Společnost Tokyo Electric Power Company (Tepco) začala dnes s odstraňováním paliva ze skladovacího bazénu ve třetím bloku jaderné elektrárny <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/'>Fukušima</a>, kterou v březnu 2011 poničilo zemětřesení a přívalová vlna cunami. Podle agentury Kjódó jde o první odstraňování paliva ze skladovacích bazénů z bloků 1 až 3, jejichž jádro se při havárii roztavilo. 
 Už před několika lety se odstraňovaly palivové tyče ze čtvrté jednotky elektrárny, která ale byla v době zemětřesení mimo provoz a její jádro se neroztavilo. I to byla ale nebezpečná operace, neboť výbuch vodíku při zemětřesení strhl střechu a část zdí a oslabil tak strukturu budovy. 
 Začátek odstraňování 566 palivových souborů ze skladovacího bazénu v reaktoru číslo tři byl plánován už na rok 2014, ale byl několikrát odložen mimo jiné kvůli stále vysoké radiaci v místě.
<figure id="attachement_16743" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02110041-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02110041-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
K náročné operaci byla vybudována speciální 54 metrů vysoká konstrukce s ocelovým rámem a filtrační ventilací, s jejíž pomocí a dálkově ovládaným jeřábem bude palivo během následujících dvou let odstraněno. 
 Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná vlna cunami si v březnu 2011 vyžádaly v Japonsku téměř 19.000 obětí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986.
Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vynutil evakuaci zhruba 160.000 lidí.

Jaderné elektrárny

Ve Fukušimě začali odstraňovat palivo z poškozeného reaktoru

Po více než 8 letech po havárii v jaderné elektrárně Fukušima stále probíhá dekontaminace okolí, s jejímž průběhem se zmenšuje oblast nevhodná k trvalému obývání. Japonské úřady tak v tomto týdnu zrušily evakuační příkaz pro první část města Okuma ležícího v sousedství elektrárny.
Oficiálně desetitisícové město Okuma, ležící přibližně 10 km od havarované elektrárny, čeká v následujících desetiletích stejně jako řadu dalších obcí nelehký úkol – dostat do města zpět obyvatele, kteří své domovy museli po havárii opustit.
Japonské úřady nyní zrušily evakuační příkaz pro první část města. Otázkou však zůstává, zda se lidé budou chtít do města vrátit. <a href="https://www.reuters.com/article/us-japan-fukushima-nuclear-returnees/evacuation-order-lifted-for-part-of-fukushima-plant-host-town-idUSKCN1RM0VL" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury Reuters</a> více než polovina z nich totiž uvedla, že se již vrátit nechtějí.
<blockquote>„Toto je velký milník pro město. Není to ale cíl, ale začátek zrušení evakuačního příkazu pro celé město,“ uvedl starosta města Toshitsuna Watanabe.</blockquote>
Po havárii v roce 2011 muselo své domovy opustit na 160 tisíc obyvatel, přičemž ještě na podzim loňského roku se jich na 40 tisíc nemohlo vrátit.
<h2>Jak vypadá Fukušima 8 let po havárii?</h2>
Bezpečně si prohlédnout, jak vypadá život v elektrárně 8 let po havárii, může od podzimu loňského roku každý, kdo <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit/" target="_blank" rel="noopener">navštíví online virtuální prohlídku v prostorách poškozené jaderné elektrárny</a>.
Návštěvníkům webových stránek umožňuje s komentářem v angličtině sledovat proces vyřazování elektrárny z provozu po havárii spojené s tavením paliva v roce 2011, jedné z největších jaderných havárií v historii.

8 let po havárii ve Fukušimě se první obyvatelé přilehlého města mohou vrátit

Japonsko po havárii v tamní jaderné elektrárně Fukušima Daiči, která se stala na jaře roku 2011, postupně odstavilo všechny jaderné jaderné bloky. Výrazný výpadek v produkci země nahradila zvýšenou výrobou elektřiny z fosilních paliv, tedy zemního plynu, uhlí i ropy. Téměř veškerá tato paliva však pochází z dovozu, a Japonsko se tak snaží své jaderné zdroje zapojit zpět do výroby. V letošním roce v zemi zatím restartovali dalších 5 jaderných bloků, celkově je v současné době v provozu již 9 bloků.
Po <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/" target="_blank" rel="noopener">nehodě v jaderné elektrárně Fukušima</a> byly v Japonsku postupně odstaveny všechny jaderné bloky. Odstavení jaderných bloků nicméně nepřišlo najednou, japonské jaderné bloky zahájily svou plánovanou odstávku, po které však nebyly znovu spuštěny. <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=37633#" target="_blank" rel="noopener">Podle americké vládní agentury US Energy information administration (EIA)</a> tak od září 2013 do srpna 2015 Japonsko pozastavilo provoz své jaderné flotily.
Pozastavení výroby elektrické energie z jaderných zdrojů nicméně zemi uvrhlo do ještě větší závislosti na dovozu fosilních paliv, jelikož Japonsko nedisponuje žádnými významnými domácími zdroji, a téměř veškerá fosilní paliva tak musí dovážet. Japonsko je největším světovým dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) a zároveň třetím největším dovozcem uhlí.
<figure id="attachment_57574" style="width: 587px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57574" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Vyroba-elektricke-energie-v-Japonsku-v-letech-2000-2017-podle-paliv.png" alt="Výroba elektrické energie v Japonsku v letech 2000 až 2017 podle paliv. Zdroj: EIA" width="587" height="290" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektrické energie v Japonsku v letech 2000 až 2017 podle paliv. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Největší podíl na výrobě elektrické energie měl v loňském roce s bezmála 37 % plyn, na druhém místě následovalo uhlí s třetinovým podílem.
Není tak žádným překvapením, že se Japonsko snaží své provozuschopné jaderné bloky zapojit zpět do výroby elektrické energie. První jaderné bloky, které v Japonsku po havárii ve Fukušimě začaly opět vyrábět elektřinu, se staly bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Sendai, jež <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/japonsko-spousti-jadernou-elektrarnu-sendai-kritici-poukazuji-na-nebezpeci-nedaleke-sopky/" target="_blank" rel="noopener">obnovily provoz v srpnu</a> a <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/japonsko-druhy-jaderny-reaktor-obnovil-provoz/" target="_blank" rel="noopener">říjnu roku 2015</a>. V letech 2016 a 2017 se do provozu dostaly další dva bloky, v letošním roce se štěpná reakce rozeběhla v dalších pěti reaktorech.
<figure id="attachment_57575" style="width: 575px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-57575 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Japonske-jaderne-bloky-ktere-po-Fukusime-opet-zahajily-provoz-k-rijnu-2018.png" alt="Japonské jaderné bloky, které po odstavení po havárii ve Fukušimě opět zahájily provoz (stav k říjnu 2018). Zdroj: EIA" width="575" height="290" /><figcaption class="wp-caption-text">Japonské jaderné bloky, které po odstavení po havárii ve Fukušimě opět zahájily provoz (stav k říjnu 2018). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Aby se odstavené jaderné bloky mohly vrátit zpět do provozu, musí získat souhlas jak japonského jaderného regulátora, tak centrální vlády, ale i vlády místních prefektur. V polovině roku japonský jaderný regulátor vydal zpřísněné bezpečností předpisy, které musí elektrárny splnit, aby byly dostatečně připraveny například na situace spojené se zemětřeseními a vlnami tsunami.
Všechny jaderné bloky, které byly v provozu před havárií ve Fukušimě, se nicméně do provozu nevrátí. Po havárii bylo rozhodnuto o trvalém uzavření celkem 20 bloků. Ze zbylých 34 provozuschopných bloků nyní elektřinu vyrábí 9 bloků, dalších 6 již obdrželo předběžný souhlas regulátora a žádosti dalších 12 bloků regulátor nyní posuzuje. V případě zbylých 9 bloků jejich provozovatelé zatím o povolení k opětovnému zahájení provozu nepožádali.
<figure id="attachment_57576" style="width: 574px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57576" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Soucasny-stav-japonske-jaderne-flotily-stav-k-listopadu-2018.png" alt="Současný stav japonské jaderné flotily (stav k listopadu 2018). Zdroj: EIA" width="574" height="528" /><figcaption class="wp-caption-text">Současný stav japonské jaderné flotily (stav k listopadu 2018). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Jak vypadá samotná Fukušima? Díky virtuální prohlídce ji nyní může bezpečně &#8222;navštívit&#8220; každý</h2>
Společnost Tokyo Electric Power Company Holdings Inc. (TEPCO) <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vypada-fukusima-7-let-havarii-diky-virtualni-prohlidce-muzete-sami-navstivit/" target="_blank" rel="noopener">spustila online virtuální prohlídku v prostorách poškozené jaderné elektrárny Fukušima</a>. Návštěvníkům webových stránek umožňuje s komentářem v angličtině sledovat proces vyřazování elektrárny z provozu po havárii spojené s tavením paliva v roce 2011, jedné z největších jaderných havárií v historii.
Virtuální exkurze po elektrárně Fukušima Daiči nabízí 10 tras uvnitř prostoru šestiblokové elektrárny, které jsou rozděleny na červené, žluté a zelené zóny podle stupně radioaktivní kontaminace.
Virtuální prohlídka elektrárnou je k dispozici <a href="http://www.tepco.co.jp/en/insidefukushimadaiichi/index-e.html" target="_blank" rel="noopener">zde</a>.

Japonsko 7 let po Fukušimě: 9 reaktorů již znovu běží, další čekají na spuštění

Společnost Tokyo Electric Power Company Holdings Inc. (TEPCO) spustila online virtuální prohlídku v prostorách poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Návštěvníkům webových stránek umožňuje s komentářem v angličtině sledovat proces vyřazování elektrárny z provozu po havárii spojené s tavením paliva v roce 2011, jedné z největších jaderných havárií v historii.
Virtuální exkurze po elektrárně Fukušima Daiči nabízí 10 tras uvnitř prostoru šestiblokové elektrárny, které jsou rozděleny na červené, žluté a zelené zóny podle stupně radioaktivní kontaminace.
Zaměstnanci uvnitř červené zóny, která zahrnuje i havárií postiženou budovu reaktoru, musí být oblečeni do speciálních ochranných oděvů zabraňujících kontaminaci a nosit celoobličejové masky. V zelené zóně, do které patří většina prostor elektrárny, mohou nosit běžný pracovní oděv.
Více než 7 let od tavení jaderného paliva, které bylo způsobeno selháním chlazení kvůli zemětřesení a následné vlně tsunami, ukazují obrázky ochrannou konstrukci ve tvaru barelu na střeše třetího reaktorového bloku zasaženého vodíkovou explozí, která odhodila střechu reaktorové budovy.
<figure id="attachment_46878" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-46878" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i-1024x768.jpeg" alt="Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo (zdroj TEPCO)." width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I (zdroj TEPCO).</figcaption></figure>
Internetová stránka také nabízí detailní obrázky poškozených zdí s potrhanými ocelovými pruty, které trčí ze stěn reaktorové budovy třetího bloku, stejně jako například pracovníky v ochranných oděvech na mnoha místech.
Pozorovatelé mohou absolvovat trasu až ke vstupu do kontejnmentu pátého reaktorového bloku, umístěného na vyšším místě než ostatní a nedotčeném vlnou tsunami. Budova disponuje podobnou strukturou jako poškozené bloky.
Radiační úroveň v každé oblasti, měřená letos v březnu, je zobrazována ve spodním rohu obrazovky a mění se v závislosti na pozici návštěvníka, který se virtuálně pohybuje v prostorách jaderného zařízení.
<figure id="attachment_16744" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-16744" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Improvizované napájení panelů po ztrátě všech zdrojů energie; Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
Návštěvníci také mohou nalézt odpovědi na mnoho otázek, a to rozkliknutím ikon, které se v průběhu prohlídky objevují na obrazovce, jako například vysvětlení funkce zařízení a náplně práce, která uvnitř probíhá. Některé oblasti disponují 360° pohledem.
Tepco uvádí, že anglickou verzi virtuální prohlídky spustila minulý týden po mnoha zahraničních žádostech o poskytnutí pohledu na současné podmínky uvnitř elektrárny. Japonská verze je k dispozici již od letošního března,
Provozovatel sdělil, že plánuje zanedlouho spustit anglickou prohlídku kompatibilní s mobilními telefony.
<h2>Havárie z roku 2011</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/" target="_blank" rel="noopener">Dne 11. března 2011 byla elektrárna nacházející se na pacifickém pobřeží zaplavena velkými vlnami tsunami</a>, způsobenými zemětřesením o síle 9,0 Richterovi stupnice, čímž došlo ke ztrátě napájení systémů zajišťujících chlazení reaktoru.
V reaktorech č. 1-3 následně došlo k tavení jaderného paliva a budovy reaktorových bloku 1,3 a 4 byly poškozeny výbuchem vodíku.
Po jaderné havárii bylo evakuováno okolo 160 000 lidí. Před koncem září stále zůstávalo přesídlených více než 40 000 lidí.
Virtuální prohlídka elektrárnou je k dispozici <a href="http://www.tepco.co.jp/en/insidefukushimadaiichi/index-e.html" target="_blank" rel="noopener">zde</a>.

Jak vypadá Fukušima 7 let po havárii? Díky virtuální prohlídce ji můžete sami navštívit

Většina radioaktivní vody uložené v jaderné elektrárně <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/'>Fukušima</a>, kterou v roce 2011 zničilo zemětřesení a následná vlna cunami, stále není dostatečně vyčištěná. Bude třeba dalšího pročištění, než bude možné ji vypustit do oceánu, informoval dnes provozovatel Fukušimy, firma TEPCO. 
 Firma TEPCO v minulých letech uvedla, že z vody dokáže odstranit všechny radioaktivní prvky s výjimkou tritia, které podle expertů v malém množství nepředstavuje nebezpečí. 
 Dnes TEPCO oznámilo, že podle studií voda stále obsahuje další prvky. Více než 80 procent z 900.000 tun vody uložených ve velkých nádržích překračuje limity radioaktivity pro vypuštění vody do životního prostředí. Proto firma hodlá v čištění vody pokračovat. 
<figure id="attachement_11720" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/8657963646_a17598aa9a_z.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/8657963646_a17598aa9a_z.jpg" alt="Fukushima po havárii" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Experti stále diskutují o tom, co udělat s vodou použitou na chlazení poškozených reaktorů ve Fukušimě. Rybáři a místní obyvatelé se staví proti jejímu vypuštění do oceánu. 
 Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily 11. března 2011 v Japonsku o život téměř 19.000 lidí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. 
 Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vyžádal evakuaci asi 160.000 osob.

Elektřina

TEPCO: Voda z Fukušimy bude před vypuštěním do oceánu potřebovat další pročištění

V Japonsku byl minulý týden spuštěn v pořadí osmý jaderný reaktor, konkrétně v elektrárně Ói blok 4 s instalovaným výkonem 1080 MW. Všechny japonské jaderné elektrárny byly odstaveny po havárii v JE Fukušima v roce 2011 a do provozu se vrací postupně. Navazující nové bezpečnostní standardy splnilo a očekává se provoz celkem 39 reaktorů, 17 z nich zažádalo o opětovné spuštění.
Společnost Kansai Electric Power na počátku minulého týdne <a href="http://www.kepco.co.jp/english/corporate/pr/2018/__icsFiles/afieldfile/2018/05/15/2018_may14_2.pdf">spustila jaderný reaktor své elektrárny Ói 4</a>, do komerčního provozu bude uvedena během příštích dvou týdnů. Po havárii ve Fukušimě v březnu 2011 byla elektrárna, stejně jako ostatní japonské jaderné elektrárny, odstavena a povolení k provozu dostaly bloky 3 a 4 v srpnu 2012. Od září roku 2013 až doposud elektrárna znovu stála, kvůli dalším kontrolám ze strany jaderného regulátora.
Rozhodnutí o splnění všech bezpečnostních standardů elektrárny Ói regulátor oznámil v květnu minulého roku a v listopadu pak restart elektrárny schválil i guvernér prefektury Fukui, ve které se elektrárna nachází. V návaznosti na to začal provozovatel plánovat spuštění obou bloků. <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsku-restartovan-dalsi-jaderny-reaktor/">Blok Ói 3 byl spuštěn 10. dubna</a> tohoto roku, kdy zároveň proběhlo zavezení paliva pro čtvrtý blok.
<blockquote>
&#8222;Je naplánováno postupné zvyšování výkonu generátoru, přičemž se potvrdí stav elektrárny na každé výkonové hladině. Budeme nadále poskytovat plnou podporu při následných kontrolách ze strany regulačního orgánu,&#8220; uvedl ředitel společnosti Kansai, Shigeki Iwane.
</blockquote>
Ói 4 je osmým jaderným blokem, který je v současné době v Japonsku v provozu. Japonsko disponuje celkem 39 reaktory, které splnily nové bezpečností standardy a provozovatelé počítají s jejich spuštěním. 17 z nich stále čeká na schválení svého restartu. Japonské jaderné elektrárny v provozu:
<ul>
<li>Ói 3 a 4 (Kensai Electric Power Company)</li>
<li>Takahama 3 a 4 (Kensai Electric Power Company)</li>
<li>Sendai 1 a 3 (Kyushu Electric Power Company)</li>
<li>Genkai 3 (Kyushu Electric Power Company)</li>
<li>Ikata 3 (Shikoku Electric Power Company)</li>
</ul>
<h2>Další restart se odkládá</h2>
Společnost Kyushu Electric Power v <a href="http://www.world-nuclear-news.org/C-Eighth-Japanese-reactor-resumes-power-generation-1405185.html">minulém týdnu oznámila</a>, že stáhla svou žádost k jadernému regulátorovi na testování bloku 4 v elektrárně Genkai v Prefektuře Saga. Společnost požádala 25. dubna o provedení zkušebního provozu reaktoru, který je nutný k dokončení závěrečných inspekcí před jeho opětovným spuštěním. Společnost Kyushu však uvedla, že &#8222;dočasně zastavila proces spouštění&#8220;, aby zkontrolovala těsnění čerpadla primárního okruhu.

Japonsko spustilo osmý jaderný reaktor, tři desítky jsou ale stále mimo provoz

Švédská energetická společnost Vattenfall, nemá žádné zákonné důvody žádat po Americkém arbitrážním soudu odškodnění od Berlína ve výši 4,7 miliardy euro (přibližně 120,2 miliardy Kč), za příkaz k zastavení výroby z jaderných elektráren. Uvedla to německá vláda ve svém dopise.
V úterý <a href="https://www.reuters.com/article/vattenfall-nuclear-case/update-1-germany-says-vattenfall-has-no-grounds-to-seek-arbitration-over-nuclear-phase-out-idUSL8N1SF5TI?feedType=RSS&amp;feedName=utilitiesSector">agentura Reuters zaznamenala dopis</a> adresovaný německému zákonodárci, který se dotazoval na postoj vlády ohledně pokusů společnosti Vattenfall o náhradu škody u Mezinárodního centra pro řešení sporů v oblasti investic (ICSID), které má sídlo ve Washingtonu D.C.
V roce 2016 rozhodl německý nejvyšší soud, že provozovatelé mají právo požadovat omezenou náhradu škody od německé vlády za uspíšené odstavení jaderných elektráren po havárii v japonské elektrárně Fukušima.
<h2>Stížnost byla podána již v roce 2012</h2>
Jako neněmecká společnost se Vattenfall jako první obrátila na ICSID v roce 2012 se stížností proti německému státu.
Provozovatelé E.ON, RWE a Vattenfall žalují německou vládu, přičemž argumentují, že rozhodnutí o uzavření všech JE do roku 2022 je způsobem vyvlastnění.
<blockquote>
„V probíhajícím rozhodčím řízení ve věci Vattenfall vs. Spolková republika Německo spolková vláda požadovala, aby arbitráž byla zamítnuta,“ napsal v dopise datovaném 21. dubna, náměstek ministra financí, Thomas Bareiss.
</blockquote>
<figure id="attachment_32401" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/9257528103_f8e9b70696_k.jpg"><img class="wp-image-32401 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/9257528103_f8e9b70696_k-1024x566.jpg" alt="" width="1024" height="566" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Fukušima</figcaption></figure>
Poukazuje na nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) v podobném případě. Berlín uvádí, že rozhodování soudu mimo zemi EU ve sporech mezi společností a členským státem EU je neplatné.
V březnu ESD rozhodl v rozhodčí doložce, které jsou společné téměř 200 investičním dohodám mezi členskými státy EU, že porušují právo EU a zpochybňuje takové a jim podobné dohody, které by zasáhly evropský blok jako celek.
ESD zjistil, že přiznání náhrady škody v roce 2012 holandskému pojistiteli Achmea ze Slovenska v rámci dvoustranné investiční smlouvy zděděné ještě z bývalého Československa porušilo právo EU.
Vattenfall, který očekává rozhodnutí americké agentury ICSID ještě v letošním roce, uvedl, že rozhodnutí Evropského soudního dvora nemá efekt na probíhající řízení proti Německu.
<h2>Smlouva byla uzavřena i se samotnou EU</h2>
<blockquote>
„Na rozdíl od případu Achmea je tato procedura založena na Smlouvě o Evropské energetické chartě. Smlouva byla podepsána nejen všemi členskými státy a třetími zeměmi, ale také samotnou EU,“ uvedla nejvyšší tisková mluvčí společnosti Vattenfall, Sandra Kuhbergerová.
</blockquote>
Německo také odmítlo požadavky provozovatelů na kompenzace jako neopodstatněné. Argumentuje tím, že jeho rozhodnutí o ukončení jaderné energetiky bylo oprávněné, protože rizika jaderné energetiky se <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">po fukušimské havárii</a> v roce 2011 změnila. Názor o vysokém riziku jaderné energetiky sdílí i většina německých voličů.
<blockquote>
„Vattenfall nezpochybňuje rozhodnutí Německa o odstoupení od jaderné energetiky. Ale trváme na obdržení kompenzací za finanční ztráty způsobené naší společnosti,“ dodává Kuhbergerová.
</blockquote>
<figure style="width: 1640px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://powerplants.vattenfall.com/sites/default/files/3c_kk_kruemmel.jpg"><img src="https://powerplants.vattenfall.com/sites/default/files/3c_kk_kruemmel.jpg" alt="" width="1640" height="900" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Kruemmel; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Vattenfall, který vytváří většinu svého obratu v německých aktivech, musel permanentně ukončit provoz reaktorů Kruemmel a Brunsbuettel na severu Německa již v roce 2011, když německá vláda rozhodla o uzavření starých reaktorů a urychlení ukončení provozu těch zbývajících.
ICSID odmítla komentovat jakékoliv možné dopady dřívějších rozhodnutí Evropského soudního dvora s tím, že nedisponuje souhlasem ostatních stran k odhalení dalších informací o stavu řízení.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Brunsbuttel; Zdroj: Vattenfall

Německo: Vattenfall nemá důvod domáhat se odškodnění za uzavření jaderných elektráren

Kansai Electric Power Company (KEPCO) ke konci minulého roku oznámila, že již nebude žádat o povolení k opětovnému uvedení do provozu prvního a druhého bloku Jaderné elektrárny Ohi, která se nachází v Japonské prefektuře Fukui. KEPCO nyní připravuje vyřazení těchto dvou tlakovodních reaktorů o jednotkovém výkonu 1175 MWe, které byly v provozu 40 let.
Společnost uvedla, že k tomuto rozhodnutí přistoupila po mimořádné schůzi správní rady. Kansai zároveň o záměru dlouhodobě vyřadit oba bloky z provozu informovala blízké město Ohi a prefekturu Fukui. Jaderné bloky byly provozovány od roku 1979, kdy v březnu došlo se spuštění prvního a v prosinci druhého bloku.
<figure id="attachment_46494" style="width: 987px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46494" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Ohi12.png" alt="" width="987" height="739" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné reaktory Ohi 1 a 2; Zdoj: KEPCO</figcaption></figure>
„Budeme pokračovat v krocích, které povedou k finálnímu vyřazení bloků 1 a 2 elektrárny Ohi,“ uvedla Kansai ve svém vyjádření, „přičemž bezpečnost je naší nejvyšší prioritou.“ Postupy zahrnují i žádost o schválení vyřazení bloků od místního jaderného dozoru.&#8220;
Prezident společnosti KEPCO, Shigeki Iwane, byl citován zpravodajskou agenturou Kyodo při rozhovoru s guvernérem prefektury Fukui, Issei Nishikawou: „Toto rozhodnutí jsme učinili jako důsledek povinných opatření na zvýšení bezpečnosti a kvality jaderných bloků, která jsou nutná pro splnění nových bezpečnostních norem.“
Reaktory Ohi 1 a 2 jsou od července, respektive prosince 2011, dlouhodobě odstaveny. Jedná se o jediné dva reaktorové bloky v Japonsku, které disponují ledovými kondenzátory pro nouzové chladící systémy. Tyto systémy využívají ledové bloky umístěné okolo kontejnmentu pro rychlé ochlazení unikající páry a snížení tlaku při vzniku havárie.
<h2>Vysoké náklady na nová bezpečnostní opatření</h2>
KEPCO sdělilo, že aby vyhovělo novým bezpečnostním požadavkům, musely by být stěny budovy kontejnmentu zesíleny. Avšak zesílení stěn by pravděpodobně zmenšilo prostor mezi ocelovou nádobou kontejnmentu a stěnou budovy kontejnmentu.
Společnost odhaduje, že zavedení bezpečnostních opatření pro splnění nových standardů u těchto bloků by vyšlo přibližně na 830 miliard japonských jenů (153,5 miliardy korun).
Ohi 1 a 2 jsou první japonské reaktory s výkonem přes 1000 MWe, které budou vyřazeny z provozu v souvislosti s havárií na Jaderné elektrárně Fukušima Daiči v březnu 2011. V průběhu března 2015 již bylo rozhodnuto o vyřazení z provozu pěti menších reaktorů (Genkai 1, Mihama 1 a 2, Shimane 1, Tsuruga 1), a to kvůli nejisté finanční návratnosti vyžadovaných investic.
<figure id="attachment_46495" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-46495" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/8389262356_4b1e2961b2_k-1024x744.jpg" alt="" width="1024" height="744" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Shimane; Zdroj: Flickr (IAEA)</figcaption></figure>
Po revizi regulací, které vešly v platnost od července 2013, měly všechny reaktory plánovanou dobu provozu 40 let. Její prodloužení může být uděleno pouze jednou po splnění náročných bezpečnostních požadavků a nejvýše na dalších 20 let provozu. Vlastníci výše zmíněných pěti elektráren se po posouzení veškerých potřebných úprav, které požadují nová bezpečnostních opatření, rozhodli o jejich odstavení.
Shikoku Electric Power Company v březnu 2016 oznámila, že neuvažuje o restartu 1. bloku Jaderné elektrárny Ikata. V prosinci minulého roku japonská vláda oficiálně představila své rozhodnutí vyřadit pozastavený prototyp rychlého množivého reaktoru Monju.
Od odstavení všech japonských jaderných elektráren bylo v srpnu 2012 společnosti Kansai uděleno povolení k obnovení provozu novějších bloků jaderné elektrárny Ohi 3 a 4. Přesto došlo k opětovnému odstavení těchto dvou tlakovodních reaktorů o výkonu 1180 MWe kvůli inspekci. Guvernér japonské prefektury Fukui minulý měsíc povolil opětovné spuštění bloků Ohi 3, 4. Provozovatel údajně plánuje obnovit jejich provoz v průběhu roku 2018.

Japonská společnost KEPCO odstaví starší bloky jaderné elektrárny Ohi

Ve středu tohoto týdne zrušil vrchní soud v japonské Hirošimě rozhodnutí soudu nižší instance, které ponechávalo v provozu třetí blok jaderné elektrárny Ikata. Elektrárna tak bude muset být opět nuceně odstavena. Tato rozhodnutí značně komplikuje plány japonské vlády a energetických společností na obnovení japonského jaderného programu.
<a href="http://www.world-nuclear-news.org/RS-High-court-orders-suspension-of-Ikata-3-operation-1312174.html">Jadernou elektrárnu Ikata</a> potkal v roce 2011 podobný osud jako všechny japonské jaderné elektrárny. Třetí blok jaderné elektrárny byl odstaven v rámci pravidelného cyklu odstávek v dubnu roku 2011. V důsledku Fukušimské nehody v témže roce bylo rozhodnuto o tom, že blok nebude uveden zpět do provozu.
Provoz ve třetím bloku elektrárny byl obnoven 12. srpna 2016, plného výkonu bylo dosaženo 22. srpna. Podmínkou obnovení provozu bylo splnění zpřísněných bezpečnostních opatření a udělení licence od japonského Úřadu pro jadernou bezpečnost.
<h2>Provozovatel podcenil možná rizika, varují občané</h2>
Na opětovné zprovoznění elektrárny podali žalobu čtyři občané z města Matsuyama a Hiroshima 11. března minulého roku. Poukazovali na to, že provozovatel při hodnocení možných rizik podcenil možnou sílu zemětřesení v dané lokalitě. 30. března letošního roku byla tato žádost zamítnuta soudem. Soud tak potvrdil rozhodnutí Úřadu pro jadernou bezpečnost.06
Žalobci se nicméně dovolali k vrchnímu soudu, který tuto středu uznal jejich námitky. Ikata 3 musí být z rozhodnutí soudu odstavena nejméně do září příštího roku.
<a href="https://www.japantimes.co.jp/news/2017/12/13/national/crime-legal/hiroshima-high-court-orders-suspension-ikata-nuclear-reactor-ehime-prefecture-revoking-district-court-ruling/#.WjLPPlNrzIU">Společnost Shikoku Electric</a>, provozovatel elektrárny, trvá na tom, že elektrárna splnila všechny bezpečnostní opatření. S rozhodnutím soudu tak pochopitelně nesouhlasí.
Blok je aktuálně v plánované odstávce, znovu uveden do provozu měl být v lednu příštího roku.
Ze 42 japonských jaderných elektráren je v současné době v <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/restartovan-jiz-paty-japonsky-jaderny-blok/">provozu pouze 5</a>. Jejich přehled je pro přehlednost uveden v následující tabulce.
<table id="tablepress-2166" class="tablepress tablepress-id-2166">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Název</th>
<th class="column-2">Instalovaný výkon [MW]</th>
<th class="column-3">Typ</th>
<th class="column-4">Provozovatel</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Sendai 1</td>
<td class="column-2">890</td>
<td class="column-3">PWR</td>
<td class="column-4">Kyushu Electric</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Sendai 2</td>
<td class="column-2">890</td>
<td class="column-3">PWR</td>
<td class="column-4">Kyushu Electric</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Ikata 3</td>
<td class="column-2">890</td>
<td class="column-3">PWR</td>
<td class="column-4">Shikoku Electric</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Takahama 3</td>
<td class="column-2">870</td>
<td class="column-3">PWR</td>
<td class="column-4">Kansai Electric Power Company</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Takahama 4</td>
<td class="column-2">870</td>
<td class="column-3">PWR</td>
<td class="column-4">Kansai Electric Power Company</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Japonské jaderné elektrárny v provozu, zdroj wiki 

Zdroj úvodní fotografie: Newsliner

Soud: Ikata 3 musí být znovu odstavena

Sázka Japonců na unikátní metodu likvidace roztaveného jaderného paliva, kterou se zabývají v českém Centru výzkumu Řež, přináší první pozitivní výsledky. Japonské konsorcium v čele se společností Hitachi-GE si loni v Řeži zadalo smluvní výzkum, jehož cílem je přispět k odstraňování následků havárie ve fukušimské jaderné elektrárně v roce 2011. A čeští vědci během první etapy výzkumu prokázali, že dokáží metodou frakční destilace oddělit uran ze ztuhlé taveniny, která kromě radioaktivních prvků obsahuje také železo a zirkonium z roztavených palivových článků.
Jak v rozhovoru pro web OEnergetice potvrzuje ředitel Centra výzkumu Řež Martin Ruščák, v další etapě bude nutné ověřit, zda je podobným způsobem možné separovat také plutonium.
<blockquote>
„Separace plutonia je náročnější z hlediska potřebných hygienických podmínek, protože plutonium je velmi radiotoxický prvek. Z hlediska využití metody frakční destilace ale nejde o žádnou zásadní kvalitativní změnu oproti separaci uranu,“ říká Martin Ruščák.
</blockquote>
<h2>Jediná šance</h2>
Metoda frakční destilace spočívá v rozdělování chemických látek podle bodu varu zahříváním na teploty, při kterých se jednotlivé složky (frakce) směsi vypařují – v tomto případě ve formě fluoridů po předchozí reakci s fluorem. A vše nasvědčuje tomu, že jde o jedinou možnost, jak odstranit radioaktivní prvky z fukušimského ztuhlého kória – tedy taveniny, která vznikla roztavením jaderného paliva, částí reaktoru, jejich smícháním a následným ztuhnutím.
<blockquote>
„Klasická metoda oddělení látek v kyselinách v tomto případě nefunguje, korium se v nich nerozpustí,“ upozorňuje Jan Uhlíř z Centra výzkumu Řež, který se využitím metody frakční destilace v jaderné energetice zabývá už celá desetiletí.
</blockquote>
<h2>Informace z Three Mile Island</h2>
Na začátku výzkumu poskytli Japonci výzkumníkům v Řeži údaje o tom, jak vypadalo roztavené palivo po jedné z nejznámějších havárií jaderné elektrárny v americkém Three Mile Island v roce 1979.
<blockquote>
„Díky tomu jsme mohli vytvořit podobnou směs, která se pravděpodobně nachází také pod roztavenými fukušimskými reaktory. Tyto informace nám tedy umožnily další testování,“ upřesňuje Jan Uhlíř.
</blockquote>
Japonci měli k těmto informacím přístup díky tradiční spolupráci s Američany. Firma Hitachi například dlouhodobě spolupracuje s velkou americkou korporací GE na vývoji jaderných reaktorů varného typu a výrobě jaderného paliva.
V samotné Fukušimě mezitím pokračoval průzkum, který měl identifikovat ztuhlou taveninu, což se vzhledem k tamní silné radioaktivitě ukázalo jako mimořádně náročné. Jak oznámila společnost Tokyo Electric Power Co., která je provozovatelem fukušimských reaktorů, teprve letos <a href="https://www.sciencealert.com/probe-captures-images-melted-uranium-nuclear-reactor-fukushima-daiichi">v listopadu dokázal robot korium rozpoznat a vyfotit</a>.
Samotná likvidace taveniny a oddělení radioaktivních prvků má přijít na řadu v roce 2021. V té době by se to mělo týkat koria z prvního ze tří havarovaných fukušimských reaktorů.
<figure id="attachment_29374" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Fukushima.jpg"><img class="size-full wp-image-29374" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Fukushima.jpg" alt="Jaderná elektrárna Fukushima" width="725" height="481" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Fukushima</figcaption></figure>
<h2>Unikátní znalosti v Řeži</h2>
To, že se Japonci obrátili právě na českou Řež, souvisí s unikátními zkušenostmi, které vyplývají z historie staré zhruba půlstoletí. Tehdy se Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži pustil do výzkumu chování fluoridů uranu a fluoridů dalších štěpných produktů. V té době ještě samozřejmě nikdo nemohl tušit, jak budou jednou po jedinečných českých znalostech „toužit“ v zemi vycházejícího slunce.
V Řeži od šedesátých let 20. století zkoumali fyzikálně-chemické vlastnosti fluoridů, ale museli například zvládnout i laboratorní přípravu plynného fluoru. Na dovoz této chemikálie do bývalého Československa totiž tehdy platilo západní embargo.
Československo spolupracovalo na metodě frakční destilace se Sovětským svazem. Původně měla sloužit pro přepracování vyhořelého paliva takzvaných rychlých reaktorů. Jak vzpomíná Jan Uhlíř, tato spolupráce skončila po havárii jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986, kdy Sověti „vrhli“ veškeré finance na výzkum, který se týkal zvyšování bezpečnosti jaderných reaktorů typu RBMK.
<h2>Nejen Fukušima</h2>
Proces založený na metodě frakční destilace fluoridů byl – alespoň podle dostupných informací – od konce osmdesátých let experimentálně studován a vyvíjen jedině v České republice. Zřejmě proto Japonci neuspěli, když se o možnosti využití této metody nejdříve zajímali také v Rusku.
Na výzkum někdejšího Ústavu jaderného výzkumu později navázalo právě zmiňované Centrum výzkumu Řež, které patří do dnešní nástupnické skupiny ÚJV Řež. Tento výzkum podpořily ministerstvo průmyslu, Správa úložišť radioaktivních odpadů a Grantová agentura.
Díky půlstoletí starému výzkumu Česko získalo i takové unikátní znalosti fluoridových solí, které bude možné využít také při vývoji technologie solných reaktorů 4. generace – chlazených právě fluoridovými taveninami. „Podobnými znalostmi se kromě Česka mohou pochlubit už jen Spojené státy a Čína,“ říká Martin Ruščák. Připomíná, že Centrum výzkumu Řež spolupracuje na vývoji malých modulárních reaktorů tohoto typu s americkou Oak Ridge National Laboratory. (Více informací <a href="http://oenergetice.cz/rozhovory/martin-ruscak-male-modularni-reaktory-jsou-cesko-velkou-sanci/">zde</a> a <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/martin-ruscak-male-modularni-reaktory-musi-projit-udolim-smrti/">zde</a>.)
<h2>Další spolupráce s Japonci</h2>
Výzkum, který v Řeži realizují pro japonské konsorcium v čele s Hitachi – GE, není jediným příkladem podobné spolupráce českých a japonských výzkumníků. Martin Ruščák upozorňuje, že Centrum výzkumu Řež spolupracovalo na zkoumání vlastností koria také s Tokijským technologickým institutem TITECH.
Šlo o výzkum, při němž v Řeži využili takzvaný studený kelímek – tedy zařízení pro vysokofrekvenční indukční ohřev zaměřený na tavení materiálů. A výzkumníci z Řeže v současnosti jednají i o dalších možnostech spolupráce s Japonci.
Autor je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.