Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-curbs-on-nordlink-to-hit-nordic-exports--statnett/1085522">Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett</a>. 
Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.
Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.
Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.
Nová pravidla EU, která jsou součástí <a href="https://ec.europa.eu/info/news/clean-energy-all-europeans-package-completed-good-consumers-good-growth-and-jobs-and-good-planet-2019-may-22_en">4. energetického balíčku EU</a>, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.
Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.
<blockquote>„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.
„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.
<h2>Problémem je německá přenosová soustava</h2>
Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.
Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.
<blockquote>„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 <a href="http://www.nasdaqomx.com/transactions/markets/commodities/market-prices">se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh</a>, zatímco německý ekvivalent na burze EEX <a href="https://www.eex.com/de/marktdaten/strom/futures/phelix-de-futures">se obchoduje za cca 41 EUR/MWh</a>. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.
<blockquote>„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/omezeni-prenosu-elektriny-nemeckem-danskem-pretrvavaji-i-zasahu-evropske-komise">čelil několik let kritice za opakované blokování importu</a> v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-prinutila-tennet-navysit-prenosovou-kapacitu-nemeckem-danskem">souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu</a>.

Energetika v zahraničí

Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Norský odvolací soud dnes potvrdil dřívější verdikt, který zamítl žalobu ekologických organizací kvůli udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři. Ochránci přírody argumentovali, že takto bude porušeno právo lidí na život ve zdravém prostředí zakotvené v norské ústavě. Informují o tom agentury.
Norské ministerstvo ropného průmyslu licence na těžbu ropy vydalo 13 společnostem v období let 2015 až 2016. Ochránci životního prostředí například z organizace Greenpeace tvrdili, že tím porušilo jak národní zákony, tak mezinárodní právo.
Kromě článku 112 norské ústavy se odvolávali na pařížskou klimatickou dohodu, kterou Norsko podepsalo. První soudní proces prohráli už před dvěma lety. Podle agentury Reuters je tento případ z Norska příkladem širšího trendu, kdy se žalující strana odvolává na základní zákony dané země, aby dosáhla omezení vypouštění emisí.
Právní zástupce vlády připomněl, že otázkou udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři se několikrát zabýval norský parlament a velkou většinou tento krok podpořil. Ekologické organizace po vynesení dnešního rozsudku oznámily, že se odvolají u nejvyššího soudu.

Ropa

Norský odvolací soud povolil těžbu ropy v Barentsově moři

Energetická společnost <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-01-06-climate-ambitions-norway.html">Equinor</a> v tiskové zprávě oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu, na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku. Ve srovnání s rokem 2005 chce do roku 2030 snížit emise o 40 %, do 2040 o 70 % a dosáhnout téměř nulových emisí do roku 2050. 
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/britske-organy-varuji-norsky-equinor-zemni-plyn-neni-nizkouhlikove-palivo">Equinor</a> v tiskovém prohlášení oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku o 40 % do roku 2030, o 70 % do 2040 a téměř na nulu do roku 2050. Tyto cíle jsou srovnávány s objemem emisí v roce 2005, podobně jako u cílů EU ETS.
Předmětem snižování budou emise veškerých skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu. Emise metanu jsou na norském kontinentálním šelfu poměrně nízké, hlavní složkou emisí je tedy CO2.
Podle společnosti tyto ambice posílí její budoucí konkurenceschopnost, společně s podporou rozvoje průmyslu v Norsku.
<blockquote>„Equinor podporuje Pařížskou dohodu a cíl čistých nulových emisí pro společnost. Emise CO2 z těžby jsme již snížili na úroveň odpovídající nejlepším výsledkům v sektoru. Nyní spouštíme bezprecedentní sadu cílů, která povede k podniknutí jasných kroků a dosažení absolutního snížení emisí v Norsku, přičemž cílíme téměř k nulovým emisím v roce 2050. To je v souladu s klimatickými cíli ve společnosti a naší strategií vytvářet vysoké hodnoty s nízkými emisemi,“ uvedl Eldar Saetre, CEO Equinor.</blockquote>
<h2>S těžbou ropy i plynu se i nadále počítá</h2>
Při plnění těchto ambicí Equinor i nadále počítá s provozováním stávajících i nových <a href="https://oenergetice.cz/ropa/bloomberg-tezba-ropy-v-norsku-pristi-rok-vyrazne-vzroste">těžebních polí</a>, s prodlužováním životnosti stávajících ložisek, se zvýšením výtěžnosti ropy i zemního plynu a s efektivnějšími provozy.
První fáze plánu do roku 2030 znamená každoroční snižování emisí skleníkových plynů o více než 5 milionů tun. Tento objem představuje přibližně 10 % celkových ročních emisí Norska. Celkové emise provozovaných ložisek a zařízení Equinoru v roce 2018 byly 13 milionů tun. Snížení emisí o 40 % do 2030 bude realizováno implementací rozsáhlých průmyslových opatření. Mezi tato patří například energetická účinnost, digitalizace a zahájení několika projektů v oblasti elektrifikace na klíčových polích a zařízeních.
<h2>Hledají se ale i další alternativy</h2>
Další snižování emisí bude znamenat dodatečná opatření, další elektrifikační projekty, konsolidaci infrastruktury a využití příležitostí rozvíjet nové technologie a hodnotové řetězce. Equinor očekává, že těžba zemního plynu a ropy v Norsku bude na méně než polovině dnešních hodnot. A to za předpokladu rozvoje dnes definovaných projektů, významných snah zvýšit těžbu v již existujících ložiscích a pokračujícího průzkumu.
Dle svého prohlášení chce Equinor využít svých schopností v oblasti inovace, technologie a rozsáhlých technologických řešení, aby vyvinul nové konkurenceschopné hodnotové řetězce. Momentálně se Equinor zabývá příležitostmi ve <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete">větrné energetice</a> na moři, technologiích <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">zachycování a skladování uhlíku</a> a bezemisním vodíku vyráběném ze zemního plynu.
Úvodní fotografie: Sídlo společnosti Equinor (Autor: Ole Jørgen Bratland/Equinor)

Equinor chce v Norsku do roku 2050 dosáhnout téměř nulových emisí

Norská společnost BKK představila plány na vybudování rozsáhlé offshore síťové infrastruktury v Severním moři, která by umožnila napájení ropných a plynových těžebních polí elektřinou z pevniny. Projekt o hodnotě až 26 miliard norských korun má norskému ropném a plynárenskému průmyslu pomoci snížit jeho uhlíkovou stopu.
Projekt, který by umožnil napájení rozsáhlejšího počtu zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři elektřinou z norských vodních elektráren, by podle společnosti BKK měl přinést snížení emisí CO2 až o 1,4 milionů tun ročně ze současných 14 milionů tun, tedy o přibližně 10 %.
<blockquote>„Elektrifikace by mohla přinést rychlé a značné omezení emisí skleníkových plynů,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-oil-emissions/norway-plans-north-sea-power-grid-to-cut-oil-industrys-emissions-idUSKBN1YG1YV" target="_blank" rel="noopener">uvedl podle agentury Reuters</a> Jannicke Hilland, výkonný ředitel BKK.</blockquote>
V závislosti na budoucí dostupné přenosové kapacitě by projekt podle BKK mohl snížit emise norského těžebního sektoru až o 5 milionů tun ročně, tedy zhruba o třetinu.
V současné době přibližně 80 % emisí norského ropného a plynárenského sektoru pochází ze spalování zemního plynu v plynových turbínách, které zajišťují napájení těžebních plošin.
V první fázi by náklady projektu měly dosáhnout 11 miliard norských korun (bezmála 28 miliard Kč), celkové náklady by poté měly činit 26 miliard norských korun (66 miliard Kč).
Napájení elektrickou energií z pevniny již nyní využívají například nově zprovozněné <a href="https://oenergetice.cz/ropa/obri-norske-ropne-pole-johan-sverdrup-mozna-zahaji-produkci-predstihu-pred-puvodnim-planem/" target="_blank" rel="noopener">obří ropné pole Johan Sverdrup</a> či část plynového pole Troll.

Emise CO2

Norsko chce snížit emise z těžby ropy a plynu zasíťováním Severního moře pro napájení plošin z pevniny

Zástupci Norského kapitálového fondu, jehož hodnota přesahuje 1,1 bilionu dolarů uvedli, že diskutují o tom, zda by měli prodávat podíly ve společnostech, které jsou považované za rizikové pro životního prostředí.
Fond, který investuje příjmy z norské produkce ropy a zemního plynu, má podíly v přibližně 9 000 společnostech ze 72 zemí, což odpovídá 1,4 % všech celosvětově kótovaných akcií.
Jeden z největších investorů na světě se snaží přimět společnosti, aby zveřejňovaly nefinanční údaje, zejména ty, které souvisí s dopadem jejich činnosti na klima.
Od roku 2012 fond provedl 240 divestic právě kvůli rizikům, která vyplývala z chodů společností. Z toho 140 souviselo s rizikem změny klimatu. Ve středu na konferenci Centrální banky o Finanční stabilitě a změně klimatu<a href="https://uk.reuters.com/article/uk-norway-swf-climatechange/norway-wealth-fund-says-climate-change-key-to-risk-based-divestments-idUKKBN1Y1220?fbclid=IwAR0S9OxvdykkOG-eFxKl0jdQDYy_J5eL7QtYc9t77fIlV9srfuGeaL4pJOs" target="_blank" rel="noopener"> uvedl Patrick du Plessis, vedoucí sektoru sledování rizikovsti fondu: „V našich diskusích o odprodeji založeném na riziku velmi dominuje klima.“</a>
Fond také provedl 156 odprodejů kvůli etickým problémům, což může zahrnovat společnosti, které získávají více než 30 % svých příjmů z uhlí, ale také společnosti porušující lidská práva, jako je například využívání dětské práce.
Du Plessis dále uvedl, že cílem fondu není pouze minimalizovat nebo eliminovat riziko změny klimatu, ale také jej správně ocenit ve vztahu k hodnotě aktiva.
Průzkum provedený fondem ukázal, že pouze 17 % společností v portfoliu fondu, nebo 43 % podle čisté hodnoty aktiv, zveřejnilo své údaje o emisích do konce roku 2018.
Du Plessis na konferenci také sdělil agentuře Reuters, že fond tlačí společnosti k větší transparentnosti.
Uvedl, že tým pro správu a řízení fondu pracuje na posouzení toho, do jaké míry společnosti zveřejňují informace o vyprodukovaných emisích oxidu uhličitého a zda je v průběhu času vidět zlepšení v uvádění těchto údajů.

Norský ropný fond klade vyšší důraz na etiku svých investic

Norský státní fond, který investuje příjmy z prodeje ropy, k dnešnímu dni spravuje už rekordních deset bilionů norských korun (25 bilionů Kč). Vyplývá to z jeho dnešního sdělení. Znamená to, že na každého obyvatele pětimilionové země včetně dětí připadá v přepočtu 4,6 milionu českých korun.
Zásluhu na růstu prostředků fondu založeného v roce 1996 pro uchování zisků z těžby ropy i pro budoucí norské generace má růst cen globálních akcií a silné euro a dolar.
&#8222;Když jsme fond zakládali, nikdo si nemyslel, že někdy bude spravovat deset bilionů korun. Měli jsme štěstí, že jsme našli ropu,“ uvedl generální ředitel fondu Yngve Slyngstad. Rekordní hodnotu převýšily prostředky ve fondu uložené poprvé dnes v 10:57 SELČ.
Fond tak dalece překonal počáteční očekávání &#8211; objem v něm obsažených prostředků nyní podle agentury Reuters představuje téměř trojnásobek norského ročního hrubého domácího produktu (HDP). &#8222;Návratnost investic na světových finančních trzích byla tak vysoká, že ji lze přirovnat k tomu, jako bychom znovu objevili ropu,&#8220; dodal Slyngstad.
Fond řídí divize norské centrální banky. Zhruba 70 procent prostředků ukládá do světových akcií a přibližně 28 procent do aktiv s pevným výnosem. Zbytek tvoří investice do nemovitostí.
Centrální banka navrhla koncem srpna přesunout více než sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) z evropských akciových trhů do Spojených států. Pokud bude tato změna schválena, může podle agentury Reuters trvat roky.
Fond se na evropské cenné papíry historicky zaměřoval proto, že z evropských zemí pochází většina norského dovozu. Jeho zástupci zdůrazňují, že za snahou o odklon od Evropy není nedůvěra v její budoucnost, ale pokus stát se méně závislými na jednom regionu.

Norský "ropný" fond spravuje rekordních deset bilionů korun

Norský export plynu do Evropy klesl v srpnu kvůli plánovaným odstávkám na klíčovém ložisku Troll a dalších prvcích plynárenské infrastruktury na tříleté minimum. Kvůli pokračování části odstávek i během září bude pravděpodobně roční hodnota exportu nižší než v předchozích dvou letech.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/090219-oil-gas-conferences-set-tone-for-september" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> bylo v srpnu dodáno z Norska do Evropy 7,13 mld. m3 zemního plynu, což je nejnižší měsíční hodnota od září 2016, kdy bylo dodáno 5,53 mld. m3.
Hlavním důvodem poklesu exportu jsou plánované odstávky na klíčovém ložisku Troll, kde byla během srpna produkční kapacita snížena o 120 mil. m3/den.
Podle Platts ovlivnily srpnové odstávky zejména export zemního plynu do Spojeného království, který spadl na pětileté minimum 1,22 mld. m3. Export do Německa klesl na 1,54 mld. m3, do Nizozemska na 2,07 mld. m3, a do Belgie na 1,06 mld. m3. Dodávky do Francie naopak mírně vzrostly na 1,25 mld. m3.
<h2>Pokles ročních dodávek</h2>
Odstávky by přitom měly částečně pokračovat i během září a hodnota celkového ročního exportu tak bude pravděpodobně nižší než hodnoty z posledních dvou let.
V letošním roce bylo prozatím z Norska do Evropy dodáno 70,7 mld. m3 zemního plynu, což je o 2 mld. m3 méně než za stejné období v roce 2018 a o téměř 4 mld. m3 méně ve srovnání s rokem 2017.
Pro srovnání, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/novy-rekord-dodavkach-ruskeho-plynu-evropy-predstavuje-dle-gazpromu-novou-realitu" target="_blank" rel="noopener">export ruského plynu do Evropy a Turecka dosáhl v loňském roce rekordní hodnoty 183 mld. m3</a> (přepočteno na standardní evropské podmínky).
Pokles dodávek norského plynu do Evropy přichází v období značného poklesu cen plynu v Evropě. Spotová cena zemního plynu v největším evropském obchodním bodě TTF klesla v úterý na pouhých 7,31 EUR/MWh.

Plynárenství

Norský export zemního plynu do Evropy spadl v srpnu na tříleté minimum

Těžba ropy v Norsku v příštím roce díky zahájení těžby na novém poli zaznamená největší růst za několik let. Pro těžbu v Severním moři je to možná jedna z posledních příznivých zpráv, protože na obzoru není žádný nový projekt většího rozsahu a těžba ze starších polí klesá. Bez nového pole bude těžba v Norsku spíše stagnovat, upozornila agentura Bloomberg.
Firma Equinor dostala zelenou k zahájení těžby na poli Johan Sverdrup a první tanker by se měl začít nakládat příští měsíc, tedy o měsíc dříve, než se původně plánovalo. Pole Johan Sverdrup patří mezi pět největších ropných polí na moři objevených v Norsku. V příštím roce toto pole pomůže Norsku k největšímu růstu těžby ropy od 80. let minulého století. To je sice dobrá zpráva pro provozovatele pole i Norsko, těžba ze Severního moře se však na druhé straně potýká s poklesem dodávek ze starších polí, která jsou v provozu od 70. let.
Těžaři v Severním moři mají problém, že zde není žádný jiný projekt budoucí těžby velikosti přibližující se poli Sverdrup. &#8222;Se započtením pole Sverdrup vidíme růst těžby v nejbližší době,&#8220; řekla analytička Rystad Energy Sonya Boodooová. Bez započtení těžby z pole Sverdrup bude ale těžba podle ní stagnovat.
<figure id="attachement_14112" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Valhall-oil-field-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Valhall-oil-field-800x450.jpg" alt="Ropná polšina Valhall" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Největšími těžaři ropy v Severním moři jsou Norsko a Británie. Pole Sverdrup podpoří růst těžby v Norsku, těžba Británie však má v příštím desetiletí klesat kvůli snižování produkce ze starších polí, jako Buzzard, Golden Eagle a Elgin. Největším polem, ze kterého by se mělo v Británii začít těžit, je podle firmy Energy Aspects pole Bentley. Těžba z něj má činit 60.000 barelů denně. To je zlomek velikosti těžby z pole Sverdrup, která má v první fázi dosáhnout 440.000 barelů denně a v dalším desetiletí má dále růst. Poté, co dosáhne těžba z pole Sverdrup vrcholu, by těžba ropy v Norsku měla začít klesat.
Pole Sverdrup objevila firma Lundin Petroelum v roce 2010. Je největším objevem v Severním moři za více než tři desetiletí a třetím největším polem Norska podle rezerv. Očekává se, že těžit se z něj bude v příštích 40 letech.
Provozovatelem pole je firma Equinor a jejími partnery jsou Lundin, Aker BP, Total a norská státní firma Petoro. Do léta 2020 má těžba z pole stoupnout na 440.000 barelů denně a do konce roku 2022 na 660.000 barelů denně, uvedl Equinor.

Bloomberg: Těžba ropy v Norsku příští rok výrazně vzroste

Těžba ropy v obřím norském poli Johan Sverdrup, které je největším novým polem v norském kontinentálním šelfu od 80. let minulého století, může začít v předstihu před původním plánem. První dodávky ropy by tak mohly proběhnout již v říjnu, tedy zhruba měsíc před původně plánovaným listopadovým termínem. Po plném dokončení projektu by z pole měla pocházet čtvrtina veškeré norské ropy.
První dodávky ropy, celkem 11 nákladů, by <a href="https://www.reuters.com/article/us-equinor-crude-north-sea/norways-sverdrup-field-may-start-oil-shipments-ahead-of-plan-equinor-idUSKCN1VK16B" target="_blank" rel="noopener">podle zdroje osloveného agenturou Reuters</a> měly proběhnout již letos v říjnu. Produkce z největšího nového norského ropného pole za poslední více než tři desetiletí by se v říjnu měla pohybovat v průměru na 226 tisících barelech denně.
<blockquote>„Vydali jsme časný plán nakládek pro říjen, který zahrnuje dodávky ze Sverdrupu. Nic by nás nepotěšilo více, než zahájit těžbu před listopadem, nicméně stále primárně očekáváme spuštění v listopadu,“ uvedl Morten Eek, mluvčí společnosti Equinor.</blockquote>
Po plném dokončení první fáze během příštího léta by denní těžba ropy měla dosahovat až 440 tisíc barelů. V plánu je však i druhá fáze, která má těžbu do konce roku 2022 dále značně navýšit.
<h2>Druhá fáze rozšíří těžbu ropy o 50 %</h2>
Druhá fáze, která <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-schvalilo-plan-rozsireni-tezby-obriho-ropneho-pole-johan-sverdrup/" target="_blank" rel="noopener">dostala zelenou od norského ministerstva ropy a energetiky letos v květnu</a>, má být dokončena ve 4. kvartálu roku 2022 a zvýší těžbu z první fáze o 50 % na 660 tisíc barelů denně. Z tohoto pole by tak měla pocházet čtvrtina veškeré ropy z Norska.
Druhá fáze projektu si vyžádá kapitálové výdaje ve výši 41 miliard norských korun (přibližně 108 miliard Kč). Kromě vybudování druhé plošiny pro přepracování ropy bude projekt zahrnovat modifikaci některých zařízení nebo přípravy na přivedení napájení těžebních zařízení elektrickou energií z norské pevniny pomocí <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/">HVDC kabelového vedení</a>.

Obří norské ropné pole Johan Sverdrup možná zahájí produkci v předstihu před původním plánem

<a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/LNG-Upends-Europes-Gas-Market.html?fbclid=IwAR2DMKlqGmhXn6X_0HiX3ACfRMzSShvr6yI2PZEzC_IN6WWmWrrBgY5YvPA">Nízké spotové ceny</a> zkapalněného zemního plynu (LNG), bohatá nabídka a slabší poptávka po zemním plynu v Asii pomohly letos Evropě naplnit její zásobníky zemního plynu na nadprůměrné hodnoty a snížily podíl na trhu se zemním plynem Rusku a Norsku.
Ceny zemního plynu v Evropě na začátku července poklesly na desetileté minimum také poté, co Rusko a USA bojují o svůj podíl na trhu. Díky takto nízkým cenám dosáhly zásobníky zemního plynu v mnoha evropských zemích úrovně naplnění převyšující pětiletý průměr v předstihu před začátkem topné sezóny. Obchodníci přesto i nadále posílají své náklady do Evropy s očekáváním příležitosti v zimní sezóně.
S aktuální situací na trhu vyvstává dle mnohých otázka, kolik evropské zásobníky zemního plynu ještě dokážou pojmout. Podle společnosti Gas Infrastructure Europe byly k 20. srpnu evropské zásobníky naplněny z 89,65 %. Z toho například zásobníky v Rakousku, Belgii, České republice, Dánsku, Francii, Německu a Nizozemsku z více než 90 %.
<h2>Situace ve Španělsku a možný indikátor pro ostatní evropské státy</h2>
V letošním roce bylo překvapením Španělsko, které v důsledku teplot pohybujících se nad normálem, zhoršenou hydro situací a zvýšenou poptávkou po elektrické energii (v důsledku vysokých teplot) importovalo velké množství LNG. A právě v důsledku levných cen nákladů LNG se, dle analytiků Bloombergu, ve Španělsku výrazně projevil přechod od spalování uhlí k plynu.
Příklad Španělska a spotové ceny nákladů LNG by mohly být indikátorem i pro další evropské země i proto, že ceny nákladů projevily rezistenci proti cenovým výkyvům ropného trhu, na rozdíl od dlouhodobých kontraktů skrz plynovody, které jsou z části na ropu navázány.
<h2>Rostoucí podíl LNG na dodávkách zemního plynu do Evropy</h2>
V důsledku množství dodávek LNG přišlo Norsko a Rusko, poprvé nejméně za 4 roky, o svůj podíl na trhu, <a href="https://www.reuters.com/article/us-lng-europe-graphic/equinor-gazprom-lose-european-gas-market-share-as-lng-surges-idUSKCN1V918I">uvedla</a> agentura Reuters s odkazem na data Refinitiv. Mezi říjnem 2018 až srpnem 2019 vzrostl podíl LNG na importovaném zemním plynu do západní s střední Evropy v porovnání s předcházejícím obdobím o 9  %, na aktuálních 14 %. Norsku se snížil podíl z 38 % na 33 %, Rusku z 33 % na 32 %.