Německý automobilový koncern Volkswagen investuje do roku 2024 do elektrifikace v Číně spolu se svými čínskými partnery dalších 15 miliard eur (téměř 407 miliard Kč), a to nad rámec plánovaných 33 miliard určených ke stejnému účelu celosvětově. Do roku 2025 pak má být 35 procent aut vyrobených v Číně pouze na elektřinu, uvedla dnes v Pekingu firma, která je největším automobilovým koncernem na světě a zároveň majitelem mladoboleslavské automobilky Škoda Auto.
Skupina Volkswagen také sdělila, že prodej elektromobilů by měl být v letošním roce ve srovnání s loňskem dvojnásobný. Do roku 2025 hodlá firma v Číně vyrábět 15 různých typů elektromobilů a plug-in hybridů.
Šéf závodní rady Volkswagenu Bernd Osterloh začátkem měsíce v listu Welt am Sonntag sdělil, že podnik by mohl v blízké budoucnosti v objemu výroby elektromobilů i v softwaru předstihnout amerického konkurenta a průkopníka elektromobility Tesla.
<figure id="attachement_42520" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Když Tesla postaví tři továrny schopné vyrábět 300.000 až 500.000 vozů, pak hovoříme o počtu kusů v rozmezí od 900.000 do 1,5 milionu,&#8220; prohlásil Osterloh.</blockquote>
&#8222;Toho chceme v roce 2023 také dosáhnout, možná ještě dříve,&#8220; dodal.
Celý koncern Volkswagen za prvních osm měsíců tohoto roku dodal zákazníkům 5,57 milionu aut, což je o 21,5 procenta méně než ve stejném období loni. Odbyt Škody Auto klesl v období od ledna do srpna o 24 procent na 617.300 vozů.

Elektromobilita

Volkswagen investuje do elektrifikace v Číně další miliardy

Čína oznámila, že bude do roku 2060 cílit na <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/china-will-aim-for-carbon-neutrality-by-2060-xi-jinping-says/">dosažení klimatické neutrality</a>. Mezistupněm má být rok 2030, ke kterému má nejpozději dojít k vrcholu vypouštění emisí Čínou. Podle výzkumného konsorcia Climate Action Tracker by dodržení čínského závazku vedlo k <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/chinas-carbon-neutral-pledge-could-curb-global-warming-by-0-3c-researchers-say/">omezení globálního oteplování</a> v tomto století o 0,2 až 0,3 °C.  
Čínský prezident Si Ťin-pching 22. září před Valným shromážděním OSN oznámil, že Čína chce do roku 2060 dosáhnout klimatické neutrality. Zároveň země přislíbila, že vrcholu vypouštění emisí CO2 dosáhne před rokem 2030, tedy po tomto roce by vypouštěné emise měly pouze klesat.
<a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cina-vyrabi-nejlevnejsi-elektrolyzery-eu-se-soustredi-zarizeni-ktera-jsou-vyhodna-dekarbonizaci/">Čína</a> je největším emitentem CO2 na světě. V roce <a href="https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technical-research-reports/fossil-co2-and-ghg-emissions-all-world-countries-0">2018</a> se Čína na globálních emisích CO2 podílela 29,7 %. V posledních měsících země naznačovala, že chce své klimatické závazky posílit, nicméně Si Ťin-pchingovo prohlášení bylo pro mnohé velkým překvapením.
<blockquote>„Čína není pouze největším emitentem na světě, ale také největším investorem do energetiky a největším trhem, takže její rozhodnutí mají významný dopad na to, jak zbytek světa v odchodu od fosilních paliv, která způsobují klimatickou změnu, postupuje,“ uvedl Richard Black, ředitel britské neziskové organizace <a href="https://eciu.net/about/who-we-are">Energy and Climate Intelligence Unit.</a></blockquote>
<figure id="attachment_88035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88035" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-1024x449.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-1024x449.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-512x225.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-768x337.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-725x318.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti-800x351.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/emise-největší-emitenti.png 1374w" alt="" width="525" height="230" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 největších světových emitentů v letech 1990-2018. Zdroj: Fossil CO2 and GHG emissions of all world countries. Report 2019</figcaption></figure>
<h2>EU krok vítá a zdůrazňuje, že Čínu čeká ještě mnoho práce</h2>
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová závazek <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cina-ocekava-expanzi-jadernych-zdroju">Číny</a> přivítala a okomentovala ho jako „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“. Zároveň však dodala, že je „nutné udělat ještě mnoho práce“.
Pro EU je tento závazek Číny do jisté míry malým vítězstvím. EU se v poslední době během bilaterálních jednání snažila dosáhnout většího zapojení Číny v oblasti boje proti klimatické změně. Další takové bilaterální jednání na vysoké úrovni je plánováno na listopad 2020. Jeho předmětem mají být dlouhodobé dekarbonizační strategie a případné zvýšení cílů do roku 2030.
Prozatím ovšem není známých mnoho informací. Není kupříkladu jasné, zda do cíle <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050/">klimatické neutrality</a> Čína zahrnuje pouze emise CO2, nebo i ostatní skleníkové plyny.
<h2>Samotné dodržení závazku Číny nebude stačit</h2>
Podle výzkumného konsorcia <a href="https://climateactiontracker.org/about/">Climate Action Tracker</a>, které se zaměřuje na sledování aktivit jednotlivých vlád v boji proti změně klimatu ve srovnání s dosažením cíle Pařížské klimatické dohody, by dodržení čínského závazku vedlo k omezení globálního oteplování v tomto století o 0,2 – 0,3 °C.
Aktuální závazky v rámci Pařížské dohody by podle Climate Action Tracker vedly k globálnímu oteplení o 2,7 °C do roku 2100. Pokud by Čína svůj závazek klimatické neutrality do 2060 splnila, tak by došlo k oteplení o 2,4 – 2,5 °C. Tato hodnota je ovšem stále nad stanoveným limitem 1,5 °C, abychom se vyhnuly nejzávažnějším dopadům klimatické změny.
Podle <a href="https://www.ipcc.ch/2018/10/08/summary-for-policymakers-of-ipcc-special-report-on-global-warming-of-1-5c-approved-by-governments/">zprávy IPCC</a> by klimatické neutrality musel dosáhnout celý svět a už kolem roku 2050, aby bylo dosaženo hodnoty 1,5 °C. Podle <a href="https://climateactiontracker.org/publications/global-update-pandemic-recovery-with-just-a-hint-of-green/">Climate Action Tracker</a> se již nyní nacházíme na hodnotě oteplování 1,1 °C.

Emise CO2

Čína chce být do roku 2060 klimaticky neutrální, vrcholu emisí má dosáhnout v roce 2030

Čína se umístila na prvním místě v nejnovějším hodnocení dodavatelského řetězce pro lithium-ion baterie vytvořeném výzkumníky z BloombergNEF (BNEF) a předčila tak dosavadní lídry v této oblasti – Japonsko a Jižní Koreu. Zajímavostí je, že na 15. místě se pro rok 2020 umístila Česká republika. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/china-dominates-the-lithium-ion-battery-supply-chain-but-europe-is-on-the-rise/" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněné tiskové zprávy</a> vychází úspěch Číny z vysoké domácí poptávky po lithium-ion bateriích, která činí zhruba 72 GWh/rok, a dále skutečnosti, že Čína provozuje 80 % světových zpracovatelských kapacit pro suroviny využívané v bateriích, 77 % světových kapacit pro výrobu bateriových článků a 60 % kapacit pro výrobu jednotlivých komponent pro baterie.
<blockquote>„Dominance Číny je očekávaná vzhledem k obrovským investicím a politikám, které země za poslední dekádu zavedla. Čínští výrobci, jako je CATL, se z ničeho stali globálními lídry za méně než 10 let. Příští dekáda bude obzvláště zajímavá, jelikož Evropa a USA se snaží vytvořit vlastní lídry, kteří by mohli čelit asijským zavedeným společnostem, které již nyní budují výrobní kapacity v obou uvedených oblastech,“ uvedl James Firth, vedoucí pracovník v BNEF zodpovědný za akumulaci energie.</blockquote>
Hodnocení BNEF poskytuje obrázek o tom, jak si země stojí v současné době a dále výhled pro rok 2025 za předpokladu vývoje podle současné trajektorie. Hodnocení se zaměřuje na pět oblastí – suroviny, kapacity pro výrobu komponent a článků, dopad na životní prostředí, RII (regulace, inovace a infrastruktura) a domácí poptávku po bateriích.
Udržitelnost a emise skleníkových plynů spojené s dodavatelským řetězcem přitom získávají na důležitosti, přičemž jedním z klíčových faktorů je dle BNEF využití elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů při zpracování surovin a výrobě komponent a článků. V této oblasti je lídrem Francie, která má díky využití  své jaderné flotily nejnižší emisní faktor CO2 pro vyrobenou elektřinu – 28 kg CO2/MWh.
Zajímavostí zveřejněného žebříčku je, že na 15. místě pro rok 2020 a 16. místě pro rok 2025 se umístila Česká republika. K tomuto umístění jí pomohla zejména oblast RII, kde se umístila celkově 8. mezi všemi hodnocenými zeměmi.

Akumulace energie

BNEF: Čína dominuje dodavatelskému řetězci pro li-ion baterie, Česko je na 15. místě

Budoucnost atomu je v Číně slibná. Takto popsal vyhlídky Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice. Očekává rozmach velkých ale zároveň i modulárních reaktorů.
Zheng <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-readying-for-nuclear-expansion-says-Zheng?feed=feed">vystoupil</a> koncem minulého týdne na <a href="https://www.world-nuclear.org/events/world-nuclear-association-strategic-eforum-2020.aspx">světovém fóru</a> mezinárodní jaderné asociace. Ve svém projevu uvedl, že pandemie onemocnění covid-19 vedla k výraznému všeobecnému poklesu spotřeby energie v Číne, nicméně spotřeba v jistých odvětvích naopak spotřeba roste a má růst i nadále – například v odvětví komunikací vzhledem k rozšiřování sítí 5G a datacentrům.
<blockquote>„ Myslíme, že do budoucna spotřeba elektřiny poroste, co je skvělá příležitost pro jadernou energetiku,“ uvedl Zheng Mingguang, ředitel státní agentury pro energetické investice</blockquote>
Jaderná energie pokrývá v současnosti asi 5 % čínské spotřeby a oproti jiným zemím se očekává, že tento podíl bude v příštích letech růst. V minulých letech došlo k všeobecnému pozastavení projekčních prací na nových jaderných zdrojích, jelikož z ekonomického pohledu si nevedly příliš dobře. Ovšem s novými technologiemi, zvýšenou bezpečností a jednodušším systémem by se situace podle Zhenga mohla zvrátit.
Ekonomice provozu by podle ředitele agentury měla pomoci i efektivnější údržba nebo kratší odstávky při výměně paliva. Zheng dále uvádí, že pro každý produkt napříč dodavatelský řetězcem mají alespoň dva dodavatele, aby díky konkurenci mohli dosáhnout lepší ceny a nezávislosti.
Tedy například v Číně za posledních 8 let byly postaveny 4 reaktory Westinghousu AP1000, které mají fungovat bezproblémově. Nyní probíhá výstavba konstrukčně podobných reaktorů od čínské firmy CAP1400 a dle sdělení práce probíhají plynule. Z nich získaná energie má sloužit nejen k dodávkám elektřiny do sítě, ale i vytápění, dodávce páry, výrobě vodíku a odsolování vody. Dále také Čína staví reaktor, který bude sloužit čistě k teplárenským účelům.
U reaktorů CAP1400 jsou náklady na vyrobenou kWh 6 centů (USD), za GJ tepla poté 6 dolarů. V případě jaderného bloku pro vytápění bez dalších aplikací, zejména výroby elektřiny, by cena za teplo měla být vyšší, okolo 15 dolarů za GJ.

Jaderné elektrárny

Čína očekává expanzi jaderných zdrojů

Pátý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan typu ACPR-1000 úspěšně dokončil 168hodinový nepřetržitý testovací provoz, a vstoupil tak do provozu komerčního. Stavba bloku Tianwan 5 byla zahájena na konci roku 2015. Pro společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) se jedná o 22. jaderný blok v komerčním provozu. Další, šestý blok elektrárny Tianwan by měl být zprovozněn v příštím roce.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fifth-Tianwan-unit-starts-commercial-operation">Čínská jaderná elektrárna Tianwan</a> má za sebou další důležitý milník, a to konkrétně uvedení do komerčního provozu svého pátého bloku. Jaderný blok typu ACPR-1000 s výkonem 1080 MWe <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cinska-jaderna-elektrarna-tianwan-5-dosahla-prvni-kritikality-k-siti-by-mela-byt-pripojena-jeste-letos">dosáhl kritikality 27. července</a> a k elektrické síti byl připojen 8. srpna. Poté blok podstoupil testy na 30 %, 50 % a 100 % svého instalovaného výkonu. Závěrečný 168 hodinový test Tianwan 5 dokončil 8. září.
<blockquote>„K dnešnímu dni počet jaderných bloků v provozu společnosti CNNC dosáhl 22 a instalovaný výkon se zvýšil z 19,11 GW na 20,23 GW,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
Pátý blok patří spolu se šestým blokem do třetí fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan. Jeho stavba začala v prosinci 2015, stavba šestého bloku pak v září 2016. Šestý blok by měl být dokončen v příštím roce.
<h2>Čtvrtá fáze JE Tianwan byla zahájena loni</h2>
První fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan zahrnovala bloky 1 a 2 a byla postavena na základě dohody o spolupráci mezi Čínou a Ruskem z roku 1992. Stavba první fáze začala v říjnu 1999 a bloky byly uvedeny do provozu v červnu 2007, respektive v září 2007.
Druhá fáze zahrnovala bloky 3 a 4, které jsou obdobou těch prvních, typu VVER-1000 o výkonu 1060 MWe. Jejich stavba začala v prosinci 2012 a v září 2013. Třetí blok vstoupil do komerčního provozu v únoru 2018, čtvrtý blok následoval v prosinci.
Zatímco výše zmíněná třetí fáze zahrnující pátý a šestý blok by měla být završena příští rok, loni v březnu byla podepsána rámcová smlouva pro čtvrtou fázi. Bloky 7 a 8 budou postaveny na základě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-cina-podepsali-kontrakt-dodavku-paliva-nove-bloky-tianwan">dohody mezi společností AtomStroyExport, technickou divizí ruské státní jaderné společnosti Rosatom, a CNNC</a>.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Pátý blok jaderné elektrárny Tianwan vstoupil do komerčního provozu

Pákistánský reaktorový blok čínského designu Hualong One dokončil 4. září horké funkční testy. Oznámila to v pondělí společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Komerční spuštění reaktoru Karáčí 2 je plánováno na příští rok.
Karáčí 2 a 3 jsou prvními bloky designu Hualong One budované mimo Čínu, které pro mezinárodní trh využívají obchodní název HPR-1000.
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-1024x600.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="525" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
<h2>Horké a studené testy prověřily soulad s projektem a těsnost okruhu</h2>
Součástí horkých testů je postupné zvyšování teploty média v chladícím systému primárního okruhu a provedení komplexních testů k ověření cirkulace chladiva a správné funkce bezpečnostních systémů.
Horké testy simulují teplotní podmínky za provozu bloku. Před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru ověří horké testy, zda elektrárna a její vybavení spolu s instalovanými systémy odpovídají konstrukčním požadavkům bloku.
<figure id="attachment_87512" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Operátoři blokové dozorny JE Karáčí 2 po dokončení horkých testů; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Studené funkční testy, které se provádí za účelem kontroly správné instalace a připravenosti jednotlivých systémů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti ve studeném stavu, byly dokončeny na reaktorovém bloku Karáčí 2 již v prosinci roku 2019. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního okruhu.
<h2>Velká čínská jaderná výstavba</h2>
Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015 a třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku letos v dubnu. Uvedení reaktorových bloků do komerčního provozu je plánováno na rok 2021 a 2022.
<figure id="attachment_56152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-56152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-725x408.jpg 725w" alt="Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z výstavby jaderného reaktoru Hualong One (HPR-1000) pákistánské jaderné elektrárny Karáčí; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Čtyři reaktorové bloky designu Hualong One, Fuqing 5 a 6 v čínské provincii Fu-ťien a Fang-čcheng-kang 3 a 4 v provincii Kuang-si by měly být spuštěny do konce roku 2022. Proces zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru Fuqing 5 začal 4. září 2020, a tento blok by měl být spuštěn koncem tohoto roku. Sousední blok Fuqing 6 bude následovat v příštím roce. CNNC také zahájila výstavbu na Jaderné elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien a první ze dvou bloků JE Taipingling v provincii Kuang-tung.
Zdroj úvodní fotografie (bloková dozorna JE Tchien-wan reaktoru Hualong One): CNNC

Na pákistánské jaderné elektrárně Karáčí 2 byly dokončeny horké testy

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Approval-granted-for-four-new-Chinese-units">Čínská státní rada schválila výstavbu čtyř reaktorů Hualong One</a>. Dva budou postaveny jako první fáze v nové jaderné elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang) a další dva jako druhá fáze v jaderné elektrárně Changjiang v provincii Chaj-nan (Hainan). Celková investice do nových bloků bude přesahovat 10 miliard dolarů (224 miliard korun).
Čínská státní rada na zářijovém zasedání konstatovala, že aktivní a vytrvalá podpora výstavby v oblasti jaderné energetiky je důležitým opatřením k rozšíření investic, zvýšení energetické podpory a snížení emisí oxidu uhličitého.
Schválení nových bloků následuje po prudkém zpomalení v posledních letech. V roce 2015 bylo schváleno osm nových bloků, ale v letech 2016 až 2018 byla schválena pouze výstavba demonstračního rychlého reaktoru. Začátkem roku 2019 byly schváleny tři projekty.
Po schválení nových projektů budou dva bloky s reaktory Hualong One postaveny jako druhá fáze, 3. a 4. blok, v jaderné elektrárně Changjiang. Investorem nových bloků budou China National Nuclear Corporation (CNNC) a China Huaneng Group. Vyplývá to z podpisu dohody mezi oběma společnostmi z června 2019. Společnosti se dohodly na společných investicích do vývoje, výstavby, provozu a správy nových bloků Hualong One. Společnost Huaneng bude mít v projektu kontrolní podíl 51 % prostřednictvím své dceřinné společnosti Huaneng Nuclear Power Development Compny. Dokončení výstavby 3. bloku je plánováno na rok 2025 a 4. blok má být dokončen v roce 2026.
CNNC a Huaneng rovněž spolupracují na výstavbě první fáze v jaderné elektrárně Changjiang, která zahrnuje dva bloky s reaktory CNP-600. Dále spolupracují na projektu demonstračního vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru HTR-PM v provincii Šan-tung (Shandong) a rychlém reaktoru o instalovaném elektrickém výkonu 600 MWe v provincii Fu-ťien (Fujian). V první fázi výstavby v jaderné elektrárně Changjiangu drží 49% podíl Huaneng, zatímco CNNC drží zbylých 51 %. V červenci loňského roku CNNC oznámila zahájení projektu výstavby malého modulárního reaktoru ACP100 v jaderné elektrárně Changjiang.
Státní rada rovněž schválila výstavbu dvou bloků s reaktorem Hualong One. Nové bloky s čínským reaktorem mají být vybudovány v nové jaderné elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang). Hlavním investorem nové jaderné elektrárny bude China General Nuclear (CGN).
Tento projekt bude prvním čínským projektem v jaderné energetice zahrnujícím soukromý kapitál. Geely Technology Group převezme 2% podíl. CGN drží 46 % akcií projektové společnosti Cangnan Nuclear Power, zbytek vlastní ostatní čínské státní podniky.
Stavební povolení pro nové bloky s reaktory Hualong One musí nyní vydat Národní správa pro jadernou bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.chng.com.cn/eng/">China Huaneng Group</a>

V Číně byla schválena výstavba čtyř nových bloků s reaktorem Hualong One

Prodeje osobních elektromobilů v Číně vzrostly podle dat zveřejněných výzkumníky z BloombergNEF (BNEF) v červenci meziročně o 30 %. Jedná se o první meziroční nárůst měsíčních prodejů od června loňského roku. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/china-ev-sales-inch-toward-recovery-with-30-jump-in-july/" target="_blank" rel="noopener">Výzkumníci z BNEF uvedli</a>, že vlivem pandemie Covid-19 poklesly prodeje elektromobilů v Číně v letošním prvním pololetí o téměř 40 %. Červencový meziroční růst je způsobený mimo jiné slabým červencem 2019, kdy došlo vlivem snížení podpory na nákup elektromobilů k více než 50% poklesu prodejů ve srovnání s předcházejícím měsícem.
<blockquote>„Zotavení poptávky je hnáno zejména prudkým nárůstem poptávky ve velkých městech a podpůrnými opatřeními zavedenými vládou, včetně prodloužení národních dotací do roku 2022. Avšak elektromobily, které nesplní nové požadavky, nebudou podporovány po letošním 22. červenci. I to pravděpodobně pomohlo k růstu, jelikož zákazníci spěchali s nákupem určitých modelů v červenci, aby využili těchto dotací,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dále uvedl, že další růst poptávky ve druhém pololetí 2020 bude podpořen zejména poptávkou po prémiových elektromobilech, jako je Tesla Model 3, NIO ES6 či elektrické BMW řady 5, a dále opatřeními cílenými k podpoře lokálních prodejů elektromobilů.
<blockquote>„I přesto může Covid-19 a související ekonomické dopady zpomalit tempo zotavení poptávky, obzvláště proto, že rychlé zotavení poptávky po taxislužbách a dalších přepravních službách není pravděpodobné,“ dodal BNEF.</blockquote>
Celkové roční prodeje osobních elektromobilů v Číně by podle BNEF měly letos klesnout meziročně o 14 % na 932 tisíc kusů.

Prodeje elektromobilů v Číně v červenci po více než roce meziročně vzrostly

Čína v současnosti vyrábí nejlevnější elektrolyzéry na světě. Evropa ovšem vede v oblasti inovativních technologií, které jsou vhodnější k výrobě zeleného vodíku, tedy paliva, které EU považuje za klíčové ve snaze dekarbonizovat energetický systém. O tématu informoval <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europe-china-battle-for-global-supremacy-on-electrolyser-manufacturing/">portál Euractiv</a>. 
Do Vodíkové strategie zveřejněné v červenci 2020 Evropská komise zahrnula plán instalovat 40 GW elektrolyzérů v EU a vyrábět až 10 milionů tun obnovitelného vodíku. V tomto případě by se jednalo o tzv. zelený vodík, tedy vodík vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU různým projektům otevřeně vyjadřuje podporu</h2>
Jedním z významných projektů, které jsou v současnosti na půdě EU budovány, je i německý projekt Refhyne. <a href="https://refhyne.eu/">Refhyne</a> je 10MW elektrolyzér, který má být uveden do provozu na začátku roku 2021 a má vyrábět přibližně 4 tuny čistého vodíku denně, respektive přibližně 1 300 tun vodíku ročně.
<blockquote>„Projekty jako Refhyne jsou to, co potřebujeme, abychom dosáhli rozšíření výroby čistého vodíku v Evropě – inovativní, založený na obnovitelných zdrojích a spojující soukromý a veřejný sektor s cílem zajistit globální technologické vedení EU.“ 
Kadri Simson, EU komisařka pro energetiku</blockquote>
<h2>Čína a EU jsou významnými hráči v oblasti elektrolýzy</h2>
EU se díky podobným iniciativám snaží zachovat a posílit svou pozici v oblasti výroby elektrolyzérů. Nejlevnější elektrolyzéry ovšem nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">Čína</a>. V současnosti jsou známé tři hlavní typy elektrolyzérů založené na technologii: PEM elektrolýzy (využívající proton-výměnné membrány), alkalické elektrolýzy a vysokoteplotní elektrolýzy probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Nejlevnější a nejvíce zaběhlou technologií je alkalická elektrolýza.
Podle odhadů BloombergNEF čínští výrobci prodávají alkalické elektrolyzéry za 200 USD/kW, tedy zhruba o 80 % levnější než evropské elektrolyzéry stejného typu.
<blockquote>„Protože čínský trh je tak velký, jejich producenti mohou profitovat z úspor z rozsahu, automatizace apod. mnohem více než výrobci z EU nebo z USA,“ říká Michela Bortolotti, mluvčí Hydrogen Europe.</blockquote>
Evropští výrobci se ovšem soustřeďují na „inovativní technologie“, jako je například PEM elektrolýza, kde momentálně vedou. PEM <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-vznikne-pilotni-projekt-testovani-vyroby-zeleneho-vodiku-prumyslove-urovni">elektrolyzéry</a> jsou vhodnější k provozu při využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich spuštění a zastavení je rychlejší než v případě alkalických elektrolyzérů. Hlavním důvodem je flexibilita provozních teplot PEM elektrolyzérů, které se pohybují kolem 100 °C.  Alkalické elektrolyzéry vyžadují teplotu 600 °C a elektrolyzéry s články s pevnými oxidy 900 °C.
V případě přerušované a nestabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je toto zásadní výhodou. EU chce totiž elektrolyzéry využít primárně při nízkých až nulových, či negativních cenách elektřiny a vyrábět tak vodík s nízkými provozními náklady. Podle Mirely Atanasiu, ředitelky útvaru v Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, se totiž očekává, že další snižování <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout/">nákladů elektrolyzérů</a> bude omezené. Proto jsou nízké ceny elektřiny klíčové.
<h2>Možností bude importovat vodík například z Ukrajiny</h2>
Objem vyrobeného zeleného vodíku z EU se ovšem vždy bude odvíjet od množství dostupné obnovitelné elektřiny. Dnes je v EU přibližně 32 % elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Objevuje se tedy otázka, zda by se zelený vodík měl do EU importovat ze zemí, které mají vynikající podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto asociace Hydrogen Europe plánuje vybudovat <a href="https://www.hydrogen4climateaction.eu/2x40gw-initiative">dalších 40 GW</a> elektrolyzérů v sousedských regionech, například na Ukrajině, či v severní Africe .

Čína vyrábí nejlevnější elektrolyzéry. EU se soustředí na zařízení, která jsou výhodná pro dekarbonizaci

Společnost Siemens Energy <a href="https://press.siemens.com/global/en/pressrelease/siemens-energy-launches-its-first-megawatt-green-hydrogen-production-project-china">uzavřela dohodu s čínskou společností Beijing Green Hydrogen Technology Development (BGH) o dodání zařízení na výrobu vodíku pro vodíkovou čerpací stanici.</a> Ta se nachází v obvodě Jen-čching v Pekingu. Jedná se o jednu ze tří soutěžních zón Zimních Olympijských her v roce 2022. Technologie dodaná Siemensem má pomoci zajistit dodávky paliva pro hromadnou dopravu během a po uskutečnění her.
Megawattové zařízení na výrobu zeleného vodíku je první svého druhu, které Siemens Energy v Číně vybuduje. Dokončení projektu je naplánováno na květen 2021.
V srpnu minulého roku Siemens uzavřel memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti vývoje technologií pro zelený vodík a jeho komplexního využití se společností State Power Investment Corporation Limited (SPIC). Ta je kontrolujícím akcionářem společnosti China Power International Development, mateřskou společností BGH. Projekt na výrobu zeleného vodíku je výsledkem úzké spolupráce mezi oběma společnostmi. Tu přitom obě strany chtějí i nadále rozvíjet.
<blockquote>„Dekarbonizace energetických systémů je výzvou, které musí čelit každá země. Siemens Energy je společností, které je schopná svým zákazníkům v tomto ohledu poskytnout významnou podporu – ať už se jedná o společnosti či státy. Propagování využívání a vývoje obnovitelného vodíku má pro Čínu velký význam pro vybudování moderní a čistější energetiky,“ uvedl Christian Bruch, výkonný ředitel Siemens Energy.</blockquote>
Vodík vyrobený v elektrolyzérech lze považovat za tzv. „zelený“ v případě, že energie spotřebovaná pro jeho výrobu pochází z obnovitelných zdrojů. Elektrolyzér <a style="font-size: 1rem;" href="https://press.siemens.com/global/en/pressrelease/siemens-energy-launches-its-first-megawatt-green-hydrogen-production-project-china">Silyzer</a> dodávaný Siemensem využívá technologii protonově vodivé membrány. Výhodou této technologie je krátká doba náběhu z pohotovostního režimu a velká flexibilnost. Ta zařízení umožňuje reagovat na proměnou výrobu obnovitelných zdrojů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://new.siemens.com/global/en/products/energy/renewable-energy/hydrogen-solutions.html">Siemens</a>