Cenový  limit (price cap), který stanovuje maximální možnou cenu elektřiny a plynu pro domácnosti ve Spojeném království, bude znovu snížen. Dle nového pololetního propočtu má klesnout cena za elektřinu a plyn pro běžnou domácnost o 17 GBP (510 Kč). Výpočet cenového limitu připravuje každé pololetí tamní energetický regulátor Ofgem. Pokles ceny pro koncové zákazníky je dán především nízkými velkoobchodními cenami elektřiny a plynu. Od zavedení cenové regulace v lednu 2019 ušetřil cenový limit tamním domácnostem přibližně 1 miliardu liber na poplatcích za energii.
Energetický regulátor Ofgem, působící ve Spojeném království,  propočítal <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/savings-energy-bills-millions-price-caps-fall">nové pololetní limity</a> ceny, takzvaný <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/v-britanii-chteji-do-konce-roku-zacit-regulovat-ceny-energii">price cap</a>. Změna maximálních cen začne platit od letošního dubna. Limit pro standardní tarify poklesne o 17 GBP (přibližně 510 Kč). O stejnou výši poklesne i maximální cena pro zákazníky využívající předplacené tarify. U průměrné domácnosti se standardním tarifem si tak nově budou moci energetické společnosti naúčtovat maximálně 1162 GBP (34800 Kč) ročně. U průměrné domácnosti s předplaceným tarifem pak maximálně 1200 GBP (35940 Kč) ročně.
Průměrná britská domácnost (<a href="https://www.ofgem.gov.uk/gas/retail-market/monitoring-data-and-statistics/typical-domestic-consumption-values">TDCV</a>) je přitom taková domácnost, která odebírá jak elektřinu, tak i plyn a ročně spotřebuje 2,9 MWh elektřiny a 12 MWh plynu. Regulace cen se dle Ofgem v současnosti dotýká celkem 15 milionů domácností. Z čehož 11 milionů domácností má standardní tarif a zbylé 4 miliony domácností využívají „předplacenku“.
<blockquote>„Cenový limit byl vytvořen s cílem ochránit zákazníky, kteří využívají standardní ceníkové tarify a nemění dodavatele energie. Tato regulace zároveň neblokuje tržní soutěž mezi dodavateli energie.“
Jonathan Brearley, CEO Ofgem</blockquote>
<h1>Pokles díky velkoobchodním cenám</h1>
Nejvýznamnější vliv na pokles cenového limitu mělo snížení velkoobchodních cen elektřiny a plynu ve vyhodnocovaném období (srpen 2019 až leden 2020). K nižším cenám vedly především <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/slaba-globalni-poptavka-nadmerna-dodavka-vyvijeji-tlak-cenu-plynu">nízké ceny</a> zemního plynu, kterého je na trhu dostatek díky rekordním hodnotám dovozu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/lng">LNG</a> a vysokým zásobám v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zasobniky-plynu-v-cr">podzemních zásobnících</a>. Složka velkoobchodních cen, která při výpočtu limitu hraje významnou roli, poklesla o 38 GBP. Cenový nárůst byl naopak zaznamenán v oblastech provozních nákladů, síťových a ekologických poplatků a poplatků za zavádění <a href="https://oenergetice.cz/clanky/smart-metering">„chytrých“ měřidel</a>.
<figure id="attachment_81123" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-81123" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-512x274.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-768x411.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-725x388.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem-800x428.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-price-cap-2020-breakdown.-Zdroj-Ofgem.png 813w" alt="" width="512" height="274" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpad jednotlivých složek ceny ve výpočtu cenového limitu. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
<h1>Limit snížil cenu, ale změna dodavatele je výhodnější</h1>
Regulace byla zavedena jako ochrana zákazníků, kteří nemají se svým dodavatelem energie sjednaný některý z výhodnějších tarifů a využívají základní ceníkovou nabídku. Ta je ovšem vždy dražší než ostatní tarify. Ofgem proto vždy při aktualizaci cenového limitu upozorňuje, že pokud by zákazníci místo standardního ceníkového tarifu (ač regulovaného) přešli k jinému dodavateli, mohou ušetřit podstatně více. Tentokrát byla maximální úspora vyčíslena na 305 GBP (9130Kč) ročně.
<figure id="attachment_81122" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-81122" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem-512x360.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem-512x360.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/UK-average-prices-for-Standard-double-tarif-before-price-cap.-Zdroj-Ofgem.png 618w" alt="" width="512" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Simulace výše limitu cen v období před zavedením regulace. Zdroj: Ofgem</figcaption></figure>
Podle informací regulátora Ofgem ušetřily domácnosti ve Spojeném království díky cenovému limitu celkem 1 miliardu GBP. Tento limit byl zaveden na začátku roku 2019 a je aktualizován dvakrát ročně. Pololetní aktualizace mají odrážet průběžné změny na trhu s elektřinou a plynem.
Výhled regulace cen pro koncové zákazníky je ve Spojeném království nejistý. V průběhu letošního léta by měl Ofgem provést celkové zhodnocení regulace. Pokud se neprokáže, že stále existují důvody pro nastavení maximálních cen, bude cenový limit odstraněn.

Rychlé zprávy

Spojené království: Cenový limit opět sníží cenu energie pro miliony domácností

Spojené království plánuje plošný <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-accord/electric-dream-britain-to-ban-new-petrol-and-hybrid-cars-from-2035-idUSKBN1ZX2RY" target="_blank" rel="noopener">zákaz prodeje</a> benzínových, dieselových a hybridních automobilů s platností od roku 2035, což je o pět let dříve, než se původně plánovalo. Tento krok, jehož účelem je plnění závazků na snižování emisí, chce vláda podpořit výstavbou dobíjecích stanic, které jsou při současné dominanci elektromobilů jako alternativy nutné pro přesvědčení zákazníků o přechodu z motorů spalovacích.
Tento krok vhledem k současnému stavu rozvoje automobilového průmyslu vede k jednoznačnému vítězství elektromobilů. Snížení počtu vozidel s konvenčním pohonem rovněž ubere ze zisku ropným velmocem.
Britský premiér Boris Johnson tímto krokem usiluje o zvýšení kreditu Velké Británie v rámci bojů proti změně klimatu a snižování emisí oxidu uhličitého a lidské odpovědnosti a podílu na globální změně klimatu.
Britská vláda bere rok 2035 jako nejzazší termín. Bude-li možné proces transformace urychlit, setká se s plnou podporou vlády.
<h2>Závazek bude třeba podpořit i rozvojem infrastruktury</h2>
Všeobecně celospolečenský závazek za snižování podílu dieselových motorů započal v roce 2015 na popud známého emisního skandálu společnosti Volkswagen. Trend plošného zákazu dieselových automobilů plánují již roku 2025 aplikovat starostové měst Paříže, Madridu, Mexiko City a Athén.
I přes zvýšený zájem o koupi elektromobilů ve Spojeném království, druhého největšího evropského trhu, tvoří 90 procent prodejů stále vozy s konvenčním spalovacím motorem.
Zákazníky od koupě neustále odrazují obavy z nedostatečně rozvinuté infrastruktury dobíjecích stanic. Tyto obavy se snaží britská vláda rozptýlit příslibem dotací na vybudování tisíce nových dobíjecích stanic.

Elektromobilita

Spojené království chce zakázat prodej spalovacích motorů již do roku 2035

31. ledna proběhne odchod Spojeného království z Evropské unie. U některých tzv. brexit vyvolává obavy z možných negativních dopadů na britský trh s elektřinou. Spojené království totiž z EU importuje nezanedbatelnou část elektrické energie. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/electric-shock-could-brexit-scar-britains-energy-landscape/">portál Euractiv</a>. 
Vlastní výroba elektřiny ve Spojeném království v roce 2018 klesla o 1,6 %. Důvodem je postupné uzavírání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/velka-britanie-nebude-dale-investovat-uhelne-energetiky">uhelných elektráren</a>, které prozatím nebylo plně kompenzováno nárůstem výroby z větrných elektráren.
Z toho důvodu vzrostly importy elektřiny a plynu, a to hlavně z Francie, Nizozemska a Irska. Importy tak aktuálně tvoří přibližně 40 % spotřebované energie. Odchod Spojeného království z jednotného trhu s elektřinou tak představuje riziko. Během přechodného období po 31. lednu budou i nadále platná stávající ustanovení a zástupci Spojeného království a EU se budou v mezidobí snažit uzavřít novou dohodu týkající se všech témat od energetiky až po bezpečnost.
<h2>Jsou obavy oprávněné?</h2>
Britský energetický regulátor Ofgem prohlásil, že nevidí důvod, proč by <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-brexit-oslabi-staty-eu-ktere-provozuji-jaderne-elektrarny">brexit</a> měl vést k narušení toků elektřiny, nebo zemního plynu. V období vyšší poptávky by se ovšem Spojené království mohla dostat do problémů, protože bude až „na konci fronty“.
<blockquote>„Členské státy EU by mohly získat přednost,“ uvádíWeijie Mak, výzkumník společnosti Aurora Energy Research Ltd.</blockquote>
Existují obavy, že vyjednávání mezi Spojeným královstvím a EU nebudou úspěšná a povedou k nerovnosti a možnému návratu tarifů či kvót. Obchodování s elektřinou by se tak mohlo prodražit. Momentálně se s elektřinou obchoduje přes aukční mechanismus, který by brexitem mohl být narušen.
V současnosti se ovšem rozvíjí několik <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/preshranicni-prenosova-vedeni-se-eu-rozrostou-ctyri-dalsi-projekty-nejvice-hranicich-francie">projektů</a>, které lépe propojí  Spojené království s evropským kontinentem. Tyto projekty jsou vnímané jako klíčové pro energetickou bezpečnost země. Jejich přenosová kapacita je menší než 10 % zatížení tamní soustavy, ale jejich přínos by byl v umožnění vyrovnávání poptávky a nabídky.
<blockquote>„Interkonektory vám dají flexibilitu vybudovat více obnovitelných zdrojů (zejména větrných elektráren), protože si můžete koupit elektřinu, když vítr nefouká a prodat ji, když jí máte více než potřebujete,“ tvrdí Dutton, poradce v oblasti klimatické změny v think tanku E3G.</blockquote>

Elektřina

Obavy z negativního dopadu brexitu na britský trh s elektřinou narůstají

Předseda vlády Spojeného království Boris Johnson prohlásil, že jeho země již nebude přímo investovat do těžby energetického uhlí či uhelných elektráren. V loňském roce se uhelné elektrárny podílely na výrobě elektřiny v zemi pouze zhruba ze 2 %.
Premiér Spojeného království přišel s <a href="https://www.montelnews.com/en/story/uk-will-no-longer-invest-in-coal--boris-johnson/1080212">prohlášením</a>, že od této chvíle jeho vláda nebude poskytovat žádnou přímou podporu při rozvoji, investicích či poskytování úvěrů pro těžbu energetického uhlí a uhelné elektrárny v zahraničí. Navíc se země bude  soustředit na energetickou transformaci k bezuhlíkovým alternativám.
Ačkoli se jedná o velmi líbivé oznámení, není překvapivé. Uhlí je na ostrovním státě na ústupu a oproti jeho 75% podílu na energetickém mixu v roce 1990 bylo loni <a href="https://oenergetice.cz/energostat">zastoupeno jen</a> 2,4 %. Dlouhodobý cíl britské vlády je odklon od uhlí do roku 2025. Po letošní zimě by <a href="https://oenergetice.cz/uhli/podil-britske-vyroby-elektriny-uhli-klesl-ve-druhem-ctvrtleti-1">měly zůstat</a> v provozu jen 4 uhelné elektrárny.
<blockquote>„Jednoduše řečeno, už ani penny britských daňových poplatníků nebude investováno do těžby a spalování uhlí pro účely výroby elektřiny,“ uvedl Boris Johnson.</blockquote>
Johnson připomněl, že ještě před deseti lety patřila Velká Británie v Evropě ke státům, které měly nejvyšší uhlíkovou stopu při výrobě elektřiny. Dnes se dle jeho slov může Británie již pyšnit tím, že patři mezi lídry na poli offshore větrných elektráren a z obnovitelných zdrojů vyrábí více elektřiny než ze zdrojů fosilních.
Loni bylo <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/jan/01/zero-carbon-energy-outstrips-fossil-fuels-in-britain-across-2019">vyprodukováno</a> nízkouhlíkovými zdroji více elektřiny než z fosilních zdrojů – z větrných, solárních a jaderných zdrojů bylo spolu s importem zabezpečeno 48,5 % spotřeby země, přičemž uhlí, plyn a další fosilní zdroje jako topný olej a nafta se postaraly o 43 %. Zbylých 8,5 % připadá na biomasu.

Energetika v zahraničí

Spojené království nebude dále investovat do uhelné energetiky

Rok 2019 byl průlomovým rokem pro britský elektroenergetický sektor. Provozovatel tamní přenosové soustavy <a href="http://media.nationalgrid.com/press-releases/uk-press-releases/corporate-news/britain-hits-historic-clean-energy-milestone-as-zero-carbon-electricity-outstrips-fossil-fuels-in-2019/" target="_blank" rel="noopener">National Grid ve středu oznámil</a>, že bezemisní zdroje, mezi které kromě větrných, solárních a vodních elektráren řadí také jaderné elektrárny, vyrobily poprve více elektřiny než zdroje spalující fosilní paliva.
Data, která britský provozovatel přenosové soustavy ve středu zveřejnil, ukazují, že větrné, solární, vodní a jaderné elektrárny vyrobily v loňském roce po započtení elektrické energie importované podmořskými kabely celkem 48,5 % elektrické energie. Elektrárny spalující fosilní paliva měly loni 43% podíl, zbylých 8,5 % připadlo na elektrárny spalující biomasu a odpad.
<blockquote>„Tento historický milník přichází v době, kdy se nacházíme v polovině mezi rokem 1990 a rokem 2050, což je rok, ve kterém se Spojené království zavázalo dosáhnout alespoň 100% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990,“ uvedl National Grid v tiskové zprávě.</blockquote>
Zatímco v roce 1990 měly britské uhelné elektrárny 75% podíl na celkové výrobě elektřiny, loni už to bylo pouze 2,1 %. Elektřina z uhelných elektráren byla nahrazena zejména elektrárnami spalujícími zemní plyn, jejichž podíl vzrostl z 0,1 % na 38,4 %, a elektrárnami využívajícími obnovitené zdroje energie, jejichž podíl vzrostl z 2,3 % na 34,7 %.
Zveřejněná data dále ukázala, že za uvedené období vzrostl také podíl importované elektřiny, a to z 3,8 % v roce 1990 na loňských 8 %. Naopak mírně poklesl podíl jaderných elektráren z 18,8 % na 16,8 %.

Bezemisní zdroje vyrobily loni v Británii poprvé více elektřiny než zdroje spalující fosilní paliva

Regulační orgány Spojeného království vydaly předběžné varování norské polostátní energetické společnosti Equinor, která v londýnském metru inzerovala zemní plyn jako „nízkouhlíkové palivo“. Úřad pro regulaci reklamy označil kampaň za klamavou.
Je to vůbec poprvé, co britský úřad (Advertising Standards Authority, ASA) zasáhl proti klamavé reklamě v oblasti energetiky. ASA uvedl, že společnost souhlasila, že reklamu stáhne a nebude ji nadále ve svých kampaních používat. Na možnou klamavost reklamy upozornila NGO Global Witness.
ASA dala organizaci za pravdu – reklama obsahovala slogan “We’re the low carbon energy just over the horizon”, čímž, dle vyjádření Equinor, odkazovala pouze na větrnou energii, kterou Británii také dodává. To však bylo na reklamě uvedeno jen malým písmem a až po zmínění dodávek zemního plynu. Právě to dle ASA konstituuje klamavost reklamy norského energetického gigantu.
<figure id="attachment_78294" class="wp-caption aligncenter" style="width: 530px;"><img class="wp-image-78294" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg" sizes="(max-width: 530px) 100vw, 530px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.jpeg 700w" alt="" width="530" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Reklama, který se stala terčem kritiky ASA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
Equinor vyřešil stížnost stažením reklamy, pokuta mu tak nakonec udělena nebude. NGO Global Witness uvedla, že zemní plyn bývá politiky často zmiňován jako nízkouhlíkové palivo. Přitom jde ale o palivo fosilní. Murray Worthy, seniorní konzultant organizace, poukázal na zjištění Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu a uvedl, že plyn má třetí nejvyšší emisní intenzitu mezi komerčně dostupnými palivy.

Společnosti

Britské orgány varují norský Equinor: Zemní plyn není nízkouhlíkové palivo

Výroba elektřiny z uhlí prozatím v roce 2019 <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/european-coal-power-output-saw-unprecedented-drop-in-2019/">globálně poklesla o 3 %</a>. Jedná se o rekordní pokles, který táhnou zejména země západní Evropy. V elektroenergetickém mixu Irska, Francie a Velké Británie uhlí v první polovině roku 2019 představovalo méně než 2 %. Naopak ve střední a východní Evropě je pokles výroby elektřiny z uhlí mnohem menší.
<h2>V Irsku klesla výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí o 79 %</h2>
Podle analýzy britského zpravodajského serveru <a href="https://www.carbonbrief.org/analysis-global-coal-power-set-for-record-fall-in-2019">Carbon Brief</a>, který se zaměřuje na aktivity v oblasti klimatu a energetických politik, doposud v roce 2019 výroba elektřiny z uhlí globálně poklesla o rekordní 3 %.
Konkrétně v EU byl pokles výroby elektrické energie z uhlí „bezprecedentně“ vysoký – o 19 % meziročně. Kupříkladu v <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-bude-odstaveni-uhelnych-elektraren-vypisovat-aukce-zruseni-povolenek-rozhodne-roce-2022/">Německu</a> došlo k poklesu o 22 % a v Irsku 79 %. Uhlí v první polovině roku 2019 představovalo méně než 2 % v elektroenergetickém mixu Irska, Francie a Velké Británie. Ve Španělsku a Itálii to poté bylo zhruba 6 %. V květnu byly ve Velké Británii dokonce veškeré uhelné elektrárny na dva týdny vypnuty. Podle Carbon Brief tento trend zrychluje a v druhé polovině roku odhadují pokles na 23 %.
V Evropě se pokles připisuje primárně systému <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vysoka-cena-povolenek-muze-podle-cezu-uspisit-odstaveni-uhli-v-evrope/">EU ETS</a>. Ceny povolenek vzrostly z 5 eur (cca 127 korun) v roce 2017 na 25 eur (637 korun) za tunu CO2 v 2019. Jsou zde ovšem i další faktory, jako například zvyšující se podíl solárních a větrných elektráren, opatření energetické účinnosti a dostupná kapacita pro výrobu elektřiny ze zemního plynu, která může snadno nahradit uhlí.
<h2>Střední a východní Evropa zaostává za západní</h2>
Pokles výroby elektřiny z uhlí je mnohem menší ve střední a východní Evropě. Podle analýzy Carbon Grief je důvodem téměř nulový rozvoj větrných a solárních elektráren a zároveň <a href="https://oenergetice.cz/plyn/paroplynova-elektrarna-poceradech-mezirocne-zdvojnasobi-vyrobu-elektriny-plyn-zacina-konkurovat-cernemu-uhli/">omezené výrobní kapacity plynových elektráren</a> vhodných k nahrazení těch uhelných.

Uhlí

Carbon Brief: Výroba elektřiny z uhlí v EU klesla v prvním pololetí o 19 %

<a href="https://dieselgasturbine.com/man-delivering-back-up-power-for-uk-grid/">MAN Energy Solutions získala zakázku od Statera Energy na dodávku osmi plynových motorgenerátorů pro flexibilní zálohu britské přenosové soustavy</a>. Jedná se o první část dodávky, která bude obsahovat 24 plynových <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rotacni-zalozni-zdroje-elektricke-energie-motorgenerator-setrvacnik/">motorgenerátorů</a> o celkovém elektrickém výkonu 300 MWe. Dodávka bude probíhat 18 měsíců a bude vybudováno 6 elektráren, každá po 4 plynových motorgenerátorech.
Objednávka představuje první část nedávné rámcové dohody mezi MAN Energy Solutions a Statera Energy. MAN Energy Solutions dodá během 18 měsíců 24 plynových motorgenerátorů na zemní plyn <a href="https://powerplants.man-es.com/products/gas-engines/35-44g-ts">20V35/44G TS</a> každý o elektrickém výkonu 12,5 MWe. Celkem bude tedy do britské přenosové sítě National Grid připojeno 300 MWe vysoce účinného <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rotacni-zalozni-zdroje-elektricke-energie-motorgenerator-setrvacnik/">záložního výkonu</a> v šesti nových elektrárnách.
<blockquote>„Jako globální průkopník je Velká Británie první z předních světových průmyslových zemí, které se zavázaly k dosažení cíle nulových emisí. Společnost MAN Energy Solutions je hrdá na to, že je součástí tak důležité iniciativy. Naše plynové motorgenerátory poskytují špičkovou účinnost na trhu a úspora paliva v konečném důsledku znamená snížení emisí. Jakmile bude k dispozici syntetický zemní plyn, který lze vyrábět z obnovitelných zdrojů, mohou naše motorgenerátory být provozovány i na tento plyn. Studie očekávají, že se produkce zeleného plynu v příštích 10 až 15 letech zvýší. Tímto způsobem budou nové elektrárny zajištěny do budoucna a mají potenciál přispět k plně dekarbonizované ekonomice,“ uvedl Wayne Jones, vedoucí prodeje MAN Energy Solutions.</blockquote>
<h2>Obnovitelné zdroje je nutné zálohovat</h2>
Závazek Velké Británie dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050 znamená, že v příštích letech bude třeba zavádět obnovitelné zdroje. V důsledku toho bude vyvážení nabídky a poptávky po elektrické energii stále náročnější, protože záložní formy výroby budou muset rychle reagovat na výkyvy ve výrobě obnovitelných zdrojů.
Aurora Energy Research předpovídá, že do roku 2050 bude zapotřebí 50 TWh záložní elektrické energie na podporu obnovitelných zdrojů.
Nové elektrárny představují inovativní postupnou změnu způsobu, jakým lze zemní plyn využít k uspokojení naléhavé povahy energetického deficitu nebo špičkové poptávky v britské přenosové síti ve srovnání s <a href="https://oenergetice.cz/technologie/paroplynova-elektrarna-princip-funkce/">paroplynovými elektrárnami</a>. MAN uvedl, že nové elektrárny mohou dosáhnout plného výkonu z pohotovostního režimu během přibližně pěti minut.
Každá z 6 nových elektráren bude sestávat ze čtyř plynových motorgenerátorů MAN 20V35/44 TS. Každá elektrárna bude schopná dodávat 50 MWe. Dále bude každý motorgenerátor vybaven jednotkou selektivní kytalické redukce (SCR). Ta zajistí, že emise výfukových plynů nebudou pouze v mezích Agentury pro životní prostředí, ale budou i v souladu s úrovněmi již naměřenými v atmosféře.

MAN dodá záložní plynové motorgenerátory pro britskou přenosovou soustavu

Vláda Spojeného království rozhodla o zákazu frakování na území Anglie kvůli obavám z případných otřesů, které jsou s frakováním spojeny. Rozhodnutí vlády reaguje na studii, která zkoumala otřesy o síle 2,9 stupně způsobené frakováním v lokalitě Preston New Road.
S rozvojem těžby zemního plynu a ropy za pomocí frakování se i Velká Británie nechala zlákat k tomu, aby na svém území provedla několik průzkumů. Ty měly předpovědět, zda bude těžba na ostrovech perspektivní a proveditelná.
I dřívější premiér David Cameron nabádal obyvatele jižní Anglie, aby nebránili těžbě zemního plynu frakováním, přičemž tvrdil, že <a href="https://www.ft.com/content/5bcb312a-0327-11e3-9a46-00144feab7de">významné benefity těžby převáží nad velice omezenými zásahy do území</a>.
Veškeré sliby ohledně budoucí těžby jsou ovšem pryč – na konci minulého týdne vláda vydala prohlášení o tom, že veškerá těžba a průzkumy za účelem těžby zemního plynu frakovanáním jsou pozastaveny. Vláda tak učinila na základě odborné analýzy, která zkoumala menší otřesy v lokalitě Preston New Road, které dosáhly síly 2,9 stupně.
<figure id="attachment_21740" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-21740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-725x417.jpg 725w" alt="Vrt pro těžbu břidlicového plynu" width="800" height="460" /><figcaption class="wp-caption-text">Vrt pro těžbu břidlicového plynu zdroj: Flickr, A Tonelli</figcaption></figure>
Hlavním závěrem studie je, že není možné aktuální technikou zcela přesvědčivě předpovědět, zda dojde při těžbě k otřesům. Otřesy jsou přitom obecně s těžbou frakováním spojovány.
Vláda ve svém prohlášení uvedla, že v principu těžbu zemního plynu frakováním nevylučuje, bezpečnost obyvatel v okolí a jejich majetku je ovšem důležitější, a proto k zákazu těžby přistoupila.
<blockquote>„Přestože uznávám významný potenciál, který může mít břidlicový plyn jako překlenovací zdroj energie k dosažení budoucnosti s nulovými emisemi, vždy jsem vyžadovala, aby případná těžba byla bezpečná,“ Andrea Leadsom, ministryně hospodářství a energetiky</blockquote>
Těžba plynu v Evropě v posledních letech klesá a zákaz těžby z břidlic v Anglii tento trend nepomůže zvrátit. Pokles těžby plynu v Evropě je způsoben především uzavíráním největšího ložiska Groningen v Nizozemsku.

Velká Británie zakázala těžbu plynu frakováním, důvodem jsou dřívější otřesy v Preston New Road

Americká společnost <a href="https://press.aboutamazon.com/news-releases/news-release-details/amazon-announces-three-new-renewable-energy-projects-us-and-uk">Amazon ve čtvrtek zveřejnila své plány pro tři projekty zaměřené na obnovitelné zdroje</a> v USA a Spojeném království. Plánované projekty mají společnosti pomoci dosáhnout plánu pokrývat do roku 2024 80 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, tento podíl pak má do roku 2030 narůst na 100 %. Do roku 2040 by se firma chtěla stát uhlíkově neutrální.
Dva ze tří oznámených projektů se mají nacházet v USA. Třetí projekt má být vybudován ve Skotsku, kde společnost zatím podobné projekt nemá. Celkový instalovaný výkon všech tří projektů činí 265 MW, odhadovaná roční celková výroba elektřiny pak má činit 670 GWh. Po celém světě Amazon v současnosti vlastní téměř 70 projektů obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 1600 MW a roční výrobě 4,6 TWh.
Nové projekty OZE jsou dalším posílením odhodlání splnit závazky, které si společnost v rámci boje se změnami klimatu zadala. Podle společnosti jsou výrazné investice v tomto odvětví zásadním krokem při řešení globální uhlíkové stopy společnosti.
<h2>Největší korporátní PPA dohoda ve Spojeném království</h2>
Nejnovější evropský projekt společnosti, který se má nacházet na poloostrovu Kintyre, má být největší korporátní dohoda o nákupu energie (PPA) pro větrnou energii ve Spojeném království. Instalovaný výkon plánované větrné elektrárny činí 50 MW. Odhadovaná roční výroba má činit přibližně 168 GWh.
Dva nové solární projekty ve Spojených státech plánuje Amazon vybudovat v Severní Karolíně a ve Virginii, v obou státech již společnost vlastní podobné projekty. Celkový instalovaný výkon plánovaných zdrojů má činit 215 MW, odhadovaná roční výroba pak činí téměř 501 GWh. Všechny tři plánované projekty mají být dokončeny a začít dodávat energii do sítě v roce 2021.
<h2>Speciální web pro sledování plnění slíbených cílů</h2>
Za účelem zpřístupnění informací o plnění cílů Amazon zprovoznil speciální <a href="https://sustainability.aboutamazon.com/">webové stránky</a>, na kterých je možné dohledat kromě aktuálních cílů, které si společnost stanovila, také informace o <a href="https://sustainability.aboutamazon.com/carbon-footprint">současné uhlíkové stopě</a> společnosti a další metriky hodnocení udržitelnosti.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate no-outline" title="Go to Ian Sutton's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iansutton/">Ian Sutton</a>