V roce 2019 by měla mít Čína dokončen mobilní plovoucí reaktor pro své oceánské těžební platformy k urychlení těžby ropy, zemního plynu a „hořlavého ledu“. Pentagon ve své zprávě uvádí, že Čína bude využívat plovoucí jaderné reaktory jako energetické zdroje pro ostrovy a pobřežní oblasti v Jihočínském moři.
Náklady na výrobu 1 kWh elektřiny z dieselgenerátoru na moři jsou v současnosti 2 Juany, zatímco při výrobě z plovoucího jaderného reaktoru lze tuto cenu srazit až na 0,9 Juanu. Navíc není nutné zajišťovat citlivý zásobovací palivový řetězec, jako v případě nafty.
<figure id="attachment_54725" style="width: 487px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54725" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Provozovane-male-reaktory.png" alt="" width="487" height="188" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované malé jaderné reaktory; Zdroj: WNA</figcaption></figure>
<ul>
<li>PWR &#8211; Pressurized Water Reactor (Tlakovodní reaktor)</li>
<li>PHWR &#8211; Pressurized Heavy-Water Reactor (Tlakovodní reaktor využívající jako chladivo a moderátor &#8222;těžkou vodu&#8220; &#8211; D2O)</li>
<li>LWGR &#8211; Light Water Graphite Reactor (Tlakovodní reaktor chlazený vodou a moderovaný grafitem)</li>
</ul>
Čína může vybudovat až 20 plovoucích jaderných elektráren pro vojenské základny a těžbu ropy a plynu k využití v Jihočínském moři.
Rusko vypustilo na moře svůj první plovoucí jaderný reaktor v dubnu 2018. Tento typ energetického zdroje hodlají Rusové využívat na Dálném východě a v Arktické oblasti poblíž Čukotky. Předpokládané datum uvedení do plného provozu se očekává v roce 2019. Elektrárna bude zajišťovat zdroj elektrické energie pro přístavní města, ropné plošiny a odsolovací zařízení. Dva plovoucí reaktory by svým výkonem měly poskytnout dostatek elektřiny až pro 200 000 lidí.
<figure id="attachment_54726" style="width: 515px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54726" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Male-reaktory-ve-vystavbe.png" alt="" width="515" height="293" /><figcaption class="wp-caption-text">Budované malé jaderné reaktory; Zdroj: WNA</figcaption></figure>
<ul>
<li>HTR &#8211; High Temperature Reactor (Vysokoteplotní reaktor)</li>
</ul>
Společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) se v roce 2015 spojila s Lloyd’s Register pro zajištění podpory ze strany jaderného regulátora při vývoji své mořské 100MW verze reaktoru ACP-100. Společnost se při vývoji svého projektu v hodnotě 150 miliónů dolarů rovněž spojila s Čínskými loděnicemi a elektrickými stroji.
<figure id="attachment_31128" style="width: 360px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-31128 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Plovouci-jaderna-elektrarna-Sturgis.jpg" alt="" width="360" height="239" /><figcaption class="wp-caption-text">Plovoucí elektrárna Sturgis v roce 1967; Zdroj: Wikipedie</figcaption></figure>
<h2>Životnost 60 let, palivo nízkoobohacený uran</h2>
ACPR-100 a ACPR-50S jsou dva pasivně chlazené jaderné reaktory určené k produkci tepelné energie s životností 60 let. Oba reaktory využívají standardizované typy palivových souborů s obohacením pod 5 % (U235) a délkou palivové kampaně 30 měsíců. ACPR-100 je integrální tlakovodní reaktor (PWR) s tepelným výkonem 450 MWt a nominálním elektrickým výkonem 150 MWe. Aktivní zóna reaktoru obsahuje celkem 69 palivových souborů. Tlaková nádoba reaktoru měří na výšku 17 metrů a v průměru má 4,4 m. Provozní teplota chladiva na výstupu z reaktoru dosahuje 310 °C. Reaktor má fungovat na modulárním principu a spojením několika jednotek by mělo být možné dosáhnout požadovaného výkon.
<figure id="attachment_54731" style="width: 534px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-54731" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Male-reaktory-v-pokrocile-fazi-vyvoje.png" alt="" width="534" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Malé jaderné reaktory v pokročilé fázi vývoje; Zdroj: WNA</figcaption></figure>
<ul>
<li>FNR &#8211; Fast Neutron Reactor (Rychlý reaktor)</li>
<li>MSR &#8211; Molten Salt Reactor (Reaktor založený na roztavených solích)</li>
</ul>
Pobřežní reaktor ACPR50S má konstruovaný tepelný výkon 200 MWe, elektrický výkon 60 MWe a palivová vsázka obsahuje 37 souborů. Primární chladivo o teplotě 310 °C cirkuluje přes 4 chladicí smyčky s parogenerátory. Tlaková nádoba reaktoru má rozměry 7,4 x 2,5 m a je navržena pro umístění na nákladní loď jako plovoucí jaderná elektrárna. Po schválení v rámci 13. pětiletého národního plánu pro inovativní technologie, CGN oznámila výstavbu první plovoucí jaderné elektrárny v loděnicích Bohai v listopadu 2016 se zahájením zkušebního provozu od roku 2019 za účelem zásobování energií a odsolování mořské vody.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Plovoucí jaderné elektrárny jako zdroj energie pro těžební plošiny a vojenské základny? Rusko a Čína mají jasno

První blok jaderné elektrárny Sanmen v čínské provincii Če-ťiang dosáhl poprvé plného výkonu. Světově první reaktor typu AP-1000 byl připojen k síti, do které začal dodávat elektrickou energii.
Sanmen 1 dosáhl 100% výkonu poprvé v úterý 14. 8. 2018 ve 14:10, oznámily to China National Nuclear Corporation a State Nuclear Technology Corporation.
Horké testy elektrárny Sanmen 1, které simulují teplotní a tlakové podmínky, za kterých je reaktor za nominálního stavu provozován, byly dokončeny minulý rok v červnu. Zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru začalo letos 25. dubna. Kritického stavu, tedy souvislé řetězové reakce, reaktor poprvé dosáhl 21. června. O šest dní později došlo k prvnímu roztočení turbíny za pomoci páry vyrobené díky tepelné energii generované v reaktoru.
<figure id="attachment_13454" style="width: 655px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-13454 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Sanmen-AP1000-e1450379975117.jpg" alt="Výstavba čínské elektrárny Sanmen s reaktory AP1000 od Westinghouse. Zdroj: Westinghouse" width="655" height="355" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba čínské elektrárny Sanmen s reaktory AP1000. Zdroj: Westinghouse</figcaption></figure>
Blok prošel postupně sérií testů při různých výkonnostní úrovních, které prověřili správné fungování bezpečnostních systémů, až byl nakonec v úterý vyveden na nominální výkon. Oficiální uvedení reaktoru Sanmen 1 do komerčního provozu je plánováno na konec tohoto roku. Nově postavené jaderné bloky musí obvykle před oficiálním uvedením do komerčního provozu projít nepřetržitým zkušebním provozem na plném výkonu po dobu 168 hodin.
V září 2007 Westinghouse a jeho partner Shaw Group získali povolení k výstavbě 4 reaktorů typu AP-1000 na území Číny (2 bloky na elektrárně Sanmen a další 2 na elektrárně Haiyang v provincii Šan-tung). Výstavba Sanmen 1 začala v dubnu 2009 a první betonáž proběhla na staveništi reaktorového bloku Sanmen 2 v prosinci 2009. Stavba dvou bloků elektrárny Haiyang byla zahájena v září 2009, respektive v červnu 2010.
<figure id="attachment_23180" style="width: 900px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-23180 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/10079-AP1000-Bldgs-labeled.jpg" alt="" width="900" height="472" /><figcaption class="wp-caption-text">Design jaderné elektrárny AP-1000; Zdroj: Westinghouse</figcaption></figure>
Horké funkční testy na Sanmen 2 byly dokončeny letos v lednu. Zavezení jaderného paliva do reaktoru je plánováno v nejbližší době a blok by měl být spuštěn do konce tohoto roku.
Haiyang 1 dosáhl poprvé kritického stavu 8. srpna a i u něj je plánovaný termín spuštění před koncem tohoto roku. Na druhém bloku elektrárny Haiyang byla 8. srpna zahájena zavážka palivových souborů do reaktoru a spuštění bloku se očekává v průběhu příštího roku.
Stavba čtyř reaktorů designu AP-1000 byla také zahájena v USA (po dvou blocích na elektrárnách Vogtle a VC Summer). Minulé léto však byla výstavba VC Summer přerušena a v současnosti se nepočítá s jejím dokončením, o osudu elektrárny Vogtle <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/americka-vogtle-celi-dalsimu-prodrazeni-riziku-ukonceni-projektu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">by mělo být jasno do konce letošního třetího čtvrtletí</a>.

Čínský reaktor AP-1000 dosáhl nominálního výkonu

Výzkumníci úspěšně použili akrylová vlákna k získání uranu z mořské vody v rámci studie v Pacifických severozápadních národních laboratořích (PNNL). Tým tvrdí, že technologie využívá levné materiály a může konkurovat svými náklady obvyklé suchozemské těžbě uranu.
Materiál byl vyvinut společností sídlící v Idahu, která se zabývá ekologickými technologiemi, LCW Supercritical Technologies, s počáteční podporou PNNL spadající pod Úřad pro jadernou energetiku amerického ministerstva energetiky. Uran vyskytující se v mořské vodě je adsorbován na molekuly, které jsou chemicky vázány na povrchu polymerových vláken. Vlastnosti adsorbentu jsou obnovitelné, takže uran může být snadno extrahován do formy tzv. „<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-zpracovani-uranu-cast-1/">žlutého koláče</a>“ a trvanlivý polymer znovu použit.
<figure id="attachment_52645" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-52645" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/20180612093953485-1024x576.jpg" alt="" width="1024" height="576" /><figcaption class="wp-caption-text">Výzkumné pracoviště pro extrakci uranu z mořské vody; Zdroj: PNNL</figcaption></figure>
Tři oddělené měsíční testy byly provedeny za použité mořské vody ze zálivu Sequim, nacházejícím se vedle Námořní vědecké laboratoře PNNL. Mořská voda byla pumpována skrz přibližně 1 kg vláken v podmínkách napodobujících prostředí otevřeného oceánu. Uran byl následně extrahován a vědci získali přibližně 5 gramů uranu.
Výzkumník z PNNL, Gary Gill, popsal úspěch jako významný milník dokazující, že metoda může eventuálně poskytovat komerčně zajímavou alternativu.
Chien Wai, prezident LCW, tvrdí, že adsorpční materiál byl levný a může být vyroben z odpadové příze. Vlákna také mají potenciál pomáhat při sanaci životního prostředí a extrahovat z mořské vody jiné kovy jako například vanadium.
LCW nyní pracuje na budoucích možnostech financování pro demonstrační projekt uranové těžby pod vedením PNNL v Mexickém zálivu. Materiál funguje mnohem lépe v teplejší vodě a účinnost extrakce uranu ve vodách Mexického zálivu se předpokládá 3-5 krát vyšší, takže může vylepšit ekonomické aspekty metody.
<figure id="attachment_47348" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-47348" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Uranovy-koncentrat-1024x681.jpg" alt="Uranový koncentrát, nazývaný také &quot;žlutý koláč&quot; (yellowcake). Zdroj: IAEA" width="1024" height="681" /><figcaption class="wp-caption-text">Uranový koncentrát, nazývaný také &#8222;žlutý koláč&#8220; (yellowcake). Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
Mořská voda přirozeně obsahuje uran v koncentraci přibližně 0,003 ppm (parts per million). Přestože je tato koncentrace velmi nízká, průměrný výskyt uranu v zemské kůře je zhruba 2,7 ppm a v uranové rudě ještě několikrát vyšší, oceány dohromady obsahují přibližně 4 miliardy tun tohoto kovu. Celkové zásoby uranu v povrchových ložiscích na Zemi při nákladech na těžbu do 130 dolarů za kilogram jsou přibližně 3,7 milionu tun, proto oceány mohou být důležitým uranovým zdrojem, v případě že těžba z mořské vody bude ekonomická.
Skupiny vědců v Číně a Japonsku také aktivně pracují na metodách získávání uranu z mořské vody. Pekingský výzkumný institut chemického inženýrství a metalurgie společnosti China National Nuclear Corporation v roce 2017 podepsal dohodu o spolupráci se saúdskoarabským King Abdulaziz City for Science and Technology na výzkumu metod extrakce uranu z mořské vody. Saudská Arábie a Čína v tomto oboru provádí společný výzkum 2 roky.

Pokrok v získávání uranu z mořské vody: Vědci extrahovali první uranový "žlutý koláč"

Blok je v pořadí druhým demonstračním reaktorem designu HPR1000 (Hualong One) budovaným v čínské provincii Fu-ťien. Usazení kopule na kontejnmentovou budovu 6. bloku elektrárny Fu-čching proběhlo včera v 21:21 místního času pomocí 3200 tunového pásového jeřábu. Ocelová kopule měří v průměru 47 metrů, na výšku 23 metrů a váží přibližně 340 tun. Čínská státní energetická společnost CNNC dodala, že tohoto důležitého milníku bylo dosaženo oproti harmonogramu o 10 dní dříve.
Polokoule složená ze 153 smontovaných dílů je hlavní komponentou pro ochranu reaktoru a zamezení úniku radioaktivních látek do životního prostředí v případě vážné havárie.
China Nuclear Industry 23 Construction Company Limited (CNI23) uvedla, že usazení kopule budovy kontejnmentu znamená formální přechod výstavby reaktorového bloku ze stavební fáze do fáze umisťování komponent (blokového vybavení).
<figure id="attachment_45031" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-45031 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/cinsky-jaderny-reaktor-Hualong-1.png" alt="Návrh čínského jaderného reaktoru Hualong 1. Zdroj: CGN" width="725" height="535" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh čínského jaderného reaktoru Hualong One. Zdroj: CGN</figcaption></figure>
V listopadu 2014 společnost CNNC oznámila, že pro nové jaderné bloky s pořadovým číslem 5 a 6 v elektrárně Fu-čching použije poprvé čínský design tlakovodního reaktoru Hualong One. Společnost původně uvažovala o výstavbě reaktorů ACP1000, ale po revizi projektu spolu s reorganizací čínského jaderného průmyslu bylo rozhodnuto o umístění nového reaktorového designu. Čínská národní rada udělila rozhodnutí o výstavbě bloků Fu-čching 5 a 6 v dubnu 2015.
První lití betonu na Fu-čching 5 proběhlo na počátku května 2015 a znamenalo oficiální zahájení výstavby bloku. Stavba 6. bloku začala v prosinci 2015. Kopule pátého bloku byla usazena v květnu 2017. Dokončení obou bloků je plánováno na roky 2019 a 2020.
<blockquote>
„V současnosti vstoupila výstavba 5. reaktorového bloku do fáze konstrukčního vrcholu. Spolu s CNNC jsme úspěšně usadili reaktorovou nádobu, tři parogenerátory a tři hlavní cirkulační čerpadla,&#8220; uvedla CNI23.
</blockquote>
Inspekční a předávací kontrola vestavby reaktorové nádoby Fu-čching 5 proběhla 15. března, oznámilo CNNC.
<figure id="attachment_48703" style="width: 460px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-48703 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/26cina-intenzivne-buduje-vsechny-nizkoemisni-zdroje-u-ni-se-ukaze-jejich-potencial-v-masivnim-meritku-jaderna-elektrarna-fangchenggang.jpeg" alt="Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Jaderná elektrárna Fangchenggang bude mít celkově šest bloků. Jako pátý a šestý se budují nejnovější čínské bloky III+ generace Hualong One. (Zdroj CGN)." width="460" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Fang-čcheng-kang bude mít celkově šest bloků. Jako pátý a šestý se budují nejnovější čínské bloky III+ generace Hualong One. (Zdroj CGN).</figcaption></figure>
„Reaktorová vestavba je klíčovým prvkem jaderného reaktoru. U designu HPR1000 splňujeme nejpřísnější národní i mezinárodní jaderné normy a standardy,“ dodala společnost.
Výstavba dalších dvou reaktorů Hualong One probíhá také na území jaderné elektrárny Fang-čcheng-kang (vlastníkem CGN) v provincii Kuang-si. I u těchto bloků se očekává spuštění v letech 2019 a 2020.
Dva bloky HPR1000 jsou budovány v pákistánské jaderné elektrárně Karáčí. Výstavba bloku Karáčí 2 byla zahájena v roce 2015 a druhého bloku Karáčí 3 o rok později. Jejich komerční spuštění je plánováno na roky 2021 a 2022.
Reaktor HPR1000 byl navržen také pro dostavbu britské JE Bradwell, kde v současnosti probíhá licencování. Britský regulátor (Office for Nuclear Regulation and the Environment Agency) oznámil v listopadu minulého roku zahájení druhé, technologické fáze licenčního programu pro UK HPR1000.
Zdroj úvodní fotografie: CNI23

Druhý reaktor Hualong One elektrárny Fu-čching dostal kopuli kontejnmentu

Třetí a poslední <a href="http://www.world-nuclear-news.org/NN-Steam-generators-in-place-at-Hualong-One-unit-0801184.html">parogenerátor byl instalován na demonstračním reaktoru Hualong One</a>. Parogenerátor byl nainstalován na 5.bloku čínské jaderné elektrárny Fu-čching (Fuqing) v provincii Fu-ťien (Fujian). Zprovoznění bloku se očekává v roce 2019.
Čínská společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila úspěšné usazení třetího parogenerátoru na 5.bloku jaderné elektrárny Fu-čching. Parogenerátor o hmotnosti 365 tun a délce 21 metrů byl nejdříve vyzdvižen do výšky 16,5 metru nad zemí a následně přemístěn do reaktorové místnosti. Pomocí speciálně navrženého zařízení byl uveden do svislé polohy a byl přesně usazen na svoje místo.
<figure id="attachment_46918" style="width: 277px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-46918 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/HPR-1000-steam-generators.jpg" alt="" width="277" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Technologické schéma primárního okruhu jaderného reaktoru HPR-1000 &#8211; parogenerátory (světle modré s černými pruhy), čerpadla (zeleně) a jaderný reaktor (červeně). Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2095809916301515">sciencedirect.com</a></figcaption></figure>
První parogenerátor byl umístěn 10.listopadu. Druhý parogenerátor byl nainstalován 24. prosince a v ten samý den byly zahájeny svařovací práce hlavního potrubí. Parogenerátory použité pro jaderný reaktor HPR1000 jsou domací konstrukce. Jedná se o typ ZH-65, který byl vyvinut v Čínském institutu pro jadernou energii (China Nuclear Power Institute) a vyrabí je společnost Dongfang Electric.
<h3>První čínský reaktor a hned čtyřikrát</h3>
V listopadu 2014 společnost CNNC oznámila, že pátý a šestý blok jaderné elektrárny Fu-čching budou vybudovány s novými čínskými reaktory <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cina-nabizi-svetu-svuj-prvni-jaderny-reaktor/">Hualong One</a> (Hualong-1 nebo HPR1000). Původně měly být použity jaderné reaktory ACP1000, ale plány byly revidovány v souladu s reorganizací čínského jaderného průmyslu. Čínská státní rada schválila výstavbu 5. a 6. bloku v polovině dubna 2015.
Stavba 5.bloku byla zahájena v květnu 2015 a výstavba 6.blok byla zahájena v prosinci 2015. Dokončení se plánuje na rok 2019, respektive v roce 2020.
V současné době <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cina-uspesne-pokracuje-ve-vystavbe-jadernych-reaktoru-domaci-konstrukce/">probíhá výstavba dalších dvou reaktorů HPR1000</a> v jaderné elektrárně Fang-čcheng-kang (Fangchenggang) v provinci Kuang (Guangxi). Jejich provoz má být zahájen v roce 2019 a 2020.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/NN-First-Fuqing-5-steam-generator-installed-1311174.html">World Nuclear News</a>

Demonstrační blok čínského reaktoru Hualong One hlásí úspěšný milník - instalaci posledního parogenerátoru

Francouzská AREVA podepsala v úterý dohodu o výstavbě přepracovatelského závodu na jaderné palivo v Číně za 10 miliard euro. Zakázku ale společnost nemá dosud jistou, neboť dosud nedošlo k podpisu smlouvy. Celý kontrakt je pro oživení francouzského jaderného průmyslu velmi důležitý.
Francouzský jaderný průmysl se od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě roku 2011 celosvětově neúspěšně snaží hledat nové obchodní příležitosti. Zároveň ale trpí na rostoucí konkurenci z oblasti obnovitelných zdrojů a levného zemního plynu.
Areva, která byla v roce 2017 zachráněna státem před bankrotem a čelí již několik let finančním ztrátám, podepsala s Čínou již několik obchodních dohod o partnerství a podobných dokumentů na vybudování přepracovatelského závodu. Zatím ale žádnou dohodu nedokázala dotáhnout k regulérnímu kontraktu.
<figure id="attachment_15587" style="width: 698px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-15587 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Kolony-pro-mísení-plutoniového-a-uranového-prášku-pro-výrobu-paliva.png" alt="" width="698" height="464" /><figcaption class="wp-caption-text">Kolony pro mísení plutoniového a uranového prášku pro výrobu paliva; Zdroj AREVA</figcaption></figure>
Při státní návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně společnost China National Nuclear Corp (CNNC) zopakovala svůj závazek vybudovat přepracovatelský závod. Úředníci uvedli, že cena za převedení technologie zůstává zachována.
„Máme záruku, že k uzavření smlouvy (na výstavbu závodu), která zachrání jaderný průmysl, dojde na jaře. Hodnota kontraktu je 10 miliard euro,“ uvedl ministr financí Bruno Le Maire novinářům v Pekingu.
„Rozhovory s Číňany jsou mimořádně obtížné, protože jejich strategií není napodobit naši technologii, ale zdokonalit ji,“ řekl Bruno Le Maire. Dodal, že Francie „vynaložila značné úsilí“ při stanovení ceny, která by měla posunout jednání kupředu.
Výkonný ředitel společnosti Areva, Philippe Knoche, sdělil, že se blíží dosažení dohody. „Očekávám závěrečné rozhovory a zahájení celého projektu v roce 2018.“
<figure id="attachment_15547" style="width: 699px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-15547" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Kontrola-palivových-proutků-MOX-před-expedicí.png" alt="" width="699" height="460" /><figcaption class="wp-caption-text">Kontrola palivových proutků MOX před expedicí; Zdroj: AREVA</figcaption></figure>
Původním cílem je spuštění přepracovatelského závodu do roku 2030, což znamená, že práce musí být zahájeny nejpozději okolo roku 2020.
Rozhovory ohledně technických aspektů projektu byly dokončeny v červnu 2015. Od té doby bylo podepsáno několik dohod, především v průběhu politických návštěv, ale dosud nedošlo k podpisu žádné smlouvy.
Přepracování uranu zahrnuje proces extrakce plutonia z použitého jaderného paliva pro opětovné použití v dalším palivovém cyklu. Tento proces je ale nákladný a nebezpečný. Většina zemí, včetně Spojených států, Velké Británie a Japonska přepracování použitého jaderného paliva vzdala, nebo od něj ustupuje.
Čínský závod bude kopírovat zařízení společnosti Areva v La Hauge na západě Francie, ovšem s menší produkční kapacitou. Návrh čínského projektu předpokládá schopnost přepracovat 800 tun použitého jaderného paliva ročně, zatímco francouzský podnik v La Hauge dokáže ročně zpracovat až 2700 tun paliva.
Čína také plánuje vybudovat závod na výrobu jaderného paliva typu MOX (Mixed Oxide), po vzoru francouzské továrny Melox umístěné na jihu Franci. V La Hague se odebírá plutonium z použitého uranového paliva pocházejícího z francouzských jaderných elektráren, které v Meloxu smísí s čerstvým uranem, aby vyrobili nový palivový soubor MOX.

Francouzská AREVA podepsala s Čínou pakt o výstavbě zařízení na přepracování jaderného paliva

Memorandum o pochopení (MoP) pro budoucí rozvoj spolupráce v jaderné energetice bylo podepsáno mezi čínskou společnost CNNC (China National Nuclear Corporation) a Brazilskou energetickou Eletrobras, která je dceřinou společností Eletronuclear. Smlouva zahrnuje dokončení 3. bloku JE Angra a případné následující projekty.
K podpisu MoP došlo 1. září předsedou představenstva CNNC Wangem Shoujunen, ředitelem pro zahraniční činnosti Eletrobras, Pedrem Luizem de Oliveirou Jatobá a výkonným ředitelem Electronuclear, Brunem Campos Barrettem. Zástupci společností podepsali memorandum v Pekingu v rámci setkání čínského prezidenta Xi Jinpinga a prezidenta Brazílie, Michela Temera.
Eletrobras uvedl, že MoP vytváří „příležitost k prohloubení oboustranné spolupráce pro mírové využívání jaderné energie, zdůrazňující běžné zájmy v navázání budoucího partnerství pro dokončení Angra 3“.
Eletronuclear poznamenal, že jde již o třetí MoP se společností CNNC. V roce 2015 bylo jedno podepsáno mezi čínskou CNNC a Eletrobras, zaměřené na spolupráci v jaderné oblasti. V prosinci 2016, Eletronuclear podepsal oboustranné Memorandum se společností CNNC o řízení spolupráce při obnovení výstavby Angra 3.
<figure id="attachment_42353" style="width: 460px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-42353" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/CNNC-Eletrobras-September-2017-460-CNNC.jpg" alt="" width="460" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Zářijová schůzka zástupců brazilských a čínských energetických společností; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
<h2>Výstavba jaderného blok Angra 3</h2>
Výstavba jaderného bloku Angra 3 byla původně zahájena v roce 1984. Jednalo se o tlakovodní reaktor dodávaný německou firmou KWU, avšak o dva roky později byla výstavba zastavena. Stalo se tak ve fázi, kdy již 70 % komponent bylo zaplaceno a dopraveno do lokality. Pokračování ve výstavbě bylo schváleno v roce 2007 a průmyslová dohoda o dokončení výstavby bloku byla uzavřena v prosince 2008 se společností Areva.
Dvě brazilská konsorcia uzavřela smlouvy. Jedno pro elektromechanický celek spojený s primárními systémy reaktoru a druhý pro práce na sekundárních celcích. Nicméně kvůli korupční aféře byly oba kontrakty v polovině roku 2015 zrušeny.
V březnu 2017 vláda oznámila, že plánuje do roku 2018 blok Angra 3 prodat. Národní rada pro energetickou politiku v červnu tohoto roku posoudila možnosti obnovení výstavby. Vláda předpokládá, že dostavba zabere celkem 5 let a dokončení bude stát dalších 2.9 miliard dolarů.
Úvodní fotografie: Rozestavěný 3. blok JE Angra; Zdroj: Electronuclear

Brazílie a Čína rozšiřují spolupráci v jaderné energetice

První zavezení jaderného paliva do aktivní zóny se uskutečnilo na 3. bloku čínské jaderné elektrárny Tianwan v provincii Jiangsu. Uvedla to ruská státní společnost Rosatom. Komerční provoz ruského tlakovodního reaktoru VVER-1000 je naplánován na příští rok.
První z celkem 163 palivových souborů byl umístěn do reaktorové nádoby reaktoru VVER-1000 v pátek 18. srpna. Rosatom uvedl, že již byly zavezeny všechny palivové soubory a začaly práce na uvedení reaktoru do provozu. Jaderný blok bude poté vyveden na „minimální kontrolovaný výkon“ a po sérii testů dojde ke zvýšení výkonu a blok začne vyrábět elektrickou energii.
<figure id="attachment_41825" style="width: 460px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-41825" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Tianwan-1-3-460-Rosatom.jpg" alt="" width="460" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné bloky Tianwan 1-3; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Andrej Lebedev, viceprezident projektů v Jižní Asii pro společnost ASE Group, řekl: „fyzikální spuštění bloku bylo zahájeno v souladu s časovým harmonogramem“. Poznamenal také, že společnost předpokládá připojení bloku k elektrické síti koncem roku 2017. Komerční provoz jaderného bloku Tianwan 3 je plánován v průběhu roku 2018.
<figure id="attachment_41826" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-41826" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/8_taes.jpg" alt="" width="500" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Tianwan 3 a 4; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Reaktorové bloky Tianwan 3 a 4 (oba typu VVER-1000 verze AES-91) si objednala čínská státní společnost China National Nuclear Corporation, návrh zhotovila firma Gidropress a dodává je ruský Rosatom. Hlavním dodavatelem jaderné části je AtomStroyExport. První beton 3. bloku byl zalit v prosinci 2012, zatímco výstavba 4. bloku byla zahájena v září 2013.
Dva stejné reaktory VVER-1000 leží hned v sousedství. Jsou jimi bloky Tianwan 1 a 2, které zahájily výrobu již v roce 2007.
Čínské národní shromáždění udělilo 16. prosince 2015 souhlas s výstavbou 5. a 6. bloku. Tentokrát se již bude jednat o čínské reaktory ACPR 1000, každý s elektrickým výkonem 1080 MW. V případě 5. bloku došlo k první betonáži již koncem prosince 2015 a u 6. bloku proběhla první betonáž v září 2016. V prosinci 2020 by dle harmonogramu měl 5. reaktorový blok vstoupit do komerčního provozu. Poslední blok čeká komerční spuštění o 10 měsíců později.
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněna a provozována společností Jiangsu Nuclear Power Corporation. V této firmě si mezi sebou dělí podíl CNNC (50 %), China Power Investment Corporation (30%) a Jiangsu Guoxin Group (20%).

Přípravy čínského reaktoru Tianwan 3 na komerční provoz jdou podle plánu

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/NN-Argentina-and-China-sign-contract-for-two-reactors-1805175.html">Čína má Argentině dodat dva jaderné reaktory</a> &#8211; jeden tlakovodní reaktor na těžkou vodu <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren/">CANDU (PHWR)</a> a druhý tlakovodní reaktor <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cina-uspesne-pokracuje-ve-vystavbe-jadernych-reaktoru-domaci-konstrukce/">Hualong-1 (PWR)</a>. Smlouva byla mezi 19 dohodami podepsanými v Pekingu během setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a argentinského prezidenta Mauricia Macriho.
V listopadu 2015 podepsala Argentina s Čínou smlouvu na výstavbu čtvrtého a pátého jaderného reaktoru &#8211; celkově třetí reaktor CANDU v lokalitě Atucha a tlakovodní reaktor na nespecifikovaném místě. Náklady údajně činily zhruba 15 miliard dolarů (asi 355 miliard korun), přičemž Čína podle toho, co v té době vydala kancelář argentinského prezidenta, měla přispět zhruba 85 % požadovaného financování.
V roce 2016 bylo podepsáno memorandum o porozumění, která potvrzovala, že dohoda uzavřená předchozí vládou tehdejší prezidentky Cristiny Fernandez je stále platná.
V půlce května letošního roku byla podepsána smlouva mezi Nucleoeléctrica Argentina SA (NASA), China National Nuclear Corporation (CNNC) a dceřinou společností CNNC China Zhongyuan Engineering Corporation (CZEC) na dodávku již dříve dohodnutých reaktorů. Smlouvu podepsal prezident NASA Omar Semoloni, předseda představenstva CNNC Wang Šou-ťün a prezidentem CZEC Jang Čchao-tungem.
Podle dohody CNNC a NASA bude zahájena výstavba CANDU-6 PHWR o elektrickém výkonu 700 MWe v roce 2018. Druhý dohodnutý reaktor Hualong-1 o elektrickém výkonu 1000 MWe se začne budovat v roce 2020.
Výstavba jaderného reaktoru CANDU bude v režii argentinské společnosti NASA (projektant, architekt, stavitel a provozovatel nového reaktoru), protože je držitelem práva na technologii.
<h3>Čínský export jaderných technologií pokračuje</h3>
V roce 2012 došlo k rozhodnutí o racionalizaci projektu jaderného reaktoru čínské provenience. Byly spojeny projekty CNNC na ACP1000 a projekt CGN (China General Nuclear Power Group) na ACPR1000. Ze spojení vznikl standardizovaný jaderný reaktor Hualong-1 (HPR1000).
I přes značnou standardizaci nabízí obě společnosti mírně odlišná řešení, ve kterých se projevují původní projekty. Obě společnosti mají i svoje vlastní dodavatelské řetězce.
Hualong International Nuclear Power Technology &#8211; společný podnik mezi CGN a CNNC byl vytvořen na podporu konstrukce reaktoru Hualong-1 na exportních trzích &#8211; byl oficiálně zahájen v březnu 2016.
Pákistánská elektrárna Karachi bude pravděpodobně prvním vývozem jednotek Hualong-1. Projekt Hualong-1 je rovněž podporován pro použití v jaderné elektrárně Bradwell ve Velké Británii.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/NN-Argentina-and-China-sign-contract-for-two-reactors-1805175.html">World Nuclear News</a>

Rychlé zprávy

Argentina a Čína podepsaly smlouvu na dva jaderné reaktory

Čínská společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) má zájem o investici do projektu bulharské jaderné elektrárny Belene. Oznámila to dnes vláda v Sofii. Bulharsko muselo projekt elektrárny na Dunaji v roce 2012 zrušit a vyplatit ruské státní firmě Atomstrojexport odškodné zhruba 600 milionů eur (16,2 miliardy Kč) za objednané zařízení. Nyní plánuje privatizaci projektu. 
 Bulharský premiér Bojko Borisov představitelům čínské státní společnosti řekl, že jaderný projekt může být postaven bez státních záruk nebo povinného kontraktu od státu na dlouhodobý odběr elektřiny z elektrárny. 
<blockquote>
&#8222;Představitelé čínské firmy potvrdili připravenost účastnit se realizace projektu za takových podmínek,&#8220; uvádí se v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
</blockquote>
<figure id="attachement_17661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Satsop-Nuclear-Power-Plant-725x435.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Satsop-Nuclear-Power-Plant-725x435.jpg" alt="Nedokončená jaderná elektrárna Satsop v USA, jejíž prostory momentálně slouží jako průmyslová zóna, autor: Tony Webster" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Vláda premiéra Borisova minulý měsíc rezignovala v reakci na výsledky prezidentských voleb, které vyhrál proruský kandidát podporovaný opozičními socialisty Rumen Radev. O osudu projektu Belene tak bude rozhodovat příští vláda, která se s největší pravděpodobností ujme úřadu po volbách na jaře. 
 Borisovova vláda zrušila projekt elektrárny Belene v hodnotě deseti miliard eur v roce 2012, protože se jí nepodařilo najít zahraničního investora, a také kvůli tlaku z Bruselu a Washingtonu, aby Bulharsko omezilo energetickou závislost na Rusku.
Arbitrážní soud pak rozhodl, že Bulharsko musí zaplatit Atomstrojexportu za vybavení, které si objednalo. Sofia chce nyní přilákat investory, aby zprovoznili alespoň jeden reaktor o výkonu 1000 megawattů, který po zaplacení obdrží od Atomstrojexportu.