví části svých aktiv. Podle tamního nejvyššího soudu však dohoda, která zavazuje vládu nečinit žádné změny v legislativě ani regulaci po dobu 10 let, nemůže obstát.
<blockquote>
„Toto rozhodnutí vážně ohrožuje rozvoj plynových rezerv státu Izrael,“ cituje komentář izraelského premiéra Benjamina Netanyahu k rozhodnutí soudu <a href="http://www.reuters.com/article/us-israel-natgas-court-idUSKCN0WT0J6" target="_blank">agentura Reuters</a>.
</blockquote>
Podle nejvyššího soudu vláda nebyla v pozici, aby takovéto rozhodnutí mohla učinit. Soud tak vládě dal rok, aby dohodu přepracovala, jinak bude zrušena. Konání soudu se však značně nezamlouvá izraelskému premiérovi, podle nějž bude vláda hledat další cesty, jak se vypořádat s rozhodnutím soudu.
<blockquote>
„Izrael se jeví jako stát s nadměrnými soudními zásahy, díky nimž je obtížné podnikat. Budeme hledat další cesty, jak překonat tyto vážné škody, které toto nezvyklé rozhodnutí způsobilo izraelské ekonomice.“
Benjamin Netanyahu
</blockquote>
Zainteresované společnosti ve svém společném prohlášení vyzývají izraelskou vládu, aby urychleně přijala potřebná opatření pro zajištění stability, pokud má být dodržen původní plán, a to zahájení těžby ložiska do konce roku 2019. Pole Leviathan, které může ukrývat přes 600 miliard metrů krychlových <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/" target="_blank">zemního plynu</a>, se stalo jedním z největších objevů v oblasti podmořských ložisek v posledním desetiletí.
Autor úvodní fotografie: <a class="new" title="User:Swinsto101 (page does not exist)" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Troll_A_Platform.jpg" target="_blank">Swinsto101</a>

Izraelský nejvyšší soud zablokoval rozvoj těžby tamního největšího plynového pole

Situace ohledně hromadného propouštění horníků v OKD je stále nejasná. Pokud OKD k tomuto kroku přistoupí, může podle ministra Mládka část propuštěných horníků pojmout státní podnik DIAMO, který v Moravskoslezském kraji spravuje vytěžené doly.
Horníkům, pro které by se nenašlo nové pracovní místo, by stát mohl pomoci formou dočasného příspěvku. „Znamenalo by to dočasný příspěvek po dobu tří let ve výši 7 až 8 tisíc korun,“ uvedl ministr Mládek.
<blockquote>
„Chtěli bychom aktivizovat státní podnik DIAMO, který by mohl odstraňovat ekologické škody a mohl by zaměstnat 200 až 300 horníků, kteří by odešli z OKD.“
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek
</blockquote>
Na případné hromadné propouštění v OKD se připravuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová uvedla, že její úřad nyní čeká na přesné informace od vedení OKD, kdy a kolik lidí se bude propouštět.
„Jsme připraveni na to propouštění tak, že už dnes víme, jaká volná pracovní místa v regionu jsou,“ řekla v rozhovoru pro Českou televizi ministryně Marksová.
<h2>Hornické odbory propouštění odmítají a požadují vyšší odstupné</h2>
Rada Sdružení hornických odborů OKD (SHO) však se současným způsobem propouštění zaměstnanců <a href="http://www.odbory-sho.cz/clanky/aktuality/vedeni-okd-ucelove-zakryva-rozsah-propusteni--tvrdi-odborari.html" target="_blank">zásadně nesouhlasí</a>. Podle odborů se jedná o hromadné propouštění ve smyslu kolektivní smlouvy, a požadují tak zvýšené odstupné.
Mluvčí OKD Ivo Čelechovský dříve uvedl, že vedení společnosti předalo odborům návrh na plošné propuštění 345 pracovníků ke konci letošního června. Rovněž oznámil, že prioritou OKD je ukončení těžby v Dole Paskov, který zaměstnává přibližně 1700 kmenových zaměstnanců, ke konci letošního roku. Na sjezdu odborů ale minulý týden výkonný ředitel OKD Antonín Klimša prohlásil, že o definitivním uzavření žádného dolu společnost zatím nerozhodla.
<blockquote>
„Máme 2500 dodavatelských zaměstnanců ve firmách, 200 zaměstnanců v agenturách a my jsme dostali vyjádření o propouštění 345 kmenových zaměstnanců,“ řekl předseda SHO Jaromír Pytlík
</blockquote>
Další setkání odborů a managementu OKD se má uskutečnit 29. března, kdy by se vedení společnosti mělo oficiálně vyjádřit ke stanovisku odborů. Ty, kvůli situaci ve firmě, již na konci února vyhlásily stávkovou pohotovost.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to DncnH's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/duncanh1/">DncnH</a>

Část horníků z OKD by mohlo podle ministra Mládka zaměstnat státní DIAMO

Původní projekt čtyř českých geologů vyvolal celosvětový zájem, podle dosavadních průzkumných vrtů je oblast Cínovce bohatá na lithium. Podle provedených výpočtů se zde nalézá téměř 6 % světových zásob lithia. O případnou těžbu již projevila zájem australská firma <a href="http://europeanmet.com/projects-cinoveclithiumtinproject.html" target="_blank">European Metals</a>. 
Společnost European Metals plánuje letos v červnu zahájit další sérii vrtů, aby dokázala přesně vytyčit celou oblast, kde se zásoby lithia nalézají. Termín začátku těžby se odhaduje na rok 2018, jak uvedl výkonný ředitel Keith Coughlan.
Cínovec se dostal do hledáčku australské firmy z důvodu rostoucí poptávky lithia na světovém trhu. Cena lithia na začátku tohoto roku prudce vzrostla. V současné době se tuna lithia prodává za zhruba 10 tisíc dolarů. Tento prudký nárůst ceny způsobuje poptávka na čínském trhu, kde je lithia nedostatek i přes velká vlastní ložiska.
<h2>Rentabilita ložiska zaručena</h2>
Optimismus ohledně českého ložiska lithia trochu mírní Jaromír Starý z České geologické služby.
<blockquote>
&#8222;Ložisko je to impozantní pokud jde o množství kovů, ruda je ale poměrně chudá.&#8220;
</blockquote>
Jaromír Starý se ve svém tvrzení odvolává na celosvětový průměr obsahu lithia v rudě, který se pohybuje okolo 0,4 až 0,8 %, ale v případě Cínovce se obsah lithia pohybuje pouze kolem 0,2 %.
Dále ovšem uvádí, že ekonomická návratnost ložiska je nezpochybnitelná. V oblasti se nacházejí rovněž velká ložiska wolframu, cínu, rubidia a cesia, které se při těžbě budou také zpracovávat a ekonomicky zhodnocovat.
<figure id="attachment_16999" style="width: 569px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Li_Sn.jpg"><img class="wp-image-16999 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Li_Sn.jpg" alt="Li_Sn" width="569" height="166" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Odhadované zásoby lithia a cínu v oblasti Cínovce. Zdroj: European Metals</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: <a title="User:Dnn87" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Dnn87" target="_blank">Dnn87</a>

Pod českým Cínovcem se nacházejí obrovské zásoby lithia

Čína plánuje během roku 2016 uzavřít více než 1000 uhelných dolů s celkovou kapacitou 60 miliónů tun uhlí ročně. Důvodem je snížení nadbytečné produkce této komodity v regionu, která snižuje její cenu.
Ačkoliv je největším světovým konzumentem uhlí stále Čína, od loňského roku klesá v této zemi poptávka po této komoditě. To je způsobeno zpomalením růstu ekonomiky a také <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/v-cislech-cina-pokracuje-milovymi-kroky-v-investicich-do-nizkouhlikove-energetiky/">příklonem k čistým zdrojům energie</a>.
V loňském roce bylo v Číně vytěženo 3,7 miliard tun uhlí, z čehož tamní spotřeba byla pouze 1,7 miliard tun. Vzniklý přebytek způsobil razantní pokles ceny komodity. Ta během loňského roku na tamním trhu poklesla o 1/3.
Čínská Správa národní energetiky (National Energy Administration) se proto rozhodla v letošním roce snížit produkci uhlí o 60 miliónů tun. Produkce by se dle plánů tohoto úřadů  měla snižovat i v následujících letech. Během pěti let by se mělo dosáhnout poklesu produkce až o 500 milionů tun uhlí ročně. Zavřeny by měly být všechny doly s roční těžbou nižší než 90 000 tun. Jedná se tak zhruba o 5 600 z 10 760 v dnešní době provozovaných dolů.
Nejde však o jediný příklad regulace těžby uhlí v letošním roce. Již v průběhu ledna rozhodla Správa národní energetiky o <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/cina-hodla-v-nasledujicich-3-letech-zamezit-otevirani-novych-uhelnych-dolu/">zamezení otevírání nových uhelných dolů v následujících 3 letech</a>.
<a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-svetovy-znecistovatel-omezuje-spalovani-uhli/">Čína také začala omezovat svou výrobu elektřiny z uhlí</a>. Ta v loňském roce poklesla o 2,8 %, čímž také poklesly vyprodukované emise CO2 a to o 3%.
<blockquote>
„Kromě omezování těžby uhlí se v tomto roce budeme snažit snížit také nadbytečnou kapacitu tepelných elektráren. Budeme kontrolovat nově vznikající projekty a rušit ty, který by měli vzniknout v oblastech, kde jich je již nadbytek,“ <a href="http://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal-idUSKCN0VV0U5">popsal směřování čínské energetiky</a> Nur Bekri, ředitel Správy národní energetiky.
</blockquote>
autor úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/herry/">Herry Lawford</a>

Čína plánuje v roce 2016 zavřít více než 1000 uhelných dolů

E.ON prodal poslední část svých aktiv v Severním moři za 120 milionů dolarů britské společnosti Premier Oil. Společnost chce prodejem aktiv snížit svůj dluh až o 620 milionů dolarů. Premier Oil z prodeje ihned těží díky své pozici v britském daňovém prostředí.
<a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/e-on/">E.ON</a> ustupuje z oblasti průzkumu nových potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu. Takto si lze dle <a href="http://www.theguardian.com/business/2016/jan/13/premier-oil-buys-eons-north-sea-assets-for-120m">deníku The Guardian</a> vyložit chování energetického giganta, který prodejem aktiv v Severním moři získá 120 milionů dolarů. E.ON k prodeji řekl, že získané finance by měly mít zásadní dopad na snížení jeho dluhu v který dosahuje 2 miliard dolarů.
<blockquote>
„Tato transakce jenom dále posílila naše finanční portfolio a poskytuje nám flexibilitu k implementaci naší strategie a přeskupení skupiny. Premier má ve Velké Británii dlouhou historii a jsme přesvědčeni, že společnost bude navazovat na tento úspěch i v budoucnu.“
Michael Sen, finanční ředitel společnosti E.ON
</blockquote>
Větší plánovaný prodej svých aktiv oznámil E.ON již v létě minulého roku. Poslední transakcí dokončila německá společnost proces prodávání svého majetku v Severním moři. Zřejmě největší prodej uskutečnila společnost v říjnu 2015, kdy prodala majetek v hodnotě 1,6 miliardy dolarů ruskému miliardáři.
<h2>Sílící hráč Premier Oil</h2>
Aktiva německého giganta, která se skládají především z vydaných licencí, koupila nezávislá britská společnost Premier Oil. Premier Oil sídlí v Londýně a orientuje se především na průzkum nových potencionálních <a href="http://oenergetice.cz/ropa/propad-ceny-ropy-likviduje-tezbu-v-severnim-mori-tezari-uzaviraji-vrty/" target="_blank">těžařských oblastí v Severním moři</a>, jihovýchodní Asii, u Pákistánu a Falkland.
Britská společnost již delší dobu profituje z nákupu aktiv z oborů zabývajících se ropou a zemním plynem díky současným nízkým cenám. Prodej ještě musí projít přes britské regulátory a akcionáře Premieru. Dokončení prodeje se odhaduje na první polovinu letošního roku.
Zdroj úvodní fotografie: offshoreenergytoday.com

E.ON dokončil prodej svých aktiv v Severním moři

Čína plánuje v horizontu následujících tří let omezit otevírání nových uhelných dolů. Cílem tohoto kroku je snížit současné zásoby uhlí a stimulovat spotřebu čisté energie. Zhruba polovina čínského uhlí končí v tamních uhelných elektrárnách.
Podle Nura Bekriho, ředitele Správy národní energetiky (National Energy Administration), současná kapacita produkce uhlí je pro další období dostatečná, přičemž hlavní pozornost v následujícím 5letém plánu se bude upírat na nízkouhlíkové zdroje energie.
Národní produkce uhlí v Číně zažívá v poslední době po letech růstu pokles. Po průměrném, téměř 10% růstu mezi lety 2002 a 2013, kdy na konci tohoto období dosáhla roční produkce uhlí vrcholu 3,9 miliard tun, se v roce 2014 propadla na 3,8 miliard tun.
<h2>Do roku 2020 má přibýt až 35 GW ve větru a slunci</h2>
V následujících letech bude podle Bekriho vyvíjeno <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/cina-v-pristich-5-letech-vybuduje-40-jadernych-elektraren/" target="_blank">větší úsilí v oblasti jaderné energie</a> a obnovitelných zdrojů – v průběhu příštích pěti let by mělo v Číně přibýt dalších 20 GW výkonu ve větrných turbínách a 15 GW solárních panelů.
Větší důraz musí být podle něj rovněž kladen na vyšší integraci již vystavěných obnovitelných zdrojů do národní sítě, jelikož tyto zdroje často stojí nevyužívané. Odhaduje se, že až 30 % výkonu větrných zdrojů v severních oblastech Číny zůstává nevyužito.
Podle profesora ekonomiky Wi Jianga však uhlí zůstane v Číně ještě po delší dobu primárním zdroje energie. „Problém se spotřebou obnovitelné energie je ten, že není snadné ji integrovat do konvečních elektrizačních sítí,“ říká profesor Wu Jiang.
<blockquote>
„Ústřední vláda uskutečnila několik regionálních pilotních projektů, které měly za účel tuto integraci otestovat. Spotřeba čisté energie bude o mnoho vyšší, pokud půjde tyto technologie uplatnit i jinde.“
Wu Jian, profesor ekonomie na pekingské univerzitě Renmin.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie:<a class="owner-name truncate" title="Go to SarahTz's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/120420083@N05/"> SarahTz</a>