Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu vázne, přičemž v loňském roce se propadla na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. V letošním roce sice německá vláda očekává mírné zotavení, se žádným zásadním  zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat.
Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu.
V loňském roce se nicméně nové instalace extrémně propadly, a to na pouhý 1 GW instalovaného výkonu. V letošním roce situace vypadá o něco pozitivněji, kdy <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-expects-to-add-13-gw-of-onshore-wind-this-year/1131668" target="_blank" rel="noopener">německá vláda očekává výstavbu nových onshore elektráren o celkovém výkonu 1,3 GW</a>, přesto se jedná o číslo hluboko pod hodnotami z let 2013 až 2017, kdy ročně výkon rostl o 3 až 5 GW.
<blockquote>„Rozvoj nové výstavby a získávání povolení je stále na velmi nízké úrovni, přesto ne tak nízké jako ve stejném období v roce 2019. Pokud počet nových větrných turbín zůstane na podobné úrovni během zbývající části roku, lze očekávat hrubý růst výkonu o přibližně 1300 MW,“ uvedlo podle serveru Montel německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.</blockquote>
<h2>Aukcím dochází dech</h2>
Hlavní příčinou zpomalení německého onshore větrného průmyslu jsou slabé výsledky aukcí, kterým vzhledem k obtížnému získávání povolení pro nové elektrárny chybí projekty. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">V loňském roce se tak v 6 samostatných aukcích  vysoutěžilo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW</a>, tedy polovina. Jedna z aukcí se přitom nezaplnila ani z třetiny.
Situace není o mnoho lepší ani v letošním roce, kdy <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">trend nedostatku projektů přetrvává</a>. Během prvních tří kol se vysoutěžilo 1138 MW výkonu, celkový objem aukcí přitom činil 2025 MW.
<h2>Výstavba se má přesunout na moře</h2>
S problematickou výstavbou nových větrných elektráren na souši se Německo plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. V nadcházejících dvou desetiletích by tak u německého pobřeží měla vyrůst řada nových větrných parků, přičemž k roku 2040 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040" target="_blank" rel="noopener">země cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.

Obnovitelné zdroje

Výkon větrných elektráren v Německu roste pomalu i letos, zlepšení na obzoru zatím není

Německý stimulační balíček představený na začátku června musí projít posouzením dopadu na klima, aby bylo zajištěno, zda je v souladu se střednědobými a dlouhodobými klimatickými cíli Německa. <a href="https://media.pt-dlr.de/wpks_ot/WPKS-Corona-Konjunktur.pdf">Uvedl to ve svém prohlášení</a> Řídící výbor německé vědecké platformy pro ochranu klimatu (WPKS).
Německá vláda se na začátku června rozhodla restartovat největší evropskou ekonomiku <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">pomocí stimulačního balíčku</a>, v rámci kterého podpoří německou ekonomiku v následujících dvou letech 130 miliardami eur a který obsahuje kroky k dalšímu prohloubení energetické transformace.
<blockquote>„Vládní a soukromé investice, které plynou ze stimulačního balíčku, ovlivňují nejen krátkodobý ekonomický rozvoj, ale také střednědobé a dlouhodobé dosažení německých klimatických cílů. Pouze pokud jsou dnešní opatření slučitelná s těmito cíli, přispějí udržitelně k hospodářskému oživení. Je proto nezbytné, aby balíček ekonomických pobídek podporoval ambiciózní politiku ochrany klimatu,“ uvádí prohlášení.</blockquote>
Nezávislý poradní orgán WPSK, ve kterém spolupracuje několik výzkumných institucí a který byl zřízen s cílem doprovázet dlouhodobou klimatickou strategii vlády, provedl předběžné hodnocení stimulačního balíčku. Na základě tohoto hodnocení WPSK varoval, že investice ze stimulačního balíčku mohou být v rozporu s dlouhodobými cíli Německa v oblasti klimatu kvůli chybné struktuře pobídek. Uvítal však skutečnost, že balíček považuje opatření v oblasti klimatu za klíčový cíl, zejména prostřednictvím investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje, a to i přes časový tlak.
Celkově však WPSK uvedl, že vláda by měla udělat více pro přizpůsobení regulačního rámce na ceny energie a CO₂. Vědci požadují komplexní reformu vnitrostátních daní a poplatků za energii, jakož i evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS).
WPSK tvrdí, že vláda by měla „důrazně tlačit“ na zavedení minimální ceny emisí v systému EU ETS, aby zmírnila negativní dopad poklesu ceny povolenek v důsledku pandemie. Mezitím se však cena evropských emisních povolenek (EUA) po propadu z poloviny března na cca 18 eur za tunu ekvivalentu CO2 v pondělí <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-klesly-jednanich-cili-oze-eu-mesicni-minima">přehoupla přes 30 eur/t</a>, a dosáhla tak svého 14letého maxima.
<blockquote>„Spolu s klimatickým akčním programem do roku 2030 je balíček ekonomických pobídek nejdůležitějším souborem opatření z hlediska politiky v oblasti klimatu pro toto legislativní období, a proto spadá pod kontrolní mandát, který vláda dala WPKS,“ uvedla spolupředsedkyně výboru Sabine Schlackeová. Dodala, že by měla být provedena rychlá kontrola právních předpisů, o nichž se diskutuje v parlamentu, z pohledu jejich vlivu na klimatické cíle, a poté by mělo být provedeno ex-ante hodnocení dopadu jednotlivých opatření, jako jsou půjčky nebo jiná finanční podpora, které by měla iniciovat vláda.</blockquote>

Životní prostředí

Opatření německého stimulačního balíčku musí být posouzena z pohledu jejich dopadů na klima, uvádí vládní poradci

S částečným zotavením poptávky po elektrické energii, která v Evropě značně poklesla v souvislosti s koronavirovou pandemií, ceny elektrické energie na spotovém trhu stoupají. Průměrná cena na německém trhu tak v červnu meziměsíčně vzrostla o bezmála polovinu, tamní obnovitelné zdroje by na ni však stále nedosáhly.
Evropa se postupně vzpamatovává z první vlny koronavirové pandemie, což má vzhledem k zotavování poptávky po elektřině vliv na její cenu, která stoupá. Poté, co z lednových zhruba 35 EUR/MWh průměrná cena na německém spotovém trhu klesla během dubna a května až na přibližně 17 EUR/MWh, červen přinesl poměrně slušný růst.
Zatímco v květnu se elektřina na německém denním trhu obchodovala průměrně za 17,6 EUR/MWh, v červnu průměrná cena vystoupala o bezmála polovinu na 26,18 EUR/MWh.
Na německém trhu by si v červnu polepšili i provozovatelé obnovitelných zdrojů, u kterých by vážený průměr cen, které by si na trhu zajistili, vzrostl ještě výrazně více. Solární a větrné elektrárny si vzhledem ke svému vlivu na spotový trh nedokáží vždy zajistit stejnou průměrnou cenu, jako je na trhu.
V období vysoké výroby snižují obnovitelné zdroje cenu na spotovém trhu, přičemž klesá i vážený průměr výsledné dosažené ceny, jelikož do období nižších cen je soustředěna značná část jejich celkové výroby.
<figure id="attachment_85661" class="wp-caption aligncenter" style="width: 876px;"><img class="size-full wp-image-85661" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png 876w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-512x325.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-768x487.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-725x460.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-800x508.png 800w" alt="Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020" width="876" height="556" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020</figcaption></figure>
Nejhorším měsícem byl z pohledu průměrné dosažené ceny duben, kdy se setkala nízká poptávka s relativně vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů. Zatímco průměrná cena na denním trhu v Německu dosáhla zhruba 17,1 EUR/MWh, solární a větrné elektrárny <a href="https://www.netztransparenz.de/EEG/Marktpraemie/Marktwerte" target="_blank" rel="noopener">by si zajistily ještě výrazně nižší ceny</a>. Zatímco offshore větrné elektrárny by v průměru prodávaly za 11,3 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině pouze za 9,4 EUR/MWh. Nejnižší průměrné ceny by dosáhly solární elektrárny, a to 8,9 EUR/MWh.
V červnu se již situace nicméně zlepšila, kdy průměrná cena elektřiny na německém spotu vzrostla na 26,2 EUR/MWh. K této ceně se přiblížily i větrné a solární elektrárny. Nejlépe by si na trhu vedly solární elektrárny s průměrnou cenou 24,7 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině i moři by svou výrobu prodávaly v průměru za 22 EUR/MWh.

Cena elektřiny na německém spotu v červnu vzrostla, obnovitelné zdroje by na ni stále nedosáhly

Registrace nových automobilů v Německu klesly v první polovině letošního roku o 35 % na 1,21 milionu automobilů <a href="https://www.vda.de/de/presse/Pressemeldungen/200703-VDA-erwartet-f-r-2020-rund-ein-Viertel-weniger-Pkw-Verk-ufe-in-Deutschland-und-Europa.html">a podle Německé asociace automobilového průmyslu (VDA) dosáhly nejnižší úrovně</a> od sjednocení Německa před 30 lety. Za to registrace elektromobilů a plug-in hybridů rostou, v první polovině letošního roku vzrostly meziročně o 90 %.
Německo zaznamenalo v první polovině letošního roku významný propad registrací nových automobilů. Očekává se, že i celý rok 2020 bude z tohoto pohledu kvůli koronavirové krizi za 30 let nejslabší.
<blockquote>„Zažíváme obrovský propad, který je výrazně větší než ve finanční krizi. Očekáváme, že v roce 2020 bude v Německu zaregistrováno 2,8 milionu nových vozů – pokles o více než 20 % ve srovnání s předchozím rokem,“ uvedl Reinhard Zirpel, prezident Asociace mezinárodních výrobců motorových vozidel (VDIK).</blockquote>
Předpokládaná registrace 2,8 milionu automobilů v roce 2020 by meziročně představovala 23% propad. Naposledy bylo v Německu zaregistrováno podobné množství nových vozů v roce 1989. Propad za první polovinu roku je však výrazně vyšší, 40 %. Předpoklad tak počítá se silným oživením ve druhé polovině roku, pokud by k němu nedošlo, bude výsledek celého roku pod zmiňovanými 23 %.
<figure id="attachment_85582" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020.png"><img class="size-full wp-image-85582" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/shares-new-car-registrations-germany-vehicle-type-2015-june-2020-800x565.png 800w" alt="" width="1200" height="848" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Registrace nových vozidel v Německu. Zdroj: Clean Energy Wire</figcaption></figure>
<h2>Nárůst v prodejích elektrických vozidel</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-55796" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285-512x201.jpg 512w" alt="" width="725" height="285" /></a>
Naopak poptávka po elektrických vozidlech významně vzrostla. VDIK uvádí v první polovině roku více než 90 000 nově registrovaných elektrických vozidel, což je meziroční nárůst o přibližně 90 %. Patří k nim více než 43 000 automobilů s čistě elektrickým pohonem (nárůst o 40 %) a 47 000 plug-in hybridů (nárůst o 190 %).
A to v době, kdy ještě nezačalo platit navýšení příspěvku na jejich pořízení, které je součástí tzv. stimulačního balíčku na oživení ekonomiky po koronavirové krizi. Od 1.7. byl pro elektromobily s pořizovací cenou do 40 tis. eur stávající příspěvek státu navýšen ze 3 000 eur na 6 000 eur. Dotace 3 000 eur od výrobce zůstává nezměněna, celkový příspěvek tak nyní činí 9 000 eur. Pro automobily s cenou mezi 40 a 65 tis. eur byl celkový příspěvek navýšen z 5 000 na 7 500 eur.
Nákup plug-in hybridů je nyní podpořen částkou 6 750 eur, namísto 4 000 eur, při pořizovací ceně do 40 tis. eur a 5 625 eur namísto 3 750 eur v případě pořizovací ceny mezi 40 a 65 tis. eur. Navýšení prémií bude platit do konce roku 2021.
Podle vlády bude toto opatření stát 2,3 miliardy eur a dalších 2,5 miliardy eur má být vynaloženo na podporu výstavby nabíjecí infrastruktury a rozvoje výroby baterií. Dále by měla být podpořena obnova vozových parků společností.

Elektromobilita

V Německu bylo letos registrováno nejméně automobilů za 35 let. Prodeje elektrických vozidel se naopak zdvojnásobily

Německý síťový regulátor <a href="https://www.netzausbau.de/SharedDocs/Downloads/DE/2035/SR/Szenariorahmen_2035_Genehmigung.pdf?__blob=publicationFile">stanovil scénáře</a>, podle kterých bude plánován rozvoj německé přenosové soustavy do roku 2035. Očekávání provozovatelů přenosových soustav, například pokud jde o nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, byla regulátorem snížena. Dle environmentálních aktivistů jsou tyto předpoklady podhodnocené a nevedly by ke splnění závazků <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">Pařížské klimatické dohody</a>.
Německý síťový regulátor (Bundesnetzagentur – BNetzA) minulý týden zveřejnil dokument se scénáři, které tvoří základ pro budoucí plánování rozvoje přenosové soustavy. Využil přitom konzervativní předpoklady rozvoje obnovitelných zdrojů, elektromobility a celkové spotřeby energie.
<blockquote>„Síťový regulátor snížil návrhy provozovatelů přenosových soustav, pokud jde o předpoklady týkající se rozšíření obnovitelných energií,“ <a href="https://background.tagesspiegel.de/energie-klima/ambitionslose-stromnetzplanung">uvádí Jakob Schlandt z německého Tagesspiegel</a>.</blockquote>
David Ritter z Institutu pro aplikovanou ekologii (Öko-Institut) uvedl, že scénář „není dostatečně ambiciózní, aby odrážel energetickou politiku, která je v souladu s dosahováním pařížských cílů v oblasti klimatu a z toho pramenících evropských a národních cílů snižováním emisí“.
BNetzA po roce 2035 nepředpokládá provoz uhelných elektráren, což je progresivní výklad <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038">plánovaného odklonu od uhlí</a>, oproti provozovatelům přenosové soustavy (PPS) vidí také mnohem vyšší potřebu instalovaného výkonu v plynových elektrárnách.
Jedním z hlavních bodů scénářů je tzv. „síťově orientovaný“ rozvoj výrobních a spotřebních zařízení. To znamená rozvoj např. větrných elektráren nebo Power-to-Gas zařízení v oblastech, které zohledňují potřeby soustavy. S ohledem na potřeby sítě má být např. řízeno i nabíjení elektromobilů.
<h2>Na základě scénářů bude vytvořen plán rozvoje soustavy pro roky 2021-2035</h2>
<blockquote>„Rámcové scénáře jsou počátečním signálem pro nadcházející plán rozvoje přenosové soustavy. Zaměřujeme se zejména na postupné vyřazování uhlí. Dalším tématem je propojování odvětví, například využití elektřiny pro výrobu tepla v průmyslu, přeměna elektřiny na vodík a elektromobilita. Při plánování energetické sítě se vždy berou v úvahu současné cíle energetické politiky spolkové vlády. Provozovatelé přenosových soustav jsou nyní povinni na základě těchto nových předpokladů určit a navrhnout konkrétní projekty rozšíření sítě,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200626_Szenariorahmen2021-2035.html">vysvětluje Jochen Homann</a>, prezident BNetzA.</blockquote>
Rozšíření německé přenosové soustavy je jednou z největších současných výzev transformace německé energetiky a rámcové scénáře jsou základem pro plán rozvoje sítě. Na jeho základě němečtí provozovatelé přenosové soustavy vytvoří do konce letošního roku první návrh plánu rozvoje soustavy pro roky 2021-2030, který navrhne konkrétní projekty rozvoje sítě. Druhý návrh má potom být zhotoven do 26. dubna 2021.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Scénáře pro rozvoj německé přenosové soustavy podle mnohých podhodnocují rozvoj OZE

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur, které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni miliardami eur za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.
Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.
Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.
Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. &#8222;Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci,&#8220; poznamenal. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.
Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.
Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. &#8222;Uhelná kancléřka&#8220; Angela Merkelová tímto &#8222;škodlivým zákonem&#8220; ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.
Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis &#8222;Německému lidu&#8220; pověsili transparent se sloganem &#8222;Budoucnost bez energie z uhlí&#8220;.
Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.
Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.

Německý Spolkový sněm schválil odklon od uhelné energetiky do roku 2038

Německá vládní koalice se dohodla na zvýšení kompenzací pro černouhelné elektrárny v rámci zákona o odklonu od uhlí. Při konverzi černouhelných tepláren na plyn budou mít provozovatelé nárok až na 390 euro za kilowatt výkonu místo dosavadních 180 euro. V případě úplného vyřazení elektráren z provozu pak budou moci v rámci aukcí žádat až o dvojnásobek oproti původnímu návrhu, a to až do roku 2027. Návrh zákona by tak mohl projít Spolkovým sněmem již tento pátek, <a href="https://www.reuters.com/article/deutschland-kohle-idDEKBN2410HU">informovala agentura Reuters</a>.
V rámci pondělních jednání se zástupci německých vládních stran dohodli na zvýšení kompenzací v souvislosti se zákonem o odklonu od uhlí. V případě konverze výroby z uhlí na plyn budou mít provozovatelé zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla nově nárok na bonus až 390 euro za kilowatt výkonu. Půjde však pouze o zařízení s maximálním stářím 25 let, u nichž dojde ke konverzi do roku 2022. Každý další rok klesne bonus o 25 euro za kilowatt. Provozovatelé zdrojů starých 25 až 35 let pak budou moci od začátku žádat maximálně o 225 euro za kilowatt.
Bonus za konverzi tepláren je jedním z dlouho probíraných témat a <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne/">vládní představitelé již dříve avizovali</a>, že původně navržených 180 euro za kilowatt, bude muset být přehodnoceno. Dohodnuté částky jsou ovšem stále nižší než požadovala část provozovatelů. Ti vyčíslili minimální bonus, který by se ekonomicky vyplatil na 450 euro za kilowatt.
<figure id="attachment_70671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="alignnone wp-image-70671 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg 1600w" alt="Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<h2>Za úplnou odstávku až dvojnásobná kompenzace</h2>
Zvýšení se dočkaly i maximální kompenzace v rámci <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">aukčního mechanismu pro kompletní odstavování černouhelných elektráren</a>. Například v roce 2026 tak provozovatelé budou moci nově požadovat kompenzaci až 89 tisíc euro za megawatt výkonu, což je přibližně dvojnásobek oproti původnímu návrhu. Rovněž bylo o rok posunuto ukončení aukcí, a to až na rok 2027. Následně již elektrárny na žádnou kompenzaci nedosáhnou. Otázkou však stále zůstává, jaké budou v rámci aukcí opravdu nabízené částky.
Dohoda tak řeší jeden z posledních kontroverzních bodů zákona a otevírá cestu k jeho schválení na zasedání Spolkového sněmu již tento pátek. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-zakon-odklonu-od-uhli-se-blizi-sve-finalni-podobe-vzrostly-mozne-kompenzace-cernouhelne-elektrarny/">Již dříve bylo oznámeno</a>, že hnědouhelné elektrárny dosáhnou na základě individuálních dohod na kompenzaci v celkové výši až 4,35 miliard euro. V rámci strukturálních fondů pak bude vyčleněno až 40 miliard euro na ekonomickou podporu nejvíce zasažených regionů.
Úvodní fotografie: Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

Německo: Provozovatelé černouhelných zdrojů se dočkali vyšších kompenzací za ukončení provozu a přechod na plyn

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons