Plovoucí větrné elektrárny skrývají velký potenciál. Je ovšem nutné překonat několik překážek

Podle některých expertů by se plovoucí větrné elektrárny mohly stát důležitou součástí rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Předpokladem je ale překonání současných překážek v podobě vysokých nákladů, velkého množství designů ukotvení k mořskému dnu a opozice ze strany rybářského průmyslu. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Většina offshore větrných elektráren je připevněna k mořskému dnu pevnými základy, což je omezuje na hloubky do zhruba 50 metrů. Plovoucí větrné elektrárny jsou k mořskému dnu upevněny uvazovacími lany a řetězy. Možnost instalovat větrné elektrárny dále na otevřené moře, které je hlubší a kde bývá silnější vítr, otvírá obrovský potenciál.

Podle zpravodajského serveru The Guardian je až 80 % potenciálu offshore větrných elektráren ukryto v hlubších vodách. Umístění dál od pobřeží navíc pomáhá s potenciální opozicí z důvodu vizuálního znečištění ve výhledech ze břehu.

Technologie plovoucích větrných elektráren je nicméně stále v prvních fázích svého rozvoje. První plovoucí větrná elektrárna na světě s výkonem 30 MW je od roku 2017 provozována norskou energetickou společností Equinor. Pouze zhruba 80 MW výkonu z celkového světového instalovaného výkonu 32 GW offshore větrných elektráren patří plovoucím elektrárnám.

USA chce být lídrem

USA doposud zaostávaly za Evropou v oblasti offshore větrné energetiky, nicméně prezident USA Joe Biden přislíbil vybudovat více než 30 GW výkonu offshore větrných elektráren do roku 2030. Ministerstvo energetiky USA oznámilo, že investovalo více než 100 milionů USD (přibližně 2,17 miliardy korun) do výzkumu a rozvoje plovoucích větrných elektráren s cílem stát se v této oblasti lídrem.

Aktuálně jsou oznámené například projekty v blízkosti amerického ostrova Martha’s Vineyard, nebo u pobřeží Kalifornie. V Kalifornii byly identifikovány dvě oblasti, které by dohromady mohly disponovat elektrárnami s instalovaným výkonem až 4,6 GW.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že je nutné každý rok mezi roky 2030 a 2050 zvýšit světový instalovaný výkon větrných elektráren o 390 GW, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality. Z těchto 390 GW by mělo být 80 GW výkonu offshore větrných elektráren. V roce 2020 byl ovšem instalovaný výkon offshore větrných elektráren zvýšen pouze o 6 GW.

Překážek není málo a nejsou zanedbatelné

Plovoucí větrné elektrárny jsou stále velmi nákladné. Výroba elektřiny v plovoucích větrných elektrárnách je zhruba dvakrát dražší než v běžných offshore větrných elektrárnách. Očekává se nicméně, že náklady plovoucích větrných elektráren budou klesat.

Na hodnotu běžných offshore elektráren by se měly dostat zhruba kolem roku 2030. Jednou z možných překážek na cestě za nižšími náklady je větší počet způsobů ukotvení plovoucích elektráren, přestože dominují tři hlavní designy.

Další významnou překážkou je opozice rybářského průmyslu. Někteří se obávají, že budou offshore větrné elektrárny překážet rybářskému vybavení, nebo blokovat rybářské oblasti. Například v americkém státě Maine byla schválena legislativa, která zakazuje nové větrné elektrárny až do března 2031.

Důvodem je spor mezi rybáři humrů a provozovatelem malého pilotního projektu s výkonem zhruba 11 MW. Tento projekt byl nakonec povolen, ale další projekty na 10 let zmrazeny. Podle některých je zde příliš mnoho nejasností mj. ohledně možného dopadu na podmořský život.