Usnadnit nákup elektřiny a plynu i změnu dodavatele koncovým zákazníkům z řad domácností a živnostníků má nová webová aplikace PARC4U, kterou spustila středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE). Zástupci burzy to oznámili na dnešní tiskové konferenci. Aplikace podle nich nabídne zákazníkovi nejvhodnější nabídky předních českých poskytovatelů energií bez skrytých poplatků či umožní snadno změnit dodavatele.
<blockquote>&#8222;PXE reaguje na četné žádosti lidí, kteří chtěli nakupovat elektřinu a plyn přímo na burze. To nám sice stávající legislativa neumožňuje, ale vyhověli jsme zákazníkům pomocí neburzovní služby, která zaručuje transparentnost nákupu i praktické výhody pro fyzické odběratele a živnostníky,&#8220; uvedl dnes generální sekretář PXE David Kučera.</blockquote>
Čistě na domácnosti a podnikatele se podle něj burza zaměřuje poprvé.
PXE připomněla, že už čtyři roky provozuje platformu PARC, přes kterou nakupují energie města, obce a firmy. Do nového systému PARC4U je podle ní aktuální zapojeno šest dodavatelů elektřiny a plynu a svůj zájem být součástí oznámilo více než deset subjektů pokrývajících asi 80 procent trhu v České republice. &#8222;Dodavatelem se může stát pouze společnost, která již obchoduje energie na velkoobchodním trhu PXE, a podléhá tak velmi přísné regulaci burzy. Pokud zájemce nastavená kritéria nesplní, nemá šanci se do systému zapojit. Zákazníka tak chráníme před nekalými praktikami, které se bohužel v poslední době množí,&#8220; uvedl Kučera.
Mezi aktuálně registrovanými dodavateli jsou podle <a target="_blank" href="https://parc4u.cz/">webu</a> PARC4U firmy Alpiq, Bohemia Energy, epet, Carbounion Bohemia, Yello Energy a Pražská plynárenská. &#8222;Využíváme pouze ty formy prodeje, které zákazníkům zaručují stoprocentní bezpečnost a maximální pohodlí. Účast v projektu PARC4U je tak pro nás dalším logickým krokem v modernizaci a rozšiřování našich prodejních kanálů,&#8220; uvedl dnes obchodní ředitel Bohemia Energy Libor Holub. Společnost podle něj už před časem odstoupila od podomního prodeje a zároveň ukončila spolupráci se všemi partnery, kteří jej provozovali.
Podle PXE aplikace PARC4U také reaguje na spotřebitelské chování českých domácností při nákupu a změně dodavatelů elektřiny a plynu. Podle výsledků průzkumu PXE má asi 56 procent českých domácností uzavřenu smlouvu na dodávky elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou. Téměř dvě pětiny dotázaných by pak uvítaly výhodnější smluvní podmínky, mezi něž patří například možnost kdykoliv ukončit smlouvu. Zároveň více než 41 procent z reprezentativního vzorku 1000 respondentů považuje za klíčové kritérium výběru nového dodavatele elektřiny nebo plynu jeho důvěryhodnost.
Energetická burza Praha byla založena v červenci 2007. V květnu 2016 se většinovým vlastníkem PXE stala evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha. Firma umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Objem obchodů na burze PXE byl loni rekordní. Na trhu s elektřinou činil 182 terawatthodin, meziročně o více než tři čtvrtiny více. Kučera uvedl, že nejvíce se platformě dařilo na maďarském trhu.

Elektřina

Aplikace energetické burzy PXE má usnadnit výběr dodavatele elektřiny a plynu

Německá vláda se včera po 21hodinovém jednání dohodla na stimulačním balíčku, v rámci něhož podpoří ekonomiku v následujících 2 letech 130 miliardami eur. Mimo jiné sníží cenu elektřiny skrze poplatek na podporu OZE , sníží daň z přidané hodnoty a zavede vodíkovou strategii.
<blockquote> „Německo se musí pokud možno rychle a v plné síle dostat z krize. To zajistíme pomocí nejkomplexnějšího ekonomického stimulačního balíčku pro občany a hospodářství v historii Německa,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier.</blockquote>
Poněkud překvapivě přichází ve svém stimulačním balíčku německá vláda se snížením sazby DPH ze současných 19 % na 16 %, v případě snížené sazby ze 7 % na 5 %. Toto snížení bude v platnosti po dobu druhé poloviny letošního roku a má spotřebitelům ušetřit asi 20 miliard eur.
<h2>Snížení cen elektřiny</h2>
Dalším z opatření je snížení koncových cen elektřiny skrze snížení poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (tzv. OZE přirážka – EEG Umlage), který je jednou z položek koncové ceny elektřiny v Německu. V příštím roce bude omezen na 6,5 ​​centu za kWh a v roce 2022 potom na 6,0 centu/kWh. Opatření přijdou německou vládu na 11 miliard eur.
<figure id="attachment_84527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg"><img class="size-full wp-image-84527" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-725x388.jpg 725w" alt="" width="769" height="412" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výše poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (tzv. OZE přirážka – EEG Umlage) v Německu v eurocentech na kWh. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
Německá vláda tím reaguje na očekávané zvýšení tohoto poplatku v příštím roce, které nastane vlivem poklesu tržní ceny elektřiny způsobené koronavirovou krizí. Poplatkem na podporu OZE je pokrýván rozdíl mezi tržní cenou a referenční cenou podpory jednotlivých OZE, s klesající tržní cenou elektřiny tak poplatek na OZE vzroste.
Dle výpočtů Ústavu energetické ekonomiky Kolínské univerzity, vypracované na žádost společnosti E.ON, poplatek na podporu OZE v roce 2021 vzroste z letošních 6,76 centu za kWh na 8,44 centu/kWh, v roce 2022 by potom měl poklesnout na 6,99 centu/kWh.
<h2>Navýšení prémie na koupi elektromobilů a hybridů</h2>
Dlouho diskutovaná prémie na koupi vozidel se spalovacími motory zavedena nebude. Bavorský premiér Markus Söder uvedl, že toto odvětví by mělo podpořit snížení DPH. Naopak pobídky ke koupi automobilů s alternativními pohony vzrostou. Skrze tzv. inovační bonus vláda navýší svůj stávající příspěvek na nákup elektrických nebo hybridních automobilů po omezenou dobu do konce roku 2021.
Nově tak pro elektromobily s pořizovací cenou do 40 tis. eur bude stávající příspěvek státu navýšen ze 3 000 eur na 6 000 eur. Dotace 3 000 eur od výrobce zůstává nezměněna, celkový příspěvek tak bude činit 9 000 eur. Pro automobily s cenou mezi 40 a 65 tis. eur bude celkový příspěvek navýšen z 5 000 na 7 500 eur.
Nakup plug-in hybridů bude podpořen částkou 6 750 eur, namísto 4 000 eur, při pořizovací ceně do 40 tis. eur a 5 625 eur namísto 3 750 eur v případě pořizovací ceny mezi 40 a 65 tis. eur.
Podle vlády bude toto opatření stát 2,3 miliardy eur a dalších 2,5 miliardy eur má být vynaloženo na podporu výstavby nabíjecí infrastruktury a rozvoje výroby baterií. Dále by měla být podpořena obnova vozových parků společností.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-55796" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285-512x201.jpg 512w" alt="" width="725" height="285" /></a>
<h2> Podpora perspektivních technologií v čele s vodíkem</h2>
<blockquote>„Nejenže jsme přišli s klasickým balíčkem, ale zaměřili jsme se také na budoucí otázky,“ uvedla po jednáních kancléřka Angela Merkelová.</blockquote>
Podle ministryně pro výzkum, Anjy Karliczekové, téměř polovina ze 130 miliard eur půjde do perspektivních oblastí budoucnosti, jako je rozvoj vodíkových technologií, kvantových technologií nebo umělé inteligence. Karliczekková uvedla, že ještě nikdy nebyl představen podobně silný balíček zaměřený na budoucí technologie.
Německá koalice se v rámci balíčku dohodla na národní vodíkové strategii, o níž se diskutovalo několik měsíců. Zůstává původně plánovaný cíl vybudovat 5 GW výrobních kapacit pro vodík do roku 2030. Do roku 2035 a 2040 by mělo přibýt dalších 5 GW, uvádí se v rozhodnutí.
Skrze investiční dotace nebo rozdílové smlouvy by mělo být podporováno používání vodíku v průmyslových procesech. Snahou vlády je také osvobození elektřiny potřebné pro výrobu zeleného vodíku od poplatku na podporu OZE. Náklady na vodíkovou strategii odhaduje vláda na 7 miliard eru.
Úvodní fotografie: Německý úřad spolkového kancléře, autor: Ansgar Koreng, Wikimedia Commons

Německo

Německá vláda přišla s balíčkem na oživení ekonomiky. Sníží cenu elektřiny a navýší prémie na nákup elektromobilů

Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

Legislativa ČR

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-onshore-vetrny-prumysl-se-hrouti-letos-bylo-postaveno-nejmene-elektraren-za-poslednich-20-let">v poslední době naráží při získávání povolení</a>. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.
Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčovým bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.
V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci" target="_blank" rel="noopener">jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu</a> pro dva větrné parky. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-nemecka-aukce-offshore-elektrarny-prinesla-vyrazne-vyssi-prumernou-cenu" target="_blank" rel="noopener">Podobně tomu bylo i v druhém kole</a> v roce 2018, kdy se jednalo o další jeden větrný park bez provozní podpory.
Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tajemstvi-za-offshore-vetrnymi-projekty-bez-dotace-az-15mw-turbiny">dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti</a>, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa</a>.
Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.
<h2>Nově by developeři mohli za úspěch u aukci naopak platit</h2>
Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.
<a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/E/entwurf-eines-gesetzes-zur-aenderung-des-windenergie-auf-see-gesetzes-und-anderer-vorschriften.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=8" target="_blank" rel="noopener">Současný návrh zákona</a> počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-german-offshore-wind-draft-law-sets-40-gw-target-by-2040" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.

Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy dnes <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-sazi-na-prudky-rust-ceny-elektriny-podrazit-ma-az-trojnasobne-107799">uvedl</a>, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
Na velkoobchodních trzích nakupují elektřinu dodavatelé, kteří pak určují zhruba polovinu ceny pro spotřebitele. Zbylou polovinu výsledné ceny tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje Energetický regulační úřad. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle oslovených analytiků lze ale cenu elektřiny dlouhodobě predikovat jen stěží.
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji takto dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; uvedl výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že velký růst cen v modelu vyplýval zejména z německých plánů na odstavení uhelných elektráren. &#8222;Od té doby ale EU vyhlásila ještě před covidem bilion eur investic do zelené energie, a po covidu k nim přidala další zhruba bilion investic do obnovy ekonomik, které mají také být vedeny zeleně. Proti analýzám proto vzrostla budoucí nabídka elektřiny na trhu a klesla budoucí poptávka. Proto ceny nemohou dosáhnout trojnásobku,&#8220; podotkl.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je vládní idea růstu cen založena na rychle rostoucí spotřebě a naopak na nedostatku kapacit. &#8222;Tento nedostatek vskutku hrozí po odstavení jaderných a postupně i uhelných bloků v Německu. Nicméně všechny tyto faktory mohou být přehlušeny ekonomickými problémy a s nimi souvisejícím poklesem poptávky a cen. Tak jak se to děje nyní. Je ale pochopitelné, že nikomu se nechce prognózovat dlouhodobou recesi,&#8220; uvedl Gavor.
Opačně stojí logika podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. &#8222;Ceny elektřiny bude stoupat v průměru o dvě až tři procenta ročně. Nicméně je to zcela naopak, než co tvrdí ministr Havlíček. Při růstu cen elektřiny lidé prodělají. Sice je možné, že bude stát kupovat levnější cenu z dostavěného bloku v Dukovanech, ale ten bude pořád pokrývat jenom deset procent spotřeby. Zbylých 90 procent elektřiny se bude kupovat za tržní ceny. Lidé mohou jenom doufat, že nárůst cen do roku 2036 nebude až trojnásobný,&#8220; uvedl Tomčiak.
Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) na dnešní tiskové konferenci několikrát zopakovali, že cílem stavby nového jaderného bloku je zajištění přiměřené a nízké ceny elektřiny pro spotřebitele a energetické soběstačnosti ČR.

Analytici: Dlouhodobý výhled cen elektřiny je vždycky nejistý

Člen sdružení OPEC, severoafrické Alžírsko, plánuje navýšit instalovaný výkon svých solárních elektráren o více než 5 GW. Prvním projektem má být obří elektrárna Tafouk 1 o instalovaném výkonu 4 GW, která má být dokončena v roce 2024.
Alžírsko <a href="https://www.energynews.es/tafouk1-proyecto-argelino-energia-solar/">plánuje</a> v příštích letech <a href="https://www.afrik21.africa/en/algeria-5600-mw-of-solar-power-plants-under-construction/">masivní</a> výstavbu OZE, a to fotovoltaických a CSP technologií, které používají zrcadla k zintenzivnění slunečního záření a využití jeho tepelné energie. Premiér Abdelaziz Djerad ve <a href="http://www.cg.gov.dz/fr/premier-ministre/activites/com-20-05-2020-fr.html">svém projevu</a> ohlásil plán na výstavbu komplexu Tafouk 1, který má mít celkový instalovaný výkon 4 GW a má vzniknout mezi roky 2020 – 2024. Jeho rozpočet se má pohybovat mezi 3,2- 3,6 mld. USD, což by odpovídalo ceně zhruba 780 000 €/MW.
Předpokládaná roční produkce, ekonomické ukazatele a další technické detaily nejsou prozatím známy. Premiér dále jen uvedl, že komplex by se měl rozprostírat na ploše 64000 ha a na stavbě by mělo najít práci až 50 000 pracovníků, a poté nastálo zhruba 2000.
<blockquote>„Tento typ projektů je velmi důležitý pro rozvoj a diverzifikaci ekonomiky,” uvedl ministr energetiky Mohamed Arkab.</blockquote>
Alžírsko má v oblasti rozvoje energetických zdrojů velké cíle, vedle rozvoje solárních elektráren plánuje 4 paroplynové elektrárny, kde každá má disponovat minimálním výkonem 1200 MW. Plány vláda zdůvodňuje tím, že se stoupající domácí spotřebu, rozvoj OZE má pomoci uchovat zásoby ropy a zemního plynu.
Těžební průmysl tvoří základ ekonomiky a podílí se 20 % na HDP a z více než 85 % na exportu země. Kvůli celosvětovému poklesu ropy tak přijde letos státní pokladna o významnou složku příjmů. Vláda plánuje, že by tak místo ropy mohla vyvážet do Evropy rovnou vyrobenou elektřinu. Alžírsko se stejně jako jiné africké státy musí vyrovnat s prudce rostoucí spotřebou elektřiny na domácím trhu.
Alžírsko <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/bude-budoucnost-africke-energetiky-jaderna">uvažuje i  o stavbě</a> jaderné elektrárny. Pro přehled v roce 1999 byl instalovaný výkon zdrojů v zemi 6 GW, vloni již 21 GW a pro rok 2022 je plán mít v zemi instalovaný výkon dohromady ve výši 33 GW. Nyní je 99 % elektřiny vyráběno z plynu a ropy.

Obnovitelné zdroje

Alžírsko plánuje v následujících letech postavit solární elektrárnu o výkonu 4 GW

Evropská komise plánuje v rámci připravovaného investičního podpůrného programu na oživení ekonomiky, který by měl dosáhnout nejméně jednoho bilionu eur, podpořit „zelené“ investice v energetice, a to zejména investice do obnovitelných zdrojů, udržitelného vodíku, sítí a elektromobility. Konkrétní parametry podpůrného programu mají být představeny ve středu,<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leaked-europes-draft-green-recovery-plan/" target="_blank" rel="noopener"> zahraniční server Euractiv nicméně zveřejnil uniklý návrh dokumentu</a>. 
Plán na „zelené“ oživení ekonomiky počítá podle informací zveřejněných serverem Euractiv s evropskými aukcemi na 15 GW výkonu v obnovitelných zdrojích energie během dvou let, přičemž investiční výdaje by měly dosáhnout 25 mld. eur. Kromě toho by pro národní podpůrná schémata mělo být k dispozici 10 mld. eur od Evropské investiční banky (EIB).
<blockquote>„Přestože se během krize COVID-19 ukázaly obnovitelné zdroje jako více odolné než fosilní paliva, dodavatelské řetězce byly vážně zasaženy a solární a větrný trh by se mohly letos zmenšit o 20 až 33 %,“ uvedla podle Euractivu Komise.</blockquote>
<h2>Podpora „čistého“ vodíku</h2>
Pro rozvoj „čistého“ vodíku plánuje komise zdvojnásobit financování pro Evropské partnerství v oblasti čistého vodíku na 1,3 mld. eur a vytvořit nový fond v objemu 10 mld. eur, který by byl v následujících 10 letech dostupný pro „významné snížení rizika“ u velkých a komplexních projektů.
Aby byla podpořena produkce čistého vodíku, plánuje Komise zároveň stanovit závazek na produkci jednoho milionu tun čistého vodíku. Pro srovnání, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/kvuli-koronaviru-klesne-letos-i-spotreba-vodiku-pristi-dekade-ma-vsak-rust" target="_blank" rel="noopener">aktuální velikost globálního trhu s vodíkem je kolem 73 mil. tun</a>. Cena „čistého“ vodíku je přitom <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu" target="_blank" rel="noopener">až dvojnásobná ve srovnání s konvenčně produkovaným vodíkem</a>.
Pro dosažení uvedeného závazku by mělo být zřízeno pilotní podpůrné schéma ve stylu „uhlíkových contracts for difference“, které by v principu bylo podobné schématu aukcí na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Producenti čistého vodíku by dostávali příspěvek odpovídající rozdílu CO2 strike price a aktuální ceny emisních povolenek v rámci EU ETS. Tento příspěvek by měl dorovnat rozdíl v nákladech na produkci konvenčního a dekarbonizovaného vodíku.
<figure id="attachment_38072" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><img class="size-full wp-image-38072" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-800x533.jpg 800w" alt="Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)" width="2048" height="1365" /><figcaption class="wp-caption-text">Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)</figcaption></figure>
<h2>Sítě a čistá mobilita</h2>
Komise zároveň <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/topics/hydrogen" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> uvedla, že energetický systém založený na dodávce vzájemně zaměnitelné čisté elektřiny a vodíku konečným spotřebitelům vyžaduje zásadní investice do infrastruktury, aby bylo dosaženo potřebného rozvoje do roku 2030.
<blockquote>„Fond v objemu 10 mld. eur/rok spravovaný EIB podpoří potřebné investice do přenosové soustavy elektřiny, chytrých distribučních sítí, vodíkové infrastruktury pro přepravu a akumulaci, systémů pro zachytávání, využití a ukládání uhlíku včetně lokalit pro ukládání a úprav plynárenské infrastruktury pro nízkouhlíkové plyny,“ dodala Komise.</blockquote>
V oblasti čisté mobilita navrhuje dokument 20 mld. eur pro nákup „čistých“ vozidel v následujících dvou letech, podporu ve výši 40 až 60 mld. eur na nastartování produkce vozidel s elektrickým pohonem a zdvojnásobení prostředků pro rozvoj dobíjecí a plnicí infrastruktury, aby bylo dosaženo instalace dvou milionů veřejných dobíjecích stanic a stanic na plnění alternativními palivy do roku 2025.
<iframe class="wp-embedded-content" style="position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);" title="“LEAKED: Europe’s draft ‘green recovery’ plan” — EURACTIV.com" src="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leaked-europes-draft-green-recovery-plan/embed/#?secret=jN3d1ShIwk" width="525" height="296" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" sandbox="allow-scripts" data-secret="jN3d1ShIwk"></iframe>

Evropský plán na "zelené" oživení ekonomiky dostává konkrétní obrysy

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h2>Na mrtvém bodě</h2>
Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr</a> mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.
Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.
Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo">obnovitelných zdrojů v Německu</a>, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.
<h2>Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %</h2>
V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.
Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.
<h2>Velká úleva pro solární průmysl</h2>
Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-kolabuji-limit-podporu-by-mohl-byt-vycerpan-jiz-lete">dotovaná hranice 52 GW</a> instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.
Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.
Autor úvodní fotografie: Daxis

Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Ceny elektrické energie, které platí evropské domácnosti, v posledních letech stabilně rostou, přičemž výjimkou ve většině zemí EU, včetně ČR, nebylo ani loňské druhé pololetí. Oproti druhému pololetí roku 2018 ceny elektřiny v průměru vzrostly o více než 1 %. Nejlevnější elektřinu mají domácnosti v Bulharsku a Maďarsku, naopak nejvyšší ceny jsou v Dánsku a Německu.
Po prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny v roce 2018, za kterým stál zejména nárůst cen emisních povolenek, museli evropští odběratelé elektrické energie počítat s tím, že se tato skutečnost následně projeví i na jejich účtech za elektřinu.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589296770.json“}
Podle <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10826603/8-07052020-AP-EN.pdf/2c418ef5-7307-5217-43a6-4bd063bf7f44" target="_blank" rel="noopener">dat evropského statistického úřadu Eurostat</a> dosahovala průměrná cena elektřiny pro domácnosti EU v druhé polovině loňského roku 216 EUR/MWh.
Meziročně tak elektřina v průměru podražila o 1,3 %, což podle úřadu zhruba odpovídá míře inflace v daném období. Stejně jako elektřina v Unii podražil i zemní plyn, a to v průměru o 1,7 %.
<figure id="attachment_83740" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-83740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-512x233.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-768x349.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-725x329.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-800x363.png 800w" alt="Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat" width="1017" height="462" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Navzdory největšímu poklesu je elektřina v Dánsku stále nejdražší</h2>
Přestože v průměru elektřina v EU podražila, v některých zemích se domácnosti mohly těšit z poklesu. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenalo Dánsko, a to o 6,3 %, následované Řeckem (-5,8 %) a Portugalskem (-4,9 %). Naopak nejvíce elektřina podražila v Nizozemsku (+19,6 %), Litva (+14,3 %) a Česku (+11 %).
Přestože cena nejvíce poklesla v Dánsku, právě tamní domácnosti s 292 EUR/MWh platily nejvyšší cenu ze všech domácností EU. Za Dánskem následovalo Německo (287 EUR/MWh) a Belgie (286 EUR/MWh). Naopak nejméně za elektřinu platí domácnosti v Bulharsku (96 EUR/MWh), Maďarsku (110 EUR/MWh) a Litvě (125 EUR/MWh). V ČR domácnosti platily průměrně 177 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83741" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1018px;"><img class="size-full wp-image-83741" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png 1018w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-512x223.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-768x335.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-725x316.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-800x349.png 800w" alt="Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat" width="1018" height="444" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Pro přesnější srovnání cen, které domácnosti platí v jednotlivých zemích, je nicméně nutné zohlednit rozdílnou cenovou úroveň a příjmy. Při přepočtu na standard kupní síly (PPS) se podle Eurostatu mohou z „nejlevnější“ elektřiny těšit domácnosti ve Finsku (144 PPS/MWh), Lucembursku (146 PPS/MWh) a na Maltě (154 PPS/MWh). Naopak nejdražší je elektřina pro domácnosti v Rumunsku (278 PPS/MWh), Německu (268 PPS/MWh) a Španělsku (262 PPS/MWh).

Cena elektřiny pro domácnosti loni ve většině zemí EU opět vzrostla, nejvyšší je v Dánsku a Německu

Spojené království se stejně jako řada dalších zemí v Evropě i jiných částech světa potýká s poklesem poptávky po elektrické energii, za kterým stojí opatření přijatá pro omezení šíření onemocnění COVID-19. Britský provozovatel přenosové soustavy tak požádal společnost EDF, která v zemi provozuje jaderné elektrárny, aby zvážila snížení výkonu jedné z nich.
Pro zajištění bezpečného provozu elektrizační soustavy a předejití případným rozsáhlým blackoutům je nezbytné v každý okamžik zajišťovat výkonovou rovnováhu v podobě vyrovnané výroby a spotřeby. Stejně jako zajištění dostatku dostupného výkonu při vysoké poptávce musí provozovatelé přenosových soustav zajistit, aby v době nižší poptávky nebyla výroba neadekvátně vysoká.
Současná situace vyvolaná pandemií onemocnění COVID-19 vede k poklesu poptávky po elektřině v řadě zemí světa. Ve Spojeném království nyní provozovatel tamní soustavy, společnost National Grid, <a href="https://www.reuters.com/article/us-health-coronavirus-britain-energy/edf-asked-to-lower-sizewell-nuclear-plant-output-to-help-balance-uk-grid-idUSKBN22I13D" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> oslovil společnost EDF s požadavkem, zda by mohla dočasně omezit výrobu ve své jaderné elektrárně Sizewell B, a pomohla tak k vyvážení soustavy.
<blockquote>„EDF byla požádána provozovatelem přenosové soustavy National Grid, aby zvážila snížení výroby ve své elektrárně Sizewell B v Suffolku z důvodu pomoci při řešení krize vyvolané COVID-19,“ uvedl mluvčí EDF.</blockquote>
Zdroje oslovené agenturou Reuters uvádí, že případný kontrakt na snížení výkonu 1200MW bloku na polovinu po dobu 4 měsíců by britského provozovatele sítě mohl přijít na zhruba 50 milionů liber. Ani jedna ze zainteresovaných stran však finanční detaily možné dohody podle agentury nekomentovala.
<blockquote>„Tento přístup, pokud bude využit, by poskytl našim technikům na řídícím sále další možnosti, stejně tak by se jednalo o nákladově efektivnější řešení a bezpečný výsledek pro spotřebitele,“ uvedl mluvčí společnosti National Grid v emailu zaslaném agentuře Reuters.</blockquote>
<h2>Bezpečnost dodávek ohrožena není</h2>
<blockquote>„Nikdo by se neměl obávat o bezpečnost dodávek, máme nastavené komplexní plány, abychom zajistili, že soustavu budeme provozovat bezpečně a bez rizik v každý moment – včetně tohoto bezprecedentního období,“ uvedl mluvčí National Grid.</blockquote>
Britský provozovatel přenosové soustavy ročně vynakládá na zajištění vyrovnané bilance výroby a spotřeby elektřiny více než miliardu liber, přičemž kompenzační platby směřují i k provozovatelům obnovitelných zdrojů, například větrných elektráren, v období nižší letní poptávky.