Evropští lídři podpořili v úterý <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/072120-eu-leaders-open-to-adding-aviation-shipping-to-ets-to-raise-funds" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> návrh Evropské komise spočívající v zahrnutí letecké a námořní dopravy do systému EU ETS. Má se jednat o jedno z opatření pro získání dodatečných prostředků pro financování plánu na zotavení evropských ekonomik známého pod názvem „Příští generace EU“. 
Cílem navrhovaného opatření je dát Evropské komisi přístup k novému zdroji financí, který by <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_20_935" target="_blank" rel="noopener">podle květnového odhadu Komise</a> mohl činit okolo 10 miliard eur ročně.
Evropský systém pro obchodování s emisemi CO2 (EU ETS) již nyní kromě velkých spalovacích zařízení a dalších zdrojů emisí skleníkových plynů zahrnuje lety uvnitř EU. Cílem Komise je zahrnutí všech letů mířících do Evropské unie nebo odlétajících z Evropské unie, stejně jako zahrnutí námořní dopravy.
Evropští lídři nyní pověřili Komisi přípravou návrhu revize EU ETS vedoucí k možnému zahrnutí letecké a námořní dopravy. Uvedli, že tento nový zdroj financí zavedený po roce 2021 by byl použit pro splácení peněz vypůjčených na plán Příští generace EU.
<h2>Podobný záměr EU v minulosti nevyšel</h2>
Zahraniční server Platts připomněl, že EU plánovala zahrnutí mezinárodní letecké přepravy do systému EU ETS již od roku 2012, ale musela od tohoto záměru ustoupit kvůli politické opozici ze strany Číny, Ruska a USA. Namísto toho se soustředila na návrh globálního řešení pro snižování emisí skleníkových plynů z letecké přepravy v rámci mezinárodní letecké asociace ICAO.
Nástroj zvaný CORSIA (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation), na základě kterého mají provozovatelé letadel povinnost množství emisí vyprodukovaných “proinvestovat” v podobě projektů snižujících či pohlcujících emise v jiném sektoru, má být zaveden od roku 2021. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/aerolinky-zadaji-odlozeni-mezinarodnich-zavazku-ke-snizovani-emisi" target="_blank" rel="noopener">Aerolinky však již v dubnu požádaly o odklad mezinárodních závazků ke snižování emisí plynoucích z této iniciativy kvůli dopadům opatření souvisejících s bojem proti šíření onemocnění Covid-19.</a>

Emise CO2

Evropští lídři podpořili návrh Komise na zahrnutí námořní a letecké dopravy do systému EU ETS

Německá asociace dovozců uhlí <a href="https://www.kohlenimporteure.de/home.html">VDKi</a> předpovídá na letošek dovoz energetického černého uhlí v objemu 18-23 milionů tun, což je výrazný pokles například oproti roku 2016, kdy bylo dovezeno 43 milionů tun.
Náš západní soused <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/071620-german-2020-coal-imports-seen-falling-by-up-to-40-importers?fbclid=iwar0fcp_mfat5twqzpporgx7xl7wrmtykkesbchsqepilc2e_wnecpcdxvcu">hlásí zatím</a> průběžná čísla a odhady na spotřebu černého uhlí za letošní rok. Již nyní odhaduje, že uhlí bude spáleno rekordně málo a to nejen kvůli nízké spotřebě elektřiny v průběhu pandemie onemocnění COVID-19, ale také díky příznivé situaci pro výrobu elektřiny z plynu. Cena plynu významně poklesla a zároveň zdražily emisní povolenky, které se v minulém týdnu obchodovaly <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">již za 30 €</a>, což je nejvyšší hodnota za 14 let.
<blockquote>“Předpokládáme, že dovoz uhlí bude mezi 17,5 – 22,5 mil. tun energetického uhlí,”  uveld Franz-Josef Wodopia, předseda VDKi.</blockquote>
Černouhelné elektrárny se za letošní první pololetí podílely na výrobě 6,4 %, oproti loňským téměř 10 %. Naopak výroba z plynu stoupla ze 14 na 16 %. 50 % vyrobily letos obnovitelné zdroje a zbytek se dělí mezi hnědé uhlí a jádro.
Letos na podzim má dojít k aukci na uzavření prvních černouhelných zdrojů o celkovém výkonu 4 GW. Dle plánu německé vlády bude u černého uhlí omezen instalovaný výkon do roku 2022 na 15 GW a do roku 2030 na 8 GW.
Zbývajících 8 GW instalovaného výkonu představují relativně nové elektrárny s účinností přesahující 45 %.
Zatímco Němci chtějí výrobu z uhlí drasticky snížit, v roce 2019 byl celosvětově pokořen rekord v dobývání uhlí.

Elektrárny v Evropě

Dovoz černého uhlí do Německa poklesl za první polovinu roku až o 40 %

Evropa by měla usilovat o dosažení cíle snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990, uvedl ve čtvrtek německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier. Německo, které pro druhou polovinu roku předsedá EU, tímto doposud vyjádřilo svou nejjasnější podporu pro přísnější cíl.
Altmaier se stal prvním zástupcem německé vlády, který explicitně vyjádřil podporu pro navýšení klimatického cíle EU na 55 %. Aktuálně je cíl EU na snížení skleníkových emisí nastaven do roku 2030 na 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
Kancléřka Angela Merkelová a německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová doposud pouze potvrdily záměr Německa nalézt konsenzus v celé Evropě ve prospěch navrhovaného rozmezí 50‑55 %, které navrhla Evropská komise.
Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, které je i Altmaier součástí, v květnu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">podmínila navýšení klimatického cíle EU, změnou klíče pro rozdělení zátěže</a> na jednotlivé země EU. Aktuálně jsou cíle jednotlivých členských zemí jsou svázány s jejich ekonomickou silou. Navýšení cíle EU na 55 % by tak znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %.
<blockquote>„V příštích několika týdnech proběhnou velmi intenzivní diskuse o tom, jak rozdělit cíl snížení emisí o 55 %, které chceme v EU do roku 2030 dosáhnout. To samozřejmě není tak jednoduché, protože 55 % neznamená 55 % pro každého,“ uvedl Altmaier pro průmyslový výbor Evropského parlamentu.</blockquote>
Pokud má EU zvýšit cíl na 55 %, je třeba vyjasnit, do jaké míry může přispět každý členský stát, dodal Altmaier.
<blockquote>„Pokud jsme připraveni to udělat, musíme se ujistit, že poskytneme potřebné financování. Bude to stát spoustu peněz,“ řekl Altmaier.
<figure id="attachment_80331" class="wp-caption aligncenter" style="width: 834px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg"><img class="size-full wp-image-80331" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-800x533.jpg 800w" alt="" width="834" height="556" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier a ministr financí Olaf Scholz (zleva doprava). Zdroj: BMWi</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Důležitá je ochrana průmyslu</h2>
Na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050 musí Evropa chránit svůj průmysl, uvedl Altmaier a naznačil podporu návrhu Evropské komise na uhlíkovou přeshraniční daň. Mechanismus by musel být v souladu s pravidly stanovenými Světovou obchodní organizací, aby se předešlo riziku zahájení obchodních válek, dodal.
<blockquote>„Věřím, že myšlenka přeshraničního vyrovnávacího mechanismu (…) může významně přispět k zajištění toho, aby ekologické výrobky z Evropy nebyly v nevýhodě ve srovnání se zbožím ze zemí s nižší ochranou klimatu a environmentálními normami,“ řekl Altmaier výboru.</blockquote>
EU musí postupovat s vyššími cíli v oblasti klimatu s nadějí, že ostatní země budou následovat, „doufejme, že to udělají, ale nesmí to vést k tomu, že Evropa ztratí celý svůj výrobní průmysl,“ dodal Altmaier.

Životní prostředí

Německý ministr energetiky podporuje navýšení cíle snížení emisí EU do roku 2030 na 55 %

Německý stimulační balíček představený na začátku června musí projít posouzením dopadu na klima, aby bylo zajištěno, zda je v souladu se střednědobými a dlouhodobými klimatickými cíli Německa. <a href="https://media.pt-dlr.de/wpks_ot/WPKS-Corona-Konjunktur.pdf">Uvedl to ve svém prohlášení</a> Řídící výbor německé vědecké platformy pro ochranu klimatu (WPKS).
Německá vláda se na začátku června rozhodla restartovat největší evropskou ekonomiku <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">pomocí stimulačního balíčku</a>, v rámci kterého podpoří německou ekonomiku v následujících dvou letech 130 miliardami eur a který obsahuje kroky k dalšímu prohloubení energetické transformace.
<blockquote>„Vládní a soukromé investice, které plynou ze stimulačního balíčku, ovlivňují nejen krátkodobý ekonomický rozvoj, ale také střednědobé a dlouhodobé dosažení německých klimatických cílů. Pouze pokud jsou dnešní opatření slučitelná s těmito cíli, přispějí udržitelně k hospodářskému oživení. Je proto nezbytné, aby balíček ekonomických pobídek podporoval ambiciózní politiku ochrany klimatu,“ uvádí prohlášení.</blockquote>
Nezávislý poradní orgán WPSK, ve kterém spolupracuje několik výzkumných institucí a který byl zřízen s cílem doprovázet dlouhodobou klimatickou strategii vlády, provedl předběžné hodnocení stimulačního balíčku. Na základě tohoto hodnocení WPSK varoval, že investice ze stimulačního balíčku mohou být v rozporu s dlouhodobými cíli Německa v oblasti klimatu kvůli chybné struktuře pobídek. Uvítal však skutečnost, že balíček považuje opatření v oblasti klimatu za klíčový cíl, zejména prostřednictvím investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje, a to i přes časový tlak.
Celkově však WPSK uvedl, že vláda by měla udělat více pro přizpůsobení regulačního rámce na ceny energie a CO₂. Vědci požadují komplexní reformu vnitrostátních daní a poplatků za energii, jakož i evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS).
WPSK tvrdí, že vláda by měla „důrazně tlačit“ na zavedení minimální ceny emisí v systému EU ETS, aby zmírnila negativní dopad poklesu ceny povolenek v důsledku pandemie. Mezitím se však cena evropských emisních povolenek (EUA) po propadu z poloviny března na cca 18 eur za tunu ekvivalentu CO2 v pondělí <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-klesly-jednanich-cili-oze-eu-mesicni-minima">přehoupla přes 30 eur/t</a>, a dosáhla tak svého 14letého maxima.
<blockquote>„Spolu s klimatickým akčním programem do roku 2030 je balíček ekonomických pobídek nejdůležitějším souborem opatření z hlediska politiky v oblasti klimatu pro toto legislativní období, a proto spadá pod kontrolní mandát, který vláda dala WPKS,“ uvedla spolupředsedkyně výboru Sabine Schlackeová. Dodala, že by měla být provedena rychlá kontrola právních předpisů, o nichž se diskutuje v parlamentu, z pohledu jejich vlivu na klimatické cíle, a poté by mělo být provedeno ex-ante hodnocení dopadu jednotlivých opatření, jako jsou půjčky nebo jiná finanční podpora, které by měla iniciovat vláda.</blockquote>

Opatření německého stimulačního balíčku musí být posouzena z pohledu jejich dopadů na klima, uvádí vládní poradci

Japonská vláda rozhodla o omezení exportu technologií pro uhelné elektrárny s tím, že bude posuzovat, jak moc daná země tuto technologii potřebuje a současně hodlá nabízet alternativy vedoucí k dekarbonizaci. Samotné Japonsko je dnes silně závislé ve výrobě elektřiny na uhlí, kdy v roce 2018 byl podíl uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v zemi zhruba 32 %. 
Ve snaze o snížení globálních emisí CO2 rozhodla <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/071320-japan-to-curb-coal-fired-power-plant-exports-to-cut-carbon-emissions-meti?fbclid=iwar3hqbu4ttta0qmzu0178cdcd6dbhjqhsm0qrhw4gbgn83js1boreqeq2bm" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> japonská vláda o umožnění exportu technologií pro uhelné elektrárny jen v případě nejvíce účinných technologií. Mělo by se jednat o ultra-nadkritické uhelné bloky využívající pokročilé environmentální technologie, jejichž účinnost přesahuje 43 %, nebo paroplynové elektrárny s integrovaným zplyňováním uhlí a dále o <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody" target="_blank" rel="noopener">technologie pro zachytávání, ukládání a využití emisí CO2</a>.
Japonsko bude zároveň posuzovat, jak moc daná země skutečně uhelné technologie potřebuje, a nabízet případné alternativy vedoucí k dekarbonizaci energetiky.
<blockquote>„Přestože existují po celém světě země, které nemají jinou možnost než využívat uhlí jako zdroj energie, věříme, že je důležité, abychom se této realitě postavili a vyzvali je k efektivní dekarbonizaci,“ řekl novinářům ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Hiroshi Kajiyama.</blockquote>
Samotné Japonsko je v současné době v sektoru výroby elektřiny silně závislé na uhlí, když v roce 2018 měly uhelné elektrárny při výrobě 320 TWh zhruba 32% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi.
Přestože Japonsko plánuje snížit podíl uhlí na 26 % do roku 2030, mělo by být v období 2020 až 2024 uvedeno do provozu 7,5 GW nových uhelných zdrojů, z čehož zhruba 7 GW bude ultra-nadkritických.
Nové ultra-nadkritické bloky by měly částečně nahradit starší a méně účinné bloky, přičemž konverze, respektive náhrada méně účinných bloků novými by měla být podporována podle pátého strategického energetického plánu schváleného vládou v červenci 2018.

Uhlí

Japonsko omezí vývoz technologií pro uhelné elektrárny. Chce tak pomoci v globální dekarbonizaci

Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.
Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí skleníkových plynů. Cena povolenky s vypořádáním v prosinci 2020 dnes ráno vystoupila až na 30,13 eura, nejvýše od roku 2006. Podle obchodníků stojí za zdražováním kombinace faktorů, včetně zhoršeného výhledu u produkce větrné energie a příznivého vývoje na akciových trzích.
<blockquote>&#8222;Náš aktuální výhled pro počasí, který ve střední Evropě ukazuje slabý vítr, poskytuje impulz pro růst cen povolenek,&#8220; uvedli analytici ze společnosti Refinitiv.</blockquote>
&#8222;Analytici akciových trhů očekávají, že evropské akcie navážou na páteční růst, navzdory znepokojivému vývoji situace kolem nemoci covid-19 v USA,&#8220; dodali.

Ceny emisních povolenek v EU se dostaly nejvýše za 14 let

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Výbor pro řešení klimatických změn Sněmovny reprezentantů USA <a href="https://climatecrisis.house.gov/sites/climatecrisis.house.gov/files/Climate%20Crisis%20Action%20Plan.pdf">vydal zprávu, která stanoví cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v USA nejpozději do roku 2050.</a> Akční plán pro boj proti změně klimatu zahrnuje jednotlivá doporučení pro dosažení tohoto cíle. Mezi těmito doporučeními je i podpora stávajících jaderných elektráren v provozu. Výbor rovněž doporučuje podporu vývoje pokročilých jaderných technologií.
Výbor složený z republikánů i demokratů byl vytvořen v  lednu 2019 na základě rezoluce 6. Jeho cílem bylo vytvořit doporučení pro opatření, strategie a inovace, pomocí kterých by bylo možné dosáhnout významného a permanentního snížení znečištění a dalších aktivit které přispívají ke změnám klimatu. Usnesení nařídilo výboru, aby stálým legislativním výborům příslušným pro jejich posouzení a jednání vydal patřičná doporučení.
V nově zveřejněném akčním plánu výbor stanovuje rámec pro komplexní řešení přesunu k bezemisním technologiím. Opatření mají za cíl splnit požadavek vědecké komunity na co nejrychlejší a nejagresivnější snižování emisí uhlíku, zvyšování odolnosti komunit vůči dopadům změn klimatu a budování čistého, udržitelného a spravedlivého energetického hospodářství.
Akční plán se zabývá více různým cestami, jak přechod k bezuhlíkové ekonomice podpořit. Kromě dekarbonizace energetiky se tak soustředí například i na podporu bezemisních technologií v dopravě, podporu výstavby nízkoenergetických až nulových domů, či modernizaci a propojení jednotlivých elektrických sítí. Plán rovněž uznává potřebu vývoje nových technologií, které mohou být zásadní pro dekarbonizaci průmyslových odvětví.
<h2>Potenciál a rizika jádra</h2>
Podle plánu je zapotřebí se rovněž zaměřit na potenciál a rizika technologií jaderné energetiky. Podle akčního plánu jaderné elektrárny v USA pokryly 20 % spotřeby elektřiny v roce 2019. Zároveň byly zdrojem více než poloviny bezemisní elektrické energie. Sektor v USA v minulém roce zaměstnával přibližně 70 tisíc lidí.
Jedním z doporučení výboru je vytvoření federálního standardu čisté energie, který by měl pomoci dosáhnout dekarbonizace energetiky. Standard by vytvořil tržní jistoty pro bezemisní energetické zdroje, bezemisní zdroje energie by si mohly díky němu žádat o finanční podporu. Na tu by měly mít nárok všechny bezemisní technologie, tedy nejen větrné, solární a vodní elektrárny, ale také úložiště energie, tepelné elektrárny se systémy CCS a právě také jaderné elektrárny.
<h2>Zvýšená ostražitost nad stárnoucími reaktory</h2>
Americká flotila jaderných reaktorů postupně stárne, průměrný věk komerčního reaktoru v USA je 38 let. Reaktory přitom mají provozní licenci na 40 let, licenci je ale při splnění požadavků možné prodloužit o 20 let. V USA jsou již dva reaktory, kterým byla licence prodloužena podruhé. Plán tak doporučuje zvýšit inspekce reaktorů a dále se podílet na zlepšování jejich spolehlivosti a bezpečnosti.
Potenciál existuje rovněž v nových jaderných technologiích, ty se ale stále potýkají s mnoha výzvami například v oblasti bezpečnosti, rizika šíření jaderných zbraní a vysokých nákladů. Výbor přesto navrhuje, aby Ministerstvo energetiky podporovalo první nasazení nových jaderných technologií, jako jsou například malé modulární reaktory. Zdůrazňuje však nutnost neustoupit z přísných nároků na bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>

Jaderné elektrárny

Jaderná energetika je součástí dekarbonizačního plánu USA

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.
IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.
<h2>Emisní náročnost</h2>
V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.
Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
<h2>Green deal</h2>
Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.

Evropská Unie

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia