Německo: Snížení závislosti na ruském plynu na 10 % si vyžádá značné úsilí

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck v neděli uvedl, že snížení závislosti na dodávkách ruského plynu na 10 % do poloviny roku 2024 si vyžádá ze strany Německa značné úsilí. Německo dle jeho slov na snížení závislosti usilovně pracuje. Je nicméně zapotřebí zrychlit přechod na obnovitelné zdroje energie. Spoléhá se i na rozvoj vodíkového hospodářství.

Německo dle svého ministra zintenzivňuje své snahy o snížení závislosti na dovozu ruských energetických komodit a oslovuje alternativní dodavatele. Jeho slova přichází v době, kdy se zvyšuje tlak na přerušení dodávek ropy a zemního plynu z Ruska do Německa, resp. i EU.

Podle Habecka se již podařilo podstatně snížit vysokou závislost Německa na Rusku. V případě dodávek zemního plynu z loňských 55 % na 35 % počítaných do poloviny letošního dubna. Do konce roku by se podíl mohl dále snížit až na 30 %. Do poloviny roku 2024 lze pak závislost snížit až na 10 %.

Predikované snížení uvažuje ovšem s několika předpoklady. Mezi nejdůležitější patří navýšení importu zkapalněného zemního plynu (LNG), v budoucnu to znamená i výstavbu LNG terminálů. Německo cílí na dovoz 33 miliard m³ ročně do roku 2024. V loňském roce činil dovoz plynu z Ruska 46 miliard m³. Dále je zapotřebí rozvoj OZE a vodíkového hospodářství.

„Urychlený energetický přechod je nejlepší způsob, jak v budoucnu dosáhnout cenově dostupných, nezávislých a zabezpečených energetických dodávek,“ prohlásil Habeck.

U rozvoje vodíkového hospodářství je nutno poznamenat, že se dosud počítalo s tím, že k rychlému rozvoji trhu napomůže v EU tzv. modrý vodík. Drtivá většina vodíku je dnes vyráběna parním reformingem zemního plynu Ten je označovaný jako šedý vodík. Pokud je v procesu výroby zachycován a ukládán oxid uhličitý, jedná se o modrý vodík.

Zelený vodík je vyráběn pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, což dále zvyšuje nutnost výstavby OZE. Ta však většinou zaostává za očekáváním. Rozvoj vodíkového trhu si tedy vyžádá čas, vysoké ceny energie však mohou rozvoj znatelně urychlit.

Uhelné a ropné embargo

Habeck dále zmínil, že závislost na ruských dodávkách ropy klesla z 35 % na 12 %. Dále zmínil, že ropné společnosti působící v Německu jsou schopny realisticky fungovat bez těchto dodávek nejpozději do konce léta. Tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Německo podporuje zahrnutí ropného embarga do příštího sankčního balíčku.

Německo prosadilo prodloužení přechodné doby, po kterou mohou společnosti odebírat uhlí z Ruska. Přechodná doba byla původně navrhovaná na 3 měsíce, Německo prosadilo prodloužení na 4 měsíce. Zákaz importu uhlí z Ruska do EU tak začne platit od 10. srpna. V případě ropného embarga by mohl být scénář obdobný.

Ropné embargo by ovšem mohlo obsahovat výjimky, jmenovitě pro Maďarsko a Slovensko. Zvlášť Maďarsko ropné embargo odmítá velice hlasitě vzhledem ke své vysoké závislosti. Některé evropské společnosti nicméně z nynější situace, tedy poklesu ceny ruské ropy, která se prodává se slevou vůči trhu, těží. Jedná se například o rafinérie MOL nebo PKN Orlen. Ty skokově zvedly své marže. O ropném embargu se aktuálně vyjednává.