Podle Evropské asociace výrobců automobilů elektromobily v prvním kvartálu roku 2020 významně zvýšily svůj podíl na trhu. Nyní mezi novými automobily tvoří 6,8 % trhu, přičemž v prvním kvartálu roku 2019 to bylo pouze 2,5 %. Důvodem je zejména obecný pokles nových nákupů a registrací osobních vozidel v důsledku pandemie koronaviru. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/electric-cars/news/electric-car-sales-in-europe-jumped-57-in-q1-2020/">Euractiv</a>. 
Podle dat Evropské asociace výrobců automobilů (<a href="https://www.acea.be/press-releases/article/fuel-types-of-new-cars-petrol-52.3-diesel-29.9-electric-6.8-market-share-fi">European Automobile Manufacturers Association</a>) celkové prodeje osobních automobilů v Evropské unii, Spojeném království a zemích EFTA během prvních tří měsíců tohoto roku poklesly o 16,5 %. Celkem bylo v prvním kvartálu roku 2020 registrováno v EU o něco málo více než 3 miliony vozidel, z toho 52,3 % <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">benzínových</a> a 29,9 % dieselových. Důvodem nižších prodejů byly i uzavřené prodejny, ale také celkově nižší poptávka v důsledku pandemie koronaviru.
<figure id="attachment_83938" class="wp-caption aligncenter" style="width: 707px;"><img class="size-full wp-image-83938" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU.png" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU.png 707w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-512x308.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/osobní-automobily-v-EU-300x180.png 300w" alt="" width="707" height="425" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová osobní auta dle typu paliva v EU. Zdroj: ACEA</figcaption></figure>
<h2>Neprodaná konvenční auta další rozvoj elektromobility zbrzdí</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/obyvatele-spojeneho-kralovstvi-se-kvuli-koronaviru-vice-zajimaji-elektromobily">Elektromobilů</a> bylo prodaných více než 130 tisíc a na celkových prodejích osobních aut se podílely 6,7 %. Prodeje elektromobilů se více než zdvojnásobily ve srovnání s prvním kvartálem roku 2019. Podobně dosáhly podstatného nárůstu i hybridní elektromobily – o 45,1 %. Přestože došlo ke zvýšení podílu elektromobilů na nových prodaných automobilech, tak podle německé automobilové asociace ZDK, bude další přechod k elektromobilitě těžší kvůli nahromaděným neprodaným konvenčním automobilům.
<blockquote>„U německých prodejců je momentálně 750 tisíc až 1 milion neprodaných automobilů, naprostá většina z nich jsou benzínová a dieselová auta.“ 
Ulrich Koester, mluvčí ZDK</blockquote>
<figure id="attachment_83939" class="wp-caption aligncenter" style="width: 707px;"><img class="size-full wp-image-83939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU.png" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU.png 707w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-512x306.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nové-automobily-v-EU-300x180.png 300w" alt="" width="707" height="422" /><figcaption class="wp-caption-text">Registrace nových osobních automobilů s alternativními palivy v EU. Zdroj: ACEA</figcaption></figure>
<h2>Automobilky prodeje elektromobilů potřebují k plnění legislativy</h2>
Výrobci automobilů potřebují prodávat více <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/hyundai-uzavrel-novou-spolupraci-oblasti-vyvoje-elektromobilu">elektromobilů</a> kvůli legislativě EU. Mezi lety 2007-2021 musí snížit emise CO2 prodaných automobilů o 40 %  a o dalších 37,5 % do roku 2030. Jinak je čekají vysoké pokuty. Průměrné emise CO2 nového auta by neměly překročit 95 gramů CO2 na kilometr do roku 2021. Podle posledních dostupných statistik Evropské agentury pro životní prostředí za rok 2018 byly průměrné emise 120,4 gramů na kilometr.

Čistá mobilita

Prodeje elektromobilů v Evropě v Q1 2020 meziročně vzrostly o desítky procent

Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/simson/announcements/speech-commissioner-simson-energy-solutions-high-level-debate-role-industry-implementation-european_en">Kadri Simsonové</a> bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/hydrogen-will-be-central-to-energy-system-integration-eu-says/">Euractiv</a>. 
<h2>Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“</h2>
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Zelené dohody</a> a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">Klimatického zákona</a>, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
<blockquote>„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.</blockquote>
<h2>Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík</h2>
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.</blockquote>
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">modrý vodík</a>. Podle zástupce norské energetické společnosti <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">Equinor</a> Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.

Evropská Unie

Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v důsledku pandemie koronaviru a jejích dopadů na energetické trhy vydala <a href="https://www.iea.org/reports/global-energy-review-2020">zprávu o vývoji energetiky</a> za první měsíce roku 2020 včetně předpokladů nejbližšího vývoje pro zbytek roku. Podle dat IEA nejvíce poklesla poptávka po ropě a uhlí. Očekává, že tento trend přetrvá i po zbytek roku. Kromě obnovitelných zdrojů zažijí propad všechny ostatní druhy energie. 
Podle analýz IEA v zemích, které jsou z důvodu koronaviru uzavřené, poklesla poptávka po energii průměrně o 25 % týdně. V zemích, které jsou uzavřeny pouze částečně o 18 %. Celková globální poptávka po energii se v prvním kvartálu roku 2020 snížila o 3,8 %, přičemž k největším změnám došlo v březnu.
Nejvíce poklesla poptávka po uhlí, která v meziročním srovnání s prvním kvartálem roku 2019 klesla o 8 %. Důvody proto jsou tři – ekonomika Číny je z velké části postavená na uhlí, levný plyn a rostoucí obnovitelné zdroje byly pro uhlí velkou výzvou a v neposlední řadě to je mírné počasí. Podobně silně byla zasažena i poptávka po ropě, jež klesla o 5 % zejména kvůli snížené mobilitě a letectví. Na konci března byla globální silniční doprava téměř o 50 % nižší a letectví o 60 % nižší než průměr z roku 2019.
<h2>Poptávka poroste pouze po obnovitelných zdrojích</h2>
Mírnější dopad pandemie byl na poptávku po plynu, jež klesla o 2 %. Státy, jejichž ekonomika je na spotřebě plynu založená, totiž nebyly v prvním kvartálu 2020 tak těžce zasaženy. Obnovitelné zdroje byly jediným zdrojem, který ve sledovaném období rostl. Důvodem je větší instalovaný výkon a prioritní přístup do sítě. Vzhledem k tomu, že nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech byl převážen poklesem spotřeby u komerčních a průmyslových spotřebitelů, tak spotřeba elektřiny poklesla o 20 %.
IEA ve své zprávě pracuje se scénářem, na základě kterého předpovídá, jak se bude poptávka po energii vyvíjet ve zbytku roku 2020. Podle těchto předpovědí by se globální roční poptávka po energii mohla snížit o 6 %. Všechny zdroje, kromě zdrojů obnovitelných, podle IEA zažijí největší propady v poptávce za poslední dekády. U ropy IEA očekává pokles o 9 % a návrat k výši poptávky z roku 2012. Pokles očekává i v případě uhlí, konkrétně o 8 %, a to zejména kvůli poklesu výroby elektřiny z uhlí. I v případě zemního plynu je možné, že dojde k dalším poklesům, pokud bude snížená poptávka v elektroenergetice a průmyslu. Poptávka po elektřině vyrobené z jaderné energie by rovněž mohla klesat v důsledku nižší poptávky po elektřině.
<figure id="attachment_83522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-83522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-800x456.png 800w" alt="" width="872" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální meziroční změny v globální primární spotřebě energie v letech 1900-2020. Za rok 2020 je vyznačen IEA předpovídaný propad o 6 %. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Předpovědi IEA se zatím potvrzují</h2>
U obnovitelných zdrojů se naopak očekává nárůst, protože mají nízké provozní náklady a prioritní přístup k síti v mnoha zemích. Toto mimo jiné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050420-european-solar-soars-to-april-record-as-wind-falls-again-on-year">potvrzují data</a> za duben 2020 z pěti největších evropských trhů, kde se výroba elektrické energie ze solárních elektráren zvýšila o 25 %. Solární elektrárny v Německu, Itálii, Velké Británii, Francii a Španělsku vyrobily v dubnu 2020 14,2 TWh energie, zatímco větrné elektrárny 20,4 TWh. Celková vyrobená elektřina v objemu 34,6 TWh vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 4 %.
Zároveň výroba v solárních a větrných elektrárnách celkem překonala výrobu v plynových a uhelných elektrárnách na těchto pěti evropských trzích. Výroba v těchto konvenčních elektrárnách se meziročně snížila o 39 % na 27 TWh. Podle dat Německo a Velká Británie zažily nejslunečnější duben v historii.
<figure id="attachment_83521" class="wp-caption aligncenter" style="width: 887px;"><img class="size-full wp-image-83521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png 887w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-512x290.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-768x435.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-725x410.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-800x453.png 800w" alt="" width="887" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládané procentuální změny v poptávce po jednotlivých zdrojích energie v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

Poptávka po energii by v roce 2020 mohla podle IEA klesnout o 6 %

Podle společnosti PGE by se polské energetické společnosti na cestě k dosažení klimaticko-energetických cílů bez podpory EU nestaly „zelenými“, ale <a href="https://biznesalert.com/poland-pge-eu-coal-energy-usa-nuclear/">zbankrotovaly</a> by. Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 50 % pak podle společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/030520-increased-2030-climate-goal-impossible-for-poland-pge">není možné</a> kvůli technickým, ekonomickým a sociálním překážkám. 
Podle polské státní společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) budou náklady snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 pro celý polský energetický sektor činit 68,5 miliard euro (přibližně 1,87 bilionu korun). Částka mimo jiné zahrnuje investice nutné k nahrazení bloků spalujících uhlí. Pro společnosti s vysokým podílem fosilních paliv ve jejich portfoliu je zde ale riziko, že by zbankrotovaly, pokud by EU neposkytla dostatečně vysokou podporu.
Podle společnosti PGE by ovšem implementace cílů s vyššími ambicemi neměla vést k tomu, aby firmy krachovaly. Jednotlivé členské státy by si dle vyjádření firmy měly samy stanovovat průběžné klimatické cíle. Klimatická legislativa ovšem obsahuje pravomoci Komise, která bude každých pět let posuzovat opatření jednotlivých států k dosažení klimatických cílů.
<h2>Rok 2030 znamená v energetice zítra</h2>
Dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 by pak vyžadovalo významné investice. Pro polský elektroenergetický sektor tyto investice PGE odhaduje na 179 – 206 miliard eur (přibližně 4,9 – 5,6 bilionů korun). Nejzranitelnější regiony a sektory by neměly obrovské výzvě čelit samy.
V návrhu <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">klimatické legislativy</a>, který <a href="https://ec.europa.eu/info/files/commission-proposal-regulation-european-climate-law_en">předložila</a> Evropská komise, podle PGE chybí důležité detaily týkající se plánů, jak sdílet investiční náklady napříč EU v souladu s principem solidarity. Největší obavy pak pro PGE představují návrhy radikálně zvýšit cíl pro rok 2030. To by znamenalo polský elektroenergetický sektor změnit prakticky „ze dne na den“.
<blockquote>„Dostupné analýzy ukazují, že zvýšení klimatického cíle do roku 2030 si vyžádá urychlený odklon od uhlí a masivní nahrazování současných výrobních kapacit v polské energetice, především kvůli zvýšené ceně CO2. To pro nás z technického, ekonomického a sociálního hlediska není reálné. Pokud zohledníme délku investičního procesu v našem sektoru, rok 2030 je zítra.“ 
Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel PGE</blockquote>
Podle největší polské opoziční strany je ovšem dosažení čistých nulových emisí v Polsku v roce 2050 <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">reálné</a>. V roce 2019 se v Polsku z uhlí vyrobilo téměř 80 % elektřiny.  Sama společnost PGE vyrobila z uhlí 88 % elektřiny. Oznámila sice investiční strategie v oblasti obnovitelných zdrojů, nicméně stále staví nové uhelné elektrárny. Momentálně staví blok s instalovaným výkonem 490 MW v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">Turow</a>.

Polská PGE: Bez podpory EU některé energetické firmy nezezelenají, ale zbanktrotují

Asociace SolarPower Europe a finská univerzita LUT vydaly <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarpowereurope.org/wp-content/uploads/2020/04/LUT-100-Renewable-Europe-150420-3.pdf?cf_id=10749">studii</a> představující mj. scénář založený ze 100 % na obnovitelných zdrojích energie, který vede k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V takovém případě by se elektřina, v umírněném scénáři, na energetickém mixu EU podílela z 85 %, přičemž více než 60 % elektřiny by bylo vyráběno solárními panely. 
Asociace<a href="https://www.solarpowereurope.org/about/"> SolarPower Europe</a>, jejímž cílem je podle jejích slov zajištění, aby bylo co nejvíce energie v roce 2030 vyráběno ze solární energie, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/solar-seen-claiming-60-of-eu-power-mix-by-2050/">vydala společně</a> s finskou technickou univerzitou LUT studii, která modeluje možnost dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 s využíváním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/staty-eu-pozaduji-komisi-vytvoreni-modelu-pocitajiciho-energii-obnovitelnych-zdroju">výhradně obnovitelných zdrojů</a>.
<blockquote>„Z technické perspektivy je 100% obnovitelný energetický systém v Evropě absolutně možný. Zároveň se jedná o cenově nejdostupnější a nejbezpečnější možnost, jak dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050.“ 
Dr. Christian Breyer, profesor solární ekonomie na LUT univerzitě </blockquote>
<h2>Předpoklady studie</h2>
Studie pracuje se třemi scénáři. První zaostávající scénář (angl. laggard) reprezentuje minimální ambice, nepočítá například s ukončením využívání fosilních paliv ani s dosažením cílů Pařížské dohody.
Druhý umírněný scénář (angl. moderate) reprezentuje střední ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva jsou do roku 2050 postupně uzavřeny a neplánují se žádné nové jaderné elektrárny, přičemž existující jaderné elektrárny jsou v provozu do konce jejich životnosti. Nejsou stavěny nové <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-emise-co2-vyroby-elektriny-klesly-roce-2019-nejvice-za-30-let">uhelné elektrárny</a>, nové plynové elektrárny pouze za předpokladu přechodu na nefosilní palivo během své životnosti.
Poslední vedoucí scénář (angl. leadership) reprezentuje velké ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva a jaderné elektrárny jsou postupně uzavřeny do roku 2040 a s novými se neuvažuje. Nové plynové elektrárny jsou povoleny pouze, pokud do roku 2040 přejdou na nefosilní palivo. Klimatické neutrality je dosaženo o dekádu dříve, tedy v roce 2040.
<figure id="attachment_83111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><img class="size-full wp-image-83111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-512x463.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-768x694.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-725x655.png 725w" alt="" width="780" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled scénářů použitých ve studii. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
<h2>Vodík je klíčový k dosažení 100% obnovitelného systému</h2>
Podle výsledků studie v umírněném scénáři by se elektřina na energetickém mixu EU podílela z 85 %. Nejvíce elektřiny by se vyrábělo z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-solarni-sektor-chce-snazsi-povolovani-projektu-rychlejsi-zotaveni">fotovoltaických panelů</a> (61 %), dále ve větrných elektrárnách (33 %), ve vodních elektrárnách (4 %) a z ostatních obnovitelných zdrojů elektřiny (1 %).
Solární a větrná energie by tedy v tomto scénáři byly hlavními dvěma pilíři energetického přechodu EU s instalovaným výkonem alespoň 7,7 TW a 1,7 TW do roku 2050. Po roce 2030 by byla hlavním zdrojem elektřiny díky své všestrannosti a konkurenceschopnosti solární energie.
<figure id="attachment_83113" class="wp-caption aligncenter" style="width: 895px;"><img class="size-full wp-image-83113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png 895w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-512x227.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-768x340.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-725x321.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-800x354.png 800w" alt="" width="895" height="396" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly zdrojů energie na výrobě elekřiny v roce 2050 v různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
Elektrolyzéry vyrábějící <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">vodík</a> z obnovitelné elektřiny jsou „klíčovou technologií“ k dosažení 100% obnovitelné energie a dekarbonizace teplárenství a dopravy, a tedy celé energetiky.
<h2>Bez velkého podílu baterií to nepůjde</h2>
Zastánci scénáře se 100 % obnovitelné energie přiznávají, že v některých členských státech EU tento scénář vyvolává obavy. Zástupce SolarPower Europe ovšem argumentuje, že v dnešní době již existují technologie, které umí překonat přerušovanou výrobu OZE a předejít výpadkům dodávek.
<blockquote>„Důležité bude přesvědčit lidi, že v určitou chvíli nezhasnou všechna světla. Baterie, elektrolyzéry a export energie systému poskytnou potřebnou flexibilitu.“ 
Michael schmela, ředitel tržního zpravodajství v SolarPower Europe</blockquote>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nejvetsi-evropska-baterie-bude-jiz-konci-tohoto-roku-ukladat-energii-u-britskeho-pobrezi">baterie</a> pokryjí až 70 % skladovací kapacity pro elektřinu. Baterie budou důležité zejména při poskytování potřebné elektřiny přes noc. Během zimy budou naopak pro skladování významné zásobníky tepla a pro výrobu elektřiny větrné a vodní elektrárny.
<figure id="attachment_83112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 928px;"><img class="size-full wp-image-83112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png 928w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-512x340.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-768x510.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-725x481.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-800x531.png 800w" alt="" width="928" height="616" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl různých způsobů uskladňování energie v různých letech a různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>

Studie: V roce 2050 bude možné získávat z OZE 100 % energie

Do Číny by po více než roce měly tento týden dorazit dodávky amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Plyn z USA nebyl do Číny dodáván z důvodu uvalení 25% dovozních cel. Nově je ovšem možné získat pro LNG z těchto cel výjimku.
Čína na dodávky amerického LNG v březnu 2019 uvalila cla ve výši 25 %. Reagovala tak na cla uvalená Spojenými státy na čínské zboží. Od té doby do Číny USA <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/druhem-kvartalu-2019-ciny-nedorazilo-zadne-americke-lng">nedodaly žádný zkapalněný plyn</a>.
Tento týden by ovšem podle informací S&amp;P Global Platts mělo dojít ke změně a po více než roce by do Číny měl americký plyn dorazit. Důvodem je udělení <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/021820-china-to-allow-tariff-exemptions-on-us-crude-lng-and-refined-product-imports">výjimky</a> ze strany čínského státu z vysokých cel uvalených v březnu 2019. Výjimky jsou od data schválení (v únoru 2020) platné jeden rok a kromě LNG je možné požádat o výjimky například v oblasti surové ropy a rafinovaných produktů.
<h2>Do Číny by z USA mělo dorazit minimálně šest tankerů</h2>
Podle informací S&amp;P Global Platts by LNG tanker Maran Gas Vergina měl do Číny dorazit v neděli 19. dubna. Dalších pět dodávek LNG by pak mělo následovat v období od 22. dubna do 8. května. S&amp;P Global Platts ovšem nevylučuje, že do Číny by mohlo mířit více tankerů, které prozatím nemají stanovený cíl.
Otázkou zůstává, kolik dodávek je Čína schopná přijmout. Spotové <a href="https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-zemnim-plynu-evrope-oproti-puvodnim-predikcim-poklesne-41-miliardy-m3-od-kvetna-se-omezenim-poptavky-zatim-nepocita">ceny</a> LNG v severní Asii se od pondělí nezměnily, což se očekává i nadále. Již brzy ovšem získáme lepší představu o výzvách, kterým exportéři amerického LNG momentálně čelí. Několik společností, jako například Cheniere, Dominion Energy, Sempra, nebo Kinder Morgan, zveřejní zprávy s finančními výsledky za uplynulý první kvartál roku 2020 a očekávaný <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/lze-ocekavat-trhu-ropou-plynem-roce-2020">výhled</a> na zbytek roku.

Plynárenství

Do Číny by po roce měly dorazit dodávky zkapalněného plynu z USA

Španělsko odevzdalo svůj národní klimaticko-energetický plán Evropské komisi tři měsíce po termínu odevzdání. Dalších pět členských zemí EU, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko, své plány doposud nepředložilo. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/spain-finally-sends-2030-climate-plan-to-brussels/">portál Euractiv</a>. 
Povinnost předložit národní klimaticko-energetické plány s výhledem do roku 2030 vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Termín odevzdání, konec roku 2019, nebyl dodržen mnohými zeměmi, včetně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priprava-klimaticko-energetickych-planu-nebyla-byrokratickym-cvicenim">České republiky</a>. Ta jej odevzdala v polovině ledna 2020.
Podobně jako jiné země i Španělsko odevzdalo svůj klimaticko-energetický plán s několikaměsíčním zpožděním. Země cílí na výrobu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-uhli-eu-roce-2019-poklesla-24">elektrické energie</a> v roce 2050 pouze z obnovitelných zdrojů. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, tak má být v roce 2030 z obnovitelných zdrojů vyráběno 74 % elektřiny. Za tímto účelem má být instalovaný výkon solárních elektráren zvýšen čtyřnásobně a výkon větrných elektráren dvojnásobně. Podíl OZE má růst například i v dopravě, v roce 2030 má jejich podíl činit 28 %.
<h2>Z plánů bude vycházet hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030</h2>
Evropská komise z národních klimaticko-energetických plánů vychází při přípravě hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/euractiv-komise-miri-k-zvyseni-cile-snizeni-emisi-55">emisí do roku 2030</a> o 50 %, nebo 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pokud nebudou dodaná data i z členských států, které plány doposud neodevzdaly, finální studie bude nekompletní. <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/overall-targets/national-energy-and-climate-plans-necps_en#final-necps">Jmenovitě</a> se jedná o Francii, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko.
Hodnocení dopadů může mimo jiné ovlivnit i momentálně probíhající pandemie konoraviru. Pandemie bude mít nepochybně významné dopady na faktory jako jsou HDP a poptávka po energii. To by výsledné hodnocení dopadů, jež má být zveřejněno v září, mohlo vystavit kritice.
<h2>Státy byly urgovány už v únoru</h2>
Podle portálu Euractiv jsou tyto státy v různých fázích procesu přípravy plánů. Kupříkladu v Lucembursku na konci března skončila veřejná konzultace, přičemž se ale sešlo tolik odpovědí, že podle tamější vlády jejich zpracování zabere nějaký čas. V Rumunsku je plán v interním procesu schvalování vládou a Německo na něm podle ministerstva financí „tvrdě pracuje“.
Frans <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/timmermans-zelena-prumyslova-revoluce-probehne-i-bez-evropy">Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise a komisař pro Zelenou dohodu (Green Deal), údajně všechny opožděné vlády kontaktoval již v průběhu února.

Životní prostředí

Pět členských států EU doposud neodevzdalo národní klimaticko-energetické plány Komisi

Ruská státní ropná společnost <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/032820-rosneft-to-cease-venezuela-operations-sell-assets-to-russian-government?fbclid=iwar18nlwg37matadx7pazinqb4t7n9grsafcpw2wpuz4ljtsy6iiwamvk7rk">Rosněfť</a> prohlásila, že ukončuje své aktivity ve Venezuele a prodává veškerý s těmito aktivitami spojený majetek. Rusko bylo dlouho podporovatelem Venezuely a jejího energetického sektoru. Po uvalení sankcí ze strany USA na dceřiné společnosti Rosněfťu ovšem své aktivity v latinskoamerickém státu ukončilo.
Po uvalení <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-by-mohly-ruskou-rosneft-uvalit-sankce-za-obchodovani-venezuelskou-ropou">sankcí</a> USA na dceřiné společnosti Rosněfť kvůli jejich aktivitám ve Venezuele Rosněfť tyto aktivity ukončuje. Rovněž kolaps dohody uskupení OPEC+ a následný prudký <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-prudce-klesa-brent-je-nejnize-od-listopadu-2002">pokles cen ropy</a> přispěly ke zvýšení napětí mezi USA a Ruskem v oblasti energetiky.
„Dnes Rosněfť uzavřela dohodu se společností 100% vlastněnou ruskou vládou o prodeji svých podílů a ukončení veškerých aktivit ve Venezuele. A to včetně podílů v projektech Petromonagas, Petroperija, Boqueron, Petromiranda a Ptrovictoria, v podnicích poskytujících služby v oblasti ropy a v komerčních a obchodních aktivitách.“ 
z <a href="https://www.rosneft.com/press/releases/item/200275/">tiskové zprávy</a> Rosněfti  
Výstupem této uzavřené dohody je prodej, uzavření, nebo likvidace veškerého majetku a aktivit Rosněfti ve Venezuele. Rosněfť naopak jako vypořádání získá 9,6% podíl na základním kapitálu společnosti. Tento podíl bude držen 100% dceřinou firmou Rosněfti.
<h2>Rosněfť se nejdříve sankce pokusila obejít</h2>
První sankce byly ze strany <a href="https://oenergetice.cz/ropa/soucasnem-mereni-sil-ropnem-trhu-se-saudskou-arabii-napomaha-rusku-oslabeni-rublu">USA</a> uvaleny zhruba v polovině února 2020 na firmu Rosněfť Trading. Tato firma pokračovala ve spolupráci s PDVSA, skrývala dodávky a řídila více než polovinu exportů venezuelské ropy. Ruská vláda a Rosněfť tyto sankce nazvaly ilegálními s tím, že aktivity Rosněfť ve Venezuele byly v souladu s mezinárodním právem.
Zároveň zdůraznily, že sankce neovlivní vztahy mezi Ruskem a Venezuelou. Zhruba o měsíc později byly uvaleny <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-venezuela-sanctions/u-s-blacklists-second-unit-of-russias-rosneft-over-venezuela-oil-idUSKBN20Z33Z">sankce</a> na další společnost, TNK Trading, kdy TNK Trading měl převzít veškerou surovou ropu původně alokovanou Rosněfť Trading za účelem obcházet americké sankce.
Podle Rosněfti obchody s ropou tvořily splátky 6,5 miliard USD (přibližně 163 miliard korun) vysoké půjčky PDVSA. Ve třetím kvartálu roku 2019 z této půjčky podle Rosněfti zbývalo ještě 800 milionů USD (přibližně 20 miliard korun).

Ropa

V důsledku amerických sankcí Rosněfť ukončuje své aktivity ve Venezuele

V evropských městech podle satelitních snímků kleslo znečištění ovzduší, zejména pak <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2BK4RF">koncentrace oxidu dusičitého</a>. Důvodem jsou zavedená opatření, zejména pak uzavření továren a omezení osobní přepravy, v důsledku pandemie koronaviru.  
V průběhu března došlo ve městech jako Brusel, Paříž, Madrid, Milán a Frankfurt k poklesu průměrných hodnot oxidu dusičitého (NO2). Toto období se přitom shoduje se zavedením různých opatření v reakci na šíření koronaviru, která vedla k omezení silniční dopravy, jež je největším zdrojem oxidů dusíku, a ke zpomalení výroby v továrnách. Oxid dusičitý může způsobit respiratorní problémy a rakovinu.
Satelitní snímky byly zveřejněny <a href="https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-5P/Coronavirus_lockdown_leading_to_drop_in_pollution_across_Europe">Evropskou kosmickou agenturou</a> (European Space Agency, ESA). <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Znečištění ovzduší</a> může být ovlivňováno i vývojem počasí. Z toho důvodu není možné srovnávat denní data. Proto byly satelitní snímky pořízené během několika dnů zprůměrovány a byly vyřazeny údaje, kde výskyt mraků snižoval kvalitu dat. Díky tomuto postupu je možné vypozorovat dopad lidské činnosti a odfiltrovat změny počasí.
<h2>Pokles znečištění potvrdil i sběr dat EEA</h2>
Podobná data zveřejnila i <a href="https://www.eea.europa.eu/highlights/air-pollution-goes-down-as">Evropská agentura pro životní prostředí</a> (European Environmental Agency, EEA). EEA svá data sbírá každou hodinu ze svých přibližně 3 000 monitorovacích stanic. Podle dat EEA byla průměrná koncentrace NO2 v italském Miláně během uplynulých 4 týdnů nižší minimálně o 24 % ve srovnání s předchozími 4 týdny. V Bergamu docházelo k poklesu znečištění NO2 v posledních 4 týdnech konstantně. V týdnu od 16. do 22. 3. byla koncentrace NO2 ve vzduchu o 47 % nižší než ve stejném týdnu v roce 2019.
<figure id="attachment_82512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-82512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-512x192.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-768x288.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-725x272.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-800x300.jpg 800w" alt="" width="960" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Změna koncentrace NO2 nad Itálií ve srovnání března 2019 a období od 14. do 25. 3. 2020. Zdroj: ESA</figcaption></figure>
Podobná data EEA zaznamenala i v jiných evropský městech. Pro ilustraci, v Barceloně průměrná úroveň NO2 v týdnu od 16. do 22. 3. klesla ve srovnání s předchozím týdnem o 40 %. Ve srovnání se stejným týdnem v roce 2019 pak došlo k poklesu o 55 %.
K získání údajů o kvantitativních změnách v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/eu-nevyslysela-prumysl-puvodni-terminy-reportovani-odevzdani-povolenek-se-nemeni">emisích</a> v ovzduší bude nutné zohlednit i další faktory, například s využitím chemických atmosférických modelů. Analýza těchto dat je ovšem časově náročnější a bude zveřejněna později.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 532px;"><img src="https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2020/03/nitrogen_dioxide_concentrations_over_spain/21899973-1-eng-GB/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Spain_article.gif" alt="Nitrogen dioxide concentrations over Spain" width="532" height="399" /><figcaption class="wp-caption-text">Koncentrace NO2 nad Španělskem ve srovnání března 2019 a období od 14. do 25. 3. 2020. Zdroj: ESA</figcaption></figure>

V evropských městech klesá znečištění ovzduší. Jedná se o důsledek omezení zavedených v důsledku pandemie koronaviru

Evropská komise zahájila proces vypracování hodnocení dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Podle serveru <a style="font-weight: bold;" href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-cost-benefit-study-seen-backing-55-emissions-cut-by-2030/">Euractiv</a> je ze zveřejněného dokumentu a z předchozích zkušeností patrné, že Komise míří k vyšším ambicím, tedy k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. 
Podle <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12265-2030-Climate-Target-Plan">zveřejněného dokumentu</a> globální oteplování již dosáhlo 1 °C a svět momentálně není na cestě naplnit Pařížskou dohodu. „Vedení EU je tak v roce 2020 nutné více než kdy dříve“, aby bylo oteplování udrženo pod 2 °C. Komise proto navrhla zpřísnění cíle pro snižování emisí skleníkových plynů (GHG) do roku 2030 na 50 až 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Evropská komise v minulém týdnu zahájila proces vypracování hodnocení přínosů a nákladů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">2030</a>.
Návrh hodnocení dopadů je teprve v počáteční fázi, nicméně podle serveru Euractiv již nyní naznačuje, jakým směrem se Evropská komise chce ubírat. Cílem hodnocení dopadů je identifikace a zhodnocení přínosů a nákladů existujících možností.
Podle Komise by zvýšení ambice v oblasti snižování emisí vedlo k lepšímu rozložení nákladů v čase a vedlo by k postupnému každoročnímu snižování a distribuci nutného úsilí mezi dneškem a plánovanou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">klimatickou neutralitou</a> v roce 2050. Naopak neaktivita, nebo zpoždění konání by vyžadovalo tvrdší přizpůsobování se po roce 2030, přestože z krátkodobého hlediska by se jednalo o hospodárnější přístup.
<h2>Někteří si myslí, že hodnocení dopadů má předem definovaný výsledek</h2>
Podle některých politických analytiků je zpráva ze strany Komise jasná. Komise se snaží připravit si prostor pro obhajobu vyššího cíle do roku 2030. Podle Brooka Rileyho, ředitele záležitostí EU v Rockwool Group, výrobci izolace budov, je důležité, do jaké míry jsou výsledky hodnocení dopadů předem politicky stanoveny. Riley se v e-mailové komunikaci s portálem Euractiv vyjádřil, že přestože to nikdo neuzná, tak je poměrně jisté, že cílem hodnocení dopadů je obhájit cíl 55 %.
<blockquote>„Pokud chce Komise dosáhnout 55 %, tak potřebují model, který neprůstřelně objasní vyšší cíl. Když budou schopni říct, podívejte, naše zhodnocení pravděpodobných dopadů na klima, zdravotní náklady atd. říkají, že bychom měli cílit na 60 %. Nicméně, to by vyžadovalo vyšší investice, takže ano, pojďme dosáhnout kompromisu na 55 %. To se stalo v roce 2013, kdy Barrosova Komise poprvé vyhodnocovala cíle pro rok 2030.“ 
Brook Riley, ředitel záležitostí EU v Rockwool Group, výrobci izolace budov</blockquote>
<h2>Dodrží Komise svůj ambiciózní časový plán?</h2>
Současný politický a ekonomický kontext ovládaný pandemií <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-pozaduje-zruseni-systemu-eu-ets-kvuli-skodam-zpusobenym-koronavirem">koronaviru</a> ovšem tvoří významný rozdíl. Komise očekává, že se unijní ekonomika dostane do recese. Objevuje se tedy možnost, že klimatické politiky budou odsunuty do pozadí.
Vzhledem k přetrvávajícím nejistotám Komise s největší pravděpodobností nebude schopná garantovat dodržení oznámeného časového harmonogramu. Nicméně zveřejnění sdělení Komise s hodnocením dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku 2030 je plánováno na třetí kvartál roku 2020. Komise tedy prozatím plánuje pokračovat se svým cílem přijmout vyšší cíl pro rok 2030 ještě v letošním roce.