Vláda Spojeného království <a href="https://www.gov.uk/government/news/40-million-to-kick-start-next-gen-nuclear-technology">minulý týden v pátek uvedla</a>, že investuje 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun) do vývoje pokročilých modulárních reaktorů (AMR). Z toho 30 milionů připadne na tři konkrétní projekty v Oxfordshire, Cheshire a Lancashire v Anglii.
<blockquote>„Moderní modulární reaktory jsou dalším krokem v jaderné energetice a mají potenciál být klíčovou součástí boje proti emisím uhlíku a změně klimatu. Dnešní investice okamžitě vytvoří nová pracovní místa v Oxfordshire, Cheshire a Lancashire. Ale díky tomuto důležitému výzkumu by tato technologie mohla také vytvořit další tisíce pracovních míst na další desetiletí,“ uvedl britský ministr hospodářství a průmyslu, Nadhim Zahawi.</blockquote>
Dnešní financování zajistí, že tato technologie bude přitažlivější pro investory ze soukromého sektoru, urychlí rozvoj odvětví a vytvoří dodavatelské řetězce, které budou zásobovat budoucí vývoj modulárních reaktorů. Vláda přispěje po 10 milionech liber třem projektům:
<ul>
<li>Tokamak Energy, Oxfordshire – vývoji fúzních reaktorů ve spolupráci s průmyslovými partnery a výzkumnými zařízeními včetně Oxfordské univerzity,</li>
<li>Westinghouse, Lancashire – vývoj rychlého reaktoru chlazeného olovem,</li>
<li>U-Battery, Cheshire – vývoj malého vysokoteplotního plynem chlazeného štěpného reaktoru</li>
</ul>
Kromě financování konkrétních projektů, vláda investuje 10 milionů liber do urychlení vývoje v tomto odvětví. 5 milionů liber bude investováno do britských společností a start-upů, které vyvíjí nové způsoby výroby součástí pro projekty modulárních reaktorů ve Spojeném království i v zahraničí. Mezi společnostmi, které si zajistily financování tímto způsobem, je například i společnosti Rolls-Royce .
Zbývajících 5 milionů liber bude vynaloženo na posílení britského jaderného regulačního rámce, což má dle slov britské vlády zajistit, aby zůstal jedním z nejrobustnějších a nejbezpečnějších na světě i v době vývoje a uvádění pokročilých jaderných technologií do provozu.
Nedávný výzkum ukázal, že celý jaderný průmysl ve Velké Británii by mohl do ekonomiky přispět 9,6 miliardami liber ročně a zajisti 130 000 pracovních míst do roku 2050, jakož i vytvořit významný vývozní potenciál pro technologii AMR. AMR také poskytují možnost diverzifikovat nízkouhlíkový energetický mix Spojeného království tím, že budou produkovat teplo pro průmysl a „zelený“ vodík, tedy vodík, při jehož výrobě nedochází k produkci uhlíkových emisí.

Jaderné elektrárny

Británie investuje 40 milionů liber do vývoje pokročilých modulárních reaktorů

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných statistik</a> poklesla celková výroba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 % na 86,9 TWh, nejnižší hodnotu pro toto období ze zveřejněných dat. Nejnižší hodnoty dosáhl také podíl elektráren spalujících uhlí a zemní plyn na celkové výrobě elektřiny, který dosáhl 35,2 %, kdy důvodem byl zejména meziroční 26% pokles výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn.
Celkově dosáhla výroba elektřiny ze zemního plynu 27,3 TWh a měla tak 31% podíl na celkové výrobě elektřiny. Ve stejném období roku 2019 byl podíl těchto elektráren 42 %.
Pokles výroby elektřiny ze zemního plynu byl vykompenzovaný výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, která vzrostla meziročně o 35 % na 28 TWh, přičemž za naprostou většinou uvedeného nárůstu stojí větrné elektrárny.
<figure id="attachment_85215" class="wp-caption aligncenter" style="width: 630px;"><img class="size-full wp-image-85215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg" sizes="(max-width: 630px) 100vw, 630px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg 630w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk-512x301.jpg 512w" alt="Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii" width="630" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</figcaption></figure>
<blockquote>„Podíl elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů v Q1 2020 opět vzrostl až na rekordní hodnotu 62,1 %. Bylo to způsobeno rekordním podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož podíl elektřiny vyrobené z jaderných elektráren klesl na 15,1 %. Výroba z jádra byla kromě nižší poptávky po elektřině a vyšší výroby z obnovitelných zdrojů ovlivněna také odstávkami. Během uvedeného období byla dokončena odstávka na bloku Heysham 1, pokračovaly odstávky na blocích Dungeness B, Hunterson B a Heysham 2 a začala odstávka na Hinkley Point B,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Celková výroba elektřiny z jaderných elektráren klesla z výše uvedených důvodů meziročně o 5,8 % na 13,1 TWh.

Emise CO2

Spojené království: Podíl bezuhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v Q1 rekordních 62 %

Britská Asociace jaderného průmyslu uvítala závěry <a href="https://es.catapult.org.uk/reports/nuclear-for-net-zero/">studie britské organizace Energy System Catapult (ESC)</a>, která byla zveřejněna v minulém týdnu. Podle studie by optimální variantou bylo vybudování dalších 10 GWe výkonu v nových jaderných zdrojích. Pro naplnění dlouhodobého potenciálu jaderné energie je ale zapotřebí výrazného poklesu nákladů.
Cílem nezávislé organizace ESC je urychlit transformaci britské energetiky a zajistit, aby britské společnosti a odběratelé využili příležitostí, které přináší rozvoj čistých technologií. Cílem nově zveřejněné studie je analýza potenciálních rolí a příspěvků jaderné energetiky v rámci různých cest k dekarbonizaci britské ekonomiky.
Podle studie by jaderná energie mohla potenciálně být důležitou součástí čistého energetického systému. Pokles nákladů je ale důležitou podmínkou pro naplnění této role. Podle studie by při absenci věrohodných plánů pro snižování jaderných nákladů bylo stále možné dosáhnout uhlíkové neutrality. Cílit na takovéto systémy je ale riskantní, neboť podle studie u nich hrozí nedosažení uhlíkové neutrality a tyto systémy mohou být rovněž velmi nákladné. Nejaderné scénáře by podle ESC mohly vyžadovat významné využití bioenergie a půdy, jakož i velké množství obnovitelné energie.
Klíčovým zdrojem pro dekarbonizaci energetik je podle ESC větrná energie. Rovněž existují důležité potenciální role pro jaderné technologie, a technologie CCS.
<h2>Zdroj tepla pro dálkové vytápění</h2>
Jaderná energie v kombinaci s nízkouhlíkovými tepelnými elektrárnami by podle studie mohla být vhodným zdrojem tepla při realizaci dálkového vytápění za účelem dekarbonizace vytápění a přípravy teplé vody. Podle ESC by zvláště v této oblasti mohly být využívány malé modulární reaktory s lehkou vodou (LWSMR). Jaderné elektrárny by podle studie mohly být ekonomicky efektivním zdrojem vodíku s nízkou uhlíkovou stopou.
<h2>Návrh studie – dalších 10 GW v nových jaderných zdrojích a podpora LWSMR</h2>
Podle studie by optimální rozsah nově budovaných jaderných zdrojů byl lépe odhadnut do konce roku 2030, podle studie není „kde začít, ale kde skončit“. Za optimální studie označuje program, který by dosáhl navýšení celkového instalovaného výkonu o dalších 10 GWe v nových reaktorech generace III+. Realizace projektu Hincley Point C přitom již byla do tohoto scénáře započítána.
Studie využívá Prostředí pro modelování energetických systémů (ESME), které je rovněž využíváno Výborem pro změnu klimatu, průmyslem, akademickou sférou a vládou Spojeného království. Podle ESC je ESME nezávislé na zájmech odvětví a identifikuje nákladově optimalizované cesty dekarbonizace v celé ekonomice.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/news-views/big-carl-first-big-lift-ends-successful-year">Hinkley Point C media team</a>

UK: Podmínkou rozvoje jaderné energetiky je snížení nákladů

Nová studie poradenské společnosti Delta-EE předpokládá, že trh s dobíjecími místy pro elektromobily ve Spojeném království letos zaznamená 29% meziroční nárůst. Naopak prodeje samotných elektromobilů letos v důsledku dopadů pandemie koronaviru klesají. 
Studie konzultační společnosti Delta-EE, <a href="https://www.delta-ee.com/press-releases/uk-ev-chargepoint-market-set-for-29-annual-growth-despite-covid-19-impact.html">která se zabývala rozvojem elektromobility ve Spojeném království</a>, předpokládá výrazný růst trhu s dobíjecími stanicemi v zemi. Konkrétně by měl meziroční nárůst činit 29 %. U projede nových elektromobilů společnost v roce 2020 v <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/bnef-prodeje-elektromobilu-letos-prudce-klesnou-dlouhodobe-vyhlidky-vsak-zustavaji-nemenne">důsledku pandemie onemocnění COVID-19 naopak očekává snížení</a> až o 30 %.
<blockquote>&#8222;Věříme, že instalace dobíjecích míst budou ve všech segmentech i nadále růst, a to za obnovené vládní podpory. Jak víme, dostupnost dobíjecích stanic je jednou z klíčových překážek pro rozšíření elektromobility. Těšíme se na co nejrychlejší přechod k elektromobilitě. Pokud bude kladen větší důraz na budování infrastruktury, mohli bychom být svědky rychlejšího rozšíření v souladu s vizí vlády,&#8220; řekl John Murray, vedoucí oddělení elektromobility ve společnosti Delta-EE.</blockquote>
Studie dále ukazuje, že podíl dobíjecích stanic instalovaných na veřejných místech a těch doma či na pracovištích zůstane na stejné úrovni. Podíl rychlodobíječek v místech jako jsou nákupní centra a hotely do roku 2030 klesne z 18 % na 6 % zejména z důvodu očekávaného nárůstu počtu pomalejších nabíjecích stanic. <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/statkraft-kupuje-od-vattenfallu-dobijeci-infrastrukturu-elektromobily-ve-spojenem-kralovstvi">Rychlodobíjecí stanice na britských ulicích</a> přitom mají do roku 2030 představovat pouze méně než 2 % z těchto stanic.
<blockquote>&#8222;Společnost BP nedávno prostřednictvím výzkumu ve Francii, Německu, Španělsku a Spojeném království odhalila, že dostupnost nabíjecích stanic je na druhém místě největších překážek pro přijetí elektromobility. Také uvádí, že ultrarychlé nabíjení bude klíčovým pro přijetí elektromobility u veřejnosti. Soukromý a veřejný sektor bude muset spolupracovat, aby se toto stalo skutečností,&#8220; dodal Murray.</blockquote>
Do roku 2030 bude většina nabíjecích stanic stále nainstalována doma, a to 71 %. Společnost Delta-EE očekává v následujících deseti letech největší nárůst (o 7 %) počtu dobíjecích míst na pracovištích.
Zdroj úvodního obrázku: Renault UK

Elektromobilita

Studie: trh s dobíjecími stanicemi pro elektromobily ve Spojeném království letos vzroste o 29 %

Vláda Spojeného království potvrdila svůj záměr zavést od příštího roku vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami, který by měl nahradit současný evropský EU ETS, jenž země kvůli Brexitu opustí. Stále je však ve hře i možné zavedení uhlíkové daně, která by případný systém nahradila.
S koncem přechodového období opustí Spojené království rovněž evropský systém pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který je stěžejním nástrojem EU pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Britská vláda tak připravuje nástroj, kterým by evropský systém od příštího roku nahradila.
Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Nový systém by tak pokryl zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.
<blockquote>„Zajistili jsme dodavatele, kteří nyní budují registr – hlavní IT systém pro UK ETS,“ <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/889037/Government_Response_to_Consultation_on_Future_of_UK_Carbon_Pricing.pdf" target="_blank" rel="noopener">uvedla v pondělím prohlášení vláda Spojeného království</a>.</blockquote>
Podobně jako v případě evropského systému by i v britském systému byly hlavním zdrojem povolenek pro trh primární aukce. Část povolenek by nicméně byla alokována zdarma, a to v případě průmyslových odvětví, u kterých by hrozil tzv. únik uhlíku, tedy jejich přesun do zemí s nižším či žádným zpoplatněním emisí.
Britská vláda rovněž plánuje snížit celkový počet povolenek v systému, a to o 5 % oproti objemu, který by Spojené království mělo k dispozici v rámci 4. obchodovacího období EU ETS, jež začíná v příštím roce. Součástí nového systému by rovněž mělo být zavedení dočasné minimální ceny ve výši 15 liber za tunu CO2, která má zabránit výraznému propadu cen emisí, než bude britský systém navázán na evropský EU ETS.
<h2>V záloze je i uhlíková daň</h2>
Přestože je primárním cílem zavedení systému obchodování s emisními povolenkami, britská vláda ponechává otevřené i další alternativy. Tou by mohla být i uhlíková daň, která by systém nahradila a zaručila minimální zpoplatnění emisí. Další detaily včetně konzultačního procesu plánuje vláda představit později v tomto roce.

Energetika v zahraničí

Spojené království pokračuje v přípravách vlastního systému pro obchodování s emisními povolenkami

Projekt největší solární elektrárny ve Spojeném království s plánovaným výkonem 350 MW získal od úřadů povolení k výstavbě. Elektrárna Cleve Hill bude disponovat 880 tisíci solárními panely na 364 hektarech. První konzultace se zúčastněnými stranami v souvislosti s územním rozsahem započala již v roce 2017. Původně měla být elektrárna hotova již letos, nově je očekáváno spuštění v roce 2023.
Solární elektrárna Cleve Hill s instalovaným výkonem 350 MW <a href="https://www.gov.uk/government/news/cleve-hill-solar-park-project-granted-development-consent">dostala ve Spojeném království zelenou</a>. Projekt ležící jihovýchodně od Londýna by měl také, kromě 880 tisíců solárních panelů, zahrnovat zařízení na skladování energie <a href="https://www.solarpowerportal.co.uk/news/uks_largest_solar_park_cleve_hill_granted_development_consent">s kapacitou až 700 MWh</a>. Za projektem stojí společnosti Wirsol Energy a Hive Energy, které věří, že elektrárna pomůže snížit emise CO2 o 68 tisíc tun ročně.
Výstavba elektrárny by měla začít nejpozději na začátku příštího roku a být zprovozněna do tří let. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-velke-britanii-vyroste-nejvetsi-solarni-elektrarna-zcela-bez-podpory">V době představení projektu</a> v roce 2017 společnosti věřily ve spuštění elektrárny v letošním roce. Konzultační a povolovací proces se však vzhledem k velikosti projektu značně protáhl.
<blockquote>„Inspektorát plánování se zavazuje poskytnout místním komunitám příležitost zapojit se do zkoumání projektů, které by na ně mohly mít vliv. Místní lidé, místní úřady a další zúčastněné strany se mohly zúčastnit šestiměsíčního konzultačního procesu. Před vydáním doporučení úřad vyslechl a plně zohlednil místní názory,“ uvedla výkonná ředitelka Inspektorátu plánování, Sarah Richardsová.</blockquote>
<h2>Místním obyvatelé se staví proti projektu</h2>
Místní aktivisté během konzultace vyjádřili obavy, že rozsah solární elektrárny, který odpovídá 600 fotbalovým hřištím, může pro místní oblast způsobit více škody než užitku. Poslankyně Helen Whatelyová například uvedla, že rozsah výstavby bude znamenat industrializaci přírody.
<blockquote>„Nemluvíme o několika polích – zničilo by to celou krajinu. Chci, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality, ale to by nemělo přijít za každou cenu,“ řekla Sunday Telegraph Whatleyová.</blockquote>
Kampaň na ochranu venkova Anglie v Kentu také varovala, že navrhované zařízení pro skladování elektřiny je jedno z největších na světě, což by údajně mohlo zvýšit riziko výbuchu a požáru.
<h2>OZE jsou pro Spojené království priorita</h2>
Obnovitelné zdroje energie jsou pro Spojené království klíčové ve snaze ukončit příspěvek ke klimatické krizi budováním uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050.
V posledních týdnech zaznamenala země rekordní úroveň výroby z čistých zdrojů elektřiny. Minulý měsíc dosáhla nízkoemisní výroba nového rekordního maxima ve výši 9,97 GW. Díky tomu Spojenému království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">dosáhlo nejdelšího úseku bez elektřiny z elektráren spalujících uhlí</a> od průmyslové revoluce.
Instalovaný výkon solárních elektráren by dle odhadů mohl do roku 2030 vzrůst až na 27 GW. A to poté, co britská vláda opět umožnila solárním elektrárnám a větrným projektům na pevnině soutěžit <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-reviduje-podporu-onshore-vetrnych-solarnich-elektraren">v aukcích na vládní podporu</a>.
Zdroj úvodní fotografie: www.clevehillsolar.com

Obnovitelné zdroje

Největší britský solární projekt dostal zelenou od úřadů, v provozu bude do 3 let

Francouzská Électricité de France (EDF) se opět o krok přiblížila ke svému cíli stát se supervelmocí ve výstavbě jaderných elektráren. Britské úřady nyní obdržely od EDF žádost o souhlas s rozvojem jaderné elektrárny Sizewell C v hodnotě 16 miliard liber (485 miliard Kč), který znamená ukončení osmi let přípravy výstavby, uvedla agentura Bloomberg. Sizewell bude druhou novou jadernou elektrárnou postavenou v Británii firmou EDF.
Dalším krokem bude získání územního rozhodnutí. Konečné rozhodnutí o investici by EDF mohla získat do listopadu 2021.
Jaderná energie je důležitou částí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. Britská podpora jaderných reaktorů je v rozporu s dalšími evropskými zeměmi. Německo uzavře svůj poslední jaderný reaktor v roce 2022 a dokonce i Francie, která je domovem jaderné energie v Evropě, oznámila plány na její omezení.
EDF je spolu se svým čínským partnerem CGN Power jedinou firmou, která staví v Británii nové jaderné elektrárny. Jejím druhým projektem je Hinkley Point C, která je ve výstavbě, má však zpoždění a náklady na projekt jsou vyšší, než se plánovalo. Sizewell C má být kopií tohoto projektu, EDF však slibuje, že výstavba bude o 20 procent levnější.
Výstavba nového bloku Sizewell C o výkonu 3,2 gigawattu má trvat zhruba deset let od schválení plánu. Elektrárna má mít na výrobě elektřiny v Británii podíl zhruba sedm procent, což stačí pro uspokojení poptávky šesti milionů domácností.
EDF potřebuje ukázat, že je schopna úspěšného projektu po neúspěších s výstavbou elektrárny ve francouzském městě Flamanville, který má deset let zpoždění.
V Sizewell jsou již dva jaderné bloky. Sizewell A byl spuštěn v 60. letech minulého století a uzavřen v roce 2006. Sizewell B zahájil provoz v 90. letech a stále vyrábí elektřinu.

EDF žádá o souhlas s rozvojem nové jaderné elektrárny Sizewell C v Británii

Česká energetická společnost EPH vyhrála v kapacitní aukci a přestaví severoirskou uhelnou elektrárnu na plynový zdroj. Podle společnosti by konverzí tohoto bloku mělo dojít k odklonu společnosti od uhlí na britském trhu.
Dceřiná společnost EP UK Investments uspěla v několika kategoriích <a href="https://www.emrdeliverybody.com/Capacity%20Markets%20Document%20Library/Auction%20Guidelines%202020_T-1_T-3_T-4.pdf">kapacitních aukcí</a> vypisovaných ve Spojeném Království. Konkrétně se jedná o aukci T-4, v níž se soutěží o cenu, za kterou bude zdroj schopen dodat požadovaný výkon se začátkem dodávky za čtyři roky od doby konání aukce.
Elektrárna EP Kilroot vyhrála s dvěma bloky o výkonu 258 MW a 80 MW a cenou 109 560 GBP/MW/rok. Pro <a href="https://www.epholding.cz/tiskove-zpravy/eph-uspel-v-kapacitni-aukci-v-severnim-irsku-postavi-novy-plynovy-zdroj-a-nahradi-tak-puvodni-uhelnou-elektrarnu-potvrzuje-tak-pozici-jednoho-z-lidru-dekarbonizace-v-evropske-energetice/">EPH</a> byl úspěch v aukci důležitý, jelikož kvůli zpřísňování emisních limitů by starý uhelný blok musel být po roce 2024 odstaven. Nyní tak bude přestavěn na plynový zdroj, který má zajištěn příjem na 10 let.
<blockquote>&#8222;Odstavením uhelného bloku v elektrárně Kilroot a jeho nahrazením plynovým blokem dokončíme odchod od uhlí na britských ostrovech. V souladu s naší dlouhodobou strategií tak sázíme na kombinaci obnovitelných zdrojů a moderních nízkoemisních plynových zdrojů, které jsou schopny flexibilně pokrývat výkyvy v poptávce po elektrické energii,&#8220; Jan Špringl, generální ředitel EP Power Europe.</blockquote>
Dále EPH vyhrálo roční kontrakt pro své plynové irské elektrárny Ballylumford a Tynagh pro zimní sezónu 2023-24. Jejich instalovaný výkon nabídnutý pro aukci byl 526 MW a 344 MW.
EPH vstoupil na britský trh v roce 2014 <a href="https://www.eppowereurope.cz/tiskove-zpravy/change-ownership-eggborough-power-station/">koupí</a> černouhelného zdroje Eggborough. Ten už po roce <a href="https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/eph-pripravuje-ukonceni-vyroby-v-britske-elektrarne-eggborough.A150902_173547_ekoakcie_fih">plánoval</a> uzavřít kvůli zpřísňujícím se emisním požadavkům. Navzdory tomu byla elektrárna <a href="https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/eph-po-ctyrech-letech-zavre-uhelnou-elektrarnu-v-eggborough-1342920">odstavena</a> až v roce 2018, kdy již neuspěla v kapacitní aukci, která ji umožnila odložit původně plánované ukončení provozu o 3 roky. Nyní EPH zvažuje na tomto místě vybudovat novou plynovou elektrárnu.
S dalším koupeným uhelným zdrojem na britských ostrovech – Lynemouth – se již transformace povedla a nyní místo uhlí spaluje biomasu. Podle <a href="https://www.epholding.cz/tiskove-zpravy/eph-uspel-v-kapacitni-aukci-v-severnim-irsku-postavi-novy-plynovy-zdroj-a-nahradi-tak-puvodni-uhelnou-elektrarnu-potvrzuje-tak-pozici-jednoho-z-lidru-dekarbonizace-v-evropske-energetice/">tiskové zprávy</a> EPH by konverzí Kilrootského bloku mělo dojít k odklonu společnosti od uhlí na britském trhu.