Nový americký prezident Joe Biden již po pár dnech ve funkci dělá důležitá rozhodnutí. Po návratu USA k <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/biden-naridil-navrat-usa-k-parizske-klimaticke-dohode">Pařížské klimatické dohodě</a> přišlo další nařízení. Toto nařízení obsahuje mnoho bodů, které mají vyústit v bezuhlíkovou výrobu elektřiny v USA do roku 2035 a celostátního bezemisního cíle do roku 2050.
Zpravodajský portál <a href="https://www.energylivenews.com/2021/01/28/biden-wants-carbon-free-electricity-by-2035/">EnergyLiveNews</a> informoval o odvážném rozhodnutí amerického prezidenta Joe Bidena. Nově zvolený americký prezident podepsal ve čtvrtek výkonné nařízení, které by mělo kompletně restartovat americkou energetiku. Cílem je vytvořit bezuhlíkový sektor výroby elektřiny do roku 2035 a dosáhnout bezemisního cíle <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/studie-usa-mohou-dosahnout-uhlikove-neutrality-roku-2050-pri-podobnych-investicich-energetiky-jako-dodnes">do roku 2050</a>. Hlavní myšlenkou nařízení je, že investice do infrastruktury každého federální státu musí směřovat ke snížení znečištění ovzduší a upřednostňovat obnovitelné zdroje.
<h2>Obnovitelné zdroje versus ropa a plyn</h2>
Dle výkonného nařízení ministr vnitra pozastaví pronájem nových veřejných ploch na zemi i v moři za účelem těžby ropy a <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/eia-vyroba-elektriny-plynu-usa-bude-klesat-poroste-vyroba-uhli-oze">zemního plynu</a>. Rovněž se přezkoumají všechna současná pravidla pro pronájem a udělování povolení v oblasti fosilních paliv. Také se vytvoří jasná strategie na prozkoumání způsobů, jakými lze dosáhnout dvojnásobné výroby elektřiny z offshore větrných parků do roku 2030.
Další součástí nového nařízení jsou pokyny pro státní agentury. Ty mají zrušit dotace pro projekty z oblasti fosilních paliv a zároveň prozkoumat nové příležitosti ke stimulaci inovací, komercializaci a zavádění technologií a infrastruktury podporujících čistou energetiku.
<h2>Elektrifikace dopravy</h2>
Jako další bod nařízení je plán na převedení veškeré státní automobilové flotily, včetně národní poštovní služby, na bezemisní dopravní prostředky.
Místní vlády musí také zajistit, aby se zvýšil počet odborových pracovních míst zapojených do výroby, provozu a údržby nové bezemisní flotily.
<h2>COP26</h2>
Letošní schůze COP26, se má konat ve Spojeném království. Prezident Biden chce jako vstřícné gesto uspořádat na domácí půdě předčasné sezení, které by mělo směřovat ke zvýšení klimatických ambicí a zvolení pozitivních kroků k následujícímu setkání COP26.
Prezident Biden mimo jiné založil pracovní skupinu, která usnadní zavedení přístupu v boji proti klimatické krizi napříč všemi americkými státy.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Emise CO2

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Americký prezident Joe Biden chce bezuhlíkovou elektřinu do roku 2035

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) předpokládá, že výroba elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn poklesne v letošním roce meziročně o 8 % v důsledku očekávaných rostoucích cen zemního plynu. Pokles výroby elektřiny z plynu má být kompenzován růstem výroby z uhelných elektráren a z elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46497&amp;fbclid=IwAR3fN9I5_WKm9G-1mpkOhL45dBO1lusJEVnIUImZVNBi4t8n96WSBs5b53g" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného krátkodobého energetického výhledu od EIA</a> má letos v USA vzrůst výroba elektřiny z uhelných elektráren o 14 % poté, co v roce 2020 klesla meziročně o 20 %. Největší meziroční nárůst výroby elektřiny od roku 2010 očekává EIA letos u obnovitelných zdrojů energie (bez vodních elektráren), a to o 18 %.
<blockquote>„Přechod z uhlí na plyn znamenal významnou změnu v energetických zdrojích využívaných pro výrobu elektřiny ve Spojených státech v uplynulé dekádě. Tento přechod byl hnán zejména dlohodobě nízkými cenami zemního plynu. V roce 2020 byly ceny zemního plynu nejnižší za několik desítek let,“ uvedla EIA.</blockquote>
Pro letošní rok však EIA očekává nárůst ceny zemního plynu meziročně o 41 %, zatímco u uhlí očekává pouze 6% růst ceny. I proto má podíl elektráren spalujících zemní plyn na celkové výrobě elektřiny klesnout z loňských 39 % na 36 % a následně na 34 % v roce 2022.
<figure id="attachment_92233" class="wp-caption aligncenter" style="width: 925px;"><img class="size-full wp-image-92233" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa.jpg 925w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-800x372.jpg 800w" alt="Historie a krátkodobý výhled struktury výroby elektřiny v USA. Zdroje: EIA" width="925" height="430" /><figcaption class="wp-caption-text">Historie a krátkodobý výhled struktury výroby elektřiny v USA. Zdroje: EIA</figcaption></figure>
Kromě poklesu výroby elektřiny z plynu a růstu výroby elektřiny z uhlí očekává v následujících dvou letech EIA růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<blockquote>„Developeři by měli v letošním roce zprovoznit 15,4 GW nových velkých solárních elektráren, což by byl rekordní roční přírůstek. Dále má být v roce 2021 připojeno k síti dalších 12,2 GW větrných elektráren po 21 GW, které byly přidány loni. Velká část těchto nových zdrojů bude umístěna v oblastech, které v posledních letech spoléhaly na zemní plyn jako hlavní palivo pro výrobu elektřiny, například v Texasu,“ dodala EIA.</blockquote>

Energetika v zahraničí

Výstavba paroplynové elektrárny Carrington

EIA: Výroba elektřiny z plynu v USA bude klesat, poroste výroba z uhlí a OZE

Výměna dosluhujících ochranných a ovládacích terminálů atypické rozvodny, nutnost zvýšit přesnost měření instalovaných senzorů a integrace digitálních řešení. To byly, kromě dalších, hlavní požadavky společnosti EG.D v projektu modernizace rozvodny R22 kV Bahňák, na které se podílela společnost Hitachi ABB Power Grids.  
Rozvodna R22 kV Bahňák v areálu firmy Toma Otrokovice, a.s. byla dostavěna v roce 1970. Venkovní část tvoří technologie rozvodny 110 kV s VVN/VN transformátory, ve vnitřní části je pak kromě společných provozů vnitřní rozvodna 22 kV, zcela atypicky vybavená sensory měření. Právě tato konfigurace proměnila tento projekt v ojedinělou akci – ve společnosti EG.D  nikde jinde sensory v rozvodně využity nejsou.
Výše zmíněná rozvodna prošla v roce 1999 rekonstrukcí, v jejímž rámci byl instalován GIS (plynem izolovaný) rozváděč 22 kV. Právě při této rekonstrukci byla nasazena technologie senzorů pro zpracování měření napětí a proudu. Po 20 letech provozu nastala potřeba vyměnit dožité ovládací a ochranné terminály rozváděče za moderní terminály s komunikačním protokolem IEC 61850.
<figure id="attachment_92186" class="wp-caption alignleft" style="width: 1213px;"><img class="size-full wp-image-92186" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640.png 1213w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-512x289.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-768x434.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-1024x578.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-725x409.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-800x452.png 800w" alt="Atypická rozvodna Bahňák má díky Hitachi ABB Power Grids unikátní systém chránění a řízení" width="1213" height="685" /><figcaption class="wp-caption-text">Atypická rozvodna Bahňák má díky Hitachi ABB Power Grids unikátní systém chránění a řízení</figcaption></figure>
Hlavním cílem byla nejen revitalizace ochran, ale i fakt, že moderní ochranné terminály bylo třeba připojit na stávající měřicí technologii. U senzorů proudu bylo třeba provést kalibraci a výpočet nových korekčních faktorů s cílem zvýšit přesnost naměřených hodnot na 1% a tím i spolehlivost provozu rozvodny. U senzorů napětí byla situace složitější. Cíl zvýšit přesnost měření znamenal doplnit pole měření, které bylo vybaveno konvenčními přístrojovými transformátory.
<blockquote>„Vhodné řešení jsme hledali více než dva roky a nalezli jsme ho s příchodem nových ochran typu REX 640,” uvedl Martin Fabián, vedoucí oddělení Správy ochran a automatik společnosti EG.D, a.s. „Rozhodli jsme se také otestovat novou technologii, digitální sběrnici, která nám umožňovala provádět měření polí digitálně a nechali jsme si od společnosti Hitachi ABB Power Grids zpracovat nabídku.”</blockquote>
Díky využití digitální sběrnice pro měření napětí se podařilo dosáhnout požadované přesnosti měření, při minimalizaci finančních nákladů, jelikož nebylo nutné senzory napětí nahradit ve všech polích. Pro zajištění spolehlivosti měřených hodnot bylo třeba vytvořit speciální topologii komunikační sítě. V tomto ohledu se obě strany musely vypořádat s návrhem náročného řešení a následnou realizací.
<blockquote>„EG.D se společně s námi vydal unikátní cestou tak, abychom zachovali stávající primární technologii a modernizovali pouze systém chránění a řízení. Jednak to pro zákazníka znamenalo výrazně nižší investici oproti kompletní rekonstrukci rozvodny a zároveň došlo k daleko menšímu provoznímu omezení během uvádění do provozu,“ dodal Jakub Schwarz, ředitel realizace Hitachi ABB Power Grids.</blockquote>
Další kroky po podepsání smlouvy následovaly v nezvykle rychlém sledu. „Zatímco obvyklý proces zahrnuje zhruba roční přípravu projektu – výběr hlavního dodavatele, subdodavatele a následně realizaci zakázky, v tomto případě se vše zvládlo během pouhého půl roku,“ přidal Jakub Schwarz.
„Projekt tohoto typu a rozsahu se samozřejmě nevyhnul ani nejrůznějším výzvám, ať už technickým nebo organizačním. Mezi hlavní patřila situace a vývoj pandemie COVID-19, vyžadující velké nasazení všech zúčastněných stran. V této souvislosti velice oceňuji přístup celého týmu Hitachi ABB Power Grids, který se velmi poctivě a aktivně snažil tyto komplikace vyřešit,“ uvedl Martin Fabián.

Elektřina

Hitachi ABB Power Grids realizovala pro EG.D unikátní modernizaci chránění rozvodny

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/entso-e-incident-8-ledna-neohrozil-bezpecnost-provozu-dodavky-byly-preruseny-malou-cast-odberatelu#comments">své první zprávě</a> popisující  události, které v soustavě nastaly po jejím rozpadu, nyní <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/26/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-2nd-update/">přichází s druhou zprávou, která se zaměřuje na příčinu události</a>.
Analýza posloupnosti událostí dospěla k závěru, že počáteční událostí bylo ve 14:04:25,9 SEČ vypnutí 400kV propojení přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo nadproudovou ochranou. To mělo za následek oddělení dvou přípojnic v rozvodně Ernestinovo, které následně oddělilo severozápadní a jihovýchodní tok elektrické energie v této rozvodně.
Jak je znázorněno na obrázku níže, vedení připojující Ernestinovo na západě k Zerjavinci (Chorvatsko) a severozápadě k Pecs (Maďarsko) zůstala připojena k jedné přípojnici, zatímco vedení připojující rozvodnu jihovýchodě k Ugljevik (Bosna a Hercegovina) a Sremska Mitrovica (Srbsko), zůstala připojena k druhé přípojnici.
<figure id="attachment_92195" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1860px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg"><img class="size-full wp-image-92195" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg 1860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-512x213.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-768x320.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-1024x427.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-725x302.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-800x333.jpg 800w" alt="" width="1860" height="775" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Oddělení dvou přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Oddělení toků v rozvodně Ernestinovo vedlo k přesunu toků elektrické energie na sousední vedení, která byla následně přetížena. Ve 14:04:48,9 se z důvodu nadproudové ochrany odepnulo vedení Subotica – Novi Sad v Srbsku. Poté následovalo odepnutí linek distanční ochranou, jak je znázorněno na obrázku níže, což nakonec ve 14:05:08,6 vedlo k rozdělení systému na dvě části.
<figure id="attachment_92196" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1860px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg"><img class="size-full wp-image-92196" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg 1860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-512x216.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-768x324.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-1024x432.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-725x306.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-800x337.jpg 800w" alt="" width="1860" height="784" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vypnutí dalších prvků přenosové soustavy po oddělení dvou přípojnic v rozvodně Ernestinovo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Oddělení systému mělo za následek deficit výkonu ve výši přibližně -6,3 GW, a tedy pokles frekvence, v severozápadní oblasti a přebytek výkonu, přibližně +6,3 GW, a tedy nárůst frekvence v jihovýchodní oblasti.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti, byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho byla ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření, včetně snížení výkonu výroby, např. automatické odpojení 975MW zdroje v Turecku v 14:04:57. V důsledku toho se ve 14:29 frekvence v jihovýchodní oblasti vrátila na 50,2 Hz
Mezi 14:30 SEČ a 15:06 SEČ frekvence v jihovýchodní oblasti kolísala mezi 49,9 Hz a 50,2 Hz kvůli poměrně malé rozloze oblasti, kde bylo odpojeno také několik výrobních jednotek. V severozápadní oblasti vzhledem k její poměrně velké velikosti kolísala frekvence mnohem méně a zůstala blízko nominální hodnoty. Chování frekvence je předmětem dalšího podrobného zkoumání.
<figure id="attachment_92194" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2481px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg"><img class="size-full wp-image-92194" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg 2481w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-512x268.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-768x402.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-1024x537.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-725x380.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-800x419.jpg 800w" alt="" width="2481" height="1300" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021 po celou dobu trvání incidentu. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
K opětovnému spojení obou oddělených oblastí do jedné synchronní oblasti došlo v 15:07:31,6 SEČ.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
Úvodní fotografie: Energetický dispečink ČEPS. Zdroj: ČEPS

Přenos elektřiny

ENTSO-E: Incident z 8. ledna měl počátek v chorvatské rozvodně

Spotřeba elektřiny v Česku v loňském roce i přes koronavirovou pandemii klesla meziročně jen minimálně, v posledním čtvrtletí dokonce mírně rostla. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/daniel_benes/status/1353635214136897541">twitteru</a> to dnes uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Firma je distributorem elektřiny zhruba na dvou třetinách území České republiky. Covid měl podle společnosti nicméně vliv na strukturu spotřeby. Snížila se v podnicích, rostla naopak u domácností.
<blockquote>&#8222;Celkově v loňském roce klesla spotřeba na našem distribučním území o 3,3 procenta. Největší pokles byl patrný na jaře, kdy se přechodně uzavřela řada velkých podniků a následovali i jejich subdodavatelé. Nejvíce zasaženým měsícem byl duben, který přinesl celkový pokles spotřeby o 12 procent, ale u velkých podniků to bylo 22 procent,&#8220; uvedl dnes Beneš.</blockquote>
Čtvrtletní statistiky podle firmy ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2020 celková spotřeba elektřiny v Česku meziročně stagnovala, ve druhém klesla o 10,7 procenta, ve třetím se snížila o 3,8 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí naopak meziročně stoupla o 0,3 procenta. Konkrétně v prosinci růst zrychlil na 1,7 procenta, uvedl ČEZ.
<blockquote>&#8222;Setkáváme se s názory, že kvůli práci a výuce z domova se výrazně zvýšila spotřeba u domácností. Reálná čísla sice opravdu ukazují, že se spotřeba domácností zvýšila, ale nebylo to zdaleka tak razantní, jak by někteří mohli očekávat. Na našem distribučním území vidíme za celý rok nárůst spotřeby domácností o 5,4 procenta,&#8220; řekl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Distribuce Martin Zmelík.</blockquote>
Firma uvedla, že zatímco spotřeba domácností za celý rok stoupla, spotřeba velkoodběratelů meziročně klesla o 7,5 procenta a u maloodběratelů se snížila o 2,7 procenta. Například v prosinci však už velkoodběratelé, typicky velké podniky, dosáhli stejného odběru jako v prosinci roku 2019, upozornil ČEZ. &#8222;U maloodběratelů &#8211; typicky menší podniky, obchody, restaurace, provozovny &#8211; sice klesla spotřeba meziročně v prosinci o 2,1 procenta, bylo to ale znatelně méně než listopadových 5,3 procenta,&#8220; dodala mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Energetika v ČR

ČEZ: Spotřeba elektřiny loni i přes pandemii koronaviru klesla jen minimálně

Provozovatel přenosové soustavy spustil začátkem roku 2021 na svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu. Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
Společnost ČEPS přijímá žádosti o sdělení o poloze sítí, o stanovisko do řízení a o souhlas s činností v ochranném pásmu v elektronické podobě, kromě tradiční „papírové“, již od roku 2012. V nedávné době učinila v digitalizaci procesu vyjadřování další významný krok – aplikaci příjmu žádostí zmodernizovala a 1. ledna 2021 ji spustila na svých webových stránkách pod názvem Vyjadřovací portál.
<figure id="attachment_91970" class="wp-caption alignleft" style="width: 1517px;"><img class="size-full wp-image-91970" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg 1517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-512x190.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-768x286.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-1024x381.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-725x270.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-800x297.jpg 800w" alt="Nový vyjadřovací portál od ČEPS, a.s." width="1517" height="564" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový vyjadřovací portál od společnosti ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
Podání žádosti přes nový Vyjadřovací portál probíhá vyplněním potřebných údajů v šesti jednoduchých krocích. Pokud nenastane střet s technickou infrastrukturou či rozvojovým záměrem ČEPS, obdrží žadatel automatické vyjádření na kontaktní e-mail do 15 minut. V případě uvedeného střetu automaticky připravené vyjádření kontrolují a e-mailem odesílají příslušní pracovníci ČEPS. Zcela tak odpadá zasílání vyjádření „papírovou“ formou. Postupem podání žádosti uživatele portálu provede video návod.
<blockquote>„Zavedením Vyjadřovacího portálu jsme urychlili a zefektivnili proces podávání a vyřizování žádostí. Přijaté žádosti jsou zpracovávány i nadále zdarma a v neomezeném počtu, portál navíc přináší řadu výhod, jako jsou rozšířené možnosti lokalizace a zakreslení zájmového území či automatická detekce parcel dotčených zakresleným polygonem. V případě registrace uživatele se pak výrazně zrychlí zadávání dalších žádostí,“ říká ředitel sekce Správa energetického majetku ČEPS Jiří Hrbek.</blockquote>
Podatelna Vyjadřovacího portálu je k dispozici na webových stránkách <a href="http://www.ceps.cz">www.ceps.cz</a> v záložce Pro veřejnost (přímý odkaz <a href="https://vp.ceps.cz/">https://vp.ceps.cz/</a>).

Společnosti

ČEPS spustila nový Vyjadřovací portál

V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Celkový výkon větrných elektráren v Česku podle komory na konci loňského roku zůstal na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020 &#8211; průměr celé EU u větrné elektřiny přitom činí 15 procent spotřebované elektřiny, uvedla komora.
<blockquote>&#8222;V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považované za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů,&#8220; řekl dnes Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.</blockquote>
Komora OZE dále uvedla, že z dostupných informací vyplývá, že loni byla v Česku uvedená do provozu jedna malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavená technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený komorou. &#8222;Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,&#8220; uvedl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
<figure id="attachement_24671" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg" alt="MVE Dobrohošť" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fovotoltaických elektráren pak loni podle komory přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Více než polovinu nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do deseti kilowatt. Podobná čísla už na začátku ledna prezentovala Solární asociace. Tahounem české fotovoltaiky se podle jejího šéfa Jana Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý, větší pozemní solární elektrárna opět nebyla postavená ani jedna.
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren hlásí slabší zájem firmy instalující tepelná čerpadla, uvedla dnes dále Komora OZE. Předloni jich bylo na český trh dodáno zhruba 23.000, za rok 2020 se očekává nárůst kolem nuly až deseti procent, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.
Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory &#8211; omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpané, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací, a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Autor: Norbert Reimer - https://www.flickr.com/photos/norbertreimer/16564519358/

Komora: V ČR loni nebyla zprovozněna žádná větrná elektrárna, vodní pouze jedna

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-update/">v pátek vydalo zprávu</a> detailněji popisující události, které v soustavě nastaly.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho byla ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření (tj. snížení výkonu výrobních jednotek) za účelem stabilizace frekvence. Frekvenční odchylka v jihovýchodní oblasti byla stabilizována na +0,1 Hz od jmenovité frekvence 50 Hz v 15:05 SEČ, tedy zhruba po hodině od oddělení obou oblastí.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav v kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a style="font-size: 1.125rem;" href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
<h2>Důvod události je stále předmětem vyšetřování</h2>
V souladu s ustanoveními <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">rámcového pokynu pro provoz elektroenergetických přenosových soustav</a> probíhá podrobné vyšetřování události. To zahrnuje komplexní analýzu velkého počtu real-time záznamů z ochranných zařízení a dalších prvků. ENTSO-E zveřejní výsledky tohoto šetření, jakmile bude analýza dokončena.
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

ENTSO-E: Incident z 8. ledna neohrozil bezpečnost provozu. Dodávky byly přerušeny pouze pro malou část odběratelů

Ve čtvrtek o půlnoci byla odstavena portugalská uhelná elektrárna Sines. Nyní v Portugalsku zbývá pouze jedna další uhelná elektrárna Pego, která má být uzavřena na podzim. Potom se Portugalsko stane čtvrtou Evropskou zemí, která nebude vyrábět elektřinu z uhlí.
Portugalská energetická společnost EDP oznámila v červnu minulého roku, že chystá uzavřít tamní uhelnou elektrárnu Sines o instalovaném výkonu 1296 MW již v roce 2021, o dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugal-on-track-to-become-coal-free-by-year-end/">EURACTIV</a>, od dnešního pátku je elektrárna definitivně mimo provoz.
Tím zůstal v <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/portugalske-predsednictvi-evropsky-klimaticky-zakon-dohled">Portugalsku</a> v provozu pouze jediný uhelný zdroj, elektrárna Pego. A i tato uhelná elektrárna má být odstavena v listopadu tohoto roku. Dle enviromentální neziskové a nevládní organizace Europe Beyond Coal se tak Portugalsko stane čtvrtou evropskou zemí po Belgii (2016), Rakousku (2020) a Švédsku (2020), která po podepsání pařížské klimatické dohody ukončí výrobu elektřiny z uhlí.
<blockquote>„Během čtyř let se Portugalsko posunulo od hrubé představy ohledně opuštění uhlí do roku 2030 ke konkrétním plánům být bez uhlí do konce letošního roku,“ sdělila Kathrina Gutmanová z Europe Beyond Coal.
„Země jako je Německo, Česká republika či <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-planuje-statni-podporu-uhli-az-roku-2049">Polsko</a>, které se zavázaly nebo plánují odklon od uhlí dlouho po roce 2030, by si měly poznamenat: nestanovením ambiciózního vyřazování uhlí budete jenom neustále dohánět, protože k němu stejně dojde.“</blockquote>
Uhelná elektrárna Sines emitovala v průměru 12 % portugalských emisí skleníkových plynů.
<h2>Evropský odklon od uhlí</h2>
Rozhodnutí EDP o urychlení uzavření uhelné elektrárny je údajně „přirozený následek procesu transformace energetiky“, který je v souladu s uhlíkovými cíli Evropské Unie.
I další země mají naplánovaný odklon od uhlí v příštích letech (dle Europe Beyond Coal): Francie (2022), Slovensko (2023), UK (2024), Irsko (2025) a Itálie (2025).
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul