Čínská vláda bude klást důraz na novou energetickou infrastrukturu jako součást stimulační strategie na posílení své ekonomiky po jejím zpomalení. To bylo způsobeno obchodními spory a především epidemií koronaviru, ze které se nejlidnatější země světa začíná pomalu zotavovat. 
Vypuknutí epidemie a přísná opatření, která se dotkla všech sektorů ekonomiky, vedla k rozsáhlým škodám. Peking <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/03/20/china-to-focus-on-stimulating-energy-infrastructure-as-the-country-tries-to-recovers-from-covid-19s-economic-impacts/" target="_blank" rel="noopener">se nyní vydá cestou budování nových a rekonstrukcí starších infrastruktur</a>, včetně těch energetických. Dle výzkumné energetické firmy Energy Iceberg se čínská vláda ve snaze o ozdravení ekonomiky nyní zaměří především na následující:
<ul>
<li>Přenosové sítě s ultravysokým napětím (UHV)</li>
<li>Nabíjecí sítě pro elektřinou poháněná vozidla</li>
<li>Budování 5G sítí</li>
<li>Meziměstské vysokorychlostní kolejnice</li>
</ul>
Především rozvoj přenosových sítí by dle Energy Iceberg mohl vést k velkému posílení a růstu energetického průmyslu, na kterém budou významně benefitovat velcí hráči jako Siemens nebo ABB.
<h2>Šance pro OZE a elektromobilitu</h2>
Plán masivní výstavby energetické infrastruktury UHV by mohl mít také příznivý dopad na obnovitelné zdroje, vzhledem k jejím lepším schopnostem přenášet elektřinu na velké vzdálenosti.  V současnosti jsou sítě ale používány především pro přenos elektřiny z tepelných zdrojů. UHV se v Číně používá již od roku 2009 k přenosu střídavého i stejnosměrného proudu na obrovské vzdálenosti, které dělí spotřebitele od výrobních zdrojů.
Rovněž větší investice do infrastruktury pro elektromobilitu předznamenává, že sektoru se bude v budoucnu v Číně dařit. Již v roce 2018 země instalovala denně více než 1000 nabíjecích stanic pro vozy na elektrický pohon.
<h2>Růst ekonomiky v posledních letech v útlumu</h2>
Pro Čínu ale nebude návrat k rapidnímu růstu ekonomiky tak jednoduchý. Krize spojená s koronavirem byla jen další příčinou zpomalování hospodářství. Je předpokládáno, že růst HDP bude v roce 2020 dosahovat pouze 6 % (ve srovnání s roky předchozími, kdy ekonomika loni o rostla o 6-6,5 a 8 % v roce 2010). Obchodní válka se Spojenými státy zůstává nadále hlavním důvodem, proč se ekonomice daří méně ve srovnání s lety předchozími.

Energetika v zahraničí

Čína se po zotavení ekonomiky zaměří na výstavbu energetické infrastruktury

V obecném významu je certifikát elektronickým dokumentem, obchodovatelným cenným papírem, který deklaruje vyrobené množství dané komodity na konkrétním místě, na certifikovaném zařízení a za stanovených podmínek. Typickým příkladem použití v elektroenergetice je certifikát deklarující vyrobenou 1 MWh elektrické energie z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, vítr apod.). Tímto konkrétním typem certifikátu a jeho použitím v rámci Evropy se zabývá také článek <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/zelene-certifikaty">Zelené certifikáty publikovaný na tomto webu</a>. V rámci tohoto článku se ale pokusíme problematiku rozebrat v širším kontextu a podívat se i mimo Evropu nebo na Evropské certifikáty, které „nejsou zelené“ anebo se netýkají jenom elektřiny.
<h2>Legislativní přístupy k využití certifikátů</h2>
Zůstaňme ale prozatím u příkladu certifikátů deklarujících výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Možnosti použití takových certifikátů, a vlastně i jejich obchodovatelnost a cena, se odvíjí zejména od legislativních podmínek nastavených jednotlivými státy.
Na hypotetickém volném trhu může být dobrovolným zájmem spotřebitele podpora obnovitelných zdrojů a deklarace jeho ekologického přístupu. V takovém případě nakoupí certifikáty v libovolné výši, třeba tak, aby jimi pokryl 100 % své spotřeby. Samozřejmě, že elektřina spotřebitelem skutečně fyzicky spotřebovaná bude pocházet z jiných zdrojů, ale certifikáty i tak splnily dvě své základní funkce:
<ol>
<li>Do soustavy bylo prokazatelně dodáno dané množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.</li>
<li>Výrobce této energie přímo obdržel „bonus“ za to, že vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů, vyjádřený cenou, kterou získal z prodeje certifikátů.</li>
</ol>
Ve skutečnosti nejde o pouhou teoretickou úvahu a společnosti jako Microsoft využívají tohoto dobrovolného přístupu již řadu let. Dobrovolný přístup je vlastní pro záruky původu evropského systému EU EECS, které budou vysvětleny dále v článku.
<figure id="attachment_82082" class="wp-caption alignleft" style="width: 972px;"><img class="size-full wp-image-82082" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek1.png 972w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek1-512x392.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek1-768x589.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek1-725x556.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek1-800x613.png 800w" alt="" width="972" height="745" /><figcaption class="wp-caption-text">Logické schéma funkcí registru (produkt Certigy do Unicorn)</figcaption></figure>
&nbsp;
Povinná procenta obnovitelných zdrojů ve spotřebě, tzv. povinné kvóty, představují jeden z možných přístupů zavádění regulace (ale také podpory obnovitelných zdrojů) státy. V takovém případě stát definuje, že např. 30 % spotřeby musí být pokryto obnovitelnými zdroji a dodavatelé jsou nuceni toto deklarovat nakoupenými certifikáty. Splnění kvót je pak buď jednou ročně vyhodnocováno nezávislým auditorem, nebo jsou uplatněny (používají se pojmy cancelled nebo retired) v IT systému národní vydávací autority. Povinné kvóty jsou aplikovány v rámci některých národních systémů, např. u norsko-švédských elcertifikátů nebo v USA ve státě Kalifornie. Není překvapením, že ceny certifikátů v takovém systému jsou vyšší než v přístupu dobrovolném. Nicméně existuje očekávání, že vysoká cena certifikátů povede k vyšší výstavbě obnovitelných zdrojů, což ovšem časem nevyhnutelně bude znamenat snížení cen za certifikáty.
Jenom pro kompletnost, třetí varianta, totiž povinné příspěvky na obnovitelné zdroje započítané v tarifech (aplikované v České republice), se zcela míjejí s přístupem, který přináší využívání certifikátů. Od nákupu certifikátů jsou potenciální kupující spíše odrazováni tím, kolik už zaplatili na povinných příspěvcích. Tomu nasvědčuje i nízké procento certifikátů vystavených v ČR oproti zbytku Evropy, kdy u nás je méně než 50 % výroby certifikováno (zdroj – RECS International – GO Monitoring Report 2018,  <a href="https://www.recs.org/assets/doc_4465.pdf">https://www.recs.org/assets/doc_4465.pdf</a>).
<h2>Standardy</h2>
Jak již bylo naznačeno v předchozím odstavci, certifikáty o původu komodit nejsou pouze evropským specifikem. Celosvětově existuje několik hlavních standardů a organizací, které je spravují:
<ul>
<li>EU EECS – European Energy Certificate System je evropský systém záruk původu (guarantees of origin, GO) spravovaný organizací AIB (Association of Issuing Bodies, <a href="https://www.aib-net.org/">https://www.aib-net.org/</a>). Jeho cílem je naplňovat nařízení Renewable Energy Directive 2009/28/EC (resp. její aktualizaci 2018/2001 označovanou jako RED-II). AIB funguje na dobrovolné účasti svých členů, a není tedy zřízena orgány Evropské unie. Kromě standardu a komunikační platformy pro své členy poskytuje AIB také centrální IT řešení – AIB Hub, umožňující mezinárodní převody certifikátů mezi členskými zeměmi. AIB také přispívá k formální průmyslové standardizaci tím, že poskytla svá EECS pravidla k podpoře vzniku CEN – EN 16325 standardu.</li>
<li>REC – Renewable Energy Certificates je systém využívaný v USA, někdy také označovaný jako Green tags nebo Renewable Energy Credits. Dobrovolný program Green-e je spravován organizací CRS (Center for Resource Solutions, <a href="https://resource-solutions.org/">https://resource-solutions.org/</a>). Na rozdíl od Evropy ve spojených státech neexistuje centrální hub, takže není možné převádět certifikáty mezi libovolnými dvěma státy tam a zpět. Nicméně díky existenci registrů jako NAR (<a href="https://apx.com/registries/nar/">https://apx.com/registries/nar/</a>) nebo WREGIS (<a href="https://www.wecc.org/WREGIS/">https://www.wecc.org/WREGIS/</a>) pokrývajících každý více než 10 států jsou obecně převody mezi státy zpřístupněné.</li>
<li>I-REC – Mezinárodní standard využívaný ve „zbytku“ světa je spravovaný organizací International REC Standard (<a href="https://www.irecstandard.org/">https://www.irecstandard.org/</a>). Ta také poskytuje svým členům hub pro mezinárodní převody certifikátů.</li>
<li>CEN/CENELEC – Organizace pro evropskou standardizaci v oblasti elektrotechniky (<a href="https://www.cenelec.eu/">https://www.cenelec.eu/</a>) a standard CEN – EN 16325 se zabývá zárukami původu v energetice. Cílem je, aby se tento standard využíval pro všechny typy certifikátů, a to nejenom pro elektřinu, ale i plyn (viz dále kapitola vysvětlující další komodity).</li>
<li>RECS International – Není standardem, ale neziskovou organizací spojující všechny účastníky trhu tím, že jim poskytuje vhodnou platformu a podporu pro vzájemnou komunikaci, a to formou setkání nebo konferencí. Za zmínku stojí například RECS market meeting, jehož se účastní společně zástupci všech výše uvedených organizací.</li>
</ul>
Cílem standardů a organizací, které je spravují, je zejména definovat pravidla a samozřejmě i šířit povědomí o jejich použití. Pravidla nastavená těmito standardy mají za cíl pokrýt všechny části životního cyklu správy certifikátů. Na začátku například musí být stanoveno, které zdroje jsou oprávněné k získání certifikátů na energii, již vyrobí, kdo provádí inspekce a certifikace takových zařízení, jaké podmínky musí být splněny, jak často se kontroly zařízení provádí apod. Zde je nutno zdůraznit, že tato procesní část je velmi důležitá, protože využívání certifikátů je vždy založeno na důvěře – koncový držitel certifikátu musí mít jistotu, že certifikát byl opravdu vystaven pro daný typ zdroje a že elektřina z něj opravdu byla vyrobena. Podvodně vystavené certifikáty by mohly podrýt důvěru v celý systém, a proto je v nejvyšším zájmu všech zúčastněných, aby byl celý proces správně dokumentovaný, nastavený, bezpečný a kontrolovatelný.
Z pohledu osvěty všechny tyto organizace poskytují na svých webech další informace, studie, videa nebo pořádají konference.
<figure id="attachment_82083" class="wp-caption alignleft" style="width: 972px;"><img class="size-full wp-image-82083" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek2.png 972w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek2-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek2-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek2-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek2-800x399.png 800w" alt="Snímek obrazovky registru švédského Statnett (produkt Certigy od Unicorn)" width="972" height="485" /><figcaption class="wp-caption-text">Snímek obrazovky registru švédského Statnett (produkt Certigy od Unicorn)</figcaption></figure>
<h2>Statistiky za rok 2018</h2>
Organice RECS International vydává svůj Annual Report (viz <a href="https://www.recs.org/assets/doc_4439.pdf">zde</a>) podobně jako AIB (viz <a href="https://www.aib-net.org/sites/default/files/assets/news-events/annual-reports/AIB%20Annual%20Report%202018_web20191021.pdf">zde</a>). V době vzniku tohoto článku na počátku roku 2020 ještě nebyla k dispozici čísla za rok 2019. V reportech za rok 2018 nalezneme následující údaje:
<ul>
<li>Cca 700 TWh bylo certifikováno v Evropě (EECS GO).</li>
<li>Cca 400 TWh bylo certifikováno v USA (REC).</li>
<li>Cca 15 TWh bylo certifikováno ve zbytku světa (I-REC).</li>
</ul>
Pokud budeme uvažovat, že průměrná cena certifikátu v Evropě je 1 EUR/MWh, získáme tím dobrou představu o velikosti trhu.
V rámci AIB bylo připojeno 24 členských organizací z 21 zemí v Evropě. Všechny mezinárodní transakce mezi těmito zeměmi jdou skrze AIB Hub, IT platformu vyvinutou a provozovanou společností Unicorn pro AIB.
<h2>Princip správy certifikátů</h2>
Již jsme si vysvětlili, k čemu jsou certifikáty užitečné a jaké existují standardy. Nyní se pojďme podívat detailněji na to, jak se certifikáty vlastně spravují. Certifikáty vydává tzv. vydávací orgán (issuing body), organizace nominovaná v dané zemi k vydávání certifikátů pro danou komoditu. Takovou organizací může být provozovatel přenosové soustavy (např. Statnett v Norsku), energetický úřad (např. Energimyndigheten ve Švédsku) nebo jiná (např. OTE v České republice).
Certifikáty jsou vydávány v pravidelných intervalech pro energii měřenou na certifikovaných zdrojích. Opět podle legislativy v jednotlivých zemích mohou registraci a certifikaci zařízení nebo měření poskytovat různé organizace. Vydané certifikáty jsou připsány na účtech jednotlivých vlastníků elektráren. Issuing body poskytuje držitelům účtů IT systém nazývaný registr, který představuje „internetové bankovnictví“ pro správu certifikátů. Držitelé účtů jsou nejenom vlastníci elektráren, ale také dodavatelé nebo obchodníci. Ti pak prostřednictvím registru převádějí certifikáty mezi svými účty, na jiné účty v rámci země nebo mezinárodně. Jak už bylo řečeno, všechny mezinárodní transakce EECS GO certifikátů v Evropě jdou skrze AIB Hub. Životní cyklus certifikátu končí tak, že ho jeho vlastník v rámci registru uplatní („zcanceluje“) pro sebe nebo jiného příjemce, což znamená, že prohlásí, že daná energie byla v daném období spotřebována. Použití certifikátu je možné prokázat i vytištěnou zprávou.
V jednom registru je možné spravovat certifikáty z více certifikačních schémat, například EECS GO pro elektřinu, certifikáty z národního systému, certifikáty na plyn apod. (viz dále).
Kromě funkcí přímo určených pro držitele certifikátů poskytují registry ještě funkčnosti pro issuing body pro dohled nad trhem, podklady pro fakturaci, správu zařízení, vlastníků, organizací, držitelů účtů, uživatelů, pro publikaci tržních informací atd.
<h2>Komodity</h2>
Až doposud jsme v tomto článku pracovali s příkladem certifikátů deklarujících výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To ale není jediné použití a jediná komodita využívající certifikáty. Mezi další typy certifikátů patří například ty vydávané pro:
<ul>
<li>Neobnovitelné/fosilní zdroje – Nejsou samozřejmě vydávány za účelem podpory těchto zdrojů (i když zatvrzelý odpůrce čehokoliv ekologického anebo recesista by mohli mít zájem takové certifikáty nakupovat), ale za účelem plného zveřejnění veškeré vyrobené elektřiny. Vydávání certifikátů na veškerou výrobu je v některých zemích již nyní povinné (např. ve Švýcarsku). Těchto certifikátů jde pak využít pro reportování podílů výroby z jednotlivých zdrojů.</li>
<li>Vodík – Certifikáty na vodík, který je vyrobený z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů a může být přímo spotřebován (např. v dopravě) nebo konvertován později zpátky na elektřinu (viz dále).</li>
<li>Biometan – Je vyráběný z biomasy a má dostatečnou kvalitu na to, aby byl přímo injektován do plynové soustavy. Certifikáty v této podobě mají stejný význam jako certifikáty na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, totiž že jejich kupující tím přímo podporuje výrobce. Zároveň však mají elektřina, biometan a vodík technologické možnosti vzájemné konverze, čímž se zvyšuje i zajímavost jejich certifikátů a jejich tržní dosah.</li>
<li>Teplo a chlazení – Jedná se o specifické certifikáty zatím s omezeným využitím. Principiálně jde např. o teplárny, které částečně (až plně) využívají obnovitelných paliv. Na takovou část produkce pak opět mohou vystavit certifikáty, které mohou být atraktivní pro některé zákazníky. Omezenost použití spočívá v tom, že v teplárenství neexistuje žádná propojená soustava, takže využití je obvykle limitováno jenom na obsluhované zákazníky v daném městě/regionu.</li>
<li>CO2 povolenky – systém EU ETS je asi nejznámějším systémem energetických certifikátů. Jde ale o systém specifický, který nebudeme v rámci tohoto článku dále rozebírat, a je uveden pouze pro úplnost.</li>
<li>CO2 úspory – technologie nebo zařízení aplikující úspory CO2 mohou být opět atraktivní pro některé kupující certifikátů.</li>
</ul>
V tomto článku se nebudeme zabývat certifikáty na neergenetické komodity, jako jsou kávové boby nebo banány, ale princip je u nich velmi podobný.
<h2>Výhled do budoucnosti</h2>
Problematika certifikátů je velmi široká a v článku jsme se dotkli pouze některých jejích aspektů. Stejně tak pouze namátkově lze hodnotit i výhled do budoucnosti.
Z legislativního pohledu zavedení povinných kvót na certifikáty v Evropě asi nebude nutné, protože všechny členské země se už zavázaly ke splnění svých klimatických cílů vyjádřených procenty výroby z obnovitelných zdrojů. Certifikáty tak mohou být nadále obchodovány na dobrovolné bázi a budou sloužit pouze jako nástroj pro sledování naplňování těchto cílů. Lze ale čekat tlak na zavedení vydávání certifikátů na veškerou výrobu, protože tím bude usnadněno reportování.
<figure id="attachment_82084" class="wp-caption alignleft" style="width: 974px;"><img class="size-full wp-image-82084" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek3.png 974w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek3-512x240.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek3-768x360.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek3-725x339.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Obrázek3-800x375.png 800w" alt="Snímek obrazovky registru švédského Statnett (produkt Certigy od Unicorn)" width="974" height="456" /><figcaption class="wp-caption-text">Snímek obrazovky registru švédského Statnett (produkt Certigy od Unicorn)</figcaption></figure>
Nejvíce diskutovanou otázkou je nyní vydávání certifikátů pro zdroje, které už pobírají nějakou jinou formu podpory. Příklady aukcí certifikátů vydaných pro tyto zdroje, organizované státem v Lucembursku nebo ve Francii, ukazují, že tyto kombinace jsou z tržního pohledu přinejmenším lehce problematické.
Z pohledu standardizace lze očekávat úpravy CEN – EN 16325 standardu tak, aby naplňoval potřeby nejenom certifikátů na elektřinu, ale i plyn (vodík, biometan) a další komodity anebo jejich kombinace. Nelze ovšem očekávat, že by vyšší úroveň standardizace vedla k propojování trhů mezi kontinenty.
Všechny tyto očekávané změny (dalším dosud neuvedeným příkladem může být zavedení vydávání certifikátů pro zdroje s výkonem menším než 50 kW) přinesou větší flexibilitu trhu, větší možnosti, více účastníků, ale zároveň také vyšší nároky na IT systémy vydavatelů a správců certifikátů.
<h3>O autorovi</h3>
Petr Svoboda pracuje ve společnosti Unicorn Systems a.s. jako konzultant pro analýzu a návrh informačních systémů v segmentu energetika a utility. Specializuje se na oblast výměny informací mezi TSO, datové formáty, integrační problémy, řídicí systémy, bezpečnost sítí a síťové modely.
<h3>O Unicornu</h3>
<a href="http://unicorn.eu/">Unicorn</a> je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Jsme zároveň provozovateli internetové služby <a href="https://plus4u.net/">Plus4U</a>, ve které nabízíme široké portfolio služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a hlavně pro lidi.

Komoditní trhy

Certifikáty o původu komodit

Plány německé vlády na zpřísnění pravidel pro minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí jsou podle zástupců průmyslu, odborů a ekologických organizací hrozbou pro naplnění německých klimatických cílů. Pravidlo, které má být zahrnuto do nového vládního zákona o odklonu od uhlí, se pak nelíbí ani německým státním ministrům životního prostředí. Onshore větrná energetika zažívá v Německu prudký propad nových instalací, kterých letos bude pravděpodobně méně než 1 GW.
Návrh německého pravidla pro stavbu větrné elektrárny v minimální vzdálenosti 1000 metrů od stávajících a nově i plánovaných obydlí s pěti a více domy se <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/german-industry-warns-governments-strict-wind-power-rules-threaten-climate-targets?fbclid=IwAR27tXpqbltXjqEom1xf4mZzdWvciYKI4b-zm5soNtOMYqMVH604LP2pgqk">stal terčem kritiky různých zájmových skupin</a>. Pravidlo, které má být zahrnuto do zákona o odklonu od uhlí, kritizují zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací. Důvodem je značné omezení plochy vhodné k výstavbě a riziko nesplnění klimatických cílů do roku 2030.
<blockquote>„Plánovaná omezení větrné energie na pevnině zpochybňují proveditelnost všech těchto (klimatických) cílů,“ uvedly skupiny BDI, DGB a asociace BWE.</blockquote>
Německá vláda plánuje zvýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 na 65 %. Za první tři čtvrtletí tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-podil-oze-spotrebe-letos-prekonal-40-splneni-cile-roku-2030-vsak-nejiste/">dosáhl podíl 42,9 %,</a> jeho další zvyšování bez onshore větrných elektráren je však v ohrožení.
Německá agentura pro životní prostředí odhaduje, že kilometrové pravidlo sníží celkový <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">potenciál větrných elektráren na pevnině o 20 – 50 %</a>.
<h2>Proti jsou i státní ministři pro životní prostředí</h2>
Za návrhem pravidla je <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/111519-germanys-altmaier-defends-wind-distance-rule-as-opposition-grows?fbclid=iwar0sbimq_otiknkxfjyfseqd9w_s37qqutqvqzoyjjypzlnwdrqwdkytpyg">spolkový ministr energetiky Peter Altmaier</a>, který reaguje na hlasy více než tisícovky iniciativ proti výstavbě větrných elektráren. Podle něj je pro transformaci energetiky pozitivní přijetí místních obyvatel nezbytné.
Proti pravidlu se ovšem kromě výše uvedených postavilo všech 16 státních ministrů pro životní prostředí spolu se spolkovou ministryní Svenjou Schulzovou.
<h2>Aukce pro větrné elektrárny i nové instalace drhnou</h2>
Onshore větrné elektrárny zažívají v Německu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-regulator-zada-spolkove-zeme-vetsi-podporu-vystavby-vetrnych-elektraren/">krušné časy a po deseti letech by nové instalace letos nemusely přesáhnout 1 GW</a>. Letošní aukce na podporu výstavby se navíc potýkají s nezájmem investorů, když se do nich průměrně hlásí zhruba<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/"> třetina až polovina poptávaného výkonu</a>.
V současné době Německo disponuje zhruba 30 000 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem 53 GW. Původní plán na instalovaný výkon do roku 2030 ve výši 80 GW již německá vláda snížila zhruba o 10 GW.

Německo

V Německu roste opozice k pravidlu minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny v Německu za první tři čtvrtletí tohoto roku dosáhl rekordních 42,9 %. V meziročním srovnání si tak připsal skoro 5% nárůst. Do roku 2030 by měl německý podíl výroby OZE vzrůst na 65 %. Dosažení tohoto cíle je ovšem vzhledem k útlumu nových instalací onshore větrných elektráren v ohrožení.
Německé obnovitelné zdroje dosáhly za první tři čtvrtletí letošního roku 42,9% podílu výroby na hrubé spotřebě elektřiny, když vyrobily 183 TWh energie, vyplývá to z dat, které <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/erneuerbare-decken-fast-43-prozent-des-stromverbrauchs/">zveřejnila německá asociace BDEW</a>. Za stejné období minulého roku měly obnovitelné zdroje podíl ve výši 38,1 % (166,5 TWh), meziročně si tak polepšily o téměř 5 %. Nejvýznamnějším zdrojem jsou onshore větrné elektrárny, které vyrobily 72 TWh, pomyslnou druhou příčku pak drží elektrárny fotovoltaické s 41 TWh.
Za březen se díky silnému větru podíl výroby z OZE vyšplhal na 52 % (<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/obnovitelne-zdroje-nemecku-pokorily-dalsi-rekord-pomohl-mimoradne-silny-vitr/">v jednom týdnu dokonce na 65 %</a>). Podle odhadů BDEW by se při průměrné výrobě za čtvrté čtvrtletí měl podíl výroby z OZE v Německu za celý rok 2019 udržet nad 42 %.
<blockquote>„Je velmi potěšující, že se podíl obnovitelných zdrojů tolik zvýšil a že využívání konvenčních zdrojů energie neustále klesá. Rekordní data jsou však v ostrém kontrastu s dramatickou situací, pokud jde o rozšiřování větrné energetiky. Kvůli nedostatku prostoru a stále více omezujícím předpisům sklouzáváme do skutečné recese. Pokud politici konečně neuvolní brzdy při rozšiřování větrných turbín,  65 procentní cíl určitě nesplníme,“ uvedl Stefan Kapferer, předseda výkonné rady BDEW.</blockquote>
Oproti výrobě z obnovitelných zdrojů zaznamenaly meziroční pokles hnědouhelné a černouhelné elektrárny. Ty za prvních devět měsíců minulého roku vyrobily 171,1 TWh elektřiny, zatímco letos za stejné období jen 125 TWh. Část této výroby ovšem kvůli vysokým cenám emisních povolenek převzaly elektrárny plynové. Minulý rok se do října z plynu vyrobilo 59,4 TWh, zatímco letos to bylo o 11 % více (66 TWh).
<h2>Instalace nových onshore větrných elektráren drhnou</h2>
Asociace BDEW však varuje před rapidně klesajícími <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-oze-maji-i-negativni-rekordy-vystavba-vetrnych-elektraren-letos-nejslabsi-od-roku-2000/">instalacemi nových větrných elektráren na pevnině.</a> Těch za první tři čtvrtletí přibylo jen 0,5 GW (2,4 GW v roce 2018 a 5,3 GW v roce 2017). Bez dalšího rozvoje tohoto segmentu je, dle BDEW a studie konzultantské společnosti Prognos, ohrožen cíl Německa dosáhnout podílu 65 % výroby z OZE do roku 2030.
Výstavba onshore větrných elektráren se potýká s problémy, jako je odpor ze strany <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">obyvatel v místech výstavby</a>. Ani pořádané aukce na podporu OZE přitom <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/slunce-vs-vitr-developeri-vetrnych-elektraren-se-nemecku-spolecnych-aukci-jiz-nehlasi/">neposkytují pro investory dostatečné pobídky</a>. Do zatím <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/">poslední říjnové se přihlásily projekty</a> s ani ne třetinovým výkonem oproti poptávanému.

Německý podíl OZE na spotřebě elektřiny za první tři čtvrtletí přesáhl 40 %

Slovensko zásadně mění systém podpory obnovitelných zdrojů. Namísto provozovatelů distribuční soustavy bude pro výkup elektřiny z OZE a KVET od roku 2020 zaveden tzv. výkupce. Jeho výběr na následující dva roky byl proveden na základě jednokolové aukce. Ročně by mělo být vykoupeno přibližně 1,2 TWh.
Slovenský systém podpory obnovitelných zdrojů se razantně změnil novelizací zákona č. 309/2009 z konce roku 2018. Současný stav, kde elektřinu z obnovitelných zdrojů a vysoko účinné kombinované výroby vykupují distributoři elektřiny na ztráty v síti, bude nahrazen výkupem a prodejem elektřiny na slovenském denním trhu.
Namísto distributorů tak klíčovou roli v systému podpory bude hrát výkupce jako nový účastník trhu. Výkupce má kromě povinného výkupu i povinnost převzít odpovědnost za odchylku u zdrojů, které na to mají právo. Nový systém výkupce by tak s sebou měl nést výrazné administrativní zjednodušení a zlevnění celého systému.
<h2>Výkupce byl vybrán na základě aukce</h2>
Výkupce elektřiny byl vybrán na základě jednokolové aukce, kde jediným hodnotícím kritériem byla požadovaná výška úhrady za vykoupenou MWh elektřiny. Tato úhrada dle výzvy na předkládání nabídek nemohla být v souhrnu všech soutěžených území vyšší než 2,5 EUR/MWh. Zájemci mohli podávat nabídky na roli výkupce v jednom či více distribučních územích, případně na území celého Slovenska. Výkupců tak mohlo být více.
Celkové množství vykupované elektřiny by mělo být 1,2 TWh, přičemž 44 % v tomto objemu zastupují solární zdroje, 42 % KVET a 14 % vodní energie. Větrné zdroje představují zanedbatelné množství.
Historicky prvním výkupcem se tak dle tiskové zprávy Ministerstva hospodárstva SR stala společnost Slovenský plynárenský priemysel, a.s. Společnost bude vykupovat elektřiny po dobu dvou let a to od 1. 1. 2020. Vysoutěžená výška úhrady ještě nebyla zveřejněna.

Obnovitelné zdroje

Slovensko má nového výkupce elektřiny z obnovitelných zdrojů, je jím SPP

Dle poradenské společnosti DNV GL nenastává přechod na nízkouhlíkovou energetiku dotatečně rychle. Uhlíkový rozpočet, tedy množství emisí, které je možné ještě vypustit, aby došlo k oteplení pouze o 1,5 °C, bude vyčerpán jž v roce 2028. A to i pokud by v energetice ihned nastal prudký obrat, uvádí <a href="https://eto.dnvgl.com/2019" target="_blank" rel="noopener">Energy Transition Outlook</a> DNV GL.
Zpráva uvádí výsledky modelování nejpravděpodobnějších scénářů v několika oblastech týkajících se energetiky a klimatu. S ohledem na vývoj emisí nejspíš nedojde do roku 2050 k tak podstatnému snížení, aby byl nárůst průměrné globální teploty udržen výrazně pod hranicí 2 °C (cíl Pařížské dohody).
<h2>Nárůst OZE i počtu elektromobilů</h2>
Poptávka po energii dosáhne svého vrcholu mezi roky 2030-2040 a poté bude postupně klesat, přičemž to bude zapříčiněno především vyšší energetickou účinností a novými technologiemi. DNV GL dále předpovídá, že v roce 2050 budou obnovitelné zdroje energie tvořit až 80 % energetického mixu. Budoucnost vidí především ve slunci a větru (v příští dekádě by mohlo jít o nárůst o 1000 %, resp. 500 %). Elektromobily by měly snížit svou cenu na úroveň aut se spalovacím pohonem již kolem roku 2025 a kolem roku 2032 by již více než polovina prodaných aut měla mít elektrický pohon.
<h2>Správně nastavené politiky mohou měnit mindset lidí</h2>
I přes to všechno však energetická transformace nepostupuje dostatečně rychle. Hlavní problém vidí poradenská a analytická firma v nedostatečných politikách států. Ty reagují na nutnost změn v našich energetických systémech nedostatečně, či vůbec, jak uvádí zpráva. Doporučuje státům navýšit podporu pro elektrifikaci a elektromobily a podporovat OZE, jejichž zavádění již v současnosti není příliš nákladné.
<blockquote>„Politika musí podporovat změnu myšlení z business-as-usual, na business-as-unusual,“ jak uvedl Ditlev Engel, CEO DNV GL Energy.</blockquote>
&nbsp;

Emise CO2

Analýza: Energetická transformace neprobíhá dostatečně rychle

Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR na více než 23 % v roce 2030 lze dosáhnout bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030. Základní scénář současného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) přitom počítá s podílem 20,8 %. Vyšší podíl po Česku požaduje Evropská komise.
Studie porovnává NKEP s dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Takzvaný realistický scénář modeluje navýšení obnovitelných zdrojů energie zejména v elektroenergetice, druhý scénář, kogenerační, počítá s navýšením obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetice a ve výrobě tepla.
Analytici Deloitte zjistili, že i při navýšení cíle obnovitelných zdrojů energie z 20,8 % o tři procentní body nemusí docházet k výraznému růstu veřejné podpory. Naopak při očekávaných vysokých cenách elektřiny na velkoobchodních trzích v příštích deseti letech lze v porovnání se současným plánem předpokládat jak u realistického, tak u kogeneračního scénáře neutrální až pozitivní dopad na veřejné rozpočty.
„Nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze provést za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky,“ říká prezident Deloitte Josef Kotrba.
„Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. NKEP předpokládá vznik 26 tisíc, kogenerační 32 tisíc a realistický scénář až 33 tisíc pracovních míst. HDP by se mohlo zvýšit až o 7 %,“ dodává hlavní ekonom Deloitte a spoluautor studie David Marek.
 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je přitom v původním návrhu NKEP ministerstva průmyslu modelována konzervativněji. V elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší, a to ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. V sektoru teplárenství a dopravy je přitom růst výrazně vyšší, a to 40 %, respektive 115 %. Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren.
„Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 %. Výsledky německé soutěže o podporu formou aukcí dokonce ukazují, že za určitých podmínek mohou být zejména solární elektrárny v uvažovaném horizontu studie konkurenceschopné. Fotovoltaiku tak bude možné při vyšších cenách elektřiny považovat za tržně konkurenční, a tím i za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů,“ říká manažer v oblasti energetiky Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour.
Ze studie také vyplývá, že umisťování fotovoltaik nemusí být výzvou ani z hlediska záboru zemědělské půdy. Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Lze navíc vhodně využít brownfieldů a výsypek nebo půdy s nízkou bonitou. Fotovoltaické zdroje lze navíc budovat poměrně rychle, zejména v případě, že by ostatní zdroje nedokázaly cíle naplňovat.
„Studie ukazuje, že solární elektrárny nabízí nejdostupnější řešení pro naplnění závazku ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Studie nabízí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a potvrzuje, že se bez rozvoje obnovitelných zdrojů v elektroenergetice neobejdeme. Vhodně zvolený mix obnovitelných zdrojů navíc klade stejné nebo dokonce menší nároky na veřejnou podporu než původní návrh ministerstva průmyslu. Rozvoj moderní energetiky v regionech dnes zatížených fosilním průmyslem může navíc přinést nové impulsy pro jejich oživení a novou etapu rozvoje,” komentuje výsledky studie Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Studii Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 si můžete stáhnout tady.
Shrnutí celkových přínosů nových investic za období 2020-2030 dle scénářů:
<table width="608">
<tbody>
<tr>
<td width="293">Přínos pro:</td>
<td width="104">Realistický</td>
<td width="113">Kogenerační</td>
<td width="99">NKEP</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– objem výroby (mld. Kč)</td>
<td width="104">515,2</td>
<td width="113">478,2</td>
<td width="99">382,0</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– přidanou hodnotu (mld. Kč)</td>
<td width="104">198,7</td>
<td width="113">185,0</td>
<td width="99">147,9</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– přidanou hodnotu (% HDP)</td>
<td width="104">4,1 %</td>
<td width="113">3,9%</td>
<td width="99">3,1 %</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– zaměstnanost (počet pracovních míst)</td>
<td width="104">24 919</td>
<td width="113">23 210</td>
<td width="99">18 841</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– veřejné rozpočty (mld. Kč)</td>
<td width="104">84,6</td>
<td width="113">78,7</td>
<td width="99">62,9</td>
</tr>
</tbody>
</table>
&nbsp;
Ke zvýšení ekonomické aktivity nepovede jen investice do nových kapacit, ale samozřejmě také jejich provoz. Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020–2030 od 51 do 61 mld. Kč.
 Shrnutí celkových přínosů provozu nových kapacit za období 2020–2030 podle scénářů:
<table width="608">
<tbody>
<tr>
<td width="293">Přínos pro:</td>
<td width="104">Realistický</td>
<td width="113">Kogenerační</td>
<td width="99">NKEP</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– objem výroby (mld. Kč)</td>
<td width="104">329,1</td>
<td width="113">314,2</td>
<td width="99">265,9</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– přidanou hodnotu (mld. Kč)</td>
<td width="104">141,1</td>
<td width="113">134,8</td>
<td width="99">102,0</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– přidanou hodnotu (% HDP)</td>
<td width="104">2,9 %</td>
<td width="113">2,8 %</td>
<td width="99">2,1 %</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– zaměstnanost (počet pracovních míst)</td>
<td width="104">8 573</td>
<td width="113">8 413</td>
<td width="99">7 200</td>
</tr>
<tr>
<td width="293">– veřejné rozpočty (mld. Kč)</td>
<td width="104">60,0</td>
<td width="113">57,3</td>
<td width="99">43,4</td>
</tr>
</tbody>
</table>
 
Pozn.: V případě dopadu na zaměstnanost jde o průměrný počet vytvořených míst v jednotlivých letech.

Víc obnovitelných zdrojů energie, než je v národním plánu, rozpočet dál nezatíží a pomůže ekonomice

Česká republika byla v roce 1923 jedním ze zakládajících členů Světové energetické rady (World Energy Council). Dnes ale v této největší světové organizaci, která sdružuje energetické experty z více než 90 zemí světa, zastoupení nemá. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR uspořádal 26. srpna v Praze jednání, které mělo pomoci vrátit naši republiku mezi členské organizace. 
„Naši energetiku čeká řada velkých rozhodnutí. Jak rychleji rozvíjet elektromobilitu, navýšit podíl obnovitelných zdrojů, najít nejlepší náhradu za uhlí, aniž bychom ohrozili naši bezpečnost. I proto jsme zpět do Prahy pozvali Světovou energetickou radu. Možnost sdílet názory s několika tisíci energetických odborníků, kteří se zapojují do jejích aktivit, bychom si neměli nechat ujít,“ doplnil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který kulatý stůl spolupořádal.
Zástupci Světové energetické rady se sešli s představiteli státní správy a odborné veřejnosti nad tématem energetické transformace a jejími dopady na Českou republiku. Diskuze jasně ukázala, že stát i české firmy nechtějí stát stranou, ale chtějí v evropském energetické transformaci i Světové energetické radě hrát aktivní roli.
„Přivítal jsem jednání za účasti expertů Světové energetické rady v Praze. Energetika prochází po celém světě revolučními změnami a je mimořádně důležité sdílet informace o nejnovějších trendech v oblastech digitalizace, decentralizace a dekarbonizace. Právě ty do budoucna nejvíce ovlivní podobu energetiky nejen ve světě, ale i v České republice,“ uvedl Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu.
Světová energetická rada je akreditovaná OSN jako celosvětový energetický orgán. Je vůbec největší oborovou organizací s více než 3000 členskými organizacemi, které reprezentují celé energetické spektrum. Patří mezi ně vlády, soukromé a státní firmy, akademické a nevládní organizace a další zainteresované subjekty v energetice.
„Nezastáváme žádná stanoviska a jsme energetickými agnostiky, což znamená, že nepreferujeme jeden zdroj před druhým, ale zvažujeme je všechny. Ačkoli jsme názorově neutrální, nejsme pasivní, ale naopak se snažíme být velice aktivní v diskuzích, zejména v oblasti transformace energetiky. Podpora dlouhodobě udržitelné, dostupné a bezpečné energetiky pro užitek všech je naším hlavním posláním,“ přiblížil cíle organizace Jonathan Oxley, senior director pro sítě a vývoj Světové energetické rady.
Česká republika připravuje stejně jako ostatní členské země EU svůj národní klimaticko-energetický plán, který v tuto chvíli počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 20,8 procent. Naproti tomu Evropská komise doporučuje České republice ještě ambicióznější cíl ve výši 23 procent. Podle Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, je však pro nás toto doporučení příliš ambiciózní a jako vhodnější vidí právě podíl 20,8 procenta. Kde má však Česko největší slabiny, je podle Neděly snižování emisí CO2 s tím, že dosažení požadovaných změn v této oblasti bez podpory jádra považuje v České republice prakticky za nemožné.
V tom se shodl nejen s přítomnými mezinárodními odborníky, ale stejný názor zastává i Pavel Cyrani, člena představenstva a ředitele divize obchod a strategie společnosti ČEZ. „Jaderné elektrárny celosvětově vyrábí desetinu elektřiny a jsou po vodních druhým největším producentem nízkouhlíkové energie. V EU pak dokonce produkují čtvrtinu elektřiny a současně mají téměř poloviční podíl mezi nízkouhlíkovými výrobci,“ připomněl Cyrani přínos jádra k ochraně světového klimatu.
Alternativní paliva se bez podpory státu neprosadí
Pro dosažení cílů Evropské unie se nicméně počítá i se zásadními změnami v oblasti alternativních dopravy. V této souvislosti přitom stojí za pozornost plány, které představila nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, a které jsou ještě výrazně ambicióznější než dnes stanovené cíle. Podle nových návrhů by například měla Evropa do roku 2050 dosáhnout jako první kontinent neutrální bilance v produkci skleníkových plynů.
Kromě podpory alternativních paliv, jako CNG a LNG včetně výroby metanu z obnovitelných zdrojů, proto musí hrát v dopravě významnější roli elektromobilita. Ta však například v Česku stále mimo jiné naráží na problém malého počtu dobíjecích stanic.
„Přestože jsou dnešní dobíjecí stanice v podstatě standardní produkt, který je otestovaný a certifikovaný, stejně potřebujete ze zákona další povolení, abyste je mohli na parkoviště umístit. Ve skutečnosti neexistují jednotná pravidla pro stavbu dobíjecích stanic, prakticky každé město má svoje vlastní. To je jen jedna z mnoha překážek, na jejichž odstranění se bude stát muset zaměřit, abychom přenesli energetické vize a cíle do každodenní praxe,“ upozornil Martin Herrmann, předseda představenstva společnosti innogy Česká republika.
Jednání v Praze předcházelo Světovému energetickému kongresu, který se uskuteční ve dnech 9. – 12. září v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Právě tam bude oznámen nový žebříček World Energy Trilemma s hodnocením české energetiky. Mezi 125 zeměmi světa se loni Česká republika umístila celkově na 21. místě s ratingem AAC, přičemž nejlépe uspěla v oblasti dostupnosti energie, kde dosáhla osmého místa. V oblasti energetické bezpečnosti byla čtrnáctá, a naopak rezervy měla v oblasti energetické udržitelnost, kde skončila na 74. místě.

události

Praha přivítala Světovou energetickou radu

Think tank International Institute for Sustainable Development (IISD) vydal <a href="https://www.iisd.org/sites/default/files/publications/fossil-fuel-clean-energy-subsidy-swap.pdf">studii</a>, která se zabývá možnosti přesměrování dotací fosilních paliv do obnovitelných zdrojů energie. Tato studie právě tuto tzv. výměnu dotací podporuje a argumentuje různými ekonomickými, sociálními a environmentálními benefity.
Studie s názvem <a href="https://www.iisd.org/sites/default/files/publications/fossil-fuel-clean-energy-subsidy-swap.pdf">Fossil Fuel to Clean Energy Subsidy Swaps:</a> How to pay for an energy revolution se zabývá možnými dopady přesměrování existujících dotací fosilních paliv do <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyse-prispevku-podporovanym-zdrojum-loni-v-cr-stoupla-na-461-mld-kc/">obnovitelné energetiky</a>. Tímto způsobem by bylo dle studie de facto možné financovat energetický přechod.
<h2>Fosilní paliva jsou podporována v řádech bilionů korun</h2>
Finanční dotace fosilním palivům jsou dle studie hlavní bariérou přechodu na čistou energetiku. Na globální úrovni jsou v současnosti dotace fosilních paliv stále několikanásobně vyšší než dotace obnovitelných zdrojů energie. U fosilních paliv se jedná přibližně o 372 miliard USD ročně (přibližně 8,6 bilionu korun) a u obnovitelných zdrojů zhruba 100 miliard USD (přibližně 2,3 biliony korun).
Nicméně pouhé zrušení dotací fosilních paliv nepovede k permanentnímu snížení emisí, aby bylo dosaženo splnění klimatických cílů. Nicméně přesměrování dotací, tedy realokace dotací od fosilních paliv do <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/novy-rekord-nemeckych-oze-prvnim-pololeti-by-mely-pokryt-44-celkove-vyroby-elektriny/">obnovitelné energetiky</a>, by podle studie IISD vedla k znásobení a udržitelnosti snížení emisí a zároveň by měla pozitivní dopad na ekonomiku, pracovní pozice, nebo veřejné zdraví.
<h2>Ke snižování dotací fosilních paliv dochází už nyní</h2>
K přesměrování dotací v určité míře dochází už nyní. Dotace fosilních paliv celosvětově klesají. Investice do <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/investice-oze-klesaji-kvuli-propadu-cine-jsou-nejnizsi-od-roku-2013/">obnovitelné energetiky</a> naopak rostou a jsou vyšší než investice do nových výroben energie z fosilních paliv. Podle IISD je ovšem nutné, aby byl tento přechod rychlejší.
IISD zároveň uznává, že momentálně existují významné politické bariéry, které přesměrování dotací kladou do cesty překážky. Politická podpora je přitom nezbytná, aby k přesměrování dotací mohlo dojít. Jedním z hlavních problémů je skutečnost, že benefity vyplývající z transformace energetického sektoru budou patrné až ve střednědobém a především dlouhodobém horizontu. Naopak možná negativa, kupříkladu zvýšení poplatků za energie, se objeví téměř okamžitě.
V samotné implementaci by podle studie mohlo významně pomoci, kdyby jednotlivé země sdílely své zkušenosti. K významnému přesměrování dotací došlo již v <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/indicky-trh-akumulaci-energie-se-zacina-nekolika-letech-hybat/">Indii,</a> Indonésii, Zambii nebo Maroku.

IISD: Přesměrování dotací z fosilních zdrojů by mohlo částečně zaplatit za energetický přechod

<a href="https://oilprice.com/Alternative-Energy/Renewable-Energy/Why-The-Clean-Energy-Revolution-Isnt-Taking-Off-In-Russia.html?fbclid=IwAR3CVbRr3E2JivB5PYtXFVceVwL-mJDLAMTKkWjwlYZrv7vfA5HiEcPi8i8">Rusko</a>, které patří mezi světově největší producenty ropy a zemního plynu, je podle mnohých expertů příliš závislé na příjmech z těchto komodit. Z exportu ropy a zemního plynu získává Rusko až 40 % svých příjmů. Ohrožují tyto příjmy obnovitelné zdroje?
Redaktor magazínu Forbes, Ariel Cohen, se tímto tématem zabýval a <a href="https://www.forbes.com/sites/arielcohen/2019/06/27/will-russia-survive-the-coming-energy-transition/#2e9fb6c35577">v článku</a> přijal velmi optimistický pohled na obnovitelné zdroje.
<blockquote>„Nyní jsme vstoupili do éry obnovitelných zdrojů energie, přičemž elektřina s nulovými misemi se vyrábí prostřednictvím téměř neomezených vstupů (sluneční záření, vítr, příliv, vodík, a nakonec deuterium),“ pronesl Cohen.</blockquote>
Cohen argumentoval, že tyto trendy a větší využití obnovitelné energie by odstranily velkou část světové poptávky po ropě a zemním plynu. Což by mělo negativní dopad na exportéry těchto komodit, mezi které se Rusko řadí.
Nutno podotknout, že rozkvět obnovitelných zdrojů energie do takové míry je ještě daleko. Podle <a href="https://www.iea.org/gas2019/">Mezinárodní energetické agentury</a> (IEA) poroste poptávka po zemním plynu nejméně dalších pět let. Vzhledem k světovému trendu – přechodu na čistší zdroje energie, mezi které se zemní plyn aktuálně řadí, lze předpokládat dokonce dlouhodobější růst poptávky než 5 let.
Podle Cohena ovšem může nastat scénář, kdy Čína, ve snaze snížit své emise, omezí právě import plynu. Omezením importu plynu by ale trpělo nejen Rusko, ale i další země, jako je například Katar a USA, které investují do rozvoje LNG projektů.
Přechod k obnovitelné energii a světu s nulovými emisemi potrvá desetiletí, možná i století. Tento dlouhotrvající pozvolný přechod umožní Rusku a dalším producentům ropy a zemního adaptovat se na situaci.