Eurostat zveřejnil <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10341545/8-04022020-BP-EN.pdf/39dcc365-bdaa-e6f6-046d-1b4d241392ad">nová data</a> týkající se vývoje spotřeby energie pro rok 2018. V souvislosti s nastaveným cílem v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 z dat vyplývá, že <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-way-off-the-mark-on-energy-savings-goal-latest-figures-show/">EU svůj cíl zřejmě nesplní</a>. V roce 2018 byla spotřeba primární energie o 4,9 % vyšší než nastavený cíl pro rok 2020. 
Podle nově zveřejněných dat Statistického úřadu EU (Eurostatu) byla spotřeba primární energie o 4,9 % vyšší než cíl energetické účinnosti pro rok 2020. Finální spotřeba energie pak byla vyšší o 3,2 % nad stanovenou hranicí pro 2020. Od roku 2017 se data změnila minimálně – spotřeba primární energie klesla o 0,71 % a konečná spotřeba energie vzrostla o 0,02 %.
V roce 2012 byl ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-ke-zvysovani-energeticke-ucinnosti-dochazi-prilis-pomalu-rok-2018-nejhorsim-rokem-za-posledni-dekadu">energetické účinnosti</a> stanoven cíl dosáhnout 20 % energetických úspor do roku 2020 ve srovnání se spotřebou energie, která byla pro rok 2020 predikována. V konkrétních číslech se jedná o konečnou spotřebu energie ne vyšší než 1 086 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe) a spotřebu primární energie ne vyšší než 1 483 Mtoe. Dosažení těchto cílů pro rok 2020 se ovšem zdá nepravděpodobné.
<figure id="attachment_80921" class="wp-caption aligncenter" style="width: 808px;"><img class="size-full wp-image-80921" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018.png 808w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-512x315.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-768x472.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-725x446.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-800x492.png 800w" alt="" width="808" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba primární energie v EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba energie klesá v méně než polovině členských zemích</h2>
Mezi největší provinilce z řad členských států patří Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta a Irsko. V těchto zemích se spotřeba primární energie a/nebo konečná spotřeba energie zvýšila o více než 4 % mezi lety 2017 až 2018.
Spotřeba primární energie konkrétně ve 12 členských zemích vzrostla, ve 4 zůstala stejná a v 11 poklesla mezi lety 2017 až 2018. Ve stejném období konečná spotřeba energie vzrostla v 15 členských zemích EU, zůstala stabilní v 6 a poklesla v 6.
<figure id="attachment_80922" class="wp-caption aligncenter" style="width: 833px;"><img class="size-full wp-image-80922" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018.png 833w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-512x345.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-768x518.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-725x489.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-800x540.png 800w" alt="" width="833" height="562" /><figcaption class="wp-caption-text">Konečná spotřeba energie EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Výhledy pro rok 2030 nejsou o mnoho lepší</h2>
V říjnu 2019 Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své <a href="https://www.eea.europa.eu/highlights/climate-change-significant-drop-in">zprávě</a> varovala, že hrozí, že EU cíl pro rok 2020 energetické účinnosti nesplní. Podle této zprávy je nejznepokojivější vývoj v oblasti budov (mezi roky 2014-2017 nárůst finální spotřeby energie o 8,3 %) a dopravy (ve stejném období nárůst o 5,8 %).
Zpráva se věnovala i predikcím dosažení cílů pro rok 2030. Za stávajícího vývoje by byl cíl zvýšení energetické účinnosti o 32,5 % do 2030 minut o 6,2 procentuálních bodů. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, tak by se spotřeba energie musela snižovat dvakrát rychleji ve srovnání s obdobím mezi lety 2005 až 2017.
Podle mluvčího pro energetiku a klima, Tima McPhie, si je <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zreviduje-pravidla-statni-podporu-zameri-se-i-kompenzace-uhelnych-elektraren">Evropská komise</a> těchto čísel vědoma. Podle jeho vyjádření byly členské státy urgovány k podniknutí ambicióznějších kroků a nastavení nových opatření. Pokud by i po implementaci opatření z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priprava-klimaticko-energetickych-planu-nebyla-byrokratickym-cvicenim">národních klimaticko-energetických plánů</a> přetrvávaly obavy, že cílů nebude dosaženo, Komise zváží zavedení dodatečných opatření na evropské úrovni.

Evropská Unie

EU zřejmě nesplní cíle pro energetickou účinnost do 2020

Podle <a href="https://sandbag.org.uk/wp-content/uploads/2020/02/Sandbag-European-Power-Sector-Review-2019.pdf">dat </a>think tanků Sandbag a Agora Energiewende emise z elektroenergetického sektoru <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/power-shift-eu-coal-output-falls-24-in-2019/">EU</a> v loňském roce klesly o 12 %. Důvodem je prudký pokles výroby elektřiny z uhlí. Uhlí pak bylo částečně nahrazeno zemním plynem a částečně obnovitelnými zdroji. K dosažení cílů pro další roky bude muset být tempo těchto změn minimálně udrženo.
Sandbag a Agora Energiewende, think tanky, které se zabývají klimatickou změnou, zveřejnily předběžná data o emisích elektroenergetického sektoru EU v roce 2019. Tyto emise v loňském roce poklesly o 12 %, neboli o 120 milionů tun.
<h2>K poklesu výroby elektřiny z uhlí došlo ve všech členských zemích EU</h2>
Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí meziročně klesla ve všech členských zemích EU (včetně Spojeného království). Celkem o 24 %. Jedná se o nejprudší pokles minimálně od roku 1990. Největší podíl na této změně mají <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uniper-dobrovolne-uzavre-29-gw-nemeckych-cernouhelnych-elektraren">Německo</a>, Španělsko, Nizozemsko, Spojené království a Itálie, jež se na unijním poklesu výroby elektřiny z uhlí podílí z 80 %.
<blockquote>„Když se podíváte na západní Evropu, tak 70 % všech uhelných elektráren bude postupně uzavřeno během následujících pěti let. Na konci 20. let 21. století zůstane uhlí součástí pouze několika trhů, jako jsou Německo, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Česko a Slovensko.“ 
Kristian Ruby, generální tajemník asociace Eurelectric</blockquote>
Polovina výroby z uhlí byla nahrazena obnovitelnými zdroji a druhá polovina zemním plynem. Podíl obnovitelných zdrojů elektřiny dosáhl rekordní výše 34,6 % na celkové hrubé výrobě elektřiny.
<figure id="attachment_80796" class="wp-caption aligncenter" style="width: 799px;"><img class="size-full wp-image-80796" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU.png 799w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-512x329.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-768x494.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-725x466.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-120x77.png 120w" alt="" width="799" height="514" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v EU-28. Zdroj: Sandbag, Agora Energiewende</figcaption></figure>
Podle Sandbag a Agora Energiewende byl propad uhlí do velké míry zapříčiněn zvýšením cen povolenek EU ETS na přibližně 25 eur za tunu CO2. Velký vliv měly rovněž velmi nízké ceny plynu. Výroba elektřiny z uhlí se tak stala dražší než ze zemního plynu, jaderné energie a <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000">obnovitelné energie</a>. Zároveň se v roce 2019 vyrobil rekordní objem elektřiny z větrných a solárních elektráren – více než ve všech uhelných elektrárnách.
<h2>Plyn bude hrát v dekarbonizaci důležitou roli</h2>
I přes tento vývoj ovšem EU ztrácí na dosažení svých cílů pro rok 2020. Podle aktuálních dat Eurostat se větrné, solární a vodní elektrárny a elektrárny spalující biomasu na energetickém mixu EU podílí z 18 %. Cílem je přitom 20 %.
Zatímco cíl pro rok 2020 je již na dosah, panují obavy, zda bude EU schopná dosáhnout cíle pro rok 2030, respektive cíle dosažení <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/timmermans-zelena-prumyslova-revoluce-probehne-i-bez-evropy">klimatické neutrality</a> do 2050. Podle obou think tanků bude EU muset obnovitelné zdroje a nízkoemisní zdroje rozvíjet mnohem rychleji. Je zde přitom několik komplikací, se kterými se země budou muset vyrovnat – získávání povolení, postoj veřejnosti, instalace jednotlivých zařízení atp.
Plyn bude podle Rubyho z Eurelectric hrát v dekarbonizaci elektroenergetiky klíčovou roli. Již nyní jsme svědky významného přechodu z uhlí na plyn.
<figure id="attachment_80797" class="wp-caption aligncenter" style="width: 799px;"><img class="size-full wp-image-80797" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out.png 799w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-512x509.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-768x763.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-725x720.png 725w" alt="" width="799" height="794" /><figcaption class="wp-caption-text">Postupné uzavírání uhelných elektráren a zbývající výkon. Zdroj: Sandbag, Agora Energiewende</figcaption></figure>

Uhlí

Výroba elektřiny z uhlí v EU v roce 2019 poklesla o 24 %

Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42715">EIA</a>) ve Spojených státech v roce 2018 těžba ropy a zemního plynu vzrostla, zatímco počet vrtů poklesl. Důvodem jsou pokroky v technologiích a technikách provedení vrtů. 
<h2>Počet horizontálních vrtů vzrostl</h2>
EIA zveřejnila data, podle kterých produkce ropy a zemního plynu v USA v roce 2018 vzrostla, nicméně počty vrtů klesly z 1 035 000 v 2014 na 982 000 v 2018.
Podle zprávy U.S. Oil and Natural Gas Wells by Production Rate EIA se počet vrtů klasifikovaných jako nehorizontálních (většina z nich je vertikálních) snížila mezi roky 2014 – 2018 o 10 %. Konkrétně z 935 000 na 842 000. V roce 2014 byl počet horizontálních vrtů, které jsou méně časté, 99 000 a jejich celkový podíl na všech vrtech v USA byl 10 %. V roce 2018 bylo horizontálních vrtů 140 000, s podílem na celku 14 %.
<figure id="attachment_80734" class="wp-caption aligncenter" style="width: 632px;"><img class="size-full wp-image-80734" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/těžba-ropy-a-plynu-usa.png" sizes="(max-width: 632px) 100vw, 632px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/těžba-ropy-a-plynu-usa.png 632w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/těžba-ropy-a-plynu-usa-512x274.png 512w" alt="" width="632" height="338" /><figcaption class="wp-caption-text">Počet vrtů ropy a zemního plynu v USA (vlevo). Produkce surové ropy (vpravo). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Horizontální vrty umožňují vyšší těžbu</h2>
Horizontální vrty jsou sice ve srovnání s vertikálními nákladnější, nicméně umožňují přístup k větší ploše ložiskové horniny, a umožňují tedy těžit větší objemy. V roce 2018 těžilo alespoň 100 barelů ropy denně 32 % horizontálních vrtů. Ovšem v případě vertikálních vrtů alespoň 100 barelů surové ropy denně vytěžilo pouze 1 % vrtů.
<figure id="attachment_80735" class="wp-caption aligncenter" style="width: 638px;"><img class="size-full wp-image-80735" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/horizontální-a-nehorizontální-vrty-usa.png" sizes="(max-width: 638px) 100vw, 638px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/horizontální-a-nehorizontální-vrty-usa.png 638w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/horizontální-a-nehorizontální-vrty-usa-512x255.png 512w" alt="" width="638" height="318" /><figcaption class="wp-caption-text">Vrty ropy a zemního plynu dle jejich směru – nehorizontální (vlevo) a horizontální (vpravo). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Vzhledem k tomu, že se horizontální vrty stávají běžnější a jejich počet vzrůstá, produkce roste, i když počty vrtů klesají. Produkce ropy v USA vzrostla z 8,8 milionů barelů ropy denně v roce 2014 na 10,8 milionů barelů ropy denně v 2018.
Podobně vzrostla i produkce zemního plynu – z 78,5 miliard stop krychlových (cca 2,2 miliardy m3) plynu v 2014 na 94,8 miliard stop krychlových (2,7 miliardy m3) v 2018. V listopadu 2019 došlo k dalšímu nárůstu. Produkce ropy v tomto měsíci činila 12,9 milionů barelů ropy denně a produkce plynu 116,9 miliard stop krychlových (3,3 miliardy m3) plynu.

Plynárenství

EIA: Produkce ropy a plynu v USA roste, přestože počet vrtů klesá

Evropská komise pořádala <a href="https://ec.europa.eu/info/events/high-level-public-conference-european-climate-law-2020-jan-28_en">konferenci</a> za účelem zahájení veřejné debaty k tzv. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/timmermans-kicks-off-debate-over-landmark-eu-climate-law/">klimatickému zákonu</a>, který má v plánu zveřejnit do března 2020. Podle Franse Timmermanse zde zůstává několik nezodpovězených bodů, zejména pak jakou volnost zákon umožní a kdo bude zodpovědný za případně nesplnění cílů. Nicméně zezávaznění klimatické neutrality do roku 2050 není jediným cílem Evropské komise. Kromě mnoha dalších je zde také navrhované zvýšení ambice snižování emisí do roku 2030. 
V úterý 28. ledna Evropská komise pořádala konferenci na téma implementace tzv. klimatického zákona (angl. Climate Law). <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Frans Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise, který má na starosti Green Deal, zde prohlásil, že Evropská unie nesmí ztrácet čas a že může klimatické <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">neutrality</a> dosáhnout. Podle něj má EU dostupné vědecké poznatky, dostatečné technologie a může nalézt potřebné finance.
<h2>Kdo by měl být zodpovědný za nedosažení cílů?</h2>
Konference byla zacílena na zahájení veřejné diskuze a získání zpětné vazby týkající se připravovaného klimatického zákona, jenž by měl zezávaznit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je představit tento legislativní návrh během prvních 100 dní v úřadu. Aktuální plán je zveřejnit návrh zákona v březnu 2020.
Hlavním cílem klimatického zákona bude podle Timmermanse všechny ukáznit, a to zejména v politice, aby dostáli svým slibům dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Mezi hlavní otázky, které bude nutné zodpovědět, patří, do jaké míry bude zákon nařizující (jinak řečeno jakou umožní volnost) a dále kdo bude zodpovědný, pokud cílů nebude dosaženo.
Komisař pro Green Deal varoval, že zelená průmyslová revoluce <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-francie-reaguji-vystup-usa-parizske-dohody-jeji-opetovnou-podporou">ve světě</a> proběhne bez ohledu na aktivitu Evropanů.
<blockquote>„Pokud toto uděláme správně, můžu vás ujistit, že po celém světě bude obrovský zájem,“  řekl Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.</blockquote>
<h2>Časový harmonogram Zeleného údělu příliš prostoru k otálení nenabízí</h2>
Dalším velkým otazníkem je ale otázka cílů <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-obrat-obchodu-s-emisnimi-povolenkami-loni-stoupl-na-rekordnich-214-mld-usd">snižování emisí</a> skleníkových plynů do roku 2030. Ty totiž Evropská komise také plánuje zpřísnit. Podle Pascala Canfina, francouzského europoslance, většina členů Evropského Parlamentu podporuje zvýšení ambicí na 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.
Komise se nicméně nechala slyšet, že do léta 2020 připraví analýzu přínosů a nákladů, kde srovná navýšení cílů na 50 % versus na 55 %. Podle Canfina ovšem „v létě“ přesně znamená v červnu, aby se Unie během léta na konkrétním cíli shodla. V listopadu 2020 se koná <a href="http://www.caneurope.org/publications/press-releases/1860-eu-countries-under-pressure-to-fast-track-agreement-on-green-deal-hallmark-ahead-of-cop-26">summit COP26</a> v Glasgow, kde na základě Pařížské dohody státy předloží své závazky v boji proti klimatické změně, konkrétně tedy přísnější klimatické cíle pro rok 2030. To se tedy očekává i od EU.

Timmermans: Zelená průmyslová revoluce proběhne i bez Evropy

31. ledna proběhne odchod Spojeného království z Evropské unie. U některých tzv. brexit vyvolává obavy z možných negativních dopadů na britský trh s elektřinou. Spojené království totiž z EU importuje nezanedbatelnou část elektrické energie. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/electric-shock-could-brexit-scar-britains-energy-landscape/">portál Euractiv</a>. 
Vlastní výroba elektřiny ve Spojeném království v roce 2018 klesla o 1,6 %. Důvodem je postupné uzavírání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/velka-britanie-nebude-dale-investovat-uhelne-energetiky">uhelných elektráren</a>, které prozatím nebylo plně kompenzováno nárůstem výroby z větrných elektráren.
Z toho důvodu vzrostly importy elektřiny a plynu, a to hlavně z Francie, Nizozemska a Irska. Importy tak aktuálně tvoří přibližně 40 % spotřebované energie. Odchod Spojeného království z jednotného trhu s elektřinou tak představuje riziko. Během přechodného období po 31. lednu budou i nadále platná stávající ustanovení a zástupci Spojeného království a EU se budou v mezidobí snažit uzavřít novou dohodu týkající se všech témat od energetiky až po bezpečnost.
<h2>Jsou obavy oprávněné?</h2>
Britský energetický regulátor Ofgem prohlásil, že nevidí důvod, proč by <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-brexit-oslabi-staty-eu-ktere-provozuji-jaderne-elektrarny">brexit</a> měl vést k narušení toků elektřiny, nebo zemního plynu. V období vyšší poptávky by se ovšem Spojené království mohla dostat do problémů, protože bude až „na konci fronty“.
<blockquote>„Členské státy EU by mohly získat přednost,“ uvádíWeijie Mak, výzkumník společnosti Aurora Energy Research Ltd.</blockquote>
Existují obavy, že vyjednávání mezi Spojeným královstvím a EU nebudou úspěšná a povedou k nerovnosti a možnému návratu tarifů či kvót. Obchodování s elektřinou by se tak mohlo prodražit. Momentálně se s elektřinou obchoduje přes aukční mechanismus, který by brexitem mohl být narušen.
V současnosti se ovšem rozvíjí několik <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/preshranicni-prenosova-vedeni-se-eu-rozrostou-ctyri-dalsi-projekty-nejvice-hranicich-francie">projektů</a>, které lépe propojí  Spojené království s evropským kontinentem. Tyto projekty jsou vnímané jako klíčové pro energetickou bezpečnost země. Jejich přenosová kapacita je menší než 10 % zatížení tamní soustavy, ale jejich přínos by byl v umožnění vyrovnávání poptávky a nabídky.
<blockquote>„Interkonektory vám dají flexibilitu vybudovat více obnovitelných zdrojů (zejména větrných elektráren), protože si můžete koupit elektřinu, když vítr nefouká a prodat ji, když jí máte více než potřebujete,“ tvrdí Dutton, poradce v oblasti klimatické změny v think tanku E3G.</blockquote>

Elektřina

Obavy z negativního dopadu brexitu na britský trh s elektřinou narůstají

Některé členské státy EU doposud nesplnily povinnost odevzdat finální podobu jejich <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-to-name-and-shame-climate-plan-laggards-in-the-coming-days/">národních klimaticko-energetických plánů</a> (NKEP) do konce roku 2019. Seznam zemí, které NKEP odevzdaly, plánuje Komise na svých webových stránkách zveřejnit během nadcházejících dnů. Informoval o tom portál Euractiv. 
Evropská komise doposud odmítala poukázat na země, které neodevzdaly klimaticko-energetické plány včas, nicméně více než polovina zemí termín dodržela. Povinnost vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Jedním z opozdilců je <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-nemecko-plni-sve-emisni-cile-energetice">Německo</a>, které potvrdilo, že NKEP ještě neodevzdalo vzhledem k nedávným změnám v klimatické politice. Podobně přesný termín nedodržela Česká republika. Finální podobu Vnitrostátního energeticko-klimatického plánu ČR <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/vlada-v-pondeli-projedna-narodni-klimaticko-energeticky-plan.">projednávala</a> Vláda ČR 13. ledna 2020. Podle <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--252016/">příspěvku</a> na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu z 14. ledna 2020 byl dokument již oficiálně předán zástupcům Evropské komise .
<h2>Komise plánuje detailní analýzu</h2>
Podle portálu Euractiv má nyní Komise právní důvody pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti (angl. infringement) proti zemím, které termín nesplnily. Volí ovšem mírnější metody. Plánem je nyní všechny NKEP posoudit a vyhodnotit, jakým způsobem bylo naloženo s doporučeními Komise, která zveřejnila v červnu 2019. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nektere-clenske-staty-eu-stale-nepredlozily-sve-narodni-klimaticko-energeticke-plany">První návrhy</a> klimaticko-energetických plánů totiž členské země odevzdávaly již na konci roku 2018.
Podle Pauly Pinho, ředitelky jednotky na generálním ředitelství pro energetiku Evropské komise, vypracování a odevzdání NKEP nebylo pouhým byrokratickým cvičením. Komise plánuje plány detailně analyzovat a identifikovat oblasti, kde mohou členské státy profitovat ze zvýšené regionální spolupráce.
<h2>Jsou vůbec NKEP ještě relevantní?</h2>
Do kontextu NKEP pak vstupuje před zhruba měsícem zveřejněný plán Evropské komise, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Green Deal</a>. Ten obsahuje návrh na zvýšení ambicí snižovat emise skleníkových plynů do roku 2030 – ze stávajících 40 % na 50–55 %. Pinho ovšem prohlásila, že to neznamená, že se NKEP mohou již nyní považovat za zastaralé. Plány prý budou využity jako základ, na kterém se budou stavět další vyšší ambice.
Wolfgang Vittorio D´innocenzo, italský energy attaché pro EU, se ovšem nechal slyšet, že NKEP jsou založené na momentálně existujících klimatických cílech pro rok 2030. D´innocenzo zdůraznil, že EU musí dosáhnout svých cílů pro rok 2020, než bude zvažovat další kroky. Podobně se vyjádřil i Pieter Liese, europoslanec ze strany EPP, podle kterého by se EU měla nejdříve soustředit na implementaci existující legislativy a následně zvážit nové cíle pro rok 2030 a 2050. A to i v kontextu toho, že cíl uhlíkové neutrality je stranou EPP plně podporován. Je tedy otázkou, jakým způsobem se bude s NKEP dále pracovat, a to zejména v kontextu možných brzkých legislativních změn.

Obnovitelné zdroje

Příprava klimaticko-energetických plánů nebyla pouze byrokratickým cvičením

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/news/oil-and-gas-industry-needs-to-step-up-climate-efforts-now">IEA</a>) zveřejnila zprávu s názvem <a href="https://www.iea.org/reports/the-oil-and-gas-industry-in-energy-transitions#key-findings">Oil and Gas Industry in Energy Transitions</a>, podle které plynárenské a ropné společnosti čelí zlomové výzvě v podobě transformace energetického sektoru. Ze zprávy vyplývá, že záleží pouze na společnostech, jak se této výzvě postaví a zda včas zareagují, přičemž je zde několik činností, kterými mohou přispět k dosažení této transformace. 
Podle zprávy IEA týkající se ropných a plynárenských společností v období energetické transformace by selhání včas snížit své <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">emise</a> skleníkových plynů mohlo snížit jejich dlouhodobou ziskovost a přijatelnost pro společnost. Proto ropný a plynárenský sektor musí jasně říct, co pro ně transformace energetického sektoru znamená a jak mohou přispět k jejímu urychlení.
<blockquote>„Každá energetická společnost bude přechodem na čistou energetiku ovlivněna. Každá část průmyslu musí zvážit, jak bude reagovat. Nedělat nic jednoduše není možností.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
<figure id="attachment_80317" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová primární energie, výroba elektřiny, konečná spotřeba energie, emise CO2 dle paliv. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Je nutné více investovat mimo hlavní oblasti zájmu</h2>
Investice do nízkouhlíkových aktivit jsou podle IEA velice nízké. Ropné a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">plynárenské</a> společnosti investují méně než 1 % celkových kapitálových nákladů mimo jejich hlavní oblasti zájmu. Zároveň neexistuje žádný náznak toho, že by se tento trend měl v brzké době výrazně změnit. Společnosti, které jsou v tomto ohledu nejaktivnější průměrně vynakládají kolem 5 % na projekty mimo jejich hlavní oblast zájmu.
Největší takové výdaje představují fotovoltaické a větrné elektrárny. Některé společnosti se pak rozhodly přesunout do jiných oblastí a pořídily si již existující podniky zabývající se například distribucí elektřiny, dobíjením elektromobilů, bateriemi. Rovněž bývají tyto společnosti aktivní ve výzkumu a rozvoji.
<figure id="attachment_80316" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="wp-image-80316 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Kapitálové náklady nových projektů mimo hlavní oblast zájmu velkých ropných a plynárenských společností. V absolutních hodnotách a jako procentuální podíl na celkových kapitálových nákladech. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Snížit uhlíkovou stopu může být relativně jednoduché</h2>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-weo-2019-vliv-afriky-vyvoj-svetove-energetiky-poroste">IEA</a> je zde mnoho, co může průmysl dělat, aby snížil svou stopu v životním prostředí. Největší prioritou by mělo být snížení emisí v jejich hlavních činnostech.
<blockquote>„Prvním okamžitým krokem pro všechny části průmyslu je snížení environmentální stopy jejich vlastních aktivit. Dnes přibližně 15 % globálních emisí skleníkových plynů spojených s energetikou pochází z těžby a přepravy ke spotřebitelům. Velká část těchto emisí může být snížena relativně rychle a snadno.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
Dle zprávy existuje mnoho nákladově efektivních způsobů, jak snížit emisní náročnost ropy a zemního plynu. Kupříkladu snížením vypouštění CO2 a spalování asociovaného zemního plynu při těžbě, adresováním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-se-vice-soustredi-emise-metanu-dalsi-fazi-boje-globalnim-oteplovanim">emisí metanu</a>, integrací obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové elektřiny do nových těžebních projektů, či rozvojem LNG.
<figure id="attachment_80318" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-725x400.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-800x441.png 800w" alt="" width="960" height="529" /><figcaption class="wp-caption-text">Změny v průměrné globální emisní intenzitě ropných a plynárenských aktivit ve výhledovém scénáři Sustainable Development Scenario Mezinárodní energetické agentury. Výhled na roky 218 až 2030. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Emise CO2

IEA: Ropné a plynárenské firmy musí říci, jak mohou přispět k energetické transformaci

Americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA) ve svém krátkodobém výhledu energetiky předpokládá, že instalovaný výkon uhelných elektráren poklesne o 13 %. Naopak vzrůst má instalovaný výkon  elektráren spalujících zemní plyn a elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie.
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42497" target="_blank" rel="noopener">Americká vládní agentura EIA zveřejnila svůj krátkodobý výhled energetiky Short-Term Energy Outlook</a>, který pokrývá období do konce roku 2021.
V poslední dekádě USA zaznamenaly pokles výroby elektrické <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-staty-loni-spotrebovaly-rekordni-mnozstvi-energie">energie</a> v uhelných elektrárnách, a naopak nárůst výroby elektřiny ze zemního plynu. Podle odhadů v roce 2019 ukončily provoz uhelné elektrárny s instalovaným výkonem 12,7 GW. To odpovídá přibližně 5 % celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren na počátku roku 2019. Dalších 5,8 GW uhelných elektráren má být uzavřeno v letošním roce. EIA tedy předpokládá, že letos výroba elektřiny z uhlí poklesne o 13 %.
<figure id="attachment_80180" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-80180" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA-512x253.png 512w" alt="" width="631" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektrické energie v USA dle zdrojů. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě plynových elektráren EIA předpokládá, že se jejich instalovaný výkon v letech 2019 – 2020 zvýší o 11,4 GW. Samotná výroba elektrické energie ze zemního plynu má podle EIA v roce 2020 vzrůst o 1,3 %, což by znamenalo nejnižší nárůst od roku 2017. Přesto se ale nejvíce elektřiny v USA vyrábí právě ze <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-3-letech-poklesu-zvysily-emise-co2-energetice-narust-paradoxne-zpusobil-zemni-plyn">zemního plynu</a>. V roce 2020 má být podíl zemního plynu v elektroenergetickém mixu přibližně 38 %. Uhlí má mít podíl zhruba 22 % a obnovitelné zdroje kromě vodních elektráren 12 %.
<h2>Obnovitelné zdroje porostou rychleji</h2>
Naopak instalovaný výkon <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/kalifornska-cesta-za-oze-kvuli-bezpecnosti-dodavek-chce-stat-odlozit-uzavreni-nekolika-plynovych-elektraren">obnovitelných zdrojů</a>, zejména pak solárních a větrných elektráren, v posledních letech stabilně roste. EIA očekává, že se instalovaný výkon těchto zdrojů v USA se v letech 2019 – 2020 zvýší o 19,3 GW. To by znamenalo nárůst o 65 % ve srovnání s rokem 2018.
Nárůst ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (kromě vodních elektráren) má dosáhnout hodnoty 15 %, což je nejvíce za poslední 4 roky.

Energetika v zahraničí

EIA: Instalovaný výkon plynových elektráren v USA bude dále růst, i když pomaleji

Ze závěrů <a href="https://eurogas.org/knowledge_centre/heating-poll/">průzkumu veřejného mínění</a>, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.
Eurogas, asociace zastupující evropský plynárenský obchodní a distribuční sektor, nechal provést průzkum veřejného mínění týkající se vytápění domácností v kontextu klimatické změny. Realizátorem průzkumu byla agentura <a href="https://www.comresglobal.com/">Savanta ComRes</a>.
Průzkum byl proveden v 13 členských zemích EU (FR, FI, GR, IT, LV, NL, PL, RO, GB, DE, IE, LU, ES) a dotazováno bylo 11 859 lidí online a telefonicky. Předmětem průzkumu byl postoj občanů k tomu, jak přemýšlí o svém přispívání k boji proti klimatické změně, jak by chtěli <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sdruzeni-naklady-na-teplo-z-czt-jsou-v-nemecku-dvakrat-vyssi-nez-v-cr">vytápět</a> své domovy a co by je přimělo k tomu svůj vytápěcí systém změnit.
<h2>Nejčastěji se topí plynovými kotli</h2>
Zdroje vytápění se napříč zkoumanými členskými státy EU liší. Ve Finsku a Lotyšsku je běžné dálkové <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/studie-cesi-vydaji-za-teplo-z-czt-ze-mzdy-petkrat-vice-nez-nemci">vytápění</a>, v Německu kolektivní vytápění (vytápění pro několik jednotek domácností, například v rámci panelového domu) a ve Spojeném království, Irsku a Španělsku je nejběžnější individuální vytápění, kdy má domácnost svůj vlastní zdroj vytápění. Podobně se velmi liší typy vytápění. Od plynových kotlů nejběžnějších ve Spojeném království a Itálii až po kamna na dřevo v Lotyšsku a Finsku.
<figure id="attachment_80034" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1146px;"><img class="wp-image-80034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-768x376.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-1024x501.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-725x355.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-800x392.png 800w" alt="" width="1146" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroje domácího vytápění, dle způsobu vytápění. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Naopak byla zjištěna velká podobnost v odpovědích týkajících se způsobů, jakými by lidé byli ochotni své domovy vytápět. Nejpopulárnějším způsobem je solární energie. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který je v 9 ze 13 zemí preferovanějším zdrojem tepla než elektřina.
<h2>Pro občany EU jsou klíčové náklady vytápění</h2>
Téměř ve všech dotazovaných zemích lidé odpověděli, že především národní vlády jsou zodpovědné za řešení klimatické změny. Výjimkou je Lotyšsko, kde více lidí odpovědělo, že jednotlivci jsou zodpovědní více než vláda.
Z průzkumu ovšem vyplynulo, že lidé nejsou ochotni měnit způsob <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinsky-projekt-jaderneho-dalkoveho-vytapeni-zahajen">vytápění</a> svých domácností. Na seznamu možností, jak bojovat s klimatickou změnou, se tato možnost nachází až na konci. Mladí lidé jsou ovšem změně ve vytápění nakloněnější než staří. Zároveň v Polsku a Řecku více než čtvrtina lidí řadí změnu způsobu vytápění mezi 3 prioritní aktivity, které by byli ochotni udělat v rámci boji proti změně klimatu.
<figure id="attachment_80035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1125px;"><img class="wp-image-80035 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png 1125w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-768x377.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-1024x502.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-725x356.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-800x393.png 800w" alt="" width="1125" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Cílem otázky bylo seřadit aktivity od té, kterou jsem nejvíce ochoten dělat až po tu, kterou jsem nejméně ochotný udělat v rámci boji proti změně klimatu. Tabulka znázorňuje procento lidí, kteří označili konkrétní aktivitu na 1. – 3. pozici. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Nejvýznamnějším faktorem je pro většinu spotřebitelů cena, a to pravidelné měsíční platby za vytápění, ale i náklady za instalaci. Ochota změnit způsob vytápění se dále snižuje, pokud by se změnou byly spojeny stavební, či renovační práce v domě.

Teplárenství

Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu

Podle výzkumu skupiny <a href="https://www.euractiv.com/section/electric-cars/news/massive-rise-in-ev-charging-points-needed-to-reach-eu-climate-goals-new-research-finds/">Transport </a>&amp; Environment je nutné, aby se počet veřejných dobíjecích míst do roku 2030 zvýšil 15krát, pokud chce EU do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Neliší se tímto velice od předpokladů Evropské komise, která očekává, že v roce 2025 bude dobíjecích míst v EU 1 milion. 
Skupina <a href="https://www.transportenvironment.org/about-us">Transport &amp; Environment</a> propagující bezuhlíkovou mobilitu, která je „cenově dostupná a má minimální dopady na naše zdraví, klima a životní prostředí“ zveřejnila výzkum, podle kterého je nutné zásadně zvýšit počet dobíjecích míst pro elektromobility, aby EU do poloviny století dosáhla klimatické neutrality.
<h2>Od čísel Evropské Komise se příliš neliší</h2>
Konkrétně je podle Transport &amp; Environment potřeba, aby do roku 2030 byly k dispozici přibližně 3 miliony <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/e-on-vyhral-zakazku-od-bmw-provoz-4100-dobijecich-mist-elektromobily">dobíjecích míst</a>. Tento počet dobíjecích míst je podle jejich výzkumu nutný pro udržitelný růst počtu elektromobilů, který je klíčový pro dosažení dlouhodobých klimatických cílů EU. Výzkum přitom předpokládá, že v roce 2030 bude na evropských komunikacích 44 milionů elektromobilů.
V současnosti je v EU dostupných 185 tisíc veřejných dobíjecích míst. Do roku 2030 by se tak dle Transport &amp; Environment měl jejich počet zvýšit 15krát.
<blockquote>„Evropská komise hovoří o 1 milionu veřejných dobíjecích míst pro rok 2025, zatímco my počítáme s 3 miliony v roce 2030 a 1,2-1,3 miliony v roce 2025 v závislosti na scénáři.“ 
Lucien Matheui, analytik elektromobility v Transport &amp; Environment a hlavní autor výzkumu</blockquote>
Shodu ovšem Komise a Transport &amp; Environment nachází v odhadu počtu <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/praha-chce-pripravit-3000-lamp-pro-nabijeni-elektromobilu">elektromobilů</a> v roce 2025 – podle obou jich má být zhruba 13 milionů. Evropská komise ovšem do této kategorie zahrnuje i „nízkoemisní vozidla“ nebo automobily na vodíkové články.
Evropská komise ve svém návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> z prosince 2019 představila vizi zpřísňování emisních limitů CO2 s cílem zajistit od 2025 jasné směřování k bezuhlíkové mobilitě. Výrobci automobilů říkají, že toto by jim nedalo jinou možnost než se vydat cestou plné elektrifikace.
<h2>Změny si vyžádají i distribuční soustavy nebo systémy plateb</h2>
K vybudování potřebné dobíjecí infrastruktury pro <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/stat-zacal-prijimat-zadosti-firem-o-dotace-na-nakup-elektrovozu">elektromobility</a> se bude podle Transport &amp; Environment muset investovat zhruba 20 miliard euro (zhruba 505 miliard korun). Zároveň by podle provedeného výzkumu měl být kladen důraz na domácnosti a pracoviště, přičemž by ale neměla být opomíjeny méně obydlené oblasti, aby tak z rozvoje elektroenergetiky mohl profitovat každý.
Zvýšit počet <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/pocet-dobijecich-mist-elektromobily-nemecku-letos-vzrostl-50-24-tisic">dobíjecích míst</a> ovšem není jedinou výzvou, které je nutné čelit. Budou muset proběhnout změny například na straně elektrických soustav, organizace trhů s elektřinou a systémů digitální platby, aby tak bylo dosaženo určitých kvalitativních požadavků.