Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Evropská Unie

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Nizozemsko podepsalo s Dánskem <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/dutch-do-danish-deal-to-hit-clean-power-target/">dohodu</a>, která mu pomůže splnit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nizozemský národní cíl je dosáhnout 14% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020, nicméně v roce 2018 země měla podíl pouze 7,4 %, nejméně z celé EU. Díky statistickému převodu obnovitelné energie za 100 milionů eur by se Nizozemsko mělo ke splnění cíle alespoň přiblížit. 
V pátek 19. června nizozemský ministr hospodářství a politiky v oblasti klimatu Eric Wiebes a dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen podepsali dohodu, na základě které bude statisticky převedeno 8 TWh dánských přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů Nizozemsku, aby mohlo dosáhnout cíle do roku 2020. Nizozemsko za to Dánsku zaplatí 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliard korun), tedy 12,5 eur za MWh.
Nizozemsko patří mezi státy, které mají největší problémy plnit národní cíle, jež tvoří celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. V lednu 2020 vydal eurostat <a href="https://ec.europa.eu/info/news/share-renewable-energy-eu-180-2020-jan-23_en">tiskovou zprávu</a> s daty pro rok 2018, kdy Nizozemsko bylo na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem obnovitelné energie na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který je stanoven na 14 %.
V minulém týdnu podle Euractivu nizozemská vláda potvrdila, že ani novější projekty v oblasti biomasy, vodní, solární a větrné energetiky nebudou stačit na překonání vysokého rozdílu k dosažení cíle. Proto došlo k podepsání dohody s Dánskem, aby se Nizozemci vyhnuli milionovým pokutám.
<blockquote>„Zjistil jsem, že i přes všechny dodatečné snahy a urychlení rozvoje obnovitelné energie nelze očekávat, že by byl cíl v roce 2020 splněn.“ 
Eric Wiebes, ministry hospodářství a politiky v oblasti klimatu Nizozemska v dopise adresovaném nizozemskému parlamentu</blockquote>
<h2>Stejné možnosti již využilo Lucembursko v roce 2017</h2>
Členské státy mají povoleno těchto převodů dat ke splnění svých cílů na základě směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE. Jako první této možnosti využilo v roce 2017 <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Lucembursko</a>, které zaplatilo Litvě 10 milionů eur (přibližně 267 milionů korun) za zhruba 700 GWh obnovitelné energie. Pokud by 8 TWh, které jsou předmětem nizozemsko-dánské dohody, nestačilo, podle uzavřené dohody Dánsko přislíbilo možnost převést dalších až 8 TWh obnovitelné energie. Nizozemsko musí Dánsko o možnosti statisticky převést další obnovitelnou energii informovat do konce července 2021. Využít může celé nabídky 8 TWh, nebo pouze části.
Podle dat z roku 2018 mělo Dánsko v roce 2018 podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %. Národní cíl této země pro rok 2020 je 30 %.

Obnovitelné zdroje

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Dle odhadu společnosti S&amp;P Global Ratings ze dne 9. června dojde mezi lety 2021 až 2023 k částečnému zotavení cen elektrické energie na evropských burzách v důsledku opětovného nárůstu poptávky a odstavovaní uhelných a jaderných elektráren. Přesto jsou ale odhady přibližně o 20 % níže, než byly v listopadu loňského roku.
Nynější odhady ratingové agentury, které jsou dostupné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060920-only-partial-recovery-for-european-power-prices-in-2021-23?fbclid=iwar0hmoqzqy-kfg3rxdeexdexjxx2gadpflmm0q-hes5df2se5hh_jlihxvo">zde</a>,  jsou níže oproti těm listopadovým, a to navzdory drastickému snížení predikované výroby z jádra ve Francii v horizontu následujících tří let.
Od začátku roku se ceny elektřiny na evropských burzách propadly zejména z důvodu poklesu poptávky, pokles v průměru o 5 až 7 %, zapříčiněného velmi mírnou zimou, opatřeními proti COVID-19, poklesem cen komodit a dále zvýšené nabídce ze strany obnovitelných zdrojů energie.
Zatímco finanční dopad na evropské výrobce energie byl v letošním roce obecně zvládnutelný (své pozice již měli z převážné části zajištěné), další roky mohou být obtíženější. Dle údajů agentury mají výrobci pro rok 2021 prodáno 30 až 50 % své odhadované výroby, což znamená, že stále musejí prodat 50 až 70 %.
Slabší ekonomické vyhlídky a ceny komodit dle agentury ale zatím nenaznačují výrazný nárůst cen elektřiny v druhé polovině roku 2020.
<blockquote>„Pro rok 2021 proto můžeme vidět větší tlak na výdělky výrobců operujících v pásmu základního zatížení, jako jsou jaderné, uhelné nebo vodní elektrárny,“ uvedla agentura.</blockquote>
Do roku 2022 je pak očekáváno výraznější oživení cen, jelikož se očekává nárůst cen emisních povolenek a zemního plynu, a také proto, že se Německo má stát čistým dovozcem energie. Nyní, dle dat agentury, exportuje přibližně 40 TWh.
V dlouhodobější horizontu se pak agentura domnívá, že obnovitelné zdroje energie začnou hrát podstatně větší roli při tvorbě cen. To je také dáno snahou o klimaticky neutrální Evropu do roku 2050 a Zelenou dohodou pro Evropu. Odhodlání dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se nezměnilo ani během pandemie COVID-19.

Komoditní trhy

S&P Global Ratings: Pro roky 2021-23 očekáváme pouze částečné obnovení cen elektřiny

Američtí senátoři oznámili tento týden návrh zákona, kterým budou dále rozšiřovat sankce na projekt Nord Stream II pod záštitou ruského Gazpromu, jelikož by se Evropa v případě dokončení projektu stala, dle jejich názoru, příliš závislá na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti. Jako alternativu navrhuje Trumpova administrativa „plyn svobody.“
Rozšíření <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dpa-senat-usa-schvalil-sankce-kvuli-plynovodu-nord-stream-2">legislativy</a>, která byla v loňském roce <a href="https://oenergetice.cz/plyn/trump-podepsal-zakon-uvalujici-sankce-na-plynovod-nord-stream-2">podepsána</a> prezidentem Trumpem a dávala si za cíl ochranu energetické bezpečnosti v Evropě, zahrnuje uvalení sankcí na společnosti, které se podílí na aktivitách spojených s pokládkou potrubí, nejen tedy na samotném pokládání potrubí, a dále pak na společnosti poskytující upisovací služby, pojištění a další.
Německý ministr Peter Altmaier v minulém týdnu <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/u-s-senators-to-announce-sanctions-bill-on-russias-nord-stream-2-gas-pipeline/">kritizoval</a> Washington za eskalaci hrozby sankcí a označili ji za extrateritoriální a v rozporu s mezinárodním právem.
Aby vešel návrh zákona v platnost, musí být nejprve schválen oběma komorami Kongresu a podepsán prezidentem Trumpem. Dá se ale předpokládat, že se tak stane, jelikož Trumpova administrativa se nechala slyšet, že dodávky amerického LNG představují alternativu k ruskému plynu, přičemž toky plynu do amerických exportních zařízení <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-se-kvuli-koronavirove-pandemii-propadl-vice-nez-tretinu">klesly na 13měsíční minimum</a> z důvodu slabé světové poptávky, což umocňuje tlak na schválení a podpis návrhu.  Zkapalněný zemní plyn pak americká administrativa <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/us-senators-move-to-tighten-sanctions-on-nord-stream-2-and-turkish-stream/">označila</a> za „plyn svobody.“
<h2>Rozkol mezi státy EU</h2>
Mluvčí společnosti Nord Stream II, Jens Mueller, prohlásil, že pokud potrubí nebude dokončeno, tak evropské domácnosti a průmysl zaplatí za plyn o „miliardy více“. Projekt je zvláště ze strany Německa silně podporován, jelikož výroba elektrické energie z plynu má spolu s obnovitelnými zdroji energie nahradit výrobu tamních postupně odstavovaných uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Rozhodnutí o energetické politice Evropské unie by mělo být ponecháno Evropanům,“ pronesl dále Mueller.</blockquote>
Plynovod Nord Stream II má ale své odpůrce také <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">mezi členy EU</a>, v čele s Polskem. Polsko také nedávno <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tranzitni-dohoda-ohledne-ruskeho-plynu-pres-polsko-nebude-prodlouzena">odmítlo prodloužit</a> smlouvu o tranzitu ruského plynu přes své území skrze plynovod Jamal, jelikož smlouva, dle jejich názoru, obsahovala příliš nízké tranzitní poplatky a byla pro Polsko nevýhodná.
<h2>Nejistý termín dokončení</h2>
Aktuálně platné sankce již <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">výrazně zpomalily</a> realizaci projektu Nord Stream II, protože přiměly švýcarsko-nizozemskou společnost Allseas ke stažení svých speciálně upravených lodí pokládajících potrubí.
Gazprom proto vyslal do oblasti vlastní loď Akademik Čerskij, která má dokončit výstavbu zbývajících 160 km. Loď byla začátkem května, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">dle zdrojů agentury Reuters</a>, spatřena v Baltském moři nedaleko přístavu Baltijsk.

Plynárenství

Američtí senátoři navrhují rozšíření sankcí vůči Nord Stream II, jako alternativu nabízí Trumpova administrativa "plyn svobody"

Zemní plyn bude v některých odvětvích hrát důležitou roli při přechodu k energii z obnovitelných zdrojů, upozornil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, a dodal, že již existující infrastruktura by pak mohla zlevnit přechod k vodíku.
Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_20_941">představila v minulých dnech</a> fond oživení ve výši 750 miliard eur, který má členským státům pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí způsobenou nemocí COVID-19. Navzdory principu „do no harm“, který obecně vyloučí podporu projektů využívajících fosilní paliva, <a href="https://audiovisual.ec.europa.eu/en/video/I-191557">upozornil Timmermans</a>, že v případě zemního plynu nemůže být Evropská unie takto striktní.
<blockquote>
„Projektům založeným na fosilních palivech se snažíme co nejvíce vyhnout. Musím ovšem připustit, že v některých odvětvích bude pravděpodobně nutné využívat zemní plyn při přechodu od uhlí k energii z obnovitelných zdrojů,“ prohlásil Timmermans k dotazu ohledně podpory fosilních paliv.
</blockquote>
<figure id="attachment_30342" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-30342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu-512x340.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu.jpg 725w" alt="Výstavba plynovodu" width="512" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba plynovodu. Zdroj: eugal.de</figcaption></figure>
Dosavadní plynová infrastruktura pak může být přizpůsobena tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. To by mohlo výrazně snížit investiční náklady na jeho využití. Evropská unie <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">dlouhodobě považuje</a> vodík za jednu ze svých priorit a předpokládá, že bude tvořit podstatnou část budoucího energetického mixu.
<blockquote>„Čím více zajistíme dvojí využití [existující plynové] infrastruktury, tím levnější bude v budoucnu přechod k zelenému vodíku,“ řekl Timmermans.</blockquote>
Některé země Evropské unie, mezi nimi i Česká republika, již v rámci přípravy fondu oživení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/osm-zemi-eu-vcetne-cr-zada-evropskou-komisi-o-podporu-plynovych-projektu">usilovaly</a>, aby byl zemní plyn zařazen mezi ekologicky čistý zdroj energie. Tím by na podporu dosáhly i projekty výstavby plynové infrastruktury. Plyn je pak předmětem sporů mezi členskými státy dlouhodobě a v rámci jednání o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Zelené dohodě pro Evropu</a>, ke které se fond hlásí, nebyl výslovně zařazen ani mezi čisté ani mezi škodlivé zdroje.

Evropská unie: Zemní plyn bude nezbytný při přechodu k zelené energetice

Podle komisařky EU pro energetiku Kadri Simsonové se má připravovaný strategický dokument týkající se vodíku zaměřit na konkurenceschopnou výrobu a na to, jak by šlo zajistit zvýšení poptávky po vodíku v různých sektorech, včetně těžkého průmyslu a dopravy.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052020-eu-hydrogen-strategy-to-drive-use-in-industry-transport-simson?fbclid=iwar1jzflodwquavef2dau0ysxl52cythjcvk11vdngsvfimoruni_8dd3uto" target="_blank" rel="noopener">Pro energetický výbor Evropského parlamentu Simsonová uvedla</a>, že doufá, že vodík napomůže snížit emise v sektorech, které jsou na dekarbonizaci náročné, čímž by se přispělo k úsilí EU o klimatickou neutralitu do roku 2050.
Dokument se zaměří na využití vodíku novými způsoby, konkurenceschopnou výrobu a na to, jak urychlit výzkum a rozvoj, který by dal průmyslu EU výhodu v globálním měřítku.
<blockquote>„Každý předpovídá skvělou budoucnost pro vodík, dokonce i dnes, kdy představuje méně než 2 % energetického mixu,“ řekla Simsonová. „Ale tahle (skvělá) budoucnost nenastane, pokud nezavedeme dostatečně silná pravidla podpory, ve spolupráci se soukromým sektorem.“</blockquote>
Vodík tak velmi pravděpodobně bude také součástí plánu na obnovu evropského průmyslového sektoru po COVIDu-19, který by měl být brzy vydán.
<h2>Propojení jednotlivých sektorů energetiky</h2>
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že čistý vodík a offshore větrné elektrárny budou hrát zásadní roli mezi technologiemi, do kterých by dle plánu Komise měla EU investovat.
Zelený vodík, který Komise preferuje z dlouhodobého hlediska, vytváří dle jejich názoru vazby na energetický sektor, přičemž upozorňují na výhodu vodíku, a tím je jeho skladovatelnost (energetické úložiště) a dále využití jako vstupní suroviny v průmyslu.
EK plánuje představit vodíkovou strategii EU společně se strategií integrace energetických systémů EU 24. června letošního roku. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">Cílem integrační strategie je propojení jednotlivých sektorů energetiky</a>, dle Simsonové je pak hlavním „elementem“ strategie právě vodík.
Plán Komise zahrnuje také spuštění Clean Hydrogen Alliance, veřejno-soukromé iniciativy, která bude mít za úkol nastartovat produkci a využití čistého vodíku.

Emise CO2

Komisařka EU pro energetiku: Skvělá budoucnost vodíku nenastane, pokud nezavedeme dostatečnou podporu

Velké společnosti, kterým bude ze strany EU poskytnuta pomoc během krize vyvolané onemocněním COVID-19, nebudou muset poskytnuté prostředky investovat do opatření pro zajištění udržitelnosti. A to i navzdory hlasům, které volaly po tom, aby bylo využití finančních prostředků kontrolováno právě i z environmentálního hlediska. 
Dle nově zveřejněných dočasně upravených<a href="https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/sa_covid19_2nd_amendment_temporary_framework_en.pdf" target="_blank" rel="noopener"> pravidel pro státní pomoc</a> budou sice společnosti muset reportovat, jak prostředky využily, podmínkou jejich udělení však nebudou investice do ekologických opatření. Zvláštní pravidla pro státní podporu se budou uplatňovat do konce roku 2020. Komise striktní pravidla rozvolnila v březnu a od té doby schválila státní režimy podpory v hodnotě více než 1,9 bilionu eur.
<h2>Příležitost investovat do energetické transformace nevyužita</h2>
Zástupci environmentálních organizací kroky Evropské komise zkritizovali poté, co nová pravidla představila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Uvítali ale pravidla pro transparentnost užití prostředků. Ze strany Unie totiž sice neexistují podmínky pro užití financí týkající se investic do udržitelnosti, jelikož jde ale o peníze daňových poplatníků, pravidla předepisují reportování toho, jak přesně velké podniky prostředky užily.
Zástupci ekologických organizací uvedli, že tato pravidla pomohou následně přezkoumat to, na jaké účely společnosti prostředky užívají a zda je investují do nových technologií a udržitelných opatření.
<figure id="attachment_34326" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-34326 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg 2174w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-800x532.jpg 800w" alt="Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž v rámci EU. zdroj: www.euractiv.com" width="2174" height="1447" /><figcaption class="wp-caption-text">Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž nové Evropské komise. zdroj: www.euractiv.com</figcaption></figure>
<h2>Podmínění podpory v rukou států</h2>
Jak ale komisařka Vestagerová na tiskové konferenci 10. března uvedla, jednotlivým členským státům EU nic nebrání, aby udílení státní pomoci podmínily právě například nutností investovat do nových technologií. Dle Vestagerové by tohoto měly státy využít. V budoucnu by jim to totiž mohlo pomoci plnit jejich závazky v oblasti energetiky a ochrany klimatu a přechodu na novou digitální agendu.
Této možnosti již využila například Francie. Pomoc společnosti Air France, o které společnost a stát podepsaly společnou dohodu minulý týden, podmínila Francie tím, že aerolinky musí zrušit vnitrostátní lety, které konkurují železnici.

EU: Finanční pomoc podnikům nemusí být podmíněna zelenými investicemi

Ceny elektrické energie, které platí evropské domácnosti, v posledních letech stabilně rostou, přičemž výjimkou ve většině zemí EU, včetně ČR, nebylo ani loňské druhé pololetí. Oproti druhému pololetí roku 2018 ceny elektřiny v průměru vzrostly o více než 1 %. Nejlevnější elektřinu mají domácnosti v Bulharsku a Maďarsku, naopak nejvyšší ceny jsou v Dánsku a Německu.
Po prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny v roce 2018, za kterým stál zejména nárůst cen emisních povolenek, museli evropští odběratelé elektrické energie počítat s tím, že se tato skutečnost následně projeví i na jejich účtech za elektřinu.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589296770.json“}
Podle <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10826603/8-07052020-AP-EN.pdf/2c418ef5-7307-5217-43a6-4bd063bf7f44" target="_blank" rel="noopener">dat evropského statistického úřadu Eurostat</a> dosahovala průměrná cena elektřiny pro domácnosti EU v druhé polovině loňského roku 216 EUR/MWh.
Meziročně tak elektřina v průměru podražila o 1,3 %, což podle úřadu zhruba odpovídá míře inflace v daném období. Stejně jako elektřina v Unii podražil i zemní plyn, a to v průměru o 1,7 %.
<figure id="attachment_83740" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-83740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-512x233.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-768x349.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-725x329.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-800x363.png 800w" alt="Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat" width="1017" height="462" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Navzdory největšímu poklesu je elektřina v Dánsku stále nejdražší</h2>
Přestože v průměru elektřina v EU podražila, v některých zemích se domácnosti mohly těšit z poklesu. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenalo Dánsko, a to o 6,3 %, následované Řeckem (-5,8 %) a Portugalskem (-4,9 %). Naopak nejvíce elektřina podražila v Nizozemsku (+19,6 %), Litva (+14,3 %) a Česku (+11 %).
Přestože cena nejvíce poklesla v Dánsku, právě tamní domácnosti s 292 EUR/MWh platily nejvyšší cenu ze všech domácností EU. Za Dánskem následovalo Německo (287 EUR/MWh) a Belgie (286 EUR/MWh). Naopak nejméně za elektřinu platí domácnosti v Bulharsku (96 EUR/MWh), Maďarsku (110 EUR/MWh) a Litvě (125 EUR/MWh). V ČR domácnosti platily průměrně 177 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83741" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1018px;"><img class="size-full wp-image-83741" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png 1018w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-512x223.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-768x335.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-725x316.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-800x349.png 800w" alt="Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat" width="1018" height="444" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Pro přesnější srovnání cen, které domácnosti platí v jednotlivých zemích, je nicméně nutné zohlednit rozdílnou cenovou úroveň a příjmy. Při přepočtu na standard kupní síly (PPS) se podle Eurostatu mohou z „nejlevnější“ elektřiny těšit domácnosti ve Finsku (144 PPS/MWh), Lucembursku (146 PPS/MWh) a na Maltě (154 PPS/MWh). Naopak nejdražší je elektřina pro domácnosti v Rumunsku (278 PPS/MWh), Německu (268 PPS/MWh) a Španělsku (262 PPS/MWh).