Britská metropole objednala dvacítku nových double-deckerů na vodíkový pohon. Autobusy, které budou první svého druhu na světě, začnou vozit cestující již během příštího roku, a to na třech linkách. Londýn je zařadí do své bezemisní flotily čítající 165 vozidel, zejména elektrobusů. Díky kratší době „tankování“ a delšímu dojezdu je využije zejména na delších trasách.
Společnost Transport for London (TfL) <a href="https://tfl.gov.uk/info-for/media/press-releases/2019/may/world-first-hydrogen-double-decker-buses-to-help-tackle-london-s-toxic-air">objednala na počátku května</a> pro britskou metropoli Londýn 20 nových double-decker autobusů na vodíkový pohon, každý za zhruba půl milionu liber (cca 14,5 milionu korun). První vodíkové double-decker autobusy na světe vyrobí společnost Wright v Severním Irsku a  do provozu by se měly dostat během příštího roku.
Londýn v posledních letech bojuje se znečištěným ovzduším. Nízkoemisní a bezemisní vozidla hromadné dopravy v tomto směru mají situaci zlepšit. Vodíkové autobusy budou nasazeny na linky 245, 7 a N7, které za minulý rok přepravily 10 milionů cestujících.
<blockquote>„My všichni máme svou roli v čištění toxického vzduchu v Londýně a vždycky jsem říkal, že TfL by mělo mít vůdčí roli. Investujeme rekordních 85 milionů liber do modernizace našeho autobusového parku a jsem hrdý na to, že Londýn má nyní největší autobusový park s nulovými emisemi v Evropě,“ řekl londýnský starosta, Sadiq Khan.</blockquote>
<h2>Nejčistší autobusová flotila</h2>
Londýn v současné době disponuje celkem 165 bezemisními autobusy a dalších 68 jich má zprovoznit do tohoto léta. Pro srovnání, v celé České republice <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/elektrobusu-jezdi-v-tuzemske-mhd-zatim-pouze-desitky/">je v rámci hromadné dopravy v provozu 45 elektrobusů</a>.
V rámci své strategie se TfL zavázala používat jen ty nejmodernější a nejčistší vozidla do roku 2020, kdy <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/prvni-londynske-plne-elektricke-autobusove-linky-budou-zprovozneny-do-konce-roku/">by v centrální části Londýna měly jezdit jen bezemisní autobusy</a>.
<blockquote> „Londýn má nejčistší autobusovou flotilu v Evropě, ale víme, že je třeba jít dál a rychleji, aby se vyřešilo ohrožení veřejného zdraví způsobené znečištěným vzduchem. Inovace a využití vodíku pro nás znamená flexibilitu při optimalizaci paliva s provozními požadavky sítě,“ uvedla Claire Mann, ředitelka autobusového provozu TfL.</blockquote>
Pro vodíkový pohon nových autobusů se Londýn rozhodl, protože ekologizace dopravy ve městě vyžaduje využití různých čistých zdrojů energie. Vodíkové autobusy totiž mohou uložit více energie/paliva než ekvivalentní elektrobusy, což znamená, že mohou být nasazeny na delší trasy. Pro srovnání, vodík je třeba doplňovat pouze jednou denně po dobu pěti minut, což je mnohem kratší doba než dobíjení u elektrických autobusů s akumulátory.
Zdroj úvodní fotografie: Mike Garnett/Transport for London

Čistá mobilita

Londýn pořizuje na dlouhé linky první vodíkové double-deckery na světě

Více než polovina šéfů světových firem, které se podílejí na výrobě aut, vidí velkou budoucnost ve vodíkových článcích, z nichž se může vyrábět elektřina pro pohon aut. Jde o hlavní trend, který vyplývá z aktuálního průzkumu, řekl dnes na brněnské konferenci o budoucím vývoji autoprůmyslu Jan Linhart z poradenské společnosti KPMG. Průzkum společnost dělá každoročně již 19 let. 
 <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni/'>Vodíkové články</a> jsou jednou z alternativ elektromobility. Auta disponující touto technologií není potřeba dobíjet z externího zdroje a tankování vodíku trvá podobně jako u klasických paliv. 
<blockquote>
&#8222;Za dvě dekády by měly mít různé technologie pohonu zhruba stejné zastoupení a žádná nebude dominantní,&#8220; vyplývá podle Linharta z průzkumu.
</blockquote>
 Zákazník si bude pohon vybírat podle toho, k čemu auto potřebuje a co mu bude vyhovovat. Vývoj nových pohonů a technologií je podle Linharta daný hlavně drastickým tlakem na regulaci emisí. 
<figure id="attachement_11464" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/elektromobil-725x484.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/elektromobil-725x484.jpg" alt="Elektromobil" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Důležitý postřeh z výzkumu také je, že bude klesat tržní podíl výrobců ze západní Evropy, což předpokládá tři čtvrtiny respondentů. 
<blockquote>
&#8222;Nutně to však neznamená pokles výroby v Evropě, ale zvýšení výroby v jiných částech světa. Zřejmé však je, že Evropa už nebude hrát tak důležitou roli,&#8220; uvedl Linhart.
</blockquote>
 Podobně jako v předchozích letech jsou důležitými trendy robotizace a automatizace výroby a vývoj autonomních aut. Naopak zcela mimo trendy se dostalo vylepšování spalovacích motorů. Velkým tématem je také přidaná hodnota automobilek, kterou požadují zákazníci. 
<blockquote>
&#8222;Proto budou klíčovou roli hrát data, která dokážou automobilky získat z provozu prodaných aut,&#8220; uvedl Linhart.
</blockquote>
 Zdeněk Meitner kš

Elektřina

Průzkum: Velké automobilky vidí velký potenciál ve vodíkovém pohonu

<a href="https://www.reuters.com/article/us-toyota-hydrogen/toyota-plans-to-expand-production-shrink-cost-of-hydrogen-fuel-cell-vehicles-idUSKBN1KG0Y0">Toyota zdvojnásobila svoje investice </a>do vozidel s vodíkovými palivovými články (fuel cell vehicle &#8211; FCV) a snaží se vyrobit vozidlo s nízkými náklady pro masový trh. Cílem společnosti je také vytvořit úspory z rozsahu protlačením technologie do autobusů a nákladních vozidel.  Společnost pracuje na další generaci modelu Mirai, která je očekávaná v roce 2020, a doufá, že ukáže konkurenci a expertům, jak se mýlili, když označili plány za komerčně nemožné.
Výrobce Priusu, prvního masově vyráběného, ekologicky šetrného automobilu, říká, že automobily s vodíkovými palivovými články mohou dosáhnout lepší popularity při snížení ceny.
<blockquote>
„Chystáme se přejít z omezené produkce na masovou výrobu, zredukovat množství drahého materiálu jako platina, která je využitá v FCV komponentech, a vytvořit více výkonný a kompaktní systém,“ uvedl Yoshikazu Tanaka, hlavní inženýr vozu Mirai.
</blockquote>
Automobilka plánuje představit ostatní FCV modely, mezi kterými bude SUV, pick up a nákladní vozidlo, začátkem roku 2025. Odmítla se ovšem vyjádřit k budoucím plánům. Automobilka ovšem vytvořila prototypy dodávkového automobilu a nákladního vozidla na základě vozidel od společnosti Tesla.
<blockquote>
„Chystáme se využít tolik částí z existujících osobních vozidel a ostatních modelů v nákladních vozidlech, jak je to jen možné,“ řekl Ikuo Ota, vedoucí obchodního plánu. „Jinak nebude dosaženo výhod masové produkce,“ dodal.
</blockquote>
Toyota také sází na zlepšení dojezdu vozu Mirai z 500 km na 700 až 750 km. Kolem roku 2025 chce společnost dosáhnout na dojezd 1000 km. Společnost začala vyvíjet FCV na začátku 90. let s vidinou, že vozy se stanou klíčem k čisté energetice.
Mirai byl prvním masově vyráběným vodíkovým automobilem. Před vládními podpůrnými mechanizmy byla cena okolo 60 000 dolarů (zhruba 1,3 milionů korun) a v kombinaci s nedostatkem infrastruktury se prodalo celosvětově pouze 6000 vozů.
<h2>Názory a strategie automobilek se liší</h2>
LCM Automotive předpovídá, že v roce 2027 budou FCV tvořit 0,2 % prodeje nových vozidel a elektromobily 11,7 %. Mezinárodní energetická agentura předpovídá, že do roku 2040 bude méně FCV než elektromobilů.
Spousta výrobců včetně Tesly a Nissan vidí elektromobily jako lepší náhradu za spalovací motory. Pouze hrstka výrobců, jako je například Honda a Hyundai, pracují na FCV.
Toyota předpokládá, že se zvýší prodej až více zemí, jako je například Čína, přejdou na technologii palivových článků. Společnost dále vidí výhodu FCV oproti elektromobilům v tom, že nevyžadují vzácné materiály, jako je kobalt, na výrobu baterií.
<div class="mceTemp">
<figure id="attachment_53955" style="width: 1920px" class="wp-caption alignnone"><img class="wp-image-53955 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/toyota-mirai-3.jpg" alt="" width="1920" height="1280" /><figcaption class="wp-caption-text">Náhled pod kapotu Toyoty Mirai. <a href="https://gas2.org/2014/11/20/why-the-hydrogen-fuel-cell-range-advantage-doesnt-matter/">Zdroj obrázku.</a></figcaption></figure>
<h2>V současnosti jsou vozy ručně montované</h2>
V současné době jsou vozy Mirai montovány ručně v továrně Toyota City. Výsledkem je produkce 6,5 aut denně, což je nepatrné číslo v porovnání s průměrnou domácí produkcí Toyoty 13 400 vozů denně.
Toyota však navyšuje výrobníkapacitu v očekávání, že po roce 2020 se bude prodávat okolo 30 000 FCV vozů. Současné číslo prodaných vozů je 3000 vozů. Společnost začala již používat součástky vyrobené pro Mirai v ostatních modelech. Mezi ně patří <a href="https://www.google.com/search?biw=1024&amp;bih=723&amp;tbm=isch&amp;sa=1&amp;ei=ppBhW7WTEozzkwWRwoHwDA&amp;q=sora+fc+bus&amp;oq=sora+fc+bus&amp;gs_l=img.3...4522.4990.0.5622.4.4.0.0.0.0.111.380.2j2.4.0....0...1c.1.64.img..0.1.103...0i8i30k1j0i30k1.0.SC5QpNzk8Dk#imgrc=XtOHqYA7g9HbkM">autobus Sora FC</a>, uvedený na trh v Japonsku v březnu tohoto roku, a nákladní automobily, které jsou testovány v Kalifornii.
<blockquote>
„Bylo by těžké snížit náklady na výrobu, pokud by Toyota vyráběla pouze vůz Mirai,“ uvedl anonymní zdroj. „Snížení nákladu FCV systémů ve větších vozech bude dosaženo masovou výrobou a používáním běžných součástek napříč různými třídami vozů,“ dodal.
</blockquote>
Vysoká cena vozu Mirai je zapříčiněna drahými materiály zahrnujícími platinu, titan a uhlíková vlákna použitými v palivových článcích a v systému skladování vodíku. Inženýři snižují náklady vylepšením platinového katalyzátoru, který je klíčovým komponentem pro sadu palivových článků.
Strategic Analysis zanalyzovala cenu FCV automobilů, včetně Mirai, a odhaduje, že cena na výrobu každé sady palivových článků je 11 000 dolarů (zhruba 240 tisíc Kč).
<blockquote>
„Podařilo se nám snížit množství platiny o 10 % při dosažení stejného výkonu,“ řekl Eri Ichikawa, inženýr palivových článků v Cataler Corp.
 „Důsledným zaměřením na tyto problémy se nám v budoucnu podaří progresivně snížit cenu FCV,“ uvedl Yoshikazu Tanaka.
</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.thedrive.com/tech/15435/despite-electric-car-developments-toyota-sticking-with-hydrogen-fuel-cells">thedrive.com</a>
</div>

Uspějí auta s vodíkovým pohonem? Názory a strategie automobilek se liší

Společnost Alstom ve středu <a href="http://www.alstom.com/press-centre/2018/07/coradia-ilint-hydrogen-train-receives-approval-for-commercial-operation-in-german-railway-networks/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámila</a>, že získala povolení ke komerčnímu provozu svých vlaků pohaněných vodíkovými palivovými články na německých tratích. Dva prototypy vodíkové jednotky Coradia iLint tak mohou zahájit pilotní provoz na trati společnosti EVB v okolí Hamburku. <a href="https://www.euro.cz/byznys/alstom-otestuje-v-cesku-svuj-vodikovy-vlak-1337014" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vodíková jednotka Coradia iLint byla vloni testována také na zkušebním okruhu ve Velimy.</a>
V listopadu 2017 podepsal Alstom kontrakt se spolkovou zemí Dolní Sasko o dodávce a provozu 14 jednotek Coradia iLint na trati mezi Cuxhavenem a Buxtehudem. Oficiální komerční provoz má být dle tohoto kontraktu zahájen v prosinci 2021. První cestující se však ve zkušebním provozu budou moci tímto vlakem, který pohánějí vodíkové palivové články, svézt již koncem tohoto léta. 

Coradia iLint je prvním vlakem na světě určeným pro přepravu osob využívajícím elektřinu vyráběnou ve vodíkových palivových článcích. Jediné odpadní produkty, které tak tato jednotka produkuje, jsou vodní páry a voda. Do budoucna mají být tyto vodíkové jednotky ekologičtější alternativou k dieselovým pohonům využívaných na neelektrifikovaných tratích.
<h2>Vývoj vlaku podpořil i německý stát</h2>
Na vývoji jednotky Coradia iLint se podílely německá a francouzská divize společnosti Alstom. Projekt vodíkového vlaku byl také podpořen částkou 8 milionů eur německým ministerstvem dopravy.
<blockquote>
„Díky vydání povolení od německého drážního úřadu (EBA) se může uskutečnit světová premiéra vlaku pro přepravu osob poháněného vodíkovými palivovými články. Vodíkový vlak je jasným znakem mobility budoucnosti. Vodík je skutečnou nízkoemisní a účinnou náhradou nafty pro železniční dopravu především na vedlejších tratích, jejichž elektrifikace není z ekonomických důvodů možná nebo zatím neproběhala. Vodíkové vlaky jsou čistou a ekologicky šetrnou alternativou, proto podporujeme rozvoj této technologie,“ uvedl Enak Ferlemann z německého ministerstva dopravy.
</blockquote>
 

&nbsp;

Vodíkový pohon proniká i na železnici, první cestující v Německu se dočkají v řádu týdnů (video)

Otázka pohonu budoucnosti je ve světě automobilů nadále číslem jedna. Za hlavní trend šéfové automobilek pokládají rozvoj vodíkových technologií – do roku 2040 by ji podle nich mělo využívat každé čtvrté vozidlo. Šéfové automobilek také očekávají další konsolidaci trhu a přesun hlavního těžiště výroby do Asie. 
Zatímco dnes se v západní Evropě produkuje 15 % všech aut, v roce 2030 to podle tří čtvrtin manažerů bude již méně než 5 %. Vyplývá to z každoročního průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey, ve kterém odpovídají představitelé automobilek z celého světa včetně České republiky.
<blockquote>
„Názory na přesun výroby do Asie mohou znít pro Evropany jako poplašná zpráva. Evropa má však stále část svého osudu ve svých rukou. Nástup automatizace a umělé inteligence může dopady tohoto trendu do značné míry zkorigovat. Na současném rostoucím trhu automobilky zápasí s nedostatkem kapacit, a proto udržují výrobní kapacity i v dražších zemích. S nástupem další krize však výrobci přistoupí k radikálním krokům, přičemž nejvíce postižené budou zastaralé provozy, které nebudou schopné konkurovat novým moderním závodům budovaným především v asijských zemích,“ říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za automobilový sektor.
</blockquote>
<h2>Budoucnost pohonů je pestrobarevná</h2>
Šéfové automobilek předpokládají, že v roce 2040 budou na silnicích rovnoměrně zastoupeny různé druhy pohonů – z 26 % bateriemi poháněné vozy, z 25 % automobily na vodík, 25 % vozů se spalovacím motorem a 24 % hybridů. Stejně jako loni se většina respondentů domnívá, že největší překážkou pro rozvoj bateriových vozů bude chybějící infrastruktura. Bateriové vozy proto neuspějí tak, jak se dnes očekává.
Nejoptimističtější jsou v pohledu na elektromobilitu představitelé čínských firem, kteří se v tomto výrazně odlišují od zbytku světa. Naopak nejpesimističtější jsou představitelé indických firem, což zřejmě souvisí se stavem infrastruktury druhé nejlidnatější země světa.
<figure id="attachment_1852" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-1852 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko-1024x680.jpg" alt="" width="1024" height="680" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Za lídra v oblasti elektromobility představitelé automobilek nadále pokládají BMW, před druhou Teslou. Na třetí místo se dostal čínský výrobce BYD.
<h2>Konsolidace trhu a přesun těžiště výroby do Asie</h2>
74 % šéfů automobilek se domnívá, že v globální produkci automobilů výrazně poroste vliv Asie, především Číny a podíl západní Evropy se naopak postupně sníží pod 5 %. Čínu také většina z nich vnímá jako nejvhodnější zemi pro uvedení nových technologií a inovací na trh, zejména pokud jde o elektromobilitu a mobilitu jako službu.
<blockquote>
„Čínské aglomerace bojují se znečištěním. Tlak na rozvoj elektromobility je proto silný právě v této zemi. Přehlcená města navíc nabízejí prostor pro rozvoj služeb mobility. Čínský trh tak nabízí unikátní příležitosti pro rozvoj obou těchto technologií zároveň,“ říká Jan Linhart a dodává: „Tradiční automobilky se budou potýkat nejen s novou konkurencí na asijských trzích, ale i s konkurencí ze strany velkých ICT společností. Z jejich strany je patrný pokles zájmu o vývoj vlastních aut, o to více si ale budou chtít ukousnout z koláče služeb spojených se službami mobility a konektivitou. Můžeme proto čekat další konsolidaci trhu a zajímavá spojení tradičních a nových hráčů.“
</blockquote>
<h2>Až polovina klasických dealerství do roku 2025 zanikne</h2>
Více než polovina šéfů automobilek se domnívá, že 30–50 % klasických dealerství do roku 2025 zanikne. Jejich názor se opírá o fakt, že roste nabídka koupě automobilů po internetu. S tvrzením, že budoucnost prodeje automobilů je právě v online prodeji, souhlasí bezmála 80 % šéfů automobilek.
<blockquote>
„Proměny automobilového světa dopadnou nejvíce právě na jejich prodejce. Zaprvé se nastupující generace dívá zcela jinak na vlastnictví vozu a deklaruje spíše vůli využívat služeb mobility a sdílených vozů. Druhou výraznou změnou bude sběr dat z připojených automobilů, které si v rukou ponechají automobilky – ty tak budou moci samy velmi dobře predikovat poruchovost a další potřeby vozu a jeho majitele. Tento vztah si budou chtít udržet, kultivovat ho a řídit,“ uzavírá Jan Linhart.
</blockquote>
Ucelené výsledky průzkumu <a href="http://www.kpmg.com/GAES2018" target="_blank" rel="noopener noreferrer">najdete v interaktivní verzi zde</a>.
<h3>O průzkumu</h3>
Devatenáctého ročníku průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey se zúčastnilo 907 respondentek a respondentů z řad vrcholných představitelů automobilového průmyslu. Vybíráni byli tak, aby vzorek zahrnoval nejen tradiční výrobce automobilů, ale také zástupce ICT společností. Třetina respondentů zastupuje evropské společnosti, 15 % reprezentuje čínské společnosti, 13 % pochází se severní Ameriky, 9 % z jižní, 15 % reprezentuje Indii a přilehlé země jihovýchodní Asie, 9 % zbytek Asie včetně Japonska a Jižní Koreje. Tři čtvrtiny společností z průzkumu mají obrat vyšší než miliardu dolarů, polovina pak vyšší než 10 miliard dolarů.
<h3>O KPMG Česká republika</h3>
KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, v současné době má více než 1000 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. Společnost poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Jako součást celosvětové sítě poradenských společností může KPMG Česká republika využít znalosti a zkušenosti více než 197 tisíc odborníků, kteří působí ve 154 státech světa.
Nezávislé členské společnosti sítě KPMG jsou přidružené ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Každá členská společnost celosvětové sítě KPMG je právně samostatná a oddělená jednotka, a tak se označuje.

Průzkum: Budoucnost pohonu automobilů neleží jen v bateriích, šéfové automobilek sázejí i na vodík

České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu, jehož průměrné stáří dosahuje 13 let. Nemalou podporu mají u Čechů i alternativní pohony, kdy by hybridní pohon nyní volilo 15 % Čechů, elektromobil 13 %. Z průzkumu společnosti KPMG dále vyplnynulo, že nejvíce lidí odmítá pohon na bionaftu.
Dle názoru řidičů se v následujících 10 letech nejvíce rozšíří elektromobily a hybridy. Dalšímu rozvoji a masovému využití alternativních pohonů by podle nich nejvíce pomohlo snížení celkové ceny a vyšší hustota čerpacích a nabíjecích stanic. Nabíjením elektromobilu jsou čeští řidiči ochotni v průměru strávit až 46 minut. Výsledky vyplývají ze šetření KPMG Česká republika a agentury FOCUS – Marketing &amp; Social Research mezi 993 českými řidiči, které proběhlo v polovině roku 2017.
„Ve vztahu k alternativním pohonům je určitě pozitivní, že Češi jsou ochotni si připlatit. Současně jsou ale na cenu výrazně citliví, ta by proto měla být pouze mírně vyšší,” říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za automobilový sektor a dodává: „Pokud by cena vozu s alternativním pohonem byla o desetinu vyšší než klasického spalovacího, rozhodlo by se pro něj dokonce celých 32 % řidičů.“
<figure id="attachment_43305" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43305" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-preferovany_pohon.jpg" alt="" width="964" height="679" /><figcaption class="wp-caption-text">Preferovaný typ pohonu mezi dotazovanými řidiči v průzkumu KPMG. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h2>Alespoň jeden z alternativních pohonů je vhodný pro dvě třetiny respondentů</h2>
45 % řidičů označilo elektrický pohon jako vhodný pro jejich potřeby – jako největší minus označují nedostatečnou síť dobíjecích stanic, čtvrtina respondentů předpokládá jejich dotační zvýhodnění.
Typický fanoušek alternativních pohonů najezdil za poslední rok 5–10 tisíc kilometrů (33 %) nebo 20 a více tisíc km (20 %), vlastní vůz s hodnotou mezi 50–200 tisíc korun (52 %) a častěji jde o ženy (58 %) a mladší lidi ve věku 18–34 let (45 %). „Průzkum ukazuje, že značná část fanoušků je mezi uživateli starších vozů. Lze tedy očekávat, že část z nich bude i u vozů s alternativním pohonem čekat na to, až se objeví na trhu s ojetými vozy. Pro výrobce to znamená, že budou muset zaujmout zákazníky, kteří se k vozům s alternativním pohonem staví neutrálně,“ říká Jan Linhart.
<figure id="attachment_43306" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43306" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-vhodnost_typu_pohonu.jpg" alt="" width="964" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro téměř polovinu řidičů by byl elektrický pohon vhodný. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
„Zajímavá je korelace mezi příznivci elektromobilů a alternativních pohonů vůbec a fanoušky carsharingu. Zdá se, že se v Česku zformovala celkem jasně definovaná skupina řidičů. Za fanoušky alternativních pohonů lze označit až 13 % respondentů. Další skupinu respondentů s potenciálem pro pořízení vozu s alternativním pohonem tvoří 34 %,“ říká Jan Linhart.
<h3>Vodíkový pohon</h3>
Vodíkový pohon má podobnou image jako elektromobil. Lidé vnímají jeho šetrnost k životnímu prostředí a mezi největšími nevýhodami zmiňují nedostatečnou síť čerpacích stanic. Na rozdíl od elektromobilů i malou nabídku vozů. Přesto, že vodíkový pohon patří k nejméně známým z alternativních pohonů, pětina lidí si myslí, že se v následujících letech nejvíce rozšíří.
<figure id="attachment_43307" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43307" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-charakteristiky_typu_pohonu.jpg" alt="" width="964" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Každý z typů pohonů nabízí své výhody i nevýhody. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h3>CNG, LPG a LNG</h3>
Nejčastější výtkou na adresu „plynových“ pohonů je nemožnost parkovat vůz v podzemních garážích a často také otázka bezpečnosti. Mezi největšími výhodami pak respondenti zmiňují nízké náklady na provoz, respektive nízkou cenu paliva. 5 % řidičů, kteří plánují v následujících 12 měsících nákup vozu, zvolí vůz s pohonem na LPG. 2 % plánují pořídit automobil s pohonem CNG. LNG pak patří mezi řidiči k takřka neznámým pojmům.
<h2>Aktuální vozový park</h2>
České domácnosti vlastní průměrně 1,55 vozu. V době nákupu automobilu volilo 70 % domácností ojetinu. Průměrné stáří aut v českých domácnostech je 13 let (14,5 roku uvádí statistika Svazu dovozců automobilů) a současná hodnota 70 % z nich je pod 100 000 korun. 66 % z nich má benzinový motor, 31 % naftový a 3 % LPG.
<figure id="attachment_43308" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43308" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/alternativni_pohony-aktualni_vozovy_park.jpg" alt="" width="964" height="681" /><figcaption class="wp-caption-text">V současné době dosahuje podíl alternativních pohonů v českém vozovém parku pouhých 3 %. Zdroj: KPMG</figcaption></figure>
<h3>Nákup vozu</h3>
Nákup vozu v následujících 12 měsících plánuje čtvrtina řidičů, většina z nich (63 %) zvažuje nákup ojetiny, třetina (31 %) plánuje koupi nového vozu. Preferovaný je v 61 % benzinový pohon, ve 28 % naftový spalovací motor, LPG v 5 % případů. 3 % řidičů si plánuje pořídit automobil s hybridním pohonem, 2 % s CNG pohonem a pouze 0,4 % řidičů plánuje pořízení elektromobilu. Polovina těch, kdo plánují nákup vozu, hodlají koupit vůz do 200 tisíc Kč, druhá polovina je ochotna investovat více než 200 tisíc Kč. Jen 8 % dotázaných však hodlá utratit více než 500 tisíc Kč.
Více z výsledků <a href="http://marwick.cz/infografika-alternativni-pohony-kpmg.jpg" target="_blank" rel="noopener noreferrer">naleznete v infografice zde</a>
<h2>O průzkumu</h2>
Průzkum zpracovali společnosti KPMG Česká republika a agentura FOCUS. Průzkum probíhal online formou na reprezentativním vzorku lidí ve věku 18 a více let, kteří mají platný řidičský průkaz, řídí a mají k dispozici osobní či užitkový vůz. Velikost vzorku byla 993 respondentů.
<h3>O KPMG Česká republika</h3>
KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, v současné době má více než 900 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. Společnost poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a práva. Jako součást celosvětové sítě poradenských společností může KPMG Česká republika využít znalosti a zkušenosti více než 174 tisíc odborníků, kteří působí ve 155 státech světa. 
 Nezávislé členské společnosti sítě KPMG jsou přidružené ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Každá členská společnost celosvětové sítě KPMG je právně samostatná a oddělená jednotka a tak se označuje.
Autor úvodní fotografie: Noya Fields @flickr.com

Infografika: 40 % Čechů by při nákupu auta volilo alternativní pohon. Nejdříve ale musí zlevnit

Ministerstvo dopravy plánuje do budoucna zdvojnásobit objem peněz na rozvoj infrastruktury pro provoz vodíkových vozidel. Do roku 2023 tak chce na programy pro vodíkovou infrastrukturu investovat 200 milionů korun. Do roku 2025 by i s přispěním těchto peněz mohlo v Česku vzniknout 12 plnicích stanic pro vodíková vozidla. Na dnešním setkání s novináři v rámci konference věnované vodíkové energetice to uvedl Jan Bezděkovský z oddělení strategie ministerstva dopravy. 
 Jde o peníze, které má resort vyčleněné z evropských zdrojů na projekty týkající se čisté mobility. V rámci této kapitoly může Česko na rozvoj alternativních paliv a dalších prostředků čisté mobility utratit zhruba 1,2 miliardy korun. 
 Průkopníkem vodíkové technologie v dopravě je v Evropě Německo, kde v současnosti funguje 50 plnicích stanic. V Česku, kde se s využitím vodíku pro dopravu teprve začíná, existuje jediná neveřejná vodíková plnicí stanice, která je v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.
Tato stanice byla vybudována v rámci pilotního projektu, je určena pro plnění autobusu a pro případné využití pro osobní automobily je její tlak nedostačující. První veřejné stanice pro majitele vodíkových vozidel by podle Bezděkovského mohly v Česku vzniknout během příštího nebo přespříštího roku. 
<figure id="attachement_17624" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/asdfasf-725x403.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/asdfasf-725x403.jpg" alt="Pininfarina H2Speed ve společnosti závodního Sigma Grand Prix, zdroj: autoblog.de" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ve srovnání s ostatními alternativními palivy tak vodíkový pohon v Česku zaostává. Například veřejných nabíjecích míst pro elektromobily je v Česku přes 300. 
 Vláda dnes projednává Národní akční plán čisté mobility. Plán podpory budování sítí dobíjecích stanic a čerpadel alternativních paliv v objemu až 1,25 miliardy korun má už nyní zhruba půlroční zpoždění. Důvodem je neukončená notifikace EU ohledně veřejné podpory. 
 Záměr počítá s rozdělením 800 a 900 milionů korun na podporu budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, 100 milionů korun na budování stanic CNG, až 100 milionů na stanice <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/'>LNG</a> a 100 až 150 milionů na rozvoj sítě vodíkových plnicích stanic.
Dotační programy měly běžet zhruba dva roky a plánovaná infrastruktura měla být hotová do pěti let.

Úřady a instituce

Ministerstvo dopravy chce zdvojnásobit objem financí na rozvoj vodíkové infrastruktury

Toyota Motor Corp. a čtyři další giganti automobilového průmyslu oznámili plány o spojení s několika společnostmi obchodujícími s ropou a ropnými komoditami včetně Royal Dutch Shell Plc nebo Total SA se společným cílem vytvořit takzvanou &#8222;vodíkovou komisi&#8220;. Společně hodlají investovat kolem 10 miliard eur do vodíkových produktů a výzkumu během příštích pěti let.  
Dohromady se do projektu zapojí 13 společností, cílem komise bude konzultace s tvůrci legislativy a obecně snaha o podporu vodíku a jeho popularizaci jako čistšího zdroje energie. Vyjádření následovalo po lednové konferenci <a href="https://www.weforum.org/events/world-economic-forum-annual-meeting-2017" target="_blank">Světového ekonomického fóra</a>, konaného každoročně v Davosu ve Švýcarsku. Ve svém vystoupení na konferenci prohlásil Ben Van Beurden, generální ředitel Shell, že vodík má v dnešním světě, kde výzkum ohledně výroby a využití energie jde velmi rychle kupředu, obrovský potenciál.
<figure id="attachment_32854" style="width: 586px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-32854" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/12090224624_99a101b591_b-512x341.jpg" alt="12090224624_99a101b591_b" width="586" height="390" /><figcaption class="wp-caption-text">WEF je mezinárodní organizací pořádající každoroční fórum ve švýcarském Davosu, kde se diskutují aktuální ekonomické výzvy a problémy. Zdroj: flickr</figcaption></figure>
<h2>Toyota a její ambiciózní plány</h2>
Vozidla s palivovými články jsou nyní pro Toyotu v popředí zájmu. Za svůj cíl si japonská automobilka vytyčila zbavit svá auta 90 % emisí CO2 do roku 2050. Firma již delší dobu zastává názor, že s větší pravděpodobností bude svou výrobu a výzkum soustředit na palivovo-elektrické hybridy a vozidla s palivovými články, spíše než na striktně elektrická auta, u kterých trvá nabíjení dlouho a dojezdové vzdálenosti nejsou ideální. První varianta by tak pro zákazníky měla být lákavější.
<blockquote>
&#8222;Kromě oblasti dopravy má vodík potenciál podpořit přechod k nízkouhlíkové společnosti i díky jeho možnému využití v dalších průmyslových odvětvích v rámci celého hodnotového řetězce,&#8220; uvedl v úterním prohlášení Takeshi Uchiyamada, jeden z předsedů představenstva společnosti.
</blockquote>
Firmy BMW AG, Honda Motor Co., Hyundai Motor Co. stejně jako například Kawasaki Heavy Industries se k Toyotě ve vodíkové komisi připojí. Z ropných a plynárenských společností to bude Air Liquide SA či Linde AG. Firem, které se zapojí, bude zatím celkově třináct.
Zdroj úvodního obrázku:<a href="https://www.flickr.com/photos/listener42/2681092494/in/photolist-55VioE-dMeW41-btuaLE-2QVdUy-pYHki9-duXNXi-p2QTHX-dM9n6B-avxUSd-dMeVRo-dMeVZw-cecut7-mhZKeQ-dM9mY2-9DZvF5-dMeVP9-cdT9o7-cdTuh7-hBeeyJ-9EGLQ1-dV38dd-gHQHhm-8vjY3x-jQCZ49-nur2ug-ixN1iz-mhYxdM-5Axiq4-dSjbjF-mhYBfp-jxHSJs-mhZFKW-bWuba2-7xyDfm-ciPNPu-mhYwRp-ryXnw9-7xyDEd-iaQKyd-ciNAkY-kEojT1-dMeW6C-dM9nbp-mhZFq7-mhYwsi-dM9naF-dztcto-dM9n82-dZuR3L-rA37km" target="_blank"> flickr</a>

Společnosti ve světě

Toyota a Shell sází na vodík, společně s dalšími společnostmi chtějí investovat 10 mld. eur

Mezinárodní koncern Alstom představil na železničním veletrhu InnoTrans svou první vlakovou soupravu poháněnou palivovými články. Testovací provoz by měl začít do konce letošního roku, první pasažéry v ostrém provozu by poté vlak měl svézt v Německu v prosinci 2017.
I přes rozsáhlou elektrifikaci evropských železnic je stále značná část obsluhována dieselovými lokomotivami, kdy jen v Německu je v současné době provozováno na 4000 dieselových lokomotiv. Země tak hledá cestu k jejich nahrazení a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni/">palivové články</a> jsou jednou z možných alternativ. Německy by se tak již bezy mohl stát první zemí provozující vlaky na vodíkový pohon přepravující pasažéry na delší vzdálenosti.

Vlaková souprava Coradia iLint, jejíž maximální rychlost dosahuje 140 km/h, by měla na jedno natankování urazit 600 až 800 km. Pro svůj pohon vlak využívá vodík uložený v nádržích na střeše vlaku, jehož přeměnou v palivových článcích následně vyrábí elektrickou energii.
Vývoj bezemisního vlaku nové generace poháněného vodíkem společnost zahájila po uzavření dohody s představiteli německých spolkových zemí Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Bádensko-Württembersko a úřadem pro hromadnou dopravu v Hesensku v roce 2014. První vlaky by měly zahájit komerční provoz právě na severu Německa, ve spolkové republice Dolní Sasko.
Zdroj úvodní fotografie: Alstom

Alstom představil svůj první vodíkový vlak, v Německu má vyjet již příští rok

Německo v letech 2018-2021 uvede do provozu celkem padesát vlaků poháněných vodíkovými palivovými články. Pohon na vodík začíná být velmi aktuálním nízkoemisním trendem v oblasti dopravy. Další vlaky podobného typu budou v budoucnu nejspíš jezdit například i v Norsku.
Experti z norské dopravní společnosti Jernbaneverket a výzkumné středisko Sintef pracující při Norské univerzitě vědy a technonolgie v Trondheimu (NTNU) vydali zprávy o budoucnosti nízkoemisní dopravy, která se mimo jiné zabývá tím, jak vyměnit norské naftové vlaky za vodíkové. Řešením může být použití vlaků typu Coradia Nordic, které jezdí například ve Švédsku. Tento typ souprav by mohl být použit jako vzor pro ty nové, vodíkové.
Provozovat vodíkové vlaky je v současnosti dražší než klasické naftové soupravy. S nulovými emisemi se ale mohou stát atraktivními a s větší poptávkou se náklady podstatně sníží. Dle zpráv Sintefu se tyto vlaky také ukazují být lepším řešením než například ty jezdící na bionaftu. Dalším možným východiskem by také mohl být pohon na zemní plyn či baterii kombinovaný s naftou.
<h2>50 vodíkových souprav míří do Německa</h2>
Firma Alstom Transport Norge nyní uzavřela smlouvu o dodávce padesáti souprav poháněných vodíkem využívajících technologii palivových článků. Vlaky budou jezdit ve čtyřech spolkových zemích Německa &#8211; Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Hesensko a Bádensko-Württembersko. Testovací vlak bude uveden do provozu v roce 2018. Ostatní přijdou na řadu do roku 2021.
To, jaká bude budoucnost vlakové dopravy v samotném Norsku, ještě není definitivně rozhodnuto. Dle zástupce Alstomu by vodíkové vlaky mohly dominovat i na norských železnicích již od let 2020-2025.
Zdroj úvodního obrázku: Aftenposten