Dle odhadu společnosti S&amp;P Global Ratings ze dne 9. června dojde mezi lety 2021 až 2023 k částečnému zotavení cen elektrické energie na evropských burzách v důsledku opětovného nárůstu poptávky a odstavovaní uhelných a jaderných elektráren. Přesto jsou ale odhady přibližně o 20 % níže, než byly v listopadu loňského roku.
Nynější odhady ratingové agentury, které jsou dostupné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060920-only-partial-recovery-for-european-power-prices-in-2021-23?fbclid=iwar0hmoqzqy-kfg3rxdeexdexjxx2gadpflmm0q-hes5df2se5hh_jlihxvo">zde</a>,  jsou níže oproti těm listopadovým, a to navzdory drastickému snížení predikované výroby z jádra ve Francii v horizontu následujících tří let.
Od začátku roku se ceny elektřiny na evropských burzách propadly zejména z důvodu poklesu poptávky, pokles v průměru o 5 až 7 %, zapříčiněného velmi mírnou zimou, opatřeními proti COVID-19, poklesem cen komodit a dále zvýšené nabídce ze strany obnovitelných zdrojů energie.
Zatímco finanční dopad na evropské výrobce energie byl v letošním roce obecně zvládnutelný (své pozice již měli z převážné části zajištěné), další roky mohou být obtíženější. Dle údajů agentury mají výrobci pro rok 2021 prodáno 30 až 50 % své odhadované výroby, což znamená, že stále musejí prodat 50 až 70 %.
Slabší ekonomické vyhlídky a ceny komodit dle agentury ale zatím nenaznačují výrazný nárůst cen elektřiny v druhé polovině roku 2020.
<blockquote>„Pro rok 2021 proto můžeme vidět větší tlak na výdělky výrobců operujících v pásmu základního zatížení, jako jsou jaderné, uhelné nebo vodní elektrárny,“ uvedla agentura.</blockquote>
Do roku 2022 je pak očekáváno výraznější oživení cen, jelikož se očekává nárůst cen emisních povolenek a zemního plynu, a také proto, že se Německo má stát čistým dovozcem energie. Nyní, dle dat agentury, exportuje přibližně 40 TWh.
V dlouhodobější horizontu se pak agentura domnívá, že obnovitelné zdroje energie začnou hrát podstatně větší roli při tvorbě cen. To je také dáno snahou o klimaticky neutrální Evropu do roku 2050 a Zelenou dohodou pro Evropu. Odhodlání dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se nezměnilo ani během pandemie COVID-19.

Komoditní trhy

S&P Global Ratings: Pro roky 2021-23 očekáváme pouze částečné obnovení cen elektřiny

Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/simson/announcements/speech-commissioner-simson-energy-solutions-high-level-debate-role-industry-implementation-european_en">Kadri Simsonové</a> bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/hydrogen-will-be-central-to-energy-system-integration-eu-says/">Euractiv</a>. 
<h2>Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“</h2>
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Zelené dohody</a> a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">Klimatického zákona</a>, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
<blockquote>„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.</blockquote>
<h2>Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík</h2>
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.</blockquote>
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">modrý vodík</a>. Podle zástupce norské energetické společnosti <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">Equinor</a> Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.

Evropská Unie

Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Představitelé 27 členských států EU souhlasili s návrhem, aby balíček na podporu rozpohybování ekonomiky po skončení koronavirové krize obsahoval projekty a investice v oblasti boje proti změnám klimatu.
Před uplynulým víkendem se premiéři unijních zemí na šestihodinové videokonferenci <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2BK31I?fbclid=IwAR31aaDzx8VFIRIAEgj57l3zWc7fQMU3QyUaMtQD4AQUrZf6cpF0w2gzaHU">shodli na plánu,</a> jak pomoci ekonomice, až ustoupí pandemie koronaviru. Přestože se na jednání zatím nedohodl žádný konkrétní plán a postup, v <a href="https://www.consilium.europa.eu/media/43079/26-vc-euco-statement-cs.pdf">závěrečném společném prohlášení</a> stojí, že součástí kroků, jak pomoci ekonomice se opět dát do pohybu, budou i projekty směřující k zelené transformaci a snížení emisí.
Na konferenci, kde se řešila aktuální témata jako zásahy Evropské banky na pomoc nejvíce postiženým zemím, distribuci zdravotního materiálu či další témata, je z hlediska budoucnosti evropské energetické scény důležitá následující věta:
„Měli bychom však začít připravovat nezbytná opatření, která umožní návrat k normálnímu fungování našich společností a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž by měly být zohledněny mimo jiné aspekty ekologické a digitální transformace a z krize by měla být vyvozena veškerá poučení. “
Prohlášení Evropské Rady ze dne 26.3.2020
Co se týče budoucích plánu EU ohledně zelené politiky, tak je stále aktuální snaha, aby se na sumitu v červnu podepsalo memorandum o dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.
Proti draftu aktualizované a více ambiciózní Zelené dohody <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs">(Green Deal</a>), která v prvním kroku pro splnění cíle 2050 navrhuje ambicióznější cíle již pro rok 2030, se ovšem staví Polsko a Česko. Ministerstvo průmyslu a obchodu již na svém webu <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/zelena-dohoda-nesmi-jit-na-ukor-ceske-ekonomiky--je-treba-postupny-prechod--samostatnost-zemi-pri-rozhodovani-o-zdrojich-energie-a-finance----253158/" target="_blank" rel="noopener">zveřejnilo reakci,</a> v níž popisuje proč nesouhlasí s navrhovanými tvrdšími cíli emisních limitů pro rok 2030. Nicméně ani výhrady Polska či České republiky se i přes aktuální propadání ekonomiky do recese kvůli pandemii koronaviru zatím nesetkávají v Evropě s odezvou.

Evropská rada souhlasí s podporou projektů v oblasti klimatu v době po koronaviru

Evropská rada schválila tzv. Green deal bez souhlasu Polska. Další jednání Evropské rady se bude konat v červnu 2020. Do té doby se členské státy EU pokusí přesvědčit Polsko, aby na návrh Green dealu přistoupilo.
Projednání evropského Green dealu (plánu EU, který má mimo jiné za cíl, aby Evropská unie dosáhla klimatické neutrality do roku 2050), nakonec neskončilo jeho jednohlasným přijetím na půdě Evropské rady. Ta je složena z předsedů vlády jednotlivých členských států a obvykle vymezuje obecný politický směr a priority Evropské unie.
Zatímco v počátku jednání byly proti schválení Green dealu především Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Polsko, pouze Polsko ve svém odporu vytrvalo a prozatím s Green dealem nesouhlasilo.
Česká republika a Maďarsko se spokojili s ustanovením, že členské státy mají právo rozhodovat o svém energetickém mixu a některé členské státy do něj řadí i jadernou energetiku. Jaderná energie přitom <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-atomovy-babis-byl-v-bruselu-cely-vecer-sam-84896">nebyla výslovně uznána za čistý zdroj</a>, což při dalším výkladu může činit potíže při prosazování jádra.
Právo rozhodovat o svém energetickém mixu ovšem vyplývá i ze základních smluv (konkrétně článek 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie) a v rámci Green dealu nebylo na stole, aby toto ustanovení bylo jakkoliv změněno. Je proto na místě se ptát, jakou váhu skutečně má ustanovení o volnosti volby energetického mixu, které přimělo českého premiéra souhlasit s Green dealem.
Za vítěze jednání tak lze považovat spíše Polsko, které má i nadále otevřenou vyjednávací pozici k tomu, aby pro sebe dojednalo výhodnější podmínky pro přechod k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Je v EU totiž obecným pravidlem, že klíčové strategie a politiky mají být schváleny jednomyslně a bez souhlasu všech členských států nejsou vynucovány.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-11-30″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-07-01″,“end_date“:“2019-11-30″,“lang“:“CZ“}
Je přitom zřejmé, že právě Polsko patří k zemím, pro které bude tento přechod nejnáročnější, jelikož v současnosti vyrábí 80 % elektřiny z uhlí. Přechod na jiné zdroje proto znamená kompletní transformaci energetického mixu.
K tomu je nutné zohlednit také související dopady na zaměstnanost, jelikož řada profesí a pozic je navázána na uhelný průmysl. Pokud má Polsko přejít k jaderné energetice nebo ke spalování zemního plynu, bude nutné pro tyto zaměstnance najít nové pracovní pozice.