Společnosti <a href="https://www.statkraft.com/media/news/2020/statkraft-unveils-irelands-first-battery-project/">Statkraft</a> a <a href="https://blog.fluenceenergy.com/statkraft-fluence-battery-energy-storage-ireland">Fluence</a> oznámily dokončení prvního irského bateriového úložiště. Úložiště Kerry je součástí společného projektu obou společností, který kombinuje bateriové úložiště s pevninskými větrnými turbínami. Samotné úložiště má výkon 11 MW, zprovozněno má být během několika týdnů.
Nárůst výroby ve větrných elektrárnách s sebou přináší pro jakoukoli elektrickou síť celou škálu výzev. Aby bylo zajištěno pokrytí poptávky v každém okamžiku, musí provozovatelé elektrické sítě být schopni pokrýt výkyvy v jejich výrobě.
Po svém zprovoznění má nové bateriové úložiště být schopné reagovat na jakékoli výkyvy v elektrizační soustavě do 150 ms. Podle Fluence je schopnost rychlé reakce bateriových systémů klíčová pro realizaci irského ambiciózního plánu na dosažení 70% podílu OZE do roku 2030. Výrobcem bateriových modulů je LG Chem.
Úložiště se nachází v lokalitě Kilathmoy, ve které se nachází také větrná elektrárna společnosti Statkraft. Ta se skládá ze 7 větrných turbín, její celkový instalovaný výkon činí 23 MW a náklady na její realizaci činily 30 milionů EUR.
„Tento projekt je pokračováním naší růstové křivky a doplňuje naše rozsáhlé plány rozvoje obnovitelných zdrojů. Irská elektrická síť  bezproblémově pracuje až s 65% podílem energie z OZE, což je důkazem, že nejsme tak daleko od sítě napájené čistě z obnovitelných zdrojů,“ řekl Kevin O’Donovan, jednatel společnosti Statkraft Ireland
Podle EirGrid Irsko stanovilo 18. prosince 2019 nový rekord v podílu OZE na výrobě. Podíl OZE tehdy díky rekordní výrobě větrných elektráren činil 72 %. Splnění stanoveného cíle pro rok 2030 ale podle EirGrid znamená, že síť bude muset zvládnout až 95 % podíl OZE.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.statkraft.com/media/news/2020/statkraft-unveils-irelands-first-battery-project/">Statkraft</a>

Akumulace energie

První projekt bateriového úložiště v Irsku byl dokončen, má výkon 11 MW

Projekt větrné elektrárny WindFloat Atlantic je druhým offshore větrným parkem v Evropě který využívá technologii plovoucích větrných turbín. Projekt se po dokončení má skládat ze tří větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 25,2 MW. <a href="https://www.edpr.com/en/news/2020/01/02/windfloat-atlantic-project-starts-supplying-clean-energy-portugal">První z trojice turbín byla 31. prosince připojena k síti.</a>
Projekt offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic je řízen konsorciem Windplus, které se skládá z několika společností –  EDP Renewables, Engie, Repsol a Principle Power. Projekt čerpá z úspěchu prototypu WindFloat1, který byl původně instalován v roce 2011 a měl za cíl demonstrovat vlastnosti a výhody konceptu plovoucích větrných turbín.
Projekt WindFloat1 se skládal z jedné samostatné 2MW větrné turbíny Vestas V-80, která po dobu svého provozu vyrobila přes 17 GWh elektrické energie. Během provozu musela turbína obstát i v extrémních povětrnostních podmínkách. Turbína musela čelit například vysokým vlnám, které občas přesáhly výšky 17 metrů, nebo větrům o rychlosti 60 uzlů (přibližně 111 km/h). Po 5 letech provozu byl projekt v roce 2016 ukončen odtažením turbíny a jejím následným rozebráním.
<h2>Největší turbíny umístěné na plovoucí plošinu</h2>
Projekt WindFloat Atlantic je další fází ve vývoji této technologie. Zatímco v předešlém projekty byla využita pouze 2MW turbína, v tomto projektu jsou využity turbíny s instalovaným výkonem 8,4 MW. První turbína byla na svou plovoucí plošinu instalována v červnu 2019, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw/">její přeprava a konečná instalace v lokalitě pak proběhla v říjnu.</a> <a href="https://www.edpr.com/en/news/2019/12/30/second-platform-windfloatatlantic-has-set-from-port-ferrol">Druhá turbína vyrazila z přístavu 30. prosince</a> a podle EDP již dorazila na své místo.
Výška turbín činí 30 metrů, vzdálenost mezi jednotlivými sloupy turbín mají být 50 metrů. Jedná se tak o v současnosti největší turbíny, které byly umístěny na plovoucí platformu. Jejich vyšší výkon má umožnit větší výrobu energie a snížit náklady na celý životní cyklus turbíny. Každá ze tří plovoucích plošin má být k mořskému dnu ukotvena pouze řetězy. Hloubka moře v lokalitě pro projekt WindFloat Atlantic je přibližně 100 metrů. <a href="https://www.jdrcables.com/jdr-wins-contract-for-first-floating-offshore-wind-project-to-power-oil-and-gas-platforms/">„Dynamické“ 66 kV kabely pro připojení turbín k síti dodala společnost JDR Cables.</a>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edp.com/en/news/2019/12/30/second-platform-windfloat-project-has-set-towards-viana-do-castel">EDP Renewables</a>

Obnovitelné zdroje

První část projektu plovoucí offshore větrné elektrárny WindFloat Atlantic byla připojena k síti

Letošní poslední kolo samostatných aukcí pro výstavbu větrných elektráren v Německu přineslo po velmi slabém roce konečně dostatek přihlášených projektů, jejichž výkon přesáhl celkový objem aukce. Přesto, že se jednalo o vůbec první naplněnou aukci v letošním roce, vysoutěžené ceny se navzdory vyšší konkurenci stále drží těsně pod horní hranicí stanovenou regulátorem.
Po úspěšném roce 2017, kdy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/posledni-letosni-nemecka-aukce-vetrne-elektrarny-prinesla-cenu-40-emwh/" target="_blank" rel="noopener">soutěžené ceny pro nové větrné elektrárny klesly pod 40 EUR/MWh</a>, přišel v loňském roce se zpětným růstem cen nad 60 EUR/MWh obrat, který pokračoval i nadále. V letošním roce německé aukce z důvodu nedostatku projektů <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/posledni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-neprinesla-zlepseni-chybi-projekty-ceny-se-drzi-vysoko/" target="_blank" rel="noopener">nejen nepřinesly snížení ceny</a>, ale nebýt cenového stropu stanoveného na 62 EUR/MWh by ceny s největší pravděpodobností pokračovaly v růstu.
S rostoucím počtem větrných elektráren v Německu postupně ubývá prostor pro výstavbu dalších větrných parků, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vystavbu-vetrnych-elektraren-nemecku-blokuji-letecke-ci-vojenske-regulace-aktiviste/" target="_blank" rel="noopener">což se projevuje problémy při získávání potřených povolení</a>. Aukcím tak chybí projekty, což se v následujících letech projeví nižším počtem nových elektráren, než kolik Německo původně plánovalo.
V Německu letos proběhlo celkem 6 samostatných aukcí na výstavbu větrných elektráren, přičemž vysoutěženo bylo pouhých zhruba 1860 MW z poptávaných 3675 MW, tedy polovina. Vůbec nejhůře dopadla <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/" target="_blank" rel="noopener">aukce v říjnu, která se nezaplnila asi z třetiny</a>.
Kromě samostatných kol v Německu letos proběhla i dvě kola společné aukce pro větrné a solární elektrárny, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spolecnou-aukci-oze-nemecku-opet-ovladly-solarni-elektrarny-vetrne-se-aukce-opet-nehlasily/" target="_blank" rel="noopener">do kterých se však developeři větrných elektráren již ani nehlásí</a>.
<h2>Ceny jsou navzdory vyšší konkurenci stále vysoko</h2>
Mírnou naději na zlepšení situace <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191220_Wind.html;jsessionid=872F3672BF0097DABD866AECC8BE5267?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">přinesla poslední letošní aukce</a>, která proběhla na začátku měsíce. Na rozdíl od všech předcházejících aukcí v letošním roce přesáhl objem přihlášených projektů celkový objem aukce. Vzhledem k obtížím při získávání povolení pro nové projekty je však brzo soudit, zda se jedná o změnu trendu.
Podle dat německého síťového regulátora Bundesnetzagentur se o podporu ucházeli developeři celkem 76 projektů o výkonu 685,8 MW, přičemž objem aukce činil 500 MW. Regulátor nakonec podporu udělil projektům o celkovém výkonu 509 MW.
Vysoutěžené ceny se podle regulátora pohybovaly od 57,4 do 61,8 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 61,1 EUR/MWh. Oproti většině letošních aukcí, které se držely na stropu 62 EUR/MWh, se jedná o mírný pokles, nicméně průměrná cena ani  navzdory vyšší konkurenci neklesla pod <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-probehla-dalsi-aukce-solarni-vetrne-elektrarny-soutezene-ceny-stale-neklesaji/" target="_blank" rel="noopener">úroveň z letošního prvního kola</a>, kdy dosáhla stejné hodnoty.
Většina úspěšných projektů byla již tradičně soustředěna na severu Německa, a to ve spolkových zemích Braniborsko (174,3 MW), Dolní Sasko (73,3 MW), Severní Porýní-Vestfálsko (72,6 MW) či Šlesvicko-Holštýnsko (48,6 MW).
<h2>Cenový strop zůstává nezměněn</h2>
V roce 2020 budou v Německu probíhat opět další aukce na výstavbu větrných elektráren na souši. V celkem 7 aukcích by měl německý síťový regulátor poptávat celkem 4100 MW výkonu. Po letošních slabých výsledcích, kdy se aukce v průměru zaplnily z poloviny, však zůstává otázkou, jaká část z toho objemu bude nakonec vysoutěžena.
Právě z obavy nedostatečné konkurence <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/cenovy-strop-aukcich-vetrne-elektrarny-se-nemecku-nezmeni-regulator-se-obava-nedostatecne-konkurence/" target="_blank" rel="noopener">přistoupil německý regulátor k ponechání stávajícího cenového stropu</a> pro účast v aukci ve výši 62 EUR/MWh i pro příští rok.

Poslední letošní aukce pro větrné elektrárny v Německu se jako jediná zaplnila, ceny jsou však stále u maxima

Dánská vláda zvažuje investici až 300 miliard dánských korun (přes bilion Kč) do obrovské větrné elektrárny. Turbíny domácí výroby Vestas chce umístit na jeden či více umělých ostrovů. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na dnešní prohlášení ministerstva pro klima, energii a veřejné práce.
Plánovaná elektrárna má mít instalovaný výkon nejméně deset gigawattů, tedy zhruba pětkrát víc než jaderná elektrárna Temelín. Resort očekává, že většinou investic zajistí soukromé společnosti.
Vedle toho, že v Dánsku sídlí největší světový výrobce větrných turbín Vestas, země sama se nejvíce na světě podílí na rozvoji větrných elektráren na moři. V roce 2018 tato skandinávská země pokrývala 41 procent své poptávky po elektrické energii větrnými elektrárnami. Dánský parlament v pátek přijal zákon, jímž se zavazuje snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent.
<figure id="attachement_10906" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Vestas_V90_3MW-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Vestas_V90_3MW-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V rozpočtu na příští rok vláda vyčlenila 65 milionů dánských korun na výzkum spojený s projektem obří větrné elektrárny. Výzkum se bude zabývat tím, jak část energie uložit anebo přeměnit na obnovitelný vodík, o němž se hovoří jako o palivu budoucnosti.
V Dánsku žije kolem šesti milionů lidí a výkon elektrárny se bude zhruba rovnat spotřebě deseti milionů evropských domácností, napsala Reuters.
Resort pro klima, energii a veřejné práce nyní pro plánovanou elektrárnu hledá vhodnou lokalitu, například v Severním a Baltském moři.

Větrné elektrárny

Dánsko zvažuje vybudování obřího větrného ostrova s výkonem nejméně 10 GW

Německý síťový regulátor stanovil maximální cenu pro účast v aukcích na výstavbu onshore větrných elektráren pro příští rok ve stejné výši jako v letošním roce. V případě běžného, zákonem stanového postupu by cenový strop vzhledem k nedostatečné konkurenci s velkou pravděpodobností rostl, což by se podle regulátora projevilo příliš vysokou podporou.
V roce 2020 budou v Německu probíhat opět další aukce na výstavbu větrných elektráren na souši. V celkem 7 aukcích by německý síťový regulátor Bundesnetzagentur měl poptávat celkem 4100 MW výkonu. Po letošních slabých výsledcích, kdy se aukce v průměru nezaplnily ani z poloviny, však zůstává otázkou, jaká část z toho objemu bude nakonec vysoutěžena.
Právě z obavy nedostatečné konkurence, kdy se během letošních prvních 5 kol vysoutěžilo pouze 1334 z možných 3175 MW výkonu, <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191129_Hoechstwert.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">přistoupil německý regulátor k ponechání stávajícího cenového stropu</a> pro účast v aukci ve výši 62 EUR/MWh i pro příští rok.
V případě výpočtu stanového německým zákonem, který pro určení stropu pro následující aukci vychází z průměru nejvyšších cen dosažených v posledních třech kolech navýšeného o 8 %, by se vzhledem k nízké konkurenci v podobně nenaplněných aukcí, kdy jsou letos běžně dosahovány cenové stropy, mohla maximální cena pro prosincovou aukci 2020 postupně vyšplhat až na 77,4 EUR/MWh.
<blockquote>„Hodnota byla stanovena tak, aby bylo možné podat ekonomicky konkurenceschopné nabídky pro všechny obecně vhodné lokality. V podkladové zprávě jsou výrobní náklady uváděny až do výše 6,17 centů/kWh s přihlédnutím k proměnným parametrům. Tato hodnota byla při stanovení maximální ceny mírně zvýšena, aby byla umožněna konkurence také v horním cenovém segmentu a byla vytvořena stabilita pro průmysl,“ uvedl německý regulátor.</blockquote>

Cenový strop v aukcích pro větrné elektrárny se v Německu nezmění, regulátor se obává nedostatečné konkurence

V Německu na začátku měsíce proběhla letošní druhá technologicky neutrální aukce pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Výsledek aukce byl podobný jako ve všech předcházejících kolech, které zcela ovládly fotovoltaické elektrárny. Podobně jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/slunce-vs-vitr-developeri-vetrnych-elektraren-se-nemecku-spolecnych-aukci-jiz-nehlasi/" target="_blank" rel="noopener">v minulém kole z letošního dubna</a> se ani tentokrát do společné aukce nepřihlásil ani jeden developer větrných elektráren.
Druhá letošní společná aukce pro obnovitelné zdroje v Německu nepřinesla žádné překvapení – i <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191125_Ausschreibungen.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">toto kolo zcela ovládly solární elektrárny</a>. Do aukce, ve které německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení celkem 200 MW výkonu, developeři přihlásili projekty fotovoltaických elektráren o souhrnném instalovaném výkonu 514 MW.
V aukci nakonec uspělo 37 projektů o celkovém výkonu 202,6 MW, které budou realizovány napříč 8 spolkovými zeměmi. Největší část výkonu, více než třetina, vyroste na jihu země v Bavorsku (76,1 MW), další v pořadí se umístily spolkové země Porýní-Falc (34 MW) a Šlesvicko-Holštýnsko (31,5 MW).
Úspěšné nabídky se pohybovaly mezi 48,8 a 57,4 EUR/MWh, jejich vážený průměr poté dosáhl 54 EUR/MWh. Ve srovnání s minulým společným kolem, ve kterém developeři fotovoltaických elektráren vysoutěžili v průměru cenu 56,6 EUR/MWh, se jedná o mírný pokles. Oproti <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/" target="_blank" rel="noopener">poslední samostatné aukci pro solární elektrárny z letošního října</a> s průměrnou cenou 49 EUR/MWh se však jedná o zhruba 10% nárůst.

Německo

Společnou aukci pro OZE v Německu opět ovládly solární elektrárny, větrné se do aukce ani nehlásily

Onshore větrný průmysl v Německu se hroutí. Počet povolení vydaných pro větrné elektrárny na pevnině klesl během tří let o více než 70 %. V instalovaném výkonu to odpovídá poklesu z 3,6 GW na 1,3 GW. Počet postavených elektráren oproti pětiletému průměru poklesl letos dokonce o 80 % na nejnižší hodnotu za posledních dvacet let. Výrobci větrných elektráren plánují dále propouštět. V ohrožení jsou i klimatické cíle Německa.
Počet povolení vydaných na výstavbu pevninských (onshore) větrných elektráren v Německu poklesl z 1 228 povolení vydaných za prvních devět měsíců roku 2016 na 351 povolení vydaných za stejné období v letošním roce, <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zahl-der-woche-windkraft-um-fast-drei-viertel/">uvádí Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW)</a>.
<blockquote>„Zatímco před třemi lety bylo v období od ledna do září vydáno 1 228 povolení, v prvních třech čtvrtletích tohoto roku bylo vydáno pouze 351 povolení. To znamená, že počet povolení je již třetí rok po sobě na znepokojivě nízké úrovni,“ uvádí <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zahl-der-woche-windkraft-um-fast-drei-viertel/">BDEW v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
V instalovaném výkonu to podle dat německé Agentury pro větrnou energii na pevnině (Fachagentur Windenergie an Land) a německého síťového regulátora (Bundesnetzagenutr – BNetzA) odpovídá poklesu z 3,6 GW před třemi lety na letošních 1,3 GW. V roce 2018 bylo vydáno celkem 432 povolení, což odpovídá 1,5 GW.
V případě uvážení více vypovídajícího měřítka, tedy skutečně postavených a do provozu uvedených větrných elektráren na pevnině, je situace ještě horší. V prvních devíti měsících letošního roku bylo u našeho západního souseda uvedeno do provozu 150 nových větrných elektráren o celkovém výkonu 514 MW.
To představuje více než 80% pokles oproti průměru za posledních pět let a nejnižší výstavbu za dvě desetiletí. Podle BDEW by přitom k dosažení německých klimatických cílů muselo být každoročně postaveno 2,9 až 4,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině.
<blockquote>„Pro boj proti změně klimatu je to katastrofa. Pokud chceme dosáhnout cíle 65% podílu obnovitelných zdrojů [v roce 2030 pozn. red.], potřebujeme každý rok nejméně 4 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině. Letos pravděpodobně nedosáhneme ani 1 GW,“ uvedl Patrick Graichen, ředitel think-tanku Agora Energiewende, <a href="https://www.ft.com/content/d8b9b0bc-04a6-11ea-a984-fbbacad9e7dd">pro deník Financial Times</a>.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Dva zásadní problémy: Prostor pro nové elektrárny a odpor veřejnosti</h2>
Existují dva zásadní problémy brzdící rozvoj onshore větrných elektráren v Německu. Jedním je ubývající plocha pro možnou výstavbu elektráren zaváděním pravidel stanovujících minimální vzdálenost elektráren od obydlí a regulatorními požadavky leteckých úřadů na minimální vzdálenost elektráren od tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/VOR_(radiomaj%C3%A1k)">radiomajáků</a>. Druhým problémem jsou protesty obyvatel a zájmových skupin, které napadají nová zařízení u soudu.
Právě z důvodu množících se protestů německá vláda plánuje v rámci svého klimatického akčního programu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">zavést pravidlo stanovující minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí ve výši 1 km</a>. To by podle německé Agentura pro životní prostředí (UBA) <a href="https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/1410/publikationen/2019-03-20_pp_mindestabstaende-windenergieanlagen.pdf">snížilo celkový potenciál pevninských větrných elektráren z 80 GW na 43-63 GW</a>.
Ačkoliv se na první pohled může zdát, že „místa“ je tak nadále dost, je nutné brát v potaz, že ne všechny lokality nabízejí totožný potenciál z hlediska proudění větru, a tedy i využití větrných elektráren. I mírný pokles očekávané výroby tak může ovlivnit rozhodnutí investora, zda zdroj postaví, či ne.
Další snížení potenciálu způsobuje zmíněné pravidlo minimální vzdálenosti od radiomajáků, používaných v leteckém provozu pro přístrojovou navigaci. Větrné elektrárny v Německu musí být od těchto zařízení vzdálené minimálně 15 km. Mezinárodní organizace pro letectví stanovuje tuto vzdálenost na 10 km, v Belgii dosahuje například 7 km, ve Španělsku 3 km.
Aktuálně je tak v Německu díky tomuto pravidlu nemožné dokončit výstavbu zhruba 1 100 elektráren, které již požádaly o stavební povolení, <a href="Norddeutscher%20Rundfunk">uvádí ve své reportáži</a> německá veřejnoprávní televize Norddeutscher Rundfunk.
<figure id="attachment_78182" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><img class="wp-image-78182 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD.png 1300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-512x286.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-768x428.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-1024x571.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-725x404.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/NRD-800x446.png 800w" alt="" width="1300" height="725" /><figcaption class="wp-caption-text">Základy pro větrnou elektrárnu, která nemůže být postavena kvůli vzdálenosti od radiomajáku. Zdroj: ARD, Youtube</figcaption></figure>
<h2>Ohroženy jsou desítky tisíc pracovních míst</h2>
Asociace VDMA Power Systems nedávno varovala, že přetrvávající propad rozvoje větrných elektráren by ohrozil téměř jednu třetinu ze zhruba 64 000 pracovních míst navázaných na onshore větrný průmysl.
<blockquote>„Větrný průmysl již přišel o 40 000 pracovních míst v důsledku přísných omezení, která uvalila spolková vláda,“ uvedla BWE s tím, že další zpřísnění regulace „vědomě sníží produkci a zaměstnanost“ v zemi.</blockquote>
Například Enercon, 4. největší výrobce větrných elektráren na světě, před dvěma týdny oznámil plány na propuštění až 3 000 zaměstnanců ze svých celkem 18 000 pracovních míst na celém světě. Škrty mají zasáhnout z velké části právě Německo.
<blockquote>„Současná energetická a klimatická politika vlády ohrožuje nejen odbornost vybudovanou v průběhu let a pracovní místa v našem odvětví, ale také ochranu klimatu a energetický přechod obecně,“ uvedl generální ředitel Enerconu, Hans-Dieter Kettwig a dodává, že vládní balíček opatření v oblasti klimatu předznamenává, že „naše problémy se ještě prohloubí“.</blockquote>

Německý onshore větrný průmysl se hroutí. Letos bylo postaveno nejméně elektráren za posledních 20 let

Po dekádě postupné fragmentace trhu, kdy s rostoucích počtem objednávek větrných elektráren vstupovali na trh noví hráči, se očekává zpětná konsolidace. Podle konzultační společnosti Wood Mackenzie by pět největších výrobců větrných turbín mělo ovládnout tři čtvrtiny globálního trhu, přičemž bezmála dvě třetiny mají připadnout na pouhé tři největší západní výrobce.
Rychlý rozvoj odvětví obnovitelných zdrojů v posledních letech přilákal na trh řadu nových hráčů. Některé z regionálně působících společností se však mohou dostat pod tlak, pokud na daném trhu dojde k výrazným změnám, například v systému podpory. Společnosti s globální působností však změny na jednotlivých trzích dokáží snadněji ustát.
Podle <a href="https://www.woodmac.com/press-releases/top-three-western-wind-turbine-oems-to-control-60-of-market-by-2028/" target="_blank" rel="noopener">poslední analýzy konzultační společnosti Wood Mackenzie</a> by tři největší západní výrobci větrných turbín, Vestas, Siemens Gamesa (SGRE) a GE, měli navýšit svůj tržní podíl ze 47 % (32 GW) v letošním roce na více než 60 % (48 GW) v roce 2028.
<blockquote>„Vestas, SGRE a GE budou čerpat ze svých strategických vztahů s hlavními vlastníky aktiv, aby mohly realizovat rozsáhlé projekty a zároveň investovat do nových produktů a technologií. Vestas, jasný vůdce v tomto odvětví, zvýší v příštích pěti letech svůj tržní podíl na průměrně 20 %,“ uvedla společnost WoodMac.</blockquote>
Souhrnný instalovaný výkon všech turbín výrobce Siemens Gamesa by letos měl překonat hranici 100 GW, čímž se stane po Vestas teprve druhou společností, která tohoto milníku dosáhla.
Vestas by podle WoodMac měla potvrdit svou pozici globální jedničky s více než 10 GW výkonu instalovaném v letošním roce. Turbíny o srovnatelném objemu výkonu by Vestas, stejně jako Siemens Gamesa a Goldwind, měla dodat i v následujícím roce, a to díky expanzi trhů v USA a Číně.
Čínský Goldwind by se díky své vedoucí pozici na domácím trhu spolu s velkými projekty v Austrálii a Kanadě měl v příštím roce dostat mezi výrobci turbín na druhou pozici za Vestas.

WoodMac: Tři největší západní výrobci větrných turbín do 10 let ovládnou většinu globálního trhu

Společnost GE Renewable Energy zaznamenala důležitý milník na cestě k získání certifikace pro svoji větrnou turbínu Haliade-X. Prototyp této v současné době největší turbíny na světě začal minulý týden v rotterdamském přístavu vyrábět elektřinu. Haliade-X s instalovaným výkonem 12 MW a lopatkami s délkou přes 100 metrů by se měla začít sériově vyrábět do dvou let. Výrobce eviduje zájem o tento typ turbíny u projektů s instalovaným výkonem téměř 5 GW.
Prototyp největší větrné turbíny na světě s instalovaným výkonem 12 MW, Haliade-X, minulý týden vyrobil první kWh elektřiny. <a href="https://www.genewsroom.com/press-releases/ges-haliade-x-12-mw-worlds-most-powerful-offshore-wind-turbine-produces-first-kwh">O úspěchu informoval výrobce turbíny</a>, společnost GE Renewable Energy. Turbína Haliade-X, která je určena pro offshore instalace, je nyní v testovacím provozu na pobřeží v rotterdamském přístavu.
<blockquote>„Tato první kWh je pro náš celý tým zásadním úspěchem, který je naplněním naší vize a veškeré investované tvrdé práce. Inovace je součástí DNA společnosti GE, což je dokonale ilustrováno tím, že jsme úspěšně zprovoznili první 12 MW větrnou turbínu na světě. Za tímto velkým úspěchem stojí více než 500 žen a mužů z GE, kteří rok a půl pracovali na tom, abychom tohoto cíle dosáhli. Při této příležitosti bych zároveň rád poděkoval všem našim partnerům a dodavatelům za jejich odhodlání a podporu,“ uvedl John Lavelle, ředitel Offshore Wind ve společnosti GE Renewable Energy.</blockquote>
Během testovací fáze bude společnost GE Renewable Energy analyzovat různé provozní stavy a chování turbíny. Výrobce předpokládá, že testování dokončí a získá certifikaci pro Haliade-X během příštího roku.
<h2>Sériová výroba v roce 2021</h2>
Společnost GE Renewable Energy oznámila <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/u-rotterdamu-vyroste-nejvetsi-vetrna-turbina-prumerem-rotoru-220-metru/">výstavbu prvního prototypu</a> na začátku tohoto roku. V dubnu pak byla pro prototyp Haliade-X vyrobena <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru/">první lopatka na světě delší než 100 metrů</a>. Stožár s výškou 260 metrů pak <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/stozar-nejvetsi-vetrne-turbiny-sveta-ceste-nizozemska-prototyp-ma-vyrust-konce-leta/">byl na místo určení odeslán letos v červnu</a>.
GE Renewable Energy předpokládá, že se sériovou výrobou turbíny začne v druhé polovině roku 2021. Jedna turbína Haliade-X by v průměrných podmínkách Severního moře u Německa měla za rok vyrobit 67 GWh elektrické energie (brutto).
<h2>Naplánovány jsou instalace již 400 turbín</h2>
Společnost GE Renewable Energy byla vybrána jako dodavatel větrných turbín  pro tři offshore větrné projekty. Jedná se o Skip Jack (120 MW) a Ocean Wind (1100 MW) v Americe <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete/">a o projekt Dogger Bank (3600 MW) ve Velké Británii</a>. Tyto tři projekty s instalovaným výkonem téměř 5 GW budou disponovat 400 turbínami typu Haliade-X.
Zdroj úvodní fotografie: GE Renewable Energy

Elektrárny v Evropě

Největší větrná turbína na světě Haliade-X začala vyrábět elektřinu

Německo se v nadcházejících letech zřejmě bude muset vypořádat s novou výzvou v podobě recyklace materiálů z velkého množství starých větrných turbín, kterým bude končit provozní podpora. Podle studie německého spolkového úřadu recyklační kapacity německého průmyslu nemusí stačit a na recyklaci budou v nadcházejících desetiletích chybět provozovatelům stovky milionů eur.
V Německu je v současnosti v provozu více než 27 tisíc onshore větrných elektráren, což je řadí mezi obnovitelnými zdroji z pohledu jak instalovaného výkonu tak i výroby elektrické energie v zemi na první příčku. Od roku 2021 první z těchto turbín začnou přicházet o provozní podporu, a jejich další provoz je tak nejistý.
Jelikož v Německu je výstavba nových větrných elektráren vzhledem k odporu části veřejnost a regulacím obtížná, staré elektrárny mohou být nahrazeny výkonnějšími stroji s vyšším výkonem a vyšší výrobou (tzv. repowering). V závislosti na technicko-ekonomických podmínkách však mohou staré elektrárny rovněž zůstat v provozu.
Od roku 2021 se vzhledem ke konci podpory prvních elektráren nicméně očekává vyšší objem vyřazených elektráren z provozu. <a href="https://www.umweltbundesamt.de/presse/pressemitteilungen/zu-geringe-recyclingkapazitaeten-fuer-rueckbau-von" target="_blank" rel="noopener">Podle studie německého Spolkového úřadu pro životní prostředí</a> by recyklace lopatek tisíců starých větrných turbín mohla představovat obtíže pro německý průmysl, jehož kapacity by na takovýto objem nemusely vystačit.
<blockquote>„Spolková vláda a státy musí rychle přijít s pokyny pro demontáž větrných turbín. Potřebujeme jasná pravidla pro rozsah a postup ochrany lidí a životního prostředí a recyklace cenných materiálů,“ říká předsedkyně spolkového úřadu Maria Krautzbergerová.</blockquote>
Zatímco ocel tvořící tubus elektrárny, beton v základech, hliník, měď a další materiály mohou být relativně snadno recyklovány, v případě lopatek větrných turbín se jedná o jiný případ. Podle úřadu by již do 5 let mohl objem vyřazených lopatek dosáhnout 70 tisíc tun ročně. V zemi přitom podle úřadu funguje pouze jeden závod na recyklaci sklolaminátu, který je běžným materiálem pro jejich výrobu.
Přestože provozovatelé větrných elektráren si musí část svých výdělků odkládat na jejich budoucí demontáž, podle studie úřadu nejsou rezervy dostatečné. Již od poloviny příští dekády hrozí nedostatek financí, přičemž v roce 2038 by deficit měl dosáhnout 300 milionů eur.