<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Darlington-stator-completes-journey-from-Poland">Zásadní komponenta pro modernizaci třetího reaktorového bloku</a> elektrárny Darlington společnosti Ontario Power Generation (OPG) dorazil na místo. Stator, který bude instalován příští rok, je největší komponentou, která dorazila na elektrárnu Darlington od původní výstavby elektrárny.
<figure id="attachment_71433" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-71433" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Schéma-CANDU-1024x456.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Schéma-CANDU-1024x456.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Schéma-CANDU-512x228.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Schéma-CANDU-768x342.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Schéma-CANDU-725x323.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Schéma-CANDU-800x356.png 800w" alt="" width="525" height="234" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktorového bloku typu CANDU; Zdroj: CNA.ca</figcaption></figure>
Stator je klíčovou komponentou turbogenerátorového soustrojí, který slouží jako stacionární část elektrogenerátoru a převádí měnící se magnetické pole na elektrickou energii.
Hmotnost statoru činí 350 tun a je dlouhý přes 12 metrů. Zkonstruován byl v Polsku společností GE Power. Komponenta byla přepravena lodí přes Atlantický oceán, vodní cestou Svatého Vavřince do přístavu Oshawa v Kanadě, kde byla přeložena na člun a přepravena do 8 kilometrů vzdáleného areálu elektrárny Darlington.
Při příjezdu do Darlingtonu bylo vybavení vyloženo samohybným modulárním transportérem pomocí speciálně navržených ramp, které byly položeny pro překonání mezery mezi lodí a přístavištěm elektrárny.
<figure id="attachment_71432" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-71432" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Darlington-stator-May-2019-OPG.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Darlington-stator-May-2019-OPG.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Darlington-stator-May-2019-OPG-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Darlington-stator-May-2019-OPG-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Stator pro JE Darlington; Zdroj: OPG</figcaption></figure>
Jeff Richardson, senior viceprezident společnosti OPG pro obnovu jaderných zařízení, sdělil, že celý proces přepravy byl náročný kvůli vysoké hmotnosti a kritické důležitosti bezpečného dokončení prací s důrazem na bezchybný průběh manipulací. Tým dopředu naplánoval a důkladně procvičil možné scénáře, čímž se připravil na případné komplikace.
<h2>Desetiletý program obnovy</h2>
V současnosti probíhají práce na modernizaci třetího bloku. Reaktor typu CANDU s instalovaným výkonem 878 MWe vstoupil do komerčního provozu v roce 1993.
Celý program obnovy elektrárny Darlington má trvat podle OPG 10 let. Modernizace druhého bloku začala v roce 2016 a její dokončení je naplánováno na rok 2020. Kompletní rekonstrukce má být dokončena podle plánu v roce 2026.
Zdroj úvodní fotografie JE Darlington: CNA.ca

Jaderné elektrárny

Stator pro kanadskou jadernou elektrárnu Darlington dokončil cestu z Polska

Ropný a plynový sektor přispívá velkým podílem k produkci skleníkových plynů na globální úrovni.  Současné odhady emisí skleníkových plynů spočívají na přístupu povrchových měření a matematickém modelování (přístup bottom-up) a jsou jen málokdy vyhodnocovány skrze atmosférické měření (přístup top-down). <a href="https://www.nature.com/articles/s41467-019-09714-9">Kanadský tým vědců využil k měření nad kanadskými ropnými písky letadla</a> a je tak prvním týmem, který vyhodnocuje emise skleníkových plynů z těžby ropy přístupem shora-dolů.
Výsledky ukazují, že emise jsou o 13 až 123 % vyšší než odhady na základě veřejně dostupných dat. To vede k 64% ročnímu nárůstu emisí povrchovou těžbou a k 30% zvýšení emisí (17 Mt) v porovnání s průmyslovou zprávou, která využívá bottom-up přístupu.
Takovéto množství emisí skleníkových plynů je rovno metropolitní oblasti o rozloze Seattlu nebo Toronta. Odhady emisí skleníkových plynů jsou velice důležité pro země jako je Kanada, kde ropný a plynový sektor zastává přibližně 26 % celkové roční produkce skleníkových plynů. Přibližně 10 % může Kanada připsat ropným pískům.
<figure id="attachment_70984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 714px;"><img class="aligncenter wp-image-70984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/porovnání.png" sizes="(max-width: 714px) 100vw, 714px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/porovnání.png 714w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/porovnání-512x461.png 512w" alt="" width="714" height="643" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání celkových emisí naměřených pomocí letů a uváděných hodnot v ročních zprávách. <a href="https://www.nature.com/articles/s41467-019-09714-9">Zdroj.</a></figcaption></figure>
Měření emisí skleníkových plynů nad <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Athabaské_ropné_písky">Kanadskými ropnými písky</a> bylo pomocí letadla provedeno v období od 13. srpna do 7.září 2013. Během studie bylo provedeno 22 letů s celkovou délkou letu 84 hodin ve výšce až do 120 kilometrů.
Jelikož metody založené na povrchovém měření jsou využívány skrze ropný a plynový sektor, vědci dospěli k závěru, že všechna data skleníkových plynů z tohoto odvětví „mohou být více nejistá, než bylo původně předpokládáno“.
<figure id="attachment_70983" class="wp-caption aligncenter" style="width: 554px;"><img class="aligncenter wp-image-70983 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Výstřižek-emise.png" sizes="(max-width: 554px) 100vw, 554px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Výstřižek-emise.png 554w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Výstřižek-emise-404x512.png 404w" alt="" width="554" height="702" /><figcaption class="wp-caption-text">Intenzita emisí skleníkových plynů a celkové roční emise. Rozdíl naměřených hodnot pomocí letadla a hodnoty z veřejně dostupných dat jsou porovnávány vedle sebe. <a href="https://www.nature.com/articles/s41467-019-09714-9">Zdroj</a>.</figcaption></figure>
Na výše uvedeném obrázku můžeme vidět rozdíly v hodnotách, které byly naměřeny vědci a které byly uvedeny odvětvím pro čtyři největší těžební oblasti. Největší rozdíl byl 123 % pro těžební oblast Syncrude Mildred Lake a nejmenší rozdíl byl zaznamenán pro těžební oblast Suncore.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.nationofchange.org/2018/10/26/why-canadian-tar-sands-oil-may-be-doomed/">nationofchange.org</a>

Emise CO2

Vědci měřili emise nad kanadskými ropnými písky pomocí letadla, výsledky jsou vyšší než dosavadní odhady

Kanadská vláda v čele s premiérem Justinem Trudeauem uzákonila jeden z nejambicióznějších programů pro snižování emisí CO2 na světe. Od 1. dubna nabývá účinnosti celofederální uhlíková daň, která zatěžuje ropu, uhlí a zemní plyn. Daň začíná na 15 kanadských dolarech za tunu CO2 a postupně bude stoupat až na 38 dolarů v roce 2022. Většina výnosů z této daně bude Kanaďanům vrácena na daních.
Kanadská vláda předpokládá, že <a href="https://www.cbc.ca/news/politics/tasker-federal-carbon-tax-explainer-1.5077445">zavedená opatření</a> by měla do roku 2022 snížit emise o 50-60 milionů tun CO2. Ottawa k zavedení daně přistoupila poté, co se čtyři kanadské provincie odmítly dostatečně účastnit na snižování emisí skleníkových plynů.
Konkrétně šlo o provincie Ontario (ve které byl po volbách v minulém roce zrušen systém obchodování s povolenkami), Manitoba, New Brunswick a Saskatchewan. V ostatních provinciích, které již <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/obchodovani-emisnimi-povolenkami-zavadi-dalsi-dalsi-staty/" target="_blank" rel="noopener">určitá opatření</a> zavedla a federální vláda je ohodnotila jako dostatečná (například British Columbia zavedla uhlíkovou daň již v roce 2008, Quebec má zavedený systém obchodování s povolenkami), žádná nová opatření zaváděna nebudou.
Průmysl, který je v ohrožení úniku uhlíku, bude od této daně osvobozen (jde například o ocelářství či chemický průmysl). Místo toho budou tyto sektory muset participovat v jiném programu ke snižování emisí, v rámci kterého budou muset ty „nejšpinavější“ společnosti platit za emise překračující stanovenou hranici, nebo budou nuceny nakupovat emisní kredity přerozdělované mezi „nejčistší“ podniky .
Zavedení uhlíkové daně je páteří Trudeauova plánu na snížení emisí Kanady do roku 2030 o 30  % ve srovnání s rokem 2005. Federální volby se ale konají již na podzim tohoto roku a opoziční konzervativci slibují, že v případě zvolení uhlíkovou daň zruší.
<figure id="attachment_69862" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-69862 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-512x263.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-512x263.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-768x394.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-1024x526.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-725x372.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/map-Artboard-1050-800x411.png 800w" alt="" width="512" height="263" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa zdanění uhlíku v různých částech světa. Oranžově jsou znázorněny státy, které se uhlíkového zdaněné účastní pouze na regionální, tedy nikoli celostátní úrovni (jde o dobrovolné nástroje). Určitý způsob zdanění je nyní naplánován i v Číně a Jihoafrické republice. Zdroj: World Bank</figcaption></figure>
Uhlíkovou daň, jakožto nástroj k plnění závazků vyplývajících například z Pařížské dohody, zavedlo či plánuje zavést množství států. V Evropě ji jako doplněk k unijním nástrojům zavedlo například Nizozemsko, Dánsko či Německo.
V České republice je zavedení uhlíkové daně zvažováno již delší dobu, o její zavedení usiluje především odvětví teplárenství, kterému by se tím mohly vyřešit problémy spojené s odpojováním od systémů CZT. Ministerstvo životního prostředí předloží studii k zavedení uhlíkové daně vládě do září tohoto roku.

Kanada uzákonila jeden z nejambicióznějších programů pro snižování emisí CO2

Vláda kanadské provincie Ontario ve čtvrtek zveřejnila svůj <a href="https://prod-environmental-registry.s3.amazonaws.com/2018-11/EnvironmentPlan_1.pdf">návrh plánu na ochranu životního prostředí</a>. Provincie si v plánu, který se kromě ochrany ovzduší a problematiky klimatických změn zabývá například také ochranou vod a půd, stanovila svůj cíl snížit do roku 2030 emise CO2 o 30 % oproti roku 2005. Pro splnění tohoto cíle Ontario například plánuje regulovat velké producenty skleníkových plynů a podporovat soukromé investice do čistých technologií.
Nový premiér Ontaria, Doug Ford, který nastoupil do funkce v červnu letošního roku, již před volbami slíbil přepracování Zákona o zelené energii, který byl vypracován předešlou vládou ve snaze podpořit rozvoj větrné a solární energetiky v provincii. <a href="https://www.ctvnews.ca/canada/ontario-government-moves-to-scrap-green-energy-act-1.4102549">Ten podle něj zapříčinil nárůst nákladů na elektřinu a přinutil provincii platit za energii, kterou nepotřebuje.</a> S cílem snížit cenu energií nová vláda v létě zrušila 758 kontraktů na energii z obnovitelných zdrojů.
Podle předchozích plánů měla provincie snížit své emise o 15 % oproti roku 1990 do roku 2020. Do roku 2030 pak mělo dojít ke snížení o 37 % oproti stejným hodnotám.
Podle nového plánu Ontario již významně přispělo k řešení klimatických změn snížením svých emisí skleníkových plynů. Tohoto snížení bylo dosaženo v letech 2001 až 2014, kdy došlo k postupnému odstavení všech místních uhelných elektráren. Ty přitom ještě v roce 2003 tvořily čtvrtinu energetického mixu Ontaria. Do této doby se jedná o největší opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v Kanadě a jedno z největších v Severní Americe. V energetickém mixu uhlí nahradil hlavně zemní plyn, OZE (jiné než vodní) a jádro.
<h2>Zatímco ve zbytku Kanady za poslední dekádu emise vzrostly, v Ontariu značně klesly</h2>
<figure id="attachment_57615" style="width: 643px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-57615" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/emiisions-512x257.png" alt="" width="643" height="323" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj změn produkce emisí skleníkových plynů v Kanadě a v Ontariu v letech 2005 až 2016, Zdroj:<a href="https://prod-environmental-registry.s3.amazonaws.com/2018-11/EnvironmentPlan_1.pdf"> Ministry of the Environment, Conservation and Parks</a></figcaption></figure>
<blockquote>
„Zodpovědnost za velkou část kanadského úsilí o snížení emisí skleníkových plynů přišla za cenu, která je <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/kanada-provozovatele-skleniku-kritizuji-emisni-obchodovani/">příliš vysoká pro ontarijské obyvatele a podniky.</a> … Nyní není doba pro přidávání dalších nákladů k cenám elektřiny.“
„Nyní musíme hledat vyváženou cestu ke snížení emisí a připravit obyvatele na dopady klimatických změn tak, aby byla zachována zdravá ekonomika i zdravé prostředí. <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/kanada-od-roku-2018-zavede-minimalni-cenu-emisi-uhliku/">Tento plán je naší alternativou k dani z uhlíku.&#8220; </a>– z nového plánu 

</blockquote>
<h2>Regulace velkých producentů emisí, více etanolu v benzínu a nízkoemisní doprava</h2>
Jedním ze způsobů, kterým chce nový plán dosáhnout snížení emisí, je vytvoření výkonnostních emisních norem pro velké producenty. Každý velký průmyslový producent emisí pak bude povinen pravidelně prokazovat jejich dodržování, za jejich překračování budou udělovány přísné tresty. Normy mají zároveň brát v potaz faktory jako zranitelnost na trhu, konkurenceschopnost a emise z dalších procesů. Zároveň do nich budou zavedeny výjimky pro Ontarijský automobilový průmysl a případná další exponovaná odvětví.
Dalším z kroků, se kterými plán aktuálně počítá, je navýšení požadovaného podílu etanolu v benzínu na 15 % do roku 2025. Tento krok by dle plánu měl vést ke snížení emisí bez navýšení ceny pohonných hmot.
<figure id="attachment_57618" style="width: 576px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-57618" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/path-512x288.png" alt="" width="576" height="324" /><figcaption class="wp-caption-text">Predikce cesty k dosažení snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2030,             Zdroj:<a href="https://prod-environmental-registry.s3.amazonaws.com/2018-11/EnvironmentPlan_1.pdf"> Ministry of the Environment, Conservation and Parks</a></figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie:<a href="https://www.brucepower.com/news-and-media/media-kit/"> Bruce Power</a>

Kanadské Ontario představilo svůj cíl pro snížení emisí CO2

V polovině listopadu zveřejnila kanadská provincie Nové Skotsko regulatorní rámec pro svůj cap-and-trade systém. Ten bude fungovat podobně jako evropský EU ETS, platným se stane od 1. ledna 2019. Počet států, které zavádí na svém území systém obchodování s emisemi, se každoročně zvyšuje, zvažuje se i propojování jednotlivých systémů, které většinou fungují pouze na úrovni států či provincií. 
<h2>Kanada a (ne)úspěch ETS</h2>
Nové Skotsko bude další kanadskou provincií, která za účelem dosažení snižování emisí CO2 zavádí systém obchodování s emisemi (ETS) tak, jak jej známe v Evropě. Historicky první provincií s ETS systémem je frankofonní Québec. Po určitou dobu byl systém zaveden i v Ontariu, v létě 2018 ale v souvislosti se změnou politické reprezentace došlo ke zrušení cap-and-trade.
Nově zavedený systém v Novém Skotsku bude pokrývat průmyslové podniky a výrobce elektřiny produkující více než 50 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e) za rok, dodavatele paliv vyrobených z ropy (prodávajících více než 200 litrů ročně), distributory zemního plynu (opět s hranicí 10 000 tun CO2e ročně) a importéry elektřiny zodpovědné za více než 10 000 tun CO2e za rok. Systém bude s největší pravděpodobností regulovat pouze 21 společností, které jsou ale zodpovědné za 80 % emisí skleníkových plynů provincie. V prvním období bude většina povolenek alokována zdarma, systém si osvojil pravidla pro benchmarky, derogace a stanovil i minimální cenu povolenky.
Dojem Kanady jakožto progresivní země v oblasti snižování emisí poněkud kazí provincie Ontario, s hlavním městem Toronto. V roce 2016 zavedený cap-and-trade, který se navíc na počátku tohoto roku podařilo úspěšně napojit na systém v Kalifornii, byl v létě zrušen. Nové politické vedení státu tak plnilo své sliby ohledně snížení cen energií, paliv a průmyslových výrobků pro své občany. Na podzim navíc rozhodlo o plošném přidělování kompenzací pro podniky, které se systému musely účastnit. Pravidla pro kompenzace ale nereflektují například množství povolenek, které bylo alokované zdarma.
<h2>Propojí se EU ETS se systémem v Kalifornii?</h2>
Kalifornský systém, který je <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/propojeni-trhu-emisnimi-povolenkami-eu-kalifornii-nemusi-byt-utopii/" target="_blank" rel="noopener">dlouhodobě zvažován</a> jako ideální kandidát pro propojení s evropským ETS, byl povinně zaveden v roce 2013. Od ledna 2014 je navázán na ETS v kanadské provincii Québec a pokrývá kolem 85 % všech emisí v Kalifornii. Ta si obecně stanovila poměrně vysoké redukční cíle, proto došlo minulý rok ke zpřísnění a prodloužení platnosti schématu minimálně do roku 2030.
<h2>Ovce a ETS</h2>
Nový Zéland, kde je lokální ETS již zaveden, bude nejspíše první zemí, která systémem pokryje i zemědělství. V současnosti již, trochu netradičně, ETS pokrývá lesnictví, více než polovina emisí skleníkových plynů ale pochází v ostrovní zemi z chovu zvířat &#8211; především ovcí. Současná vládnoucí strana tak plánuje pokrýt systémem obchodování s povolenkami i živočišnou zemědělskou výrobu.
Státní systémy obchodování s povolenkami v současnosti fungují například v Japonsku, Kazachstánu, pilotní verze i v jednotlivých provinciích Číny. Naplánováno je zavedení v Mexiku a na Ukrajině. Zavedení dále zvažují kupříkladu v Turecku a Brazílii.

Obchodování s emisními povolenkami zavádí další a další státy

Spojené království a Kanada <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/UK,-Canada-sign-Nuclear-Cooperation-Agreement">podepsaly minulý týden</a> bilaterální dohodu o spolupráci v oblasti jaderného průmyslu. Jedná se již o třetí takovouto dohodu, kterou Spojené království letos uzavřelo.
Spojené království se připravuje na vystoupení z Evropské unie a součástí toho je i snaha o zajištění kontinuity v oblasti spolupráce na jaderném výzkumu všeobecně v jaderném civilním průmyslu. Nyní země podepsala dohodu s Kanadou, která zajišťuje pokračování spolupráce i po roce 2019, kdy Velká Británie opustí sdružení Euratom. Po podepsání oznámil odbor anglického ministerstva energetiky, že tímto dokumentem se završuje náhrada mezinárodních domluv tak, aby jaderný sektor nebyl ovlivněn výstupem z evropské organizace Euratom.
Podpis tohoto dokumentu následuje dohody, které byly uzavřeny mezi Británií, USA a Austrálií v květnu tohoto roku. Dokument byl podepsán v Otawě kanadským náměstkem ministra Markem Gwozdeckým a za Velkou Británii  komisařkou Susan le Jeune d&#8217;Allegeershecque.
<blockquote>
„Tato nejnovější mezinárodní dohoda pomůže udržet naše civilní jaderné obchody s s Kanadou a přinese jistotu našemu jadernému průmyslu, který je jedním z celosvětových lídrů a poskytuje naší zemi pětinu spotřeby elektřiny.“
Richard Harrington, náměstek britského ministerstva obchodu, energetiky a průmyslové strategie
</blockquote>
Tři dohody ohledně jaderného průmyslu, které byly v posledních měsících schváleny, musí ještě ratifikovat parlament. V případě tvrdého Brexitu by tak mohly vejít v platnost od března příštího roku. Samotné Spojené království tyto dohody o jaderné spolupráci podle vyjádření odboru energetiky nevyžaduje, ale jsou často vyžadovány v partnerských zemích, jako je právě Kanada, Austrálie, Japonsko a USA.

Anglie a Kanada podepsaly dohodu o jaderné spolupráci

Britsko-nizozemská společnost <a href="https://www.theguardian.com/business/2018/oct/02/shell-approves-12bn-liquefied-natural-gas-project-canada">Shell schválila investici do nového exportního LNG terminálu</a> v Kanadě. Celková investice činí 12 miliard dolarů. Cílem je výroba extrémně ochlazeného zkapalněného zemního plynu a jeho následná efektivnější přeprava z Kanady do Číny a dalších asijských zemí.
Nová <a href="http://oenergetice.cz/plyn/zkapalneny-zemni-plyn-lng/">LNG (Liquefied Natural Gas &#8211; Zkapalněný zemní plyn)</a> terminál (<a href="http://oenergetice.cz/plyn/obri-kanadsky-lng-exportni-terminal-ma-zelenou/">LNG Canada</a>) bude největším kanadským energetickým projektem, zprovozněn by měl být do pěti let. Shell se rozhodl do tohoto projektu investovat celkem 12 miliard dolarů (268 miliard korun), čímž v projektu získá 40% podíl. Investice byla učiněna v době, kdy světová poptávka po LNG roste, a celý projekt se tak stává rentabilním.
Nová LNG technologie je založena na extrémním zchlazení zemního plynu na teplotu -162 °C (111 K). Tím se sníží přepravovaný objem a umožní přeprava většího množství zemního plynu pomocí standardních tankerů. Součástí nového terminálu bude i nový plynovod o délce 670 km, který bude přepravovat zemní plyn z těžebních polí ze severu Britské Kolumbie na pobřeží. Zde bude následně zemní plyn zpracován a skladován.
Celková hodnota terminálu dosáhne 31 miliard dolarů (693 miliard korun). V projektu se dále finančně angažuje malajsijská petrochemická společnost Petronas (25 %), čínská ropná společnost PetroChina (15 %), japonská společnost Mitsubishi Corporation (15 %) a jihokorejská plynárenská společnost Korea Gas Corporation (5 %).
Předpokládá se, že Čína masivně zvýší svou spotřebu LNG. Čína v dovozu LNG vidí způsob, jak vyřešit problém znečišťování ovzduší způsobených uhelnými elektrárnami.
<blockquote>
&#8222;Věříme, že LNG Canada je ten správný projekt na správném místě v tu pravou chvíli&#8220;, řekl Ben van Beurden, generální ředitel společnosti Shell.
</blockquote>
Shell prohlásil, že projekt terminálu LNG Canada bude konkurenceschopnější než konkurenční projekty v USA. Terminál bude schopen dodat LNG do asijských zemí za 10 dní. To je o 14 dní rychlejší než LNG přepravované z Perského zálivu, který musí cestovat přes Panamský průplav.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.theguardian.com/business/2018/oct/02/shell-approves-12bn-liquefied-natural-gas-project-canada">The Guardian</a>

Plynárenství

Shell investuje 12 miliard dolarů do nové LNG technologie v Kanadě

Obří kanadský projekt vývozu zkapalněného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (<a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/'>LNG</a>) může být zahájen. Po sedmi letech úsilí investici schválilo všech pět partnerských firem. Oznámil to dnes jejich společný podnik LNG Canada. Ve světovém měřítku jde o první nový projekt svého druhu od roku 2013 a největší jednotlivou investici do infrastruktury v historii Kanady, napsala agentura Reuters. Stavba začne ihned, vývoz plynu má být zahájen do roku 2025. 
 Výši celkové investice LNG Canada v dnešním oznámení neuvádí, podle dřívějších odhadů má činit 40 miliard kanadských dolarů (přes 693 miliard Kč). 
 Projekt se stane nejrychlejší cestou pro přepravu zemního plynu ze Severní Ameriky do Asie. LNG Canada bude s to dostat náklad plynu z Kutimatu v Britské Kolumbii do Tokia za asi osm dní, zatímco z Mexického zálivu trvá přeprava 20 dní. 
 Právě Asie se má nejvíce podílet na růstu poptávky po zemním plynu v příštích letech. Podle společnosti WoodMac se do roku 2025 zvýší na 450 milionů tun z 290 milionů v roce 2017. 
 Konečné investiční rozhodnutí do dneška oznámily už všechny podílnické firmy: Royal Dutch Shell, Petroliam Nasional Bhd, PetroChina Co Ltd, Korea Gas Corp (Kogas) a Mitsubishi Corp. Shell se na společném podniku LNG Canada podílí 40 procenty, Petronas 25, PetroChina a Mitsubishi mají po 15 a podíl Kogasu činí pět procent. 
 Vývoz bude zahájen v objemu 14 milionů tun ročně, později by se podle agentury Bloomberg mohl zvýšit až na 26 milionů tun.

Obří kanadský LNG exportní terminál má zelenou

Společnost Bruce Power umístila do svých jaderných reaktorů v Ontariu lékařský kobalt, díky čemuž nyní všechny 4 bloky Bruce B produkují kobalt s velmi specifickou aktivitou (HSA &#8211; High specific aktivity), který se celosvětově používá k léčbě mozkových nádorů.
HSA kobalt je používán jako alternativa k tradičním operacím mozku a radioterapii při léčbě nádorů na mozku. Specializovanou neinvazivní metodou gama nože, který využívá 200 mikroskopických radioaktivních gama paprsků lze cíleně likvidovat nádory nebo jiné prvky uvnitř lidského těla. Metoda minimalizuje poškození zdravé tkáně a ve srovnání s tradičními metodami snižuje v mnoha případech nežádoucí vedlejší účinky.
<blockquote>
„HSA kobalt je v čele nových inovačních lékařských technologií a jsme hrdí, že v tomto systému moderní radiologie, která zachraňuje lidské životy, hrajeme tak významnou roli. Jako dlouholetí dodavatelé kobaltu-60 pomáháme udržovat již desítky let naše nemocnice bezpečné a nyní, s produkcí HSA kobaltu, máme ještě větší dopad na lidské zdraví po celém světě,“ uvedl Mike Rencheck, prezident a výkonný ředitel společnosti Bruce Power.
</blockquote>
Bruce Power 8 vstoupil do plánované údržby 1. září a při té příležitosti byly do reaktoru umístěny kobaltové tyče.
<figure id="attachment_55264" style="width: 720px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-55264" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/BruceB_AerialPhoto.jpg" alt="" width="720" height="480" /><figcaption class="wp-caption-text">Kanadské jaderné zařízení Bruce; Zdroj: Bruce Power</figcaption></figure>
<blockquote>
„Více než 10 000 kanadským dětem ve věku do 19 let byla v tomto desetiletí diagnostikována rakovina, přičemž dětské mozkové nádory nedávno svou nebezpečností překonaly v Severní Americe dosud nejnebezpečnější druh rakoviny, a to rakovinu krve (leukémii),“ řekl Rourke.
</blockquote>
Program inspekce a údržby je součástí programu prodloužení životnosti Bruce Power, který by měl umožnit provoz tohoto zařízení až do roku 2064.
Jaderná elektrárna Bruce Nuclear se nachází v Kanadě na východním pobřeží jezera Huron poblíž Ontaria. Disponuje celkem 8 reaktory typu CANDU s instalovaným elektrickým výkonem 830 MW.

Jaderné elektrárny s pozitivním účinkem na zdraví? Ty kanadské vyrábí izotop pro léčbu rakoviny

Před patnácti lety, 14. srpna 2003, se celý severovýchod Spojených států a část jižní Kanady postupně zahalily do tmy. Oblast kolem Velkých jezer na americké i kanadské straně postihl zatím největší výpadek elektřiny v dějinách USA. Bez elektrického proudu se ocitlo na 50 milionů lidí v sedmi amerických státech od New Yorku až po kanadské Toronto v provincii Ontario. Obří výpadek, při němž obyvatelé newyorské megapole a dalších měst nocovali na chodnících neosvětlených ulic, trval téměř 42 hodin a vyžádal si i nejméně tři lidské oběti. 
 Příčinou &#8222;blackoutu&#8220; byla série selhání v elektrické síti a špatná komunikace mezi dodavateli proudu. Pvní výpadek, který zahájil celou lavinu, zasáhl podle závěrů odborníků generátor elektrárny společnosti FirstEnergy v Ohiu. Ta podle vyšetřovací zprávy po zjištění provozních problémů obratem nevarovala své kolegy v sousedním státě Michigan. Disfunkce se objevila devět minut po čtvrté hodině odpoledne. Za pouhých šest minut se výpadek rozšířil na celé zmíněné území. Výpadek zasáhl území o rozloze zhruba 15.000 kilometrů čtverečních. Škody byly vyčísleny až na šest miliard dolarů a vyskytly se také případy rabování. 
 První kaskádový výpadek elektrického proudu gigantických rozměrů, který dostal název &#8222;The Great Blackout&#8220;, postihl Spojené státy 9. listopadu 1965. Událost trvala 13 hodin a dotkla se 30 milionů lidí. Výpadek měl dopad na území o rozloze 207.000 kilometrů čtverečních na severovýchodě USA a v kanadské provincii Ontario.