V posledních dnech významně klesla cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Vyplývá to z <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=400187&amp;span=2">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje. Povolenky se nyní prodávají kolem 17 eur (467 Kč) za tunu, ještě na začátku března přitom byla jejich cena na úrovni 24 eur (659 Kč) za tunu. Podle analytiků jsou důvodem dopady současné koronavirové krize a nízká cena ropy.
<blockquote>&#8222;Pouze za pondělí se cena hlavního sledovaného kontraktu s dodávkou v prosinci letošního roku propadla během dne o více než sedm procent. Důvody propadu souvisí především s obavami o výkonnost ekonomiky a s tím spojenou nižší průmyslovou výrobu a spotřebu energie,&#8220; řekl ČTK analytik portálu oEnergetice.cz Martin Voříšek</blockquote>
Na tak nízkých úrovních se podle něj tento kontrakt obchodoval naposledy v polovině roku 2018. &#8222;Vzhledem k tomu, že se již nyní opatření proti šíření onemocnění COVID-19 začínají na spotřebě elektřiny v některých evropských zemích významně odrážet, bylo pouze otázkou času, kdy se k propadům akcií na burzách přidají i povolenky,&#8220; uvedl. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně <a target="_blank" href="https://www.mzp.cz/cz/seznam_zarizeni_euets">účastní</a> asi 250 zařízení.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor ČTK řekl, že ze současného vývoje se mohou radovat zejména uhelné teplárny. &#8222;Nicméně rozhodně nepůjde o dlouhodobý trend, cena povolenek se po odeznění krize vrátí na původní úrovně, přispěje k tomu i celoevropský stabilizační mechanismus (MSR &#8211; Market Stability Reserve). Ale krátkodobě, na tento rok, si teplárny a těžký průmysl od nákladů na povolenky trochu oddechnou,&#8220; uvedl. Cílem MSR je korigovat množství povolenek na trhu.
Také podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně stojí za poklesem cen emisních povolenek koronavirus, respektive omezení, která kvůli němu vydávají jednotlivé vlády. &#8222;Již zkolaboval dopravní sektor a ještě dál bude kolabovat průmysl s tím, jak mu budou docházet důležité součástky na vstupu. Tyto dva sektory jsou přitom v normálních časech největšími producenty emisí. Nyní tedy po emisních povolenkách není poptávka,&#8220; řekl ČTK Bartoň. Byť cena povolenek znatelně klesla, v delším období může podle něj být pro některé podniky problémem, že neklesla ještě výrazněji.
Výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr uvedl, že kromě snižování spotřeby elektřiny v důsledku koronavirové krize má současný pokles cen povolenek i další důvody. &#8222;Klesající cena emisních povolenek koresponduje také s klesající cenou ropy, kde je příčinou zejména obchodní válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. V neposlední řadě trh s emisními povolenkami ovlivňuje také akciový trh, který v posledních týdnech zaznamenává významné poklesy,&#8220; dodal.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.
rdo rot

Komoditní trhy

Cena emisních povolenek klesla, důvodem je koronavirus a levná ropa

Evropská komise zahájila proces vypracování hodnocení dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Podle serveru <a style="font-weight: bold;" href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-cost-benefit-study-seen-backing-55-emissions-cut-by-2030/">Euractiv</a> je ze zveřejněného dokumentu a z předchozích zkušeností patrné, že Komise míří k vyšším ambicím, tedy k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. 
Podle <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12265-2030-Climate-Target-Plan">zveřejněného dokumentu</a> globální oteplování již dosáhlo 1 °C a svět momentálně není na cestě naplnit Pařížskou dohodu. „Vedení EU je tak v roce 2020 nutné více než kdy dříve“, aby bylo oteplování udrženo pod 2 °C. Komise proto navrhla zpřísnění cíle pro snižování emisí skleníkových plynů (GHG) do roku 2030 na 50 až 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Evropská komise v minulém týdnu zahájila proces vypracování hodnocení přínosů a nákladů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">2030</a>.
Návrh hodnocení dopadů je teprve v počáteční fázi, nicméně podle serveru Euractiv již nyní naznačuje, jakým směrem se Evropská komise chce ubírat. Cílem hodnocení dopadů je identifikace a zhodnocení přínosů a nákladů existujících možností.
Podle Komise by zvýšení ambice v oblasti snižování emisí vedlo k lepšímu rozložení nákladů v čase a vedlo by k postupnému každoročnímu snižování a distribuci nutného úsilí mezi dneškem a plánovanou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">klimatickou neutralitou</a> v roce 2050. Naopak neaktivita, nebo zpoždění konání by vyžadovalo tvrdší přizpůsobování se po roce 2030, přestože z krátkodobého hlediska by se jednalo o hospodárnější přístup.
<h2>Někteří si myslí, že hodnocení dopadů má předem definovaný výsledek</h2>
Podle některých politických analytiků je zpráva ze strany Komise jasná. Komise se snaží připravit si prostor pro obhajobu vyššího cíle do roku 2030. Podle Brooka Rileyho, ředitele záležitostí EU v Rockwool Group, výrobci izolace budov, je důležité, do jaké míry jsou výsledky hodnocení dopadů předem politicky stanoveny. Riley se v e-mailové komunikaci s portálem Euractiv vyjádřil, že přestože to nikdo neuzná, tak je poměrně jisté, že cílem hodnocení dopadů je obhájit cíl 55 %.
<blockquote>„Pokud chce Komise dosáhnout 55 %, tak potřebují model, který neprůstřelně objasní vyšší cíl. Když budou schopni říct, podívejte, naše zhodnocení pravděpodobných dopadů na klima, zdravotní náklady atd. říkají, že bychom měli cílit na 60 %. Nicméně, to by vyžadovalo vyšší investice, takže ano, pojďme dosáhnout kompromisu na 55 %. To se stalo v roce 2013, kdy Barrosova Komise poprvé vyhodnocovala cíle pro rok 2030.“ 
Brook Riley, ředitel záležitostí EU v Rockwool Group, výrobci izolace budov</blockquote>
<h2>Dodrží Komise svůj ambiciózní časový plán?</h2>
Současný politický a ekonomický kontext ovládaný pandemií <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-pozaduje-zruseni-systemu-eu-ets-kvuli-skodam-zpusobenym-koronavirem">koronaviru</a> ovšem tvoří významný rozdíl. Komise očekává, že se unijní ekonomika dostane do recese. Objevuje se tedy možnost, že klimatické politiky budou odsunuty do pozadí.
Vzhledem k přetrvávajícím nejistotám Komise s největší pravděpodobností nebude schopná garantovat dodržení oznámeného časového harmonogramu. Nicméně zveřejnění sdělení Komise s hodnocením dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku 2030 je plánováno na třetí kvartál roku 2020. Komise tedy prozatím plánuje pokračovat se svým cílem přijmout vyšší cíl pro rok 2030 ještě v letošním roce.

Životní prostředí

Euractiv: Komise míří k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů na 55 %

Ceny emisních povolenek, které se obchodují v rámci evropského systému EU ETS, v posledních dnech prudce padají, a klesly tak na nejnižší hodnoty od loňského února. Kromě očekávaného poklesu ekonomické aktivity a spotřeby elektrické energie povolenky táhnou dolů i finanční trhy pod tíhou současné pandemie koronaviru.
Ceny emisních povolenek dlouho odolávaly současné pandemii koronaviru, stejně jako <a href="https://oenergetice.cz/ropa/cena-ropy-spadla-o-30-procent-nejvice-od-roku-1991" target="_blank" rel="noopener">kolapsu cen ropy</a>, jež přišel po neúspěšném jednání mezi OPEC a Ruskem o dalším prohloubení omezení těžby ropy.
V minulém týdnu se situace nicméně otočila a ceny emisních povolenek zamířily prudce dolů. Od minulého úterý, kdy cena futures expirujících na konci letošního roku dosahovala 24,1 EUR za tunu CO2, se cena povolenek propadla o více než 4 EUR na pondělních 19,47 EUR.
<figure id="attachment_82058" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1135px;"><img class="size-full wp-image-82058" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020.png 1135w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-512x177.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-768x265.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-1024x354.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-725x250.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-800x276.png 800w" alt="Cena emisních povolenek obchodovaných na burze ICE se za poslední týden propadla o 20 %" width="1135" height="392" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena emisních povolenek obchodovaných na burze ICE se za poslední týden propadla o 20 %. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Velkou neznámou na trhu s emisními povolenkami tvoří spekulativní obchodníci, kteří na rozdíl od emitentů, jež povolenky nakupují a drží pro pokrytí svých emisí, často reagují na tržní signály a náhlým výprodejem či nákupem způsobují vysoké cenové výkyvy oběma směry.
<blockquote>„Je obtížné cenový pokles z dnešního odpoledne vnímat jako cokoliv jiného než symptom koronaviru, spojený jak s širším propadem trhů tak s velmi reálnou možností, že poptávka elektroenergetického sektoru po povolenkách může být ještě nižší, než jsme předpokládali dříve,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/031320-eu-carbon-prices-sink-to-11-month-low-on-market-turmoil" target="_blank" rel="noopener">uvedl v pátek Jeff Berman</a>, ředitel pro emise a čistou energii u S&amp;P Global Platts Analytics</blockquote>
<h2>Opatření pro omezení šíření viru mohou v Evropě omezit poptávku po elektřině</h2>
Kromě stavu finančních trhů je pro další vývoj cen emisních povolenek rovněž velmi důležitá očekávaná poptávka po elektrické energii. Tu mohou silně ovlivnit opatření přijímaná v rámci snah omezit šíření koronaviru v Evropě, kterou v minulém týdnu označil předseda Světové zdravotnické organizace za současné epicentrum nákazy.
V mnoha evropských zemích jsou uzavírány školy, restaurace, bary a obecně místa se zvýšenou koncentrací osob, která nejsou nezbytná pro zachování zásobování jako například obchody s potravinami. Stejně tak mnoho firem nařizuje či doporučuje svým zaměstnancům práci z domova v případě, pokud je to možné.
<blockquote>„Vzhledem k rozšířené práci z domova na národní úrovni a poklesu ekonomické aktivity spojeném s epidemií, očekáváme pokles poptávky po elektrické energii,“ uvedl bez bližších detailů francouzský provozovatel přenosové soustavy.</blockquote>

Ceny emisních povolenek prudce padají, za poslední týden ztratily 20 %

Britská vláda plánuje zachovat daň, kterou platí výrobci elektrické energie spalující fosilní paliva, ve stávající výši i ve fiskálním roce 2021-2022. Emisní daň země zavedla v roce 2013, aby podpořila investice do technologií s nižší emisní náročností, což se evropskému systému EU ETS kvůli nízkým cenám povolenek dlouho nedařilo.
Britské ministerstvo financí (HM Treasury) v tomto týdnu uvedlo, že i ve fiskálním roce 2021-2022 bude zachována emisní daň (Carbon Price Support – CPS) ve výši 18 liber za tunu CO2. Emisní daň země zavedla pro podporu investic do zdrojů elektrické energie s nižší emisní náročností, čímž se v kombinaci s evropským systémem pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) podařilo minimalizovat výrobu elektrické energie z uhlí.
Když byla emisní daň zavedena v roce 2013, původní plány počítaly s jejím postupným navyšováním až na 30 liber za tunu CO2 v roce 2020. Již v roce 2014 však britská vláda zmrazila výši daně pro období 2016-2020 na 18 librách z důvodu zachování konkurenceschopnosti tamních podniků a omezení růstu cen elektrické energie pro koncové odběratele. V roce 2016 vláda následně prodloužila zmrazení výše daně až do roku 2021.
Emisní daň ve Spojeném království platí výrobci elektrické energie navíc k povolenkám, které si museli zajistit v rámci evropského systému ETS. S prudkým růstem cen emisních povolenek, ke kterému došlo v letech 2018 a 2019, tak emitenti museli za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu CO2 platit až 45 liber.
<blockquote>„Vláda zmrazí výši CPS na 18 librách za tunu ekvivalentu CO2 pro rok 2021-2022. Spolu s širšími opatřeními pro zpoplatnění uhlíku tak bude podporovat dekarbonizaci elektroenergetického sektoru,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/031120-uk-budget-cps-carbon-tax-kept-at-gbp18mt-in-2021-22" target="_blank" rel="noopener">uvedlo podle serveru S&amp;P Global britské ministerstvo financí</a>.</blockquote>
<h2>Eliminace výroby elektřiny z uhlí</h2>
Zejména díky emisní dani se Spojenému království podařilo během několika let v podstatě téměř <a href="https://www.ofgem.gov.uk/data-portal/electricity-generation-mix-quarter-and-fuel-source-gb" target="_blank" rel="noopener">eliminovat výrobu elektrické energie z uhlí, které nahradil plyn, obnovitelné zdroje a navýšení dovozu z okolních zemí</a>.
Od roku 2018 k vytlačení uhlí z britského elektroenergetického mixu pomohly i vyšší ceny emisních povolenek, které si velcí emitenti musí zajišťovat v rámci evropského systému EU ETS. Ten však země spolu s koncem přechodného období opustí k 1. lednu 2021. Britská vláda tak připravuje nová opatření, která by evropský emisní systém měla nahradit.
<blockquote>„Vláda přijme legislativu v daňovém zákonu 2020, aby se připravila na britský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS), který by mohl být napojen na EU ETS. Vláda také připraví legislativu pro emisní daň jako alternativní politiku zpoplatnění uhlíku a návrh daně bude konzultovat během jara 2020,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>

Energetika v zahraničí

Spojené království i nadále zachová uhlíkovou daň ve výši 18 liber za tunu CO2

Podle <a href="https://www.eni.com/en-IT/media/press-release/2020/02/long-term-strategic-plan-to-2050-and-action-plan-2020-2023.html">strategického plánu</a> energetické společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/podcasts/focus/022520-sustainable-hydrogen-prices-pathways-policies">Eni</a> bude v roce 2050 zemní plyn tvořit 85 % jejich celkové těžby. Společnost plánuje do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí během svých upstream aktivit, tedy například průzkumu a těžby. Zároveň chce firma do roku 2050 dosáhnout 80% snížení čistých emisí skleníkových plynů, a to včetně emisí vyprodukovaných jejími produkty během celého životního cyklu. 
<h2>Vrchol těžby Eni bude v roce 2025</h2>
Podle dlouhodobého strategického plánu společnosti Eni do roku 2050 dojde v roce 2025 k dosažení vrcholu její <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-produkce-ropy-plynu-usa-roste-prestoze-pocet-vrtu-klesa">těžby</a> ropy a zemního plynu, který bude následovaný poklesem, a to zejména v případě ropy. Do roku 2025 tedy bude těžba těchto fosilních paliv růst průměrně o 3,5 % ročně a dosáhne zhruba 2,3 milionů barelů ropného ekvivalentu denně (boe/d). V loňském roce těžba ropy a zemního plynu Eni dosáhla průměru 1,87 milionu boe/d.
V roce 2030 se bude zemní plyn na celkové těžbě podílet ze 60 % a v roce 2050 z 85 %. Zároveň společnost plánuje do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí během svých upstreamových aktivit, tedy průzkumu a těžby. Do roku 2050 pak chce Eni dosáhnout 80% <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">snížení emisí</a> skleníkových plynů svých energetických produktů a snížit svou emisní intenzitu o 55 % ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Strategie, kterou dnes oznamujeme, představuje pro Eni zásadní krok. … Navrhli jsme strategii, která kombinuje ekonomickou a environmentální udržitelnost a dosáhli jsme toho díky vytvoření akčního plánu založeného na interně vyvinutých technologiích, které umíme implementovat.“ 
Claudio Descalzi, CEO Eni </blockquote>
<h2>Investice budou putovat do obnovitelných zdrojů, plynových elektráren a CCS</h2>
Ke snížení emisí Eni má dojít především zvyšováním instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw">obnovitelných zdrojů elektřiny</a>. Do roku 2023 na 3 GW a na více než 55 GW do 2050. Kromě toho chce ovšem firma investovat do elektráren spalujících <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/montel-analytici-predpokladaji-ze-prebytek-zemniho-plynu-evrope-bude-narustat">zemní plyn</a> společně s projekty zachycování a uskladňování CO2 (CCS).
V sektoru downstreamu Eni plánuje významně rozšířit své biorafinační kapacity na více než 5 milionů tun ročně. Současné rafinérie by tak byly přeměněny na zařízení vyrábějící vodík, methanol a biometan z odpadů.
<h2>Kapitálové náklady Eni budou klesat</h2>
V důsledku snižování své uhlíkové stopy Eni očekává, že kapitálové náklady (CAPEX) v nadcházejících dekádách poklesnou. V loňském roky firma investovala 7,7 miliardy euro (přibližně 196,8 miliard korun), přičemž většina byla investována v upstream sektoru.
<blockquote>„Některá odvětví podnikání jsou méně kapitálově náročná a je proto rozumné očekávané kapitálové náklady snížit.“ 
Massimo Mondazzi, CFO Eni</blockquote>

Emise CO2

Eni chce do roku 2050 snížit své emise skleníkových plynů o 80 %

Francouzský ropný gigant plánuje zastavení prodeje topného oleje na energetickém trhu. Dle představitelů společnosti se firma tímto krokem snaží o snížení své uhlíkové stopy, přičemž plánuje více investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Nečekané prohlášení Patricka Pouyanne, generálního ředitele společnosti s mnohaletou tradicí prodeje ropných výrobků, jde ruku v ruce s vizí Totalu týkající se diverzifikace jejího portfolia. Do budoucna má více investovat do obnovitelných zdrojů a čistších paliv.
První produkt, jehož výrobu francouzská společnost plánuje zastavit, je topný olej, používaný primárně jako lodní palivo, ale i jako palivo pro vytápění. Je rovněž jedním z ropných produktů s nejvyšší uhlíkovou náročností (při jeho pálení vzniká, v porovnání s jinými palivy, větší množství CO2).
Podle údajů společnosti přitom v roce 2018 tvořil topný olej přibližně 5% množství všech prodaných produktů (41 % pak tvořila nafta, 16 % benzín, a 12 % letecký kerosin). Výnosy, o které kvůli vysazení topných olejů firma přijde, však vedení nezveřejnilo.
Mluvčí společnosti uvedla, že marketingová divize firmy nyní zkoumá možnost zastavení prodeje topných olejů elektrárnám. Další opatření budou následovat, jelikož Total si dala za cíl snížit uhlíkovou náročnost svých produktů do roku 2030 o 15 % (ve srovnání s hodnotami roku 2015). Toho by firma mohla  částečně dosáhnout snížením prodeje nejvíce znečišťujících výrobků a posílením prodeje čistších paliv a energie z obnovitelných zdrojů.
Total v minulých letech podstoupil rebranding, kdy se snaží být známý spíše jako energetická než ropná společnost. Do roku 2025 chce firma zdesetinásobit svůj výkon instalovaný v obnovitelných zdrojích na 25 GW. V současnosti ale prodává denně více než 4,1 miliony barelů ropných a jiných chemických produktů a je jedním z největších zpracovatelů ropy na světě. V roce 2019 forma vyprodukovala a prodala přes 4 % veškerých ropných produktů na světě.
&nbsp;

Společnosti

Francouzský Total plánuje zastavit prodej topných olejů

Evropská komise pořádala <a href="https://ec.europa.eu/info/events/high-level-public-conference-european-climate-law-2020-jan-28_en">konferenci</a> za účelem zahájení veřejné debaty k tzv. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/timmermans-kicks-off-debate-over-landmark-eu-climate-law/">klimatickému zákonu</a>, který má v plánu zveřejnit do března 2020. Podle Franse Timmermanse zde zůstává několik nezodpovězených bodů, zejména pak jakou volnost zákon umožní a kdo bude zodpovědný za případně nesplnění cílů. Nicméně zezávaznění klimatické neutrality do roku 2050 není jediným cílem Evropské komise. Kromě mnoha dalších je zde také navrhované zvýšení ambice snižování emisí do roku 2030. 
V úterý 28. ledna Evropská komise pořádala konferenci na téma implementace tzv. klimatického zákona (angl. Climate Law). <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Frans Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise, který má na starosti Green Deal, zde prohlásil, že Evropská unie nesmí ztrácet čas a že může klimatické <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">neutrality</a> dosáhnout. Podle něj má EU dostupné vědecké poznatky, dostatečné technologie a může nalézt potřebné finance.
<h2>Kdo by měl být zodpovědný za nedosažení cílů?</h2>
Konference byla zacílena na zahájení veřejné diskuze a získání zpětné vazby týkající se připravovaného klimatického zákona, jenž by měl zezávaznit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je představit tento legislativní návrh během prvních 100 dní v úřadu. Aktuální plán je zveřejnit návrh zákona v březnu 2020.
Hlavním cílem klimatického zákona bude podle Timmermanse všechny ukáznit, a to zejména v politice, aby dostáli svým slibům dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Mezi hlavní otázky, které bude nutné zodpovědět, patří, do jaké míry bude zákon nařizující (jinak řečeno jakou umožní volnost) a dále kdo bude zodpovědný, pokud cílů nebude dosaženo.
Komisař pro Green Deal varoval, že zelená průmyslová revoluce <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-francie-reaguji-vystup-usa-parizske-dohody-jeji-opetovnou-podporou">ve světě</a> proběhne bez ohledu na aktivitu Evropanů.
<blockquote>„Pokud toto uděláme správně, můžu vás ujistit, že po celém světě bude obrovský zájem,“  řekl Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.</blockquote>
<h2>Časový harmonogram Zeleného údělu příliš prostoru k otálení nenabízí</h2>
Dalším velkým otazníkem je ale otázka cílů <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-obrat-obchodu-s-emisnimi-povolenkami-loni-stoupl-na-rekordnich-214-mld-usd">snižování emisí</a> skleníkových plynů do roku 2030. Ty totiž Evropská komise také plánuje zpřísnit. Podle Pascala Canfina, francouzského europoslance, většina členů Evropského Parlamentu podporuje zvýšení ambicí na 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.
Komise se nicméně nechala slyšet, že do léta 2020 připraví analýzu přínosů a nákladů, kde srovná navýšení cílů na 50 % versus na 55 %. Podle Canfina ovšem „v létě“ přesně znamená v červnu, aby se Unie během léta na konkrétním cíli shodla. V listopadu 2020 se koná <a href="http://www.caneurope.org/publications/press-releases/1860-eu-countries-under-pressure-to-fast-track-agreement-on-green-deal-hallmark-ahead-of-cop-26">summit COP26</a> v Glasgow, kde na základě Pařížské dohody státy předloží své závazky v boji proti klimatické změně, konkrétně tedy přísnější klimatické cíle pro rok 2030. To se tedy očekává i od EU.

Evropská Unie

Timmermans: Zelená průmyslová revoluce proběhne i bez Evropy

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/news/oil-and-gas-industry-needs-to-step-up-climate-efforts-now">IEA</a>) zveřejnila zprávu s názvem <a href="https://www.iea.org/reports/the-oil-and-gas-industry-in-energy-transitions#key-findings">Oil and Gas Industry in Energy Transitions</a>, podle které plynárenské a ropné společnosti čelí zlomové výzvě v podobě transformace energetického sektoru. Ze zprávy vyplývá, že záleží pouze na společnostech, jak se této výzvě postaví a zda včas zareagují, přičemž je zde několik činností, kterými mohou přispět k dosažení této transformace. 
Podle zprávy IEA týkající se ropných a plynárenských společností v období energetické transformace by selhání včas snížit své <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">emise</a> skleníkových plynů mohlo snížit jejich dlouhodobou ziskovost a přijatelnost pro společnost. Proto ropný a plynárenský sektor musí jasně říct, co pro ně transformace energetického sektoru znamená a jak mohou přispět k jejímu urychlení.
<blockquote>„Každá energetická společnost bude přechodem na čistou energetiku ovlivněna. Každá část průmyslu musí zvážit, jak bude reagovat. Nedělat nic jednoduše není možností.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
<figure id="attachment_80317" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová primární energie, výroba elektřiny, konečná spotřeba energie, emise CO2 dle paliv. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Je nutné více investovat mimo hlavní oblasti zájmu</h2>
Investice do nízkouhlíkových aktivit jsou podle IEA velice nízké. Ropné a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">plynárenské</a> společnosti investují méně než 1 % celkových kapitálových nákladů mimo jejich hlavní oblasti zájmu. Zároveň neexistuje žádný náznak toho, že by se tento trend měl v brzké době výrazně změnit. Společnosti, které jsou v tomto ohledu nejaktivnější průměrně vynakládají kolem 5 % na projekty mimo jejich hlavní oblast zájmu.
Největší takové výdaje představují fotovoltaické a větrné elektrárny. Některé společnosti se pak rozhodly přesunout do jiných oblastí a pořídily si již existující podniky zabývající se například distribucí elektřiny, dobíjením elektromobilů, bateriemi. Rovněž bývají tyto společnosti aktivní ve výzkumu a rozvoji.
<figure id="attachment_80316" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="wp-image-80316 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Kapitálové náklady nových projektů mimo hlavní oblast zájmu velkých ropných a plynárenských společností. V absolutních hodnotách a jako procentuální podíl na celkových kapitálových nákladech. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Snížit uhlíkovou stopu může být relativně jednoduché</h2>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-weo-2019-vliv-afriky-vyvoj-svetove-energetiky-poroste">IEA</a> je zde mnoho, co může průmysl dělat, aby snížil svou stopu v životním prostředí. Největší prioritou by mělo být snížení emisí v jejich hlavních činnostech.
<blockquote>„Prvním okamžitým krokem pro všechny části průmyslu je snížení environmentální stopy jejich vlastních aktivit. Dnes přibližně 15 % globálních emisí skleníkových plynů spojených s energetikou pochází z těžby a přepravy ke spotřebitelům. Velká část těchto emisí může být snížena relativně rychle a snadno.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
Dle zprávy existuje mnoho nákladově efektivních způsobů, jak snížit emisní náročnost ropy a zemního plynu. Kupříkladu snížením vypouštění CO2 a spalování asociovaného zemního plynu při těžbě, adresováním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-se-vice-soustredi-emise-metanu-dalsi-fazi-boje-globalnim-oteplovanim">emisí metanu</a>, integrací obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové elektřiny do nových těžebních projektů, či rozvojem LNG.
<figure id="attachment_80318" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-725x400.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-800x441.png 800w" alt="" width="960" height="529" /><figcaption class="wp-caption-text">Změny v průměrné globální emisní intenzitě ropných a plynárenských aktivit ve výhledovém scénáři Sustainable Development Scenario Mezinárodní energetické agentury. Výhled na roky 218 až 2030. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

IEA: Ropné a plynárenské firmy musí říci, jak mohou přispět k energetické transformaci

Energetická společnost <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-01-06-climate-ambitions-norway.html">Equinor</a> v tiskové zprávě oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu, na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku. Ve srovnání s rokem 2005 chce do roku 2030 snížit emise o 40 %, do 2040 o 70 % a dosáhnout téměř nulových emisí do roku 2050. 
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/britske-organy-varuji-norsky-equinor-zemni-plyn-neni-nizkouhlikove-palivo">Equinor</a> v tiskovém prohlášení oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku o 40 % do roku 2030, o 70 % do 2040 a téměř na nulu do roku 2050. Tyto cíle jsou srovnávány s objemem emisí v roce 2005, podobně jako u cílů EU ETS.
Předmětem snižování budou emise veškerých skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu. Emise metanu jsou na norském kontinentálním šelfu poměrně nízké, hlavní složkou emisí je tedy CO2.
Podle společnosti tyto ambice posílí její budoucí konkurenceschopnost, společně s podporou rozvoje průmyslu v Norsku.
<blockquote>„Equinor podporuje Pařížskou dohodu a cíl čistých nulových emisí pro společnost. Emise CO2 z těžby jsme již snížili na úroveň odpovídající nejlepším výsledkům v sektoru. Nyní spouštíme bezprecedentní sadu cílů, která povede k podniknutí jasných kroků a dosažení absolutního snížení emisí v Norsku, přičemž cílíme téměř k nulovým emisím v roce 2050. To je v souladu s klimatickými cíli ve společnosti a naší strategií vytvářet vysoké hodnoty s nízkými emisemi,“ uvedl Eldar Saetre, CEO Equinor.</blockquote>
<h2>S těžbou ropy i plynu se i nadále počítá</h2>
Při plnění těchto ambicí Equinor i nadále počítá s provozováním stávajících i nových <a href="https://oenergetice.cz/ropa/bloomberg-tezba-ropy-v-norsku-pristi-rok-vyrazne-vzroste">těžebních polí</a>, s prodlužováním životnosti stávajících ložisek, se zvýšením výtěžnosti ropy i zemního plynu a s efektivnějšími provozy.
První fáze plánu do roku 2030 znamená každoroční snižování emisí skleníkových plynů o více než 5 milionů tun. Tento objem představuje přibližně 10 % celkových ročních emisí Norska. Celkové emise provozovaných ložisek a zařízení Equinoru v roce 2018 byly 13 milionů tun. Snížení emisí o 40 % do 2030 bude realizováno implementací rozsáhlých průmyslových opatření. Mezi tato patří například energetická účinnost, digitalizace a zahájení několika projektů v oblasti elektrifikace na klíčových polích a zařízeních.
<h2>Hledají se ale i další alternativy</h2>
Další snižování emisí bude znamenat dodatečná opatření, další elektrifikační projekty, konsolidaci infrastruktury a využití příležitostí rozvíjet nové technologie a hodnotové řetězce. Equinor očekává, že těžba zemního plynu a ropy v Norsku bude na méně než polovině dnešních hodnot. A to za předpokladu rozvoje dnes definovaných projektů, významných snah zvýšit těžbu v již existujících ložiscích a pokračujícího průzkumu.
Dle svého prohlášení chce Equinor využít svých schopností v oblasti inovace, technologie a rozsáhlých technologických řešení, aby vyvinul nové konkurenceschopné hodnotové řetězce. Momentálně se Equinor zabývá příležitostmi ve <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete">větrné energetice</a> na moři, technologiích <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">zachycování a skladování uhlíku</a> a bezemisním vodíku vyráběném ze zemního plynu.
Úvodní fotografie: Sídlo společnosti Equinor (Autor: Ole Jørgen Bratland/Equinor)

Equinor chce v Norsku do roku 2050 dosáhnout téměř nulových emisí

Britský průmyslový gigant Rolly-Royce na konci minulého roku <a href="https://www.rolls-royce.com/media/press-releases/2019/19-12-2019-rr-unveils-all-electric-plane-targeting-the-record-books.aspx" target="_blank" rel="noopener">představil své nové, plně elektřinou poháněné letadlo</a>. Díky špičkovému pohonu by letadlo mělo být schopné dosáhnout rychlosti okolo 500 km/h, čímž se bude pokoušet o pokoření rychlostního rekordu.
Nový letoun vznikl v rámci iniciativy ACCEL (z angl. Accelerating the Electrification of Flight), tedy zrychlení elektrifikace létání, a je klíčovým prvkem strategie Rolls-Royce stát se „šampiónem“ v elektrifikaci.
Na projektu se podílí řada dalších společností včetně výrobce elektrických motorů a řídicích prvků YASA či start-upu Electroflight. Projekt je také spolufinancován britským Institutem leteckých technologií ve spolupráci s tamním Ministerstvem obchodu, energetiky a průmyslové strategie.
<blockquote>„Postavit nejrychlejší elektřinou poháněné letadlo na světě není nic jiného než revoluční krok ve změně letectví a je nám potěšením představit letadlo projektu ACCEL. Toto není pouze důležitým krokem směrem k pokusu o světový rekord, ale také rovněž pomůže rozvíjet schopnosti společnosti Rolls-Royce a zajistit, že budeme v čele vývoje technologie, která může hrát zásadní roli pro umožnění transformace k nízkouhlíkové globální ekonomice,“ uvedl Rob Watson, ředitel Rolls-Royce Electrical.</blockquote>
Letadlo bude vybaveno speciální baterií pro letadla s vůbec nejvyšší energetickou hustotou, která byla kdy vyrobena. Tato baterie by měla poskytnout dostatek energie na 200 mil letu (320 km), tedy například na let z Londýna do Paříže.
Baterii tvoří 6000 článků, které jsou speciálně zkompletovány pro minimalizaci hmotnosti, přičemž pokročilé systémy mají díky přímému chlazení zajistit optimální provoz i při vysokém výkonu nutném pro pokoření rekordu.
Vrtuli letadla pohání 3 axiální elektromotory, které jsou dohromady schopny poskytnout výkon více než 500 koňských sil při účinnosti více než 90 %. Podle společnosti by letadlo mělo být schopné dosáhnout rychlosti vyšší než 300 mil za hodinu, tedy více než 480 kilometrů za hodinu.
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce