Provozovatel přenosové soustavy ve Velké Británii má ambiciózní plány. V roce 2025 chce dosáhnout alespoň krátkého časového okamžiku, kdy žádná vyrobená elektřina nebude pocházet z fosilních paliv. Jak se obejít bez zemního plynu, je potřeba začít plánovat již nyní.
Před dvěma lety zažila Velká Británie poprvé od průmyslové revoluce den, kdy se žádná elektřina nevyrobila z uhelného zdroje. National Grid Electricity System Operator, britský provozovatel přenosové soustavy, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/articles/2019/04/uk-power-grid-to-be-zerocarboncapable-says-operator.html">se nyní připravuje</a> na další milník v tamní energetice – fungování bez fosilních paliv.
<h2>Zemní plyn jako páteř Velké Británie</h2>
Uhlí v dnešní době již není páteřní silou pro výrobu elektřiny, tou je zemní plyn. Ze zemního plynu se běžně ve Velké Británii vyrobí více než polovina celkové vyrobené elektřiny. Julian Leslie, zástupce společnosti z National Grid, prohlásil, že by systém mohl fungovat kratší časové úseky bez fosilních paliv již kolem roku 2025. Toto datum také souvisí s kompletním vyřazením uhelných elektráren. Britský systém by se tak mohl postupně stávat zcela bezuhlíkovým.
V současné době hraje sice zemní plyn hlavní roli při výrobě elektřiny, ale zvyšující se výroba z větrných parků a solárních farem způsobuje, že v některých obdobích je potřeba elektřiny z plynu velmi malá. Dle slov zástupce se ve větrných dnech vyrobí méně než čtvrtina elektřiny z plynu.
Leslie k plánovanému cíli sdělil, že Velká Británie bude muset ihned začít přemýšlet, čím nahradit zdroje elektřiny spalující zemní plyn, aby se zcela zrušila nutnost používat fosilní paliva.
<blockquote>„Všechny tyto věci se budou muset uskutečnit, aby se naplnily naše bezuhlíkové ambice pro rok 2025,“ sdělil Leslie v telefonním rozhovoru. „V roce 2025 to možná bude jenom půl hodiny nebo hodina. Poté v následujících letech se tento časový úsek bude postupně rozrůstat.“</blockquote>
Aby byl systém vybalancovaný, síť bude dle Leslieho potřebovat nové technologie, jako jsou například superkapacitory či setrvačníky. Velké uhelné elektrárny a elektrárny na zemní plyn dávají síti odolnost a přizpůsobivost. Na druhé straně větrné a solární elektrárny snižují stabilitu sítě a jsou závislé na počasí.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Elektřina

Ve Velké Británii chtějí být v roce 2025 schopni fungovat některé okamžiky bez fosilních paliv

Česko se nedostatečnou podporou rozvoje <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/'>akumulace energie</a> připravuje do budoucna o miliardové příjmy z této oblasti. Tvrdí to Asociace pro akumulaci energie a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/zalozni-zdroje-elektricke-energie-1-dil-uvod-do-problematiky/'>baterie</a> AKU-BAT CZ. Poukazuje přitom na odhad společnosti Bloomberg New Energy Finance (BNEF), podle kterého by do roku 2040 měla akumulace energie přilákat celosvětové investice 620 miliard dolarů, tedy přibližně 14 bilionů korun. 
<blockquote>
&#8222;Česká republika se ochuzuje o účast na těchto příjmech a s tím spojeným technologickým rozvojem, konkurenčním postavením na globálním trhu a možností přilákat zahraniční investice například na stavbu velkých továren na baterie, jako se to daří okolním zemím střední Evropy. Zároveň tím zaostává v oblasti inovací, jejichž podpora je ve světě běžná,&#8220; uvedl výkonný ředitel asociace Jan Fousek, který je zároveň členem představenstva Svazu moderní energetiky a předsedou dozorčí rady Solární asociace.
</blockquote>
 Asociace upozornila, že celosvětový výkon akumulačních zdrojů je pro rok 2040 odhadován na 942 gigawattů, v Česku přitom podle ní není v současnosti kvůli chybějící legislativě možné samostatně provozovat ani dva megawatty už existujících baterií.
Podotkla, že v Německu, Velké Británii, Austrálii nebo Japonsku jsou v provozu stovky megawattů baterií &#8211; USA, Jižní Korea a Čína se blíží jednomu gigawattu. 
<blockquote>
&#8222;Jednotky megawattů už jsou například také v nedalekém Maďarsku nebo ve Finsku. Kromě těchto už instalovaných bateriových systémů existuje nespočet projektů, jejichž počet i rozsah neustále roste. Jedním z nejambicióznějších projektů se může chlubit Polsko, které plánuje do roku 2024 instalaci pěti gigawattů baterií. Přestože donedávna byla tato země známá obrovskou závislostí na uhlí, dnes začíná masivně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů a k nim nezbytnou akumulaci energie,&#8220; podotkl Fousek.
</blockquote>
 Asociace připomněla, že nejpozději do letošního léta by měl být schválen takzvaný zimní energetický balíček EU, který mimo jiné přináší povinnost členských států implementovat do národních legislativ práva a povinnosti ohledně ukládání energie, která je v balíčku významně podpořena. 
<blockquote>
&#8222;Nejpozději do dvou let tak bude muset být akumulace v české legislativě adekvátně upravena,&#8220; uvedla manažerka AKU-BAT CZ Karolína Jelínková.
</blockquote>
 Fousek v únorovém rozhovoru s ČTK řekl, že v připravované novele energetického zákona je akumulace ukotvena nedostatečně.
Mimo jiné mu vadí, že zařízení typu velkých baterií stále nemá být možné provozovat jako samostatná licencovaná energetická zařízení s vlastním připojením k přenosové soustavě. Ministerstvo průmyslu a obchodu novelu hájí, už dříve uvedlo, že akumulaci energie v ní věnuje značnou pozornost.

Akumulace energie

Asociace: ČR se připravuje o miliardy korun v akumulaci energie

Největší bateriové úložistě na světě by mělo vyrůst na Floridě v USA. Systém bude realizovat společnost Florida Power &amp; Loght Company a bude mít výkon o hodnotě 409 MW a kapacitu 900 MWh. Systém má být uveden do provozu koncem roku 2021.
Americká společnost Florida Power &amp; Light Company (FPL) odhalila <a href="https://seekingalpha.com/pr/17458583-fpl-announces-plan-build-worlds-largest-solar-powered-battery-drive-accelerated-retirement">své plány</a> na vybudování největšího systému bateriového úložiště na světě, které bude napojeno na solární farmu. Zároveň se společnost chystá vybudovat několik dalších menších bateriových úložišť v USA.
<h2>Čtyřikrát větší</h2>
Navrhované bateriové úložiště by mělo mít výkon 409 MW. Dle FPL by se jednalo o čtyřnásobné navýšení oproti dosud největšímu existujícímu bateriového úložišti. Navíc by systém pomohl ke snížení vypouštění emisí, protože by se tak urychlilo vyřazování z provozu dvou sousedících paroplynových elektráren ze sedmdesátých let minulého století.
Systém bateriového úložiště dostal název Manatee Energy Storage Center. Úložiště Manatee bude vybudováno vedle existující solární farmy a bude schopno dodat do místní elektrické sítě až 900 MWh elektrické energie. Bateriové úložiště by mělo být uvedeno do provozu v roce 2021 a plánované primární využití by mělo být ve špičkách. Pro lepší představu o užitečnosti systému, bateriové úložiště (plně nabito) bude schopno zásobovat 329 tisíc domácností po dobu dvou hodin. Dle FPL by toto opatření mělo ušetřit jejich zákazníkům přes 100 milionů dolarů.
<h2>Bateriové úložiště se vyplatí</h2>
Společnost FPL vlastní 18 solárních elektráren a plánuje další 4 solární elektrárny. U společnosti nebude zamýšlený projekt prvním ve své kategorii. Společnost FPL má již zkušenosti v tomto oboru a spolu s největším projektem na světě plánuje i jiné menší systému bateriového úložiště u některých dalších solárních elektráren.
Plánovaný systém bateriového úložiště Manatee by měl čtyřnásobně překonat současného držitele rekordu. Tím je bateriové úložiště v Austrálii, které má výkon 100 MW a skladovací kapacitu 129 MWh. Bloomberg New Energy Finance nedávno uvedlo, že kombinace obnovitelných zdrojů s úložišti elektřiny se dostalo do bodu, kde jsou nákladově efektivnější než elektrárny využívající fosilní paliva.
Zdroj úvodní fotografie: www.solarglobal.cz

Na Floridě vyroste největší bateriové úložiště, výkonem předčí současného lídra čtyřnásobně

Podle dat <a href="https://about.bnef.com/blog/battery-powers-latest-plunge-costs-threatens-coal-gas/">BloombergNEF</a> tzv. sdružená cena elektřiny (LCOE) li-ion baterií klesla od první poloviny roku 2018 o 35 %. Během uplynulé dekády došlo k významnému poklesu LCOE i dalších technologií, jako například větrných a solárních elektráren. Podle BloombergNEF to vede k tomu, že baterie umístěné v blízkosti solárních a větrných elektráren začínají na mnohých trzích konkurovat výrobě elektřiny z uhlí nebo zemního plynu v oblasti řiditelné výroby.
<h2>Ukazatel LCOE klesl v uplynulé dekádě o desítky procent</h2>
BloombergNEF připravil analýzu, která ukazuje, že tzv. sdružená cena elektřiny lithium-iontových <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/dalsi-krok-k-rozvoji-bateriovych-ulozist-vyrobci-si-mohou-pojistit-vykonnost/">baterií</a> klesla od první poloviny roku 2018 o 35 % na 187 USD (cca 4 282 korun). Sdružená cena elektřiny (anglicky levelized cost of electricity, LCOE) zohledňuje náklady vývoje, výroby/výstavby, financování, potřebných vstupů, provozu a údržby daného způsobu výroby elektřiny a je tak vhodným prostředkem ke srovnání nákladů jednotlivých technologií.
Kromě <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/recyklace-lithium-ion-baterii-uvod/">li-on baterií</a> ovšem poklesla sdružená cena elektřiny i jiných technologií. LCOE offshore větrných elektráren klesl o 24 % a větrných elektráren na pevnině o 10 % na 50 USD (cca 1 146 korun).  Fotovoltaické solární elektrárny dosáhly LCOE 57 USD (cca 1 305 korun) díky poklesu o 18 % oproti první polovině roku 2018.
<blockquote>„Pokud se ohlédneme za uplynulým desetiletím, tak bylo dosaženo ohromných zlepšení v cenové konkurenceschopnosti nízkouhlíkových možností. A to díky technologickým inovacím, úsporám z rozsahu, cenové konkurenci a zkušenostem s výrobou.“ 
Elena Giannakopoulou, ředitelka oddělení ekonomiky energetického odvětví v BloombergNEF</blockquote>
Dle analýz BloombergNEF LCOE za MWh onshore větrných elektráren klesly od roku 2010 o 49 %, offshore větrných elektráren o 56 % a fotovoltaických solárních elektráren o 84 %. Z dat pro li-on <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-sitovi-provozovatele-planuji-vystavbu-obrich-baterii-vykonem-odpovidajicim-jadernemu-bloku/">baterie</a>, která byla vytvořena na základě nákladů nedávných projektů a historických cen baterií, vyplývá, že jejich LCOE klesla o 76 % od roku 2012.
<h2>Ohrožují baterie a elektrárny na obnovitelné zdroje uhlí a plyn?</h2>
Právě zjištění o LCOE baterií jsou podle BloombergNEF nejzásadnější. Otevírají totiž nové příležitosti pro vyrovnání elektroenergetických mixů zatížených výrobou z obnovitelných zdrojů. Baterie, které jsou umístěné v blízkosti solárních a větrných elektráren, začínají na mnohých trzích konkurovat výrobě elektřiny z uhlí nebo zemního plynu v oblasti řiditelné výroby. Díky bateriím by se tak potlačila intermitence větrných a solárních elektráren. Tyto elektrárny by mohly flexibilně reagovat na měnící se poptávku bez ohledu na aktuální <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/australska-vlada-podpori-projekty-zlepseni-predpovedi-vyroby-vetrnych-solarnich-elektraren/">stav počasí</a>.
Analýza BloombergNEF proběhla na základě informací o reálných projektech a informacích o cenách od dodavatelů. Ve zkoumané databázi bylo více než 7 000 projektů pokrývajících oblast 20 technologií ve 46 zemích světa.

BNEF: Konkurenceschopnost nízkouhlíkových technologií se neustále zvyšuje

Největší bateriové úložiště na světě, postavené společností Tesla, je pro svého provozovatele po 15 měsících provozu velmi lukrativním aktivem. Úložiště nacházející se v Jižní Austrálii za první rok provozu předčilo očekávání, když si přišlo na 29 milionů australských dolarů (AUD), v přepočtu 467 milionů korun. Při zachování stejného zisku v následujících letech by se investice provozovateli vrátila téměř za 3 roky.
Bateriové úložiště Hornsdale o výkonu 100 MW a kapacitě 129 MWh, <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tesla-dodrzela-slovo-v-australii-dokoncila-nejvetsi-li-ion-bateriove-uloziste-na-svete/">které Tesla dokončila a zprovoznila v listopadu roku 2017</a>, by možná nikdy nevzniklo nebýt aktivity Elona Muska na Twitteru.
Vše začalo vyjádřením viceprezidenta Tesly Lyndona Rivea pro australský deník Financial Review o možnosti vyřešit problémy Jižní Austrálie sužované častými výpadky dodávek elektřiny za pomoci instalace 100-300 MWh v bateriích Powerpack. Rovněž zmínil, že do 100 dní od podepsání kontraktu je Tesla schopna akumulátory nainstalovat a uvést do provozu.
Musk na Twitteru doplnil odvážné tvrzení, že pokud Tesla nenainstaluje systém do 100 dnů od podepsání smlouvy, bude tato dodávka kompletně zdarma. Netrvalo dlouho a obě strany se dohodly.
Letos ve své výroční zprávě společnost Neoen uvedla, že přínosy úložiště, oficiálně známého jako Hornsdale Power Reserve, předčily za rok provozu očekávání, vzhledem ke svým technickým charakteristikám, a zejména rychlosti své odezvy.
<h2>Největší část výnosů pramení z poskytování služeb pro udržení frekvence soustavy</h2>
Úložiště, na jehož účet nešetřil Australský provozovatel energetického trhu (AEMO) <a href="https://www.aemo.com.au/-/media/Files/Media_Centre/2018/Initial-operation-of-the-Hornsdale-Power-Reserve.pdf">chválou pro jeho rychlost a přesnost v poskytování frekvenčních služeb</a>, přišlo investora a provozovatele zařízení, francouzskou společnost Neoen, na 90 milionů AUD (cca 1,45 mld. Kč).
Již za první rok provozu však úložiště pro svého provozovatele generovalo zisk ve výši 29 milionů AUD (467 mil. Kč). Největší podíl z této sumy pocházel z poskytování podpůrných služeb pro regulaci frekvence (FCAS), odhadem cca 14-15 mil. AUD. Jen ve čtvrtém kvartále roku to byly <a href="https://www.aemo.com.au/-/media/Files/Media_Centre/2019/QED-Q3-2018.pdf">dle údajů AEMO 4 mil. AUD</a>.
Další 4,2 mil. AUD pocházely z pevného kontraktu s AEMO pro poskytování pohotovostního výkonu. Zbylý zisk zaznamenalo úložiště z rozdílu ceny nakupované a prodávané elektřiny na trhu.
<h2>Hornsdale má své následovníky</h2>
Finanční výsledky a technologické schopnosti největšího světového bateriového úložiště se staly středem pozornosti zejména kvůli svému průkopnickému postavení a možná ještě více upozornily na problémy a zároveň příležitosti v australské elektrizační soustavě.
Od té doby bylo v Austrálii připojeno dalších šest síťových bateriových úložišť. Další dvě se staví jako součást větrných parků a solárních elektráren a mnoho dalších je plánováno. Lze tak očekávat, že výnosy z poskytovaných služeb se budou s postupnou saturací trhu v následujících letech snižovat.

Australská megabaterie od Tesly se pro svého provozovatele stala zlatým dolem

<a href="https://www.energy-storage.news/news/uae-integrates-648mwh-of-sodium-sulfur-batteries-in-one-swoop">Sodíko-sírové akumulátory byly použity pro výstavbu velkokapacitního bateriového uložiště energie v Abu Dhabi.</a> Baterie pochází od japonské společnosti NGK Insulators a úložiště je rozprostřeno v 10 lokacích. Celkový výkon 108 MW a kapacita 648 MWh vypovídá, že bateriové úložiště je schopné dodávat špičkový výkon po dobu 6 hodin. 
I když je úložiště rozprostřeno do 10 lokací, může být ovládáno jako jeden celek pomocí kontrolního střediska. Umožněna je i individuální kontrola jednotlivých částí úložiště v případě lokální potřeby. Kontrolní středisko je umístěno v industriální části Abu Dhabi Mussafa a bude provozováno provozovatelem přenosové soustavy. 
Úložiště bude sloužit k vyrovnání frekvence i napětí a bude také sloužit jako regulační výkon v případě chybějícího výkonu v elektrizační síti. Důvodem pro výstavbu bateriového úložiště bylo také zamezení používání dieselových agregátů pro pokrytí špičkových výkonů. 
<h2>Proč sodíko-sírové baterie namísto li-ion technologie</h2>
V současné době je většina nově vystavěných úložišť na bázi li-ion technologie. Hlavním motivem pro použití sodíko-sírových baterií bylo uchování energie po dobu 6 hodin, což odpovídá době špičkové poptávky v této oblasti, a odložily se tím tedy investice do dalších zdrojů na pokrytí těchto špiček. 
Společnost NGK dále uvedla, že uchování energie po dobu 6 hodin redukuje celkové náklady oproti nákladům, které by byly vyžadovány pro výstavbu li-ion baterií. Sodíko-sírové baterie jsou také méně náchylné ke zvýšeným teplotám. Jejich provozní teploty se pohybují mezi 300-350 stupni Celsia. Baterie umožňují hluboké vybíjení a očekávaná životnost úložiště je 15 let. 
Zdroj úvodního obrázku:  <a href="https://www.energy.ca.gov/research/energystorage/tour/sulfur/">www.energy.ca.gov</a>

Spojené arabské emiráty vybudovaly obří sodíko-sírové bateriové úložiště

Se současnou přeměnou energetických sektorů na celém světě v podobě budování solárních a větrných elektráren se stále více pozornosti upírá na technologie akumulace energie. Podle nového modelu vědců z britské Královské univerzity v Londýně <a href="https://www.sciencedaily.com/releases/2019/01/190109114824.htm?fbclid=IwAR0_goS6gEowOsIHm3G4z-wqb1F7a1L8LvFzUgGoSTut5u3UgSaOgBVF__A" target="_blank" rel="noopener">budou již v roce 2030 lithium-iontové baterie nejlevnější možností akumulace elektrické energie pro většinu aplikací</a>.
S rostoucím podílem intermitentních obnovitelných zdrojů, tedy zejména solárních a větrných elektráren, jejichž výroba závisí na aktuálním počasí, na výrobě elektrické energie se akumulace energie stává stále významnější. Již desítky let jsou nejlevnější technologií akumulace elektrické energie pro intervaly v řádu jednotek až desítek hodin přečerpávací vodní elektrárny. To by se však mělo v blízké budoucnosti změnit.
Vědci z Královské univerzity v Londýně <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S254243511830583X?via%3Dihub" target="_blank" rel="noopener">sestavili nový model pro devět různých technologií a více než desítku možností jejich nasazení</a>. Model, pro který vědci využili data z více 30 různých studií, popisuje, jak by se měly vyvíjet sdružené náklady (LCOS &#8211; levelized cost of storage) jednotlivých technologií do roku 2050. Již v roce 2030 by dle závěrů vědců měly být nejlevnější technologií pro většinu aplikací lithium-iontové baterie.
<blockquote>
&#8222;Zjistili jsme, že lithium-iontové baterie kráčí ve stopách solárních panelů z krystalického křemíku. Lithium-iontové baterie byly dříve drahé a vhodné pouze pro okrajové aplikace, ale nyní jsou vyráběny v tak velkých objemech, že jejich cena klesá výrazně rychleji než u konkurenčních technologií akumulace,&#8220; říká Iain Staffell, spoluautor modelu z Královské univerzity v Londýně.
</blockquote>
Jednotlivé technologie akumulace jsou vhodné pro různé aplikace, a to zejména v závislosti na době, po kterou jsou schopny dodávat výkon, počtu nabíjecích a vybíjecích cyklů za rok nebo rychlosti, se kterou jsou schopny reagovat.
Jak by se měly vyvíjet nejvhodnější technologie v závislosti na požadované délce vybíjení a počtu cyklů za rok, zobrazuje následující obrázek.
<figure id="attachment_59100" style="width: 759px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-59100" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/predpokladany-vyvoj-technologii-akumulace-energie-mezi-lety-2015-a-2040.jpg" alt="Zatímco v současné době jsou nejvhodnější technologií pro většinu aplikací přečerpávací vodní elektrárny, do 20 let by je na tomto postu měly vystřídat lithium-iontové baterie. PHES - přečerpávací vodní elektrárny, CAES - akumulace do stlačeného vzduchu, Li-ion - lithium-iontové akumulátory, VRFB - vanadové redoxní průtočné baterie, Flywheel - setrvačníky, Hydrogen - vodík. Zdroj: sciencedirect.com" width="759" height="955" /><figcaption class="wp-caption-text">Zatímco v současné době jsou nejvhodnější technologií pro většinu aplikací přečerpávací vodní elektrárny, do 20 let by je na tomto postu měly vystřídat lithium-iontové baterie. PHES &#8211; přečerpávací vodní elektrárny, CAES &#8211; akumulace do stlačeného vzduchu, Li-ion &#8211; lithium-iontové akumulátory, VRFB &#8211; vanadové redoxní průtočné baterie, Flywheel &#8211; setrvačníky, Hydrogen &#8211; vodík. Zdroj: sciencedirect.com</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Osobně jsem byl vždy celkem skeptický vůči využití lithium-iontových baterií pro stacionární úložiště, ale když přijde na sdružené náklady akumulace &#8211; investice, náklady na provoz a nabíjení, dobu životnosti technologie, účinnost a pokles výkonnosti &#8211; lithium-iontové baterie kombinují klesající náklady s dostatečnou výkonností, aby dominovaly většině aplikací v energetice,&#8220; říká k závěrům studie její hlavní autor a výzkumný pracovník univerzity Oliver Schmidt.
</blockquote>

Li-ion baterie se dle vědců stanou do 10 let nejlevnější možností akumulace elektřiny

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/articles/2019/01/china-approves-720mwh-battery-storage-pilot-in-renewable-push.html">Čína schválila svůj první pilotní projekt na velkokapacitní bateriové úložiště</a> za účelem maximalizace využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a zvýšení stability přenosové soustavy. Dalším nástrojem Číny v oblasti akumulace energie jsou přečerpávací vodní elektrárny, které se rovněž budou nadále rozvíjet.
Počáteční fáze projektu, který je lokalizován v severozápadní provincii Gansu, vyžaduje investici o hodnotě 174 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliard korun). Kapacita bateriového úložiště bude 720 MWh a úložiště bude schopné dodávat špičkový výkon 180 MW po 4 hodiny. Očekávaný termín dokončení je již tento rok.
Projekt symbolizuje úsilí Číny umožnit vyšší využití OZE pomocí akumulačních zařízení. V září 2018 dosahoval v Číně podle Bloomberg instalovaný výkon OZE 706 GW. <a href="http://en.cnesa.org/featured-stories/2018/11/19/cnesa-global-energy-storage-market-analysis-2018-q3-summary">Výkon elektrochemických úložišť energie v Číně</a> ve třetím čtvrtletí 2018 dosahoval 649,7 MW. V tomto období byla vystavěna úložiště o výkonu 159,5 MW a 70 %, tedy 111,5 MW, přibylo v provincii Jiangsu. Nová úložiště zastávala z 86 % (137,5 MW) li-ion baterie.
Následný rozvoj projektu v Gansu bude závislý na potřebách přenosové soustavy a podmínkách trhu, uvedly úřady provincie. Po dokončení projektu se bude jednat o úložiště s největší kapacitou v Číně.
<h2>Přečerpávací vodní elektrárny</h2>
<a href="https://www.pv-tech.org/news/china-to-build-6gw-of-pumped-hydro-storage-in-bid-to-slash-solar-and-wind-p">Čínská státní společnost State Grid Corporation of China má v plánu vybudovat přečerpávací vodní elektrárny (PVE) o výkonu 6 GW.</a> Pět projektů, které State Grid oznámila, by mělo být v provozu v roce 2026 a vyžadovaná investice bude 5,67 miliard dolarů (zhruba 125,7 miliard korun). PVE se budou nacházet v provinciích Jilin, Hebei, Shandong, Zhejiang a Xinjiang. State grid provozuje v současné době PVE o výkonu 19,23 GW a dalších 30,15 GW je ve výstavbě.
Rozšíření akumulační kapacity by zajistilo využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů, která v případech jejich vysokého dodávaného výkonu nemůže být kvůli nedostatečné přenosové  kapacitě vyrobena. Tato nevyrobená elektrická energie z větrných elektráren v první polovině roku 2018, podle dat Národní Energetické Administrace, představovala 8,7 % z celkové výroby těchto zdrojů a v případě fotovoltaických elektráren dosáhla hodnoty 3,6 %. Výše zmíněné provincie Jilin a Xinjiang jsou spojovány s nejvyšším objemem nevyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Čína schválila první velkokapacitní bateriové úložiště s obří kapacitou

<a href="http://www.spacedaily.com/reports/Lean_electrolyte_design_is_a_game_changer_for_magnesium_batteries_999.html?fbclid=IwAR1zC_mk16WNqwBzlYS7wLo1MxjWMq8ogbtFuREJWX7aqtLhiNQBeTmW0jk" target="_blank" rel="noopener">Vědci z univerzity v Houstonu a z výzkumného institutu Toyoty v Americe vytvořili novou konstrukci hořčíkové baterie</a>, která je její slibnější verzí a má potenciál se uplatit v různých aplikacích. Hlavními cílovými segmenty trhu jsou elektromobily a  uchování energie z obnovitelných zdrojů.
Ve vylepšené verzi baterie vědci udělali dvě změny. První je, že použili elektrolyt neobsahující chlorid a druhou je použití organické katody. Vědecký tým potvrdil, jak uvedl docent na univerzitě v Houstonu Yan Yao, že chlorid vyskytující se v běžně používaném elektrolytu hořčíkových baterií zhoršuje jejich vlastnosti.
Yao a jeho tým využili v baterii organickou chininovou polymerovou katodu a hořčíkovou anodu. Výsledkem bylo zařízení se specifickou hustotou energie 243 Wh/kg a výkonem 3,4 kW/kg. Baterie byly stabilní po 2500 cyklů.
Vědci strávili desítky let hledáním vysokoenergetické hořčíkové baterie a doufali tak, že využijí výhody hořčíku oproti lithiu. Použití hořčíku by zaručilo snížení nákladů a zamezilo by se porušování vnitřní struktury, tvorbě dendritů, které mohou způsobit poruchy nebo i zkraty. V hořčíku se žádné podobné procesy nevyskytují.
Hořčíkové baterie nebudou komerčně úspěšné, dokud nebudou schopné uchovat velké množství energie. Yao uvedl, že největší překážkou pro hořčíkové baterie je materiál katody a elektrolyt.
<blockquote>
„Skrze optimální kombinaci organické katody a elektrolytu jsme byli schopni demonstrovat vysokou specifickou energetickou hustotu, výkon a stabilitu, které jsou jenom zřídka k vidění u hořčíkových baterií,“ uvedli vědci.
</blockquote>
Do současnosti byla podle vědců nejlepší katoda pro hořčíkové baterie sloučenina molybdenu a síry, která byla vyvinuta téměř před 20 lety. Baterie neměla ani dostačující výkon, ani kapacitu, aby mohla konkurovat li-ion bateriím. Budoucí výzkum se bude zabývat zejména zvýšením specifické hustoty a napětí, aby baterie mohla konkurovat na současném trhu s bateriemi.
<h2>Projekt E-MAGIC</h2>
<a href="https://www.electrive.com/2019/01/03/eu-project-researching-new-magnesium-batteries/" target="_blank" rel="noopener">Na evropské půdě vznikl za účelem výzkumu hořčíkových baterií nový projekt nazývaný E-MAGIC</a> (European Magnesium Interactive Battery Community), který byl  podpořen 6,5 miliony eur (zhruba 166 milionů korun) od Evropské unie. Výkonnější, levnější a bezpečnější než li-ion baterie, to jsou cíle projektu, kterých se vědci budou snažit dosáhnout.
<blockquote>
„Hořčík je slibný materiál a jeden z nejdůležitějších kandidátů v naší post-lithiové strategii,“ uvedl profesor Maximilian Fichter z HIU.
</blockquote>
Projekt poběží až do konce roku 2022 a slučuje dohromady expertýzu deseti vědeckých institucí z Dánska, Francie, Velké Británie, Izraele, Španělska a Německa. Hlavní koordinátor projektu je španělský Fundación Cidetec.
Zdroj úvodního obrázku: www.uh.edu

Američtí vědci chtějí na trhu s akumulací prorazit s hořčíkovými bateriemi

<a style="font-weight: bold" href="https://www.energy-storage.news/news/south-australia-launches-au50-million-fund-for-grid-scale-energy-storage">Vláda jižní Austrálie spustila fond za účelem</a> řešení intermitentnosti, tedy přerušovaného charakteru výroby obnovitelných zdrojů a jejich integrace do elektrizační soustavy. Tzv. Grid Scale Storage Fund (GSSF) má pomoci zrychlit výstavbu úložišť elektrické energie, které zahrnují přečerpávací vodní elektrárny, bateriová úložiště, úložiště vodíku, vysokoteplotní úložiště a další technologie.
Australská agentura pro obnovitelné zdroje (ARENA) podepsala spolu s vládou Jižní Austrálie memorandum o porozumění, aby pomohla s hodnocením projektů, které mohou být vhodné pro společné financování nebo sdílení znalostí. Projekty spadající do GSSF mohou být totiž také financovány od ARENA pod programem Advancing Renewables Program (ARP).
<blockquote>
„Tato 50milionová subvence od vlády jižní Austrálie pomůže realizovat několik zajímavých projektů, které poskytnou spolehlivý a na požádání dostupný výkon. ARENA spolupracovala s jihoaustralskou vládou, aby zajistila, že projekty, které splňují naše kritéria, mohou těžit z této příležitosti a odlepit se dříve ze země,“ uvedl ARENA CEO Darren Miller.
„ARENA se již zavázala k poskytnutí dotace až do 110 milionů australských dolarů na podporu široké škály projektů v Jižní Austrálii. S rostoucí výrobou elektřiny ze slunce a větru je zřejmé, že úložiště energie budou hrát klíčovou roli při zajišťování bezpečné, spolehlivé a dostupné dodávky elektřiny,“ dodal Darren Miller.
</blockquote>
GSSF je rozdělen na dvě skupiny:
<ol>
<li>Financování tzv. behind-the-meter projektů, tedy zařízení zapojených přímo u odběratelů elektřiny (sloužící například pro průmysl či doly), které zahájí provoz do dvou let od obdržení zdrojů z fondu.</li>
<li>Financování projektů, které budou využívány pro podporu elektrizační soustavy. Ty by měly zahájit provoz do čtyř let od obdržení zdrojů z fondu.</li>
</ol>
Minimální částka pro poskytnutí financování z fondu není stanovena, ale žadatelé musí částku uvést při předkládání návrhu.