Evropské ceny uhlí klesly v pondělí na dvouleté minimum v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/evropske-uhelne-terminaly-jsou-temer-plne-ceny-uhli-klesaji/" target="_blank" rel="noopener">vysokých zásob v uhelných terminálech</a>, nízké spotové poptávce a obavám ze zpomalování ekonomiky. Podle zahraničního serveru Montel navíc vše nasvědčuje pokračování klesajícího trendu.
Zatímco v září loňského roku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/ceny-uhli-evrope-nadale-rostou-nejblizsi-rocni-kontrakt-se-blizi-100-usdt/" target="_blank" rel="noopener">atakovala cena nejbližšího ročního kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) hranici 100 USD/t</a>, začátkem tohoto týdne klesla již pod 64 USD/t a aktuálně se tak pohybuje na svém dvouletém minimu.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/front-year-coal-hits-fresh-2-year-low-on-bearish-mix/1014834" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Montel</a> jsou hlavními příčinami současných nízkých cen uhlí zejména vysoké zásoby v evropských uhelných terminálech a nejistoty způsobené výhledem v oblasti spotové poptávky po uhlí v Asii.
Poptávka po uhlí a s tím související růst ceny by však mohl nastat v případě vysokých letních teplot v Číně, které by vyvolaly nárůst spotřeby elektřiny pro chlazení.
<figure id="attachment_72189" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1595px;"><img class="size-full wp-image-72189" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí.jpg 1595w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-512x149.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-768x223.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-1024x298.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-725x211.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-800x233.jpg 800w" alt="Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) s dodávkou v roce 2020. Zdroj: ICE" width="1595" height="464" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) s dodávkou v roce 2020. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
<h2>Obchodní napětí mezi Čínou a USA</h2>
Kromě nízké poptávky po uhlí v Asii a Evropě působí negativně na cenu uhlí pokračující obchodní spor mezi Čínou a Spojenými státy a s tím související <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-kvuli-obchodnimu-napeti-zlevnuje-brent-klesl-pod-65-usd/" target="_blank" rel="noopener">klesající ceny ropy</a>.
<blockquote>„Prudký pokles cen ropy společně s klesajícím ekonomickým růstem představuje další riziko poklesu cen uhlí,“ uvedl pro server Montel nejmenovaný komoditní analytik.</blockquote>
Podle vedoucího technických analýz v Montel Toma Høvika by v důsledku výše popsaných skutečností mohla v tomto týdnu spadnout cena nejbližšího ročního kontraktu na dodávku uhlí ARA až k hranici 62 USD/t.

Komoditní trhy

Cena černého uhlí na následující rok klesla v pondělí na dvouleté minimum

Rostoucí náklady na emisní povolenky a uzavírání uhelných elektráren v Evropě způsobily dominanci zemního plynu ve výrobě elektrické energie. Tyto faktory vedly podle analytiků k tomu, že <a href="https://www.powerengineeringint.com/articles/2019/04/gas-now-the-dominant-fossil-fuel-in-europe-says-report.html">výroba elektrické energie z plynových elektráren poprvé v historii předstihla výrobu z jiných forem fosilních paliv</a>.
Nová <a href="https://docs.wixstatic.com/ugd/42d1d7_9286c1aa18c04cd3ab439feef099d49c.pdf">zpráva od společnosti EnAppSys</a> z energetického trhu ukázala, že v prvním čtvrtletí roku 2019 vyrobily plynové elektrárny v Evropě celkem 117 TWh elektrické energie. Za stejné období vyrobily elektrárny na černé, hnědé a zplyněné uhlí 110,9 TWh elektrické energie. Tyto údaje jsou převzaty od <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/">Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E</a> <a href="https://www.entsoe.eu/data/power-stats/monthly-domestic/">(European Network of Transmission System Operators for Electricity)</a>.
EnAppSys uvádí, že se jedná o zásadní posun oproti prvnímu čtvrtletí roku 2015. V té době elektrárny na černé, hnědé a zplyněné uhlí vyrobily téměř dvojnásobek elektrické energie oproti elektrárnám spalujícím zemní plyn. Z Uhlí tehdy pocházelo celkem 159,6 TWh oproti 61,3 TWh z plynových elektráren. Od té doby vzrostla úroveň výroby v plynových elektrárnách o 91 %, zatímco výroba z uhlí klesla o třetinu.
Zpráva rovněž ukázala, že výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů v prvním čtvrtletí poklesla o 8 %. Pokles byl způsoben zejména významným výpadkem výroby z vodních elektráren. Výroba z větrných elektráren dosáhla rekordní výše 105,4 TWh. Větrné elektrárny vyrobily již druhé čtvrtletí za sebou více elektrické energie než vodní elektrárny.
<h2>Jádro stále dominantní, plyn na vzestupu</h2>
Výpadky a uzavírání bloků vedly k meziročnímu poklesu výroby jaderných elektráren o 4 % na 204,4 TWh. To je nejnižší čtvrtletní produkce od začátku roku 2015. Jaderná energetika je však stále dominantním zdrojem elektrické energie v celé Evropě v prvním čtvrtletí. Podíl jaderných elektráren na výrobě činil celkem 29 %. Plynové elektrárny vyrobily 17 %, uhelné elektrárny vyprodukovaly 16 %, a vodní i větrné elektrárny vyrobily po 15 % elektrické energie v Evropě. Další 4 % pocházejí ze solárních elektráren, 3 % z biomasy a zbývající 1 % pochází z ropy, rašeliny a odpadu.
<blockquote>„Zpráva přinesla několik významných trendů na evropském trhu s elektřinou. Přechod od uhlí k plynu byl poháněn vyššími cenami uhlíkové daně v Británii, náklady spojenými se systémem obchodování s emisemi (EU ETS) a urychlením zavírání uhelných elektráren v několika zemích. Je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat, protože Německo chce rychleji uzavírat své uhelné elektrárny, než se původně očekávalo. Země jako Estonsko nadále vyrábí velký podíl své elektrické energie z topných olejů nebo břidlicové ropy. Velká část produkce z jaderných elektráren pochází z Francie. Mnoho těchto elektráren a dalších po celé Evropě budou postupně vyřazovány. Výpadek tohoto výkonu bude muset být nahrazován alternativními zdroji,“ uvedl Jean-Paul Harreman, ředitel společnosti EnAppSys.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.powerengineeringint.com/articles/2019/04/gas-now-the-dominant-fossil-fuel-in-europe-says-report.html">Power Engineering International</a>

Elektřina

Zemní plyn v 1Q 2019 dominoval, stal se hlavním fosilním palivem pro výrobu elektřiny v EU

Spojené království snížilo meziročně emise CO2 o 1,5 %. Emise CO2 v zemi tak ve srovnání s rokem 1990 klesly o 39 % a s výjimkou několika roků ovlivněných stávkami v roce 1883, 1921 a 1926 se jejich objem dostal na nejnižší úroveň od roku 1888. Informaci zveřejnil na základě předběžných údajů britský analytický web <a href="https://www.carbonbrief.org/analysis-uks-co2-emissions-fell-for-record-sixth-consecutive-year-in-2018">carbon-brief.org</a>.
Spojené království je již delší dobu úspěšné v redukování celkových emisí CO2, přičemž v této oblasti patří mezi <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/images/archive/2/2e/20180615113133%21Total_greenhouse_gas_emissions_by_countries%2C_1990-2016_%28Million_tonnes_of_CO2_equivalents%29.png">nejúspěšnější země západní Evropy</a>. Pouze v absolutních hodnotách je úspěšnější lidnatější Německo, které od roku 1990 snížilo emise o 327 milionů tun CO2, zatímco Spojené království „pouze“ o 295 milionů tun CO2.
<iframe style="display: initial; margin: 0 auto;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/uk-co2-emissions/uk-co2-emissions.html" width="800px" height="450px" frameborder="0" marginwidth="0px" marginheight="0px" scrolling="no"></iframe><img style="width: 22px; height: 22px; margin-top: 2px; margin-bottom: 2px; float: right; background-repeat: no-repeat; background-size: contain;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/cb-logo-highcharts.svg" />Postupné snižování emisí CO2 sice pokračuje již šestým rokem, nicméně v roce 2018 poklesly emise o nejmenší množství – klesly meziročně pouze o 1,5 %. Report upozorňuje především na to, že se může brzy vyčerpat potenciál snižování množství vypouštěných emisí díky nižší výrobě uhlí. Největší zásluhu na snižování emisí má totiž právě výroba emisně méně náročných zdrojů elektřiny a snižování energetické náročnosti.
Zajímavostí je, že emise CO2 na obyvatele jsou pouze 5,4 t CO2 za rok, což je nejnižší hodnota od roku 1858, kdy byl počet obyvatel Spojeného království přibližně poloviční. Současně se jedná o srovnatelnou hodnotu s Francií, která ale na rozdíl od Spojeného království vyrábí výrazně vyšší podíl elektrické energie z jaderných elektráren (pozn. Francie vyrábí cca 72 % elektrické energie z jádra, zatímco Spojené království cca 21 %).
{„country“:“GB“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-07-01″,“to“:“2018-08-01″,“caption“:“Výroba elektřiny ve Spojeném království v červenci loňského roku. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-07-01″,“end_date“:“2018-08-01″}
Jak upozorňuje web Carbon-Brief, prakticky veškeré snížení emisí CO2 od roku 2013 do roku 2018 lze přičítat snížení výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách. Spojené království se totiž za pomoci uhlíkové daně rozhodlo, že bude výrobu z uhlí nahrazovat výrobou elektřiny v plynových elektrárnách a obnovitelných zdrojích. Dalším nízkoemisním zdrojem, který je aktuálně ve výstavbě, je jaderná elektrárna Hinkley Point C. Ta má být zprovozněna po roce 2025 s tím, že má dále nahradit emisně náročnější zdroje.
Uhlíková daň ve Spojeném království byla zavedena již v roce 2013 a její výše činí 18 liber za tunu CO2. Díky jejímu zavedení se postupně výrazně snižovala výroba elektrické energie z uhlí, která byla nahrazována elektřinou ze zemního plynu. Aktuálně je podíl plynu na výrobě elektřiny ve Spojeném království zhruba 50 %.
<iframe style="display: initial; margin: 0 auto;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/uk-co2-emissions/coal-oil-gas.html" width="800px" height="450px" frameborder="0" marginwidth="0px" marginheight="0px" scrolling="no"></iframe><img style="width: 22px; height: 22px; margin-top: 2px; margin-bottom: 2px; float: right; background-repeat: no-repeat; background-size: contain;" src="https://s3.eu-west-2.amazonaws.com/cbhighcharts2019/cb-logo-highcharts.svg" />

Emise CO2

Spojené království má nejnižší emise od roku 1926, klesají již šestý rok v řadě

Britský likvidátor společnosti New World Resources (NWR) chce žalovat Českou republiku kvůli převzetí dolů OKD, které NWR dříve vlastnila. Tvrdí, že stát, který převzal černouhelné doly OKD loni prostřednictvím své společnosti Prisko, akcionáře NWR poškodil o stovky milionů eur. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN). 
Podle nich se bývalý vlastník dolů dopisem obrátil na prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše a několik ministerstev a mimo jiné v něm píše, že pokud nedospějí k dohodě do tří měsíců, zahájí likvidátor arbitráž u Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů při Světové bance.
HN mají dopis k dispozici a Charlie Lightfoot, partner firmy Jenner &amp; Block, která figuruje jako likvidátor NWR, v něm v souvislosti s převzetím dolů OKD státem uvádí, že se &#8222;jednalo o faktické znárodnění těžebního byznysu společnosti NWR&#8220;.
Náměstek ministryně financí Ondřej Landa, pod kterého spadá řízení Priska i případné soudní spory, obdržení dopisu HN potvrdil. Podle Landy je to určitým způsobem předžalobní výzva, ministerstvo si ale za svým postupem ohledně OKD stojí. &#8222;Pokud se nedohodneme, jako vždy vybereme právní firmu a jsme připraveni se bránit,&#8220; řekl Landa.
Těžební společnost OKD skončila v úpadku v roce 2016, poté co sama na sebe podala insolvenční návrh. Uvedla v něm, že více než 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun. Věřitelé nakonec přihlásili pohledávky za více než 20 miliard korun, insolvenční správce Lee Louda ovšem pohledávky za většinu této částky popřel.
ktp snm

Energetika v ČR

HN: NWR chce žalovat ČR kvůli převzetí OKD, které dřív vlastnila

Po dvou letech výrazného poklesu by se německá poptávka po zahraničním černém energetickém uhlí v letošním roce měla stabilizovat. Podle predikcí německého Sdružení dovozců uhlí <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/011819-german-thermal-coal-imports-in-2019-forecast-flat-at-30-million-mt" target="_blank" rel="noopener">by letos mělo ze zahraničí do Německa putovat zhruba 30 milionů tun energetického uhlí</a>.
S růstem cen černého energetického uhlí na světových trzích, rostoucí výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů a prudkým nárůstem cen emisních povolenek výroba elektřiny v černouhelných zdrojích v Německu v posledních dvou letech klesá, a s ní i dovoz energetického uhlí ze zahraničí.
V loňském roce klesl dovoz černého uhlí do Německa o dalších 17 %, tedy obdobně jako v roce 2017. Od roku 1990 tak <a href="https://www.kohlenimporteure.de/aktuelle-meldungen/pressemitteilung-01-2019.html" target="_blank" rel="noopener">spotřeba černého energetického uhlí pro výrobu elektrické energie v Německu podle sdružení poklesla na polovinu</a>.
V letošním roce by díky rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů měla spotřeba černého energetické uhlí v zemi poklesnout o další 3 miliony tun. Dovoz uhlí do Německa by se nicméně výrazně měnit neměl, jelikož o srovnatelnou hodnotu poklesne s uzavřením posledních dolů i domácí produkce.
Další pokles o 1,7 milionů tun mělo přinést plánované uzavření několika uhelných zdrojů, avšak vzhledem k <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/rwe-pocita-ztraty-omezeni-tezby-lomu-hambach-povede-ke-znacnemu-poklesu-vyroby-elektriny/" target="_blank" rel="noopener">nucenému omezení těžby hnědého uhlí v lomu Hambach v důsledku soudního příkazu zabraňujícímu vykácení Hambašského lesa</a> budou černouhelné zdroje spolu s plynovými kompenzovat nižší výrobu v hnědouhelných elektrárnách.
Úvodní fotografie: Přeprava uhlí na řece Rýn. Autor: Robbie Morrison

Německo

Dovoz uhlí do Německa by se po dvou letech propadu letos neměl výrazně změnit

Základní údaje o těžbě černého uhlí v německém Porúří, kde 21. prosince definitivně skončí těžba této suroviny: 
 &#8211; Porúří je hustě obydlená průmyslová oblast v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku. Na rozloze 4500 kilometrů čtverečních (asi polovina Jihočeského kraje) zde žije přes pět milionů lidí a oblast je jednou z nejhustěji obydlených městských oblastí v Evropě. K hlavním městům oblasti patří Duisburg, Oberhausen, Essen, Gelsenkirchen, Bochum nebo Dortmund. 
 &#8211; Od začátku 19. století bylo Porúří klíčovým průmyslovým centrem nejen Německa, ale i Evropy. Ke klíčovým odvětvím patřilo ocelářství, výroba zbraní, strojírenství a <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>těžba černého uhlí</a>. V 50. letech oblast patřila k nejbohatším regionům země.
Prohlubovala se však její jednostranná ekonomická orientace, výrazně rostla především těžba uhlí. Vrcholem byl rok 1957 s těžbou uhlí 123 milionů tun a téměř 400.000 pracovníky v odvětví. V letech 1950 až 1965 vzrostl počet obyvatel regionu téměř o jeden milion. 
 &#8211; Postupně se ale těžba černého uhlí v Porúří dostávala do problémů. Těžba se snižovala, radikálně klesal počet zaměstnanců v odvětví, rostla nezaměstnanost. Podle jedné ze studií Fakulty životního prostředí brněnské Univerzity J. E. Purkyně bylo v první etapě (1958-1964) uzavřeno 35 dolů s roční produkcí 12 milionů tun a propuštěno bylo 32.000 lidí. Ve druhé vlně (1965-1969) se uzavřelo 33 dolů s produkcí 28 milionů tun a propuštění postihlo 72.000 pracovníků. Další útlumová vlna byla v letech 1973 až 1974. Ta znamenala pokles těžby až na 70 milionů tun v roce 1981. Celkový počet pracovních míst se snížil z 390.000 v roce 1957 na 140.000 v roce 1981. Počet dolů klesl za těchto zhruba 25 let ze 140 na 31. Kdysi klíčové odvětví v posledních desetiletích přežívalo jen díky vysokým vládním subvencím. 
<figure id="attachement_32587" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Uhli-vlak-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Uhli-vlak-725x543.jpg" alt="Vlak vezoucí uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; V 50. letech 20. století se v Porúří těžilo šest procent světové produkce uhlí, počátkem 80. let už jen dvě procenta. V té době bylo v Porúří registrováno přes 250.000 nezaměstnaných, což představovalo 14,3 procenta práceschopného obyvatelstva. 
 &#8211; Vláda tak v roce 2007 schválila pravidla pro postupné ukončení těžby černého uhlí v zemi do letošního roku.
Vláda a spolkové země každým rokem subvencovaly těžbu černého uhlí částkou 2,6 miliardy eur, ročně se ho v Německu v té době těžilo kolem 25 milionů tun. Ceně dováženého uhlí z USA nebo Číny ve výši 80 eur za tunu ale nemohla cena německého uhlí 250 eur konkurovat. 
 &#8211; Z černého uhlí se v Německu vyrábí asi 20 procent elektrické energie, v souvislosti s uzavíráním černouhelných dolů se zvyšuje import uhlí (30 procent z Ruska) a <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžba hnědého uhlí</a> v Německu. Náhradou za zastaralé uhelné elektrárny se mají v budoucnu stát především obnovitelné zdroje energie. Uhlí (černé i hnědé) přes výrazné změny z posledních let zůstává nejdůležitější součástí německého energetického mixu. Loni z něj spolková republika získala 37 procent elektrické energie, z <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a> 33,1 procenta a z jádra 11,6 procenta. 
<figure id="attachement_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví rok 2035. 
 &#8211; Poslední německý černo<a href='http://oenergetice.cz/elektrina/deset-nejvetsich-uhelnych-dolu-na-svete/'>uhelný důl</a> Prosper Haniel, který se nachází u města Bottrop, se definitivně uzavře 21. prosince a vláda spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se jej chystá přeměnit na přečerpávací <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/'>vodní elektrárnu</a>.
Důl zaměstnával 2500 lidí a těžilo se zde asi 2,5 milionu tun uhlí. Poslední důl v další velké černouhelné oblasti, Sársku, byl uzavřen již v roce 2012. 
 &#8211; V globálním měřítku je uhlí největším zdrojem výroby elektřiny (39 procent). Největším producentem uhlí (černého a hnědého) je Čína (asi 50 procent světové produkce), následovaná Indií, USA, Austrálií Indonésií a Ruskem. Německu patří díky těžbě hnědého uhlí deváté místo. 
 &#8211; Podobný krok jako Německo učinila také například Británie, kde poslední černouhelný důl v zemi, Kellingley Colliery, ukončil provoz v roce 2015.

Rychlé zprávy

V Porúří bude po 150 letech uzavřen poslední černouhelný důl

Současný růst cen černého energetického uhlí na evropských burzách by mohl dle analytiků pokračovat i nadále kvůli rostoucí poptávce energetických společností a stoupajícím cenám zemního plynu. Cena kontraktu uhlí API2 na příští rok po propadu na půlroční minima z konce listopadu vzrostla během posledního měsíce o přibližně 7 %.
Podle analytiků <a href="https://www.montelnews.com/en/story/coal-market-set-for-fresh-highs-on-utility-demand/963549" target="_blank" rel="noopener">oslovených zahraničním serverem Montel</a> by růst poptávky po energetickém uhlí v Evropě měl podpořit zejména vyšší stav hladiny Rýna, který umožní vyvést uhlí z přeplněných přístavů. Pohyb plavidel byl v posledních měsících značně omezen, avšak opětovný vzestup hladin řek umožní výrobcům elektřiny doplnit jejich zásoby.
<blockquote>
&#8222;Vyšší hladina Rýna v Německu umožní vyvést uhlí z Amsterdamu, Rotterdamu a Antverp, což uvolní místo pro opětovné nákupy,&#8220; uvedl jeden z oslovených analytiků.
</blockquote>
Přestože by hladina Rýna u města Kaub měla v tomto týdnu klesnout o bezmála pětinu na 114 cm, stále se jedná o značně vyšší hodnotu ve srovnání s 25 cm v říjnu. Dalšími podněty k růstu poptávky a tím i ceny uhlí jsou vyhlídky chladného počasí a vyšší ceny zemního plynu.
<blockquote>
&#8222;Růst cen je dán kombinací stavu vodní hladiny na řece a silných cen plynu. Pokud plyn zůstane nahoře, nemyslím si, že ceny uhlí výrazně poklesnou,&#8220; řekl serveru Montel analytik pro uhlí z nejmenované evropské energetické společnosti.
</blockquote>
Podle Toma Høvika, vedoucího technické analýzy u Montel, by z technického pohledu mohla cena černého energetického uhlí API2 na příští rok vzrůst během tohoto týdne dále o několik dolarů na 93,5 USD/tunu.
Úvodní fotografie: Přeprava uhlí na řece Rýn, autor: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/User:RobbieIanMorrison" target="_blank" rel="noopener">Robbie Morrison</a>

Uhlí

S rostoucí poptávkou v Evropě stoupá i cena energetického uhlí

Německý odklon od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách neproběhne podle německé Asociace průmyslových spotřebitelů energie před rokem 2030. Podle asociace hovoří pro další využívání uhlí na jedné straně cena a na straně druhé potřeba zajištění bezpečnosti dodávek energie. 
Výkonná ředitelka německé Asociace průmyslových spotřebitelů energie Barbara Minderjahnová <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/110918-german-coal-phase-out-will-not-happen-before-2030-vik-ceo?ite=76568&amp;ito=1449&amp;itq=526dd1ef-af3d-4815-8336-9a3cd85d1a7b&amp;itx%5bidio%5d=3974221" target="_blank" rel="noopener">v pátek na Evropské podzimní plynárenské konferenci v Berlíně uvedla</a>, že úplný odklon Německa od uhlí nezačne do roku 2022-2025 a neproběhne před rokem 2030.
<blockquote>
„Problémem je cena. Uhlí je mnohem levnější než plyn jak pro průmysl, tak pro výrobu elektřiny,“ řekla Minderjahnová.
</blockquote>
Minderjahnová dodala, že však nejde pouze o cenu, ale také o další faktory. Jedním z nejdůležitějších je přitom zajištění bezpečnosti dodávek energie.
Výkonná ředitelka Asociace průmyslových spotřebitelů energie dále upozornila na skutečnost, že se Německo v současné době snaží ze svého energetického mixu dostat jadernou energii a že i to je výzva.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-11-11&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v Německu v letošním roce.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-11-11&#8243;}
O osudu německých uhelných elektráren má na konci letošního roku rozhodnout tzv. uhelná komise (oficiálně „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“). Závěrečné zasedání, při kterém má tato komise v úmyslu představit výsledky a svou závěrečnou zprávu, je <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-uhelna-komise-si-stanovila-harmonogram-zavery-by-mely-byt-znamy-pred-klimatickou-konferenci-katovicich/">naplánováno na 11. prosince</a>.
Úvodní fotgrafie: Demonstrace aktivistických organizací Attac a Ende Gelände proti výrobě elektřiny z hnědého uhlí v dole Hambach, rok 2017. Autor: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Německý průmysl: Odklon Německa od uhlí neproběhne před rokem 2030

Export koksovatelného a energetického černého uhlí z USA nadále roste, a letos by tak mohl být nejvyšší od rekordního roku 2012, kdy dosáhl 114,2 milionů tun. Vysoký export je zapříčiněn vyšší globální poptávkou, která tlačí cenu uhlí nahoru.
Export černého uhlí z USA stabilně roste od roku 2016, kdy na světových trzích spadly ceny uhlí na dlouholetá minima. To se podepsalo i na americkém exportu, který ve zmíněném roce 2016 dosáhl <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/export-uhli-usa-loni-nejnizsi-od-roku-2006-dosahl-492-mil-tun/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pouze necelých 50 milionů tun uhlí</a>.
Zcela jiná situace panuje na trhu s uhlím v letošním roce. Díky rostoucí poptávce zejména v Asii atakují aktuálně ceny uhlí na světových trzích několikaletá maxima, a producenti uhlí tak opět zažívají lepší časy.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/100518-us-coal-exports-on-track-for-second-highest-year-behind-2012-census-data" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle zahraniční agentury Platts</a> by Spojené státy letos mohly vyvést 106 milionů tun koksovatelného a energetického černého uhlí. Více než polovinu amerického exportu (58 milionů tun) by mělo tvořit koksovatelné uhlí, necelou polovinu (41 milionů tun) bituminové uhlí a zbylých sedm milionů poté sub-bituminové uhlí.
<h2>Nejvíce amerického uhlí míří do Indie, Brazílie a Nizozemska</h2>
Za prvních osm měsíců letošního roku vyvezly Spojené státy 38,3 milionů tun koksovatelného uhlí, 27 milionů tun bituminového uhlí a a 4,8 milionů tun sub-bituminového uhlí.
Největším dovozcem amerického uhlí je Indie, která za prvních osm měsíců letošního roku dovezla 4,1 milionů tun koksovatelného uhlí a 6,8 milionů tun bituminového uhlí.
Mezi další největší dovozce uhlí z USA patří Brazílie, do které od ledna do srpna letošního roku mířilo 5 milionů tun koksovatelného uhlí, a Nizozemsko, které dovezlo 3,9 milionů tun koksovatelného uhlí a 2,7 milionů tun bituminového uhlí.
Nejvíce sub-bituminového uhlí mířilo letos do Jižní Koreje (3 miliony tun) a Mexika (1,3 milionů tun).

Export uhlí z USA by letos mohl být nejvyšší od rekordního roku 2012

Ceny černého energetického uhlí v Evropě pokračují v růstu, který by <a href="https://www.montelnews.com/en/story/european-coal-market-extends-5-year-highs-nears-usd-100t-/937485" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle zahraničního serveru Montel</a> mohl nadále pokračovat i díky situaci na ostatních energetických trzích. Cena nejbližšího ročního kontraktu se v pondělí přiblížila již k hranici 100 USD/t.
Kontrakt na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019 se v pondělí během dne obchodoval za 99,3 USD/t, což je nejvyšší hodnota nejbližšího ročního kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu od února 2013.
<figure id="attachment_55554" style="width: 1142px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55554" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/cena-uhli-cal-19.jpg" alt="Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019. Zdroj: ICE" width="1142" height="472" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
<blockquote>
„Situace na trhu se zemním plynem zůstává napjatá, což vede k prudkému růstu jeho ceny a v důsledku k umístění uhlí před zemním plynem v merit orderu,“ uvedl serveru Montel nejmenovaný analytik.
</blockquote>
Oslovený analytik dodal, že růst ceny uhlí je podporován také rostoucí cenou ropy a omezenou dostupností jaderných elektráren v Belgii, která vede ke zvýšení poptávky po elektřině z uhelných elektráren.
Vedoucí technických analýz serveru Montel Tom Hovik uvedl, že očekává pokračující růst ceny uhlí minimálně v krátko až střednědobém horizontu.
<blockquote>
„Je pravděpodobné, že uvidíme 100 USD/t tento týden, možná již v pondělí,“ řekl Hovik ohledně dalšího možného vývoje ceny nejbližšího ročního kontraktu.
</blockquote>