Americká automobilka Tesla bude ve své aktuálně stavěné německé továrně na elektromobily vyrábět i bateriové články. CEO společnosti, Elon Musk, to uvedl v pátek během internetové konference ohledně výsledků společnosti za druhé čtvrtletí. Továrna by měla elektromobily začít vyrábět v polovině roku 2021 a první elektromobily, které sjedou z linky, si tak Němci budou moci pořídit stále se štědrým příspěvkem, který byl navýšen do konce roku 2021.
Tesla plánuje svou německou továrnu nacházející se v Grünheide nedaleko Berlína spustit v polovině roku 2021, vyrábět by měla přibližně 500 000 elektromobilů ročně. Ačkoliv Tesla ve své žádosti o výstavbu továrny z ledna letošního roku nezmínila výrobu bateriových článků, od prvního <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/tesla-bude-baterie-elektromobily-vyrabet-nemecku-gigafactory-postavi-nedaleko-berlina">oznámení plánu na výstavbu továrny v Německu</a> v prosinci se to očekávalo. Prvním vodítkem byla zmínka v posouzení dopadů na životní prostředí, které zahrnovalo půdorys s oblastí označenou jako „cell“, v překladu (bateriový) článek.
V pátek již sám Elon Musk potvrdil, že továrna bude z hlediska výroby bateriových článků soběstačná, a poskytne tak dostatečné množství článků pro elektromobily Tesla vyráběné v Německu.
<blockquote>„Bude zde lokální produkce bateriových článků, která pokryje potřeby berlínské továrny,“ uvedl Musk.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-51181" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt-725x408.jpg 725w" alt="" width="800" height="450" /></a></blockquote>
<h2>Rostoucí poptávka po elektrických vozidlech</h2>
Zatímco registrace nových automobilů v Německu klesly v první polovině letošního roku o 35 % na 1,21 milionu automobilů, registrace elektromobilů a plug-in <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/nemecku-bylo-letos-registrovano-nejmene-automobilu-za-35-let-prodeje-elektrickych-vozidel-se-naopak-zdvojnasobily">hybridů v první polovině letošního roku vzrostly meziročně o 90 %</a>.
Asociace mezinárodních výrobců motorových vozidel (VDIK) uvádí, že v Německu bylo v první polovině roku nově registrováno více než 90 000 elektrických vozidel, což je meziroční nárůst o přibližně 90 %. Patří k nim více než 43 000 automobilů s čistě elektrickým pohonem (nárůst o 40 %) a 47 000 plug-in hybridů (nárůst o 190 %).
Největší nárůst prodeje vozidel s elektrickým pohonem by však měl teprve přijít. Od 1.7. platí v Německu navýšení příspěvku na jejich pořízení, které je součástí <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">tzv. stimulačního balíčku na oživení ekonomiky po koronavirové krizi</a>. Při pořízení nového elektromobilu si tak naši západní sousedé do konce roku 2021 přijdou až na 9 000 eur (ca 240 000 korun).

Elektromobilita

Tesla potvrdila, že v německé Gigafactory bude vyrábět i bateriové články

Čistý export elektřiny ze Švédska dosáhl v prvním pololetí letošního roku 14,3 TWh, a Švédsko se tak stalo první skandinávskou zemí, která v této statistice skončila na druhém místě za tradičně největším čistým evropským exportérem elektřiny – Francií. Mezi Švédsko a Německo se na třetí pozici dostalo ještě Norsko. 
Čistý export elektřiny ze skandinávských zemí v prvním pololetí letošního roku prudce vzrostl kvůli nadbytku výroby elektřiny z vodních elektráren. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-overtakes-germany-in-net-power-exports-in-h1/1134030" target="_blank" rel="noopener">Jak poznamenal zahraniční server Montel</a>, dopady koronavirové pandemie na poptávku po elektřině nebyly v případě skandinávských zemí tak výrazné jako u většiny evropských zemí. Mírný dopad byl zaznamenán zejména u Švédska, které nezavedlo plošná opatření vedoucí k poklesu spotřeby elektřiny.
<blockquote>„Aktuálně je očekáván přebytek výroby elektřiny z vodních elektráren ve Skandinávii, jelikož mokrá zima vedla k vysokým zásobám vody v povodích, což znamená, že je třeba ze země dostat více elektřiny z vodních elektráren,“ uvedla podle zahraničního serveru Montel společnost EnAppSys.</blockquote>
Společnost EnAppSys dodala, že vysoká výroba elektřiny z vodních elektráren vedla k omezování výroby v jaderných elektrárnách kvůli nízkým velkoobchodním cenám elektřiny.
Tradičně druhý největší čistý exportér Německo v prvním pololetí vyráběl výrazně méně elektřiny v uhelných elektrárnách ve srovnání s předchozími lety. Celkem měly elektrárny spalující fosilní paliva v Německu v prvním pololetí 32% podíl na celkové spotřebě elektřiny, ve stejném období v loňském roce to bylo 42 %. Pokles výroby elektřiny z fosilních zdrojů byl kompenzován zvýšenou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl na celkové spotřebě elektřiny vzrostl na 55 %.
Německo tak v prvním pololetí 2020 vyvezlo 6,1 TWh a umístilo se na pomyslném čtvrtém místě za Norskem (6,8 TWh), Švédskem (14,3 TWh) a Francií (32,5 TWh).

Energetika v zahraničí

Švédsko v prvním pololetí jako první skandinávská země předčilo Německo v čistém vývozu elektřiny

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.

Větrné elektrárny

Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

Německá právní úprava odklonu od uhlí, která vstoupila v platnost v červenci, vypadá vzhledem k aktuálně slabému výhledu rentability uhelných elektráren v Evropě a politickému tlaku na odstavování uhelných zdrojů zastarale. <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/07/20/10531439/icis-view-german-coal-power-exit-deadline-already-looks-dated?fbclid=IwAR0QCWq-0F-1wRsAUfdGRs385S0cbZzcco_Nqz7mwUnzx71F-nlLuEqK4L4">Uvádí to analytická agentura ICIS</a>.
Německá vláda následovala <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038">rozhodnutí své uhelné komise z ledna 2019</a>, když v červnu schválila legislativu stanovující harmonogram postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem odstavení veškerých uhelných elektráren v roce 2038, případně v roce 2035.
Od té doby však trh prošel turbulentním vývojem a aktuálně je výhled rentability uhelných elektráren vzhledem k vývoji cen plynu a emisních povolenek velmi slabý. Ceny plynu, paliva pro přímého konkurenta uhelných elektráren, elektrárny plynové, klesly na rekordní minima. Naopak cena emisních povolenek za emise oxidu uhličitého, kterého uhelné elektrárny ve srovnání s plynovými produkují na jednotku vyrobené elektřiny zhruba dvojnásobné množství, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">dosáhla minulý týden svého 14letého maxima</a>.
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Výhled vývoje rentability uhelných elektráren tak nedává minimálně po zbytek letošního roku a pro rok následující nadějí na zlepšení, výroba elektřiny v plynových elektrárnách má zůstat výrazně výnosnější. A vzhledem k tomu, že Německo má ve své flotile elektráren velké množství velmi málo využívaných plynových elektráren, je pokračující nahrazování výroby elektřiny v uhelných elektrárnách otázkou pouze toho, zda ceny povolenek budou nadále stoupat, a kam až se mohou propadnout ceny plynu.
<blockquote>„Analýza ICIS, která uvažovala extrémně medvědí scénář vývoje ceny plynu, ukázala, že v Německu a dalších zemích je ještě mnoho prostoru pro další fuel switching [nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny plynovými]. Očekáváme také, že vzestupné ceny uhlíku alespoň v první polovině desetiletí budou znamenat, že provozovatelé uhelných elektráren budou bojovat s tím udržet své zdroje profitabilními,“ uvádí ve své zprávě ICIS.</blockquote>
<h2>Politický tlak roste</h2>
I ve světle plánovaného odklonu od uhlí ostatních evropských zemí se jeví německý harmonogram jako velmi konzervativní. Německo plánuje ve srovnání s ostatními zeměmi, které oznámily termín ukončení výroby elektřiny z uhlí, provoz těchto zdrojů minimálně o osm let déle.
<figure id="attachment_1415122" class="wp-caption alignnone" style="width: 1200px;"><img class="wp-image-1415122 size-full" style="font-size: 1rem;" src="https://www.icis.com/assets/getAsset.aspx?ItemID=923531" alt="" width="1200" height="607" /><figcaption class="wp-caption-text">Konečné datum ukončení provozu uhelných elektráren v evropských zemích. Zdroj ICIS</figcaption></figure>
Na druhou stranu je nezbytné vzít v potaz, že uhelné elektrárny tvoří v Německu stále významný podíl konvenčních zdrojů, které jsou nezbytné pro udržení stability přenosové soustavy. Německo navíc do konce roku 2022 odstaví své zbývající jaderné elektrárny, které se ještě v loňském roce podílely na celkové výrobě elektřiny v Německu 14 %. Obavy o zajištění stability soustavy jsou tak na místě, zejména pokud se vezme v potaz prohlubující se regionální nerovnováha ve výrobě a spotřebě elektřiny a nedostatečně rozvinutá přenosová soustava.
To nic nemění na tom, že tlak na Německo nadále poroste. Politika EU je velmi jasně vedena směrem ke zpřísňování klimatických cílů a v případě navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 % proti hodnotám z roku 1990, které mnozí <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55/">představitelé německé vlády sami podporují</a>, bude muset i Německo, které se snaží profilovat jako lídr v klimatické politice, přidat.
<blockquote>„Německo, které nedávno převzalo předsednictví Rady EU, bude čelit rostoucímu tlaku ze strany členské států na uzavření svých uhelných elektráren dříve než v roce 2038. Současná dynamika trhu znamená, že uzavření uhelných elektráren nebylo nikdy snazší,“ uvádí ICIS.</blockquote>
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE

Německo

ICIS: Německý odklonu od uhlí vypadá ve světle aktuálního vývoje „zastarale“

Za první pololetí tohoto roku bylo připojeno do německé soustavy pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW. Oborové asociace varují, že výstavba větrných elektráren na moři může významně zpomalit, a to nejen kvůli pomalému povolovacímu procesu, ale i nevhodné formě podpory.
Výstavba větrných elektráren na moři v Německu se nečekaně propadla. V prvním pololetí bylo postaveno pouze 219 MW, a byla tak nejnižší minimálně od roku 2015. Nedařilo se ovšem ani větrným elektrárnám na pevnině, kterých vyrostlo pouze 186 o instalovaném výkonu <a href="https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/energie-windkraft-ausbau-weiter-schleppend-dpa.urn-newsml-dpa-com-20090101-200717-99-823475">587 MW (současně bylo odstaveno 66 elektráren o výkonu 59 MW, čistý přírůstek tedy činil 528 MW)</a>.
<blockquote>„Delší dobu varujeme před tím, že se výstavba zastaví, nyní je to realita,“ uvádí v tiskové zprávě ke studii oborová asociace BWE. </blockquote>
Naši západní sousedé se přitom chystají v roce 2022 kompletně opustit výrobu elektrické energie z jádra a do roku 2038 i výrobu z uhlí. Právě výroba elektřiny z větrných a solárních elektráren by měla odstavené zdroje nahradit.
<figure id="attachment_84022" class="wp-caption alignleft" style="width: 1076px;"><img class="size-full wp-image-84022" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD.jpg 1076w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-800x451.jpg 800w" alt="Nová offshore větrná turbína SG 14-222 DD má disponovat instalovaným výkonem 14 MW. Zdroj: Siemens Gamesa" width="1076" height="606" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová offshore větrná turbína SG 14-222 DD má disponovat instalovaným výkonem 14 MW. Zdroj: Siemens Gamesa</figcaption></figure>
Německé oborové asociace vítají, že dochází k navýšení cílů do roku 2030 na 20 GW a na 40 GW do roku 2040. Přesto žádají změny, které mají pobídnout k dalšímu rozvoji offshore elektráren, zejména v oblasti jejich ekonomické podpory. Potenciál v Severním a Baltském moři totiž ještě není vyčerpaný, jak uvádí asociace ve <a href="https://www.wind-energie.de/presse/pressemitteilungen/detail/trotz-ausbauluecke-offshore-windenergiebranche-in-deutschland-mit-positiven-zukunftsaussichten/">společné tiskové zprávě</a>.
Jako vhodnou formu podpory asociace doporučují tzv. rozdílové kontrakty (contract for difference), které se používají například ve Spojeném království. Tento způsob podpory by umožnil zrychlit výstavbu elektráren a zároveň by zjednodušil přeshraniční tendrování. Současně by při použití rozdílových kontraktů mělo dojít až k 30% úspoře nákladů na podporu oproti současnému systému.
Podle údajů agentury Argus byla na konci prvního pololetí uvedena do provozu elektrárna Borkum 2 a další elektrárny by měly být uvedeny do provozu v roce 2022 (325 MW), 2024 (770 MW) a 2025 (2 GW).

Výstavba offshore větrných elektráren v Německu se zastavuje, varují oborové asociace

Německá asociace dovozců uhlí <a href="https://www.kohlenimporteure.de/home.html">VDKi</a> předpovídá na letošek dovoz energetického černého uhlí v objemu 18-23 milionů tun, což je výrazný pokles například oproti roku 2016, kdy bylo dovezeno 43 milionů tun.
Náš západní soused <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/071620-german-2020-coal-imports-seen-falling-by-up-to-40-importers?fbclid=iwar0fcp_mfat5twqzpporgx7xl7wrmtykkesbchsqepilc2e_wnecpcdxvcu">hlásí zatím</a> průběžná čísla a odhady na spotřebu černého uhlí za letošní rok. Již nyní odhaduje, že uhlí bude spáleno rekordně málo a to nejen kvůli nízké spotřebě elektřiny v průběhu pandemie onemocnění COVID-19, ale také díky příznivé situaci pro výrobu elektřiny z plynu. Cena plynu významně poklesla a zároveň zdražily emisní povolenky, které se v minulém týdnu obchodovaly <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">již za 30 €</a>, což je nejvyšší hodnota za 14 let.
<blockquote>“Předpokládáme, že dovoz uhlí bude mezi 17,5 – 22,5 mil. tun energetického uhlí,”  uveld Franz-Josef Wodopia, předseda VDKi.</blockquote>
Černouhelné elektrárny se za letošní první pololetí podílely na výrobě 6,4 %, oproti loňským téměř 10 %. Naopak výroba z plynu stoupla ze 14 na 16 %. 50 % vyrobily letos obnovitelné zdroje a zbytek se dělí mezi hnědé uhlí a jádro.
Letos na podzim má dojít k aukci na uzavření prvních černouhelných zdrojů o celkovém výkonu 4 GW. Dle plánu německé vlády bude u černého uhlí omezen instalovaný výkon do roku 2022 na 15 GW a do roku 2030 na 8 GW.
Zbývajících 8 GW instalovaného výkonu představují relativně nové elektrárny s účinností přesahující 45 %.
Zatímco Němci chtějí výrobu z uhlí drasticky snížit, v roce 2019 byl celosvětově pokořen rekord v dobývání uhlí.

Elektrárny v Evropě

Dovoz černého uhlí do Německa poklesl za první polovinu roku až o 40 %

Evropa by měla usilovat o dosažení cíle snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990, uvedl ve čtvrtek německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier. Německo, které pro druhou polovinu roku předsedá EU, tímto doposud vyjádřilo svou nejjasnější podporu pro přísnější cíl.
Altmaier se stal prvním zástupcem německé vlády, který explicitně vyjádřil podporu pro navýšení klimatického cíle EU na 55 %. Aktuálně je cíl EU na snížení skleníkových emisí nastaven do roku 2030 na 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
Kancléřka Angela Merkelová a německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová doposud pouze potvrdily záměr Německa nalézt konsenzus v celé Evropě ve prospěch navrhovaného rozmezí 50‑55 %, které navrhla Evropská komise.
Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, které je i Altmaier součástí, v květnu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">podmínila navýšení klimatického cíle EU, změnou klíče pro rozdělení zátěže</a> na jednotlivé země EU. Aktuálně jsou cíle jednotlivých členských zemí jsou svázány s jejich ekonomickou silou. Navýšení cíle EU na 55 % by tak znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %.
<blockquote>„V příštích několika týdnech proběhnou velmi intenzivní diskuse o tom, jak rozdělit cíl snížení emisí o 55 %, které chceme v EU do roku 2030 dosáhnout. To samozřejmě není tak jednoduché, protože 55 % neznamená 55 % pro každého,“ uvedl Altmaier pro průmyslový výbor Evropského parlamentu.</blockquote>
Pokud má EU zvýšit cíl na 55 %, je třeba vyjasnit, do jaké míry může přispět každý členský stát, dodal Altmaier.
<blockquote>„Pokud jsme připraveni to udělat, musíme se ujistit, že poskytneme potřebné financování. Bude to stát spoustu peněz,“ řekl Altmaier.
<figure id="attachment_80331" class="wp-caption aligncenter" style="width: 834px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg"><img class="size-full wp-image-80331" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-800x533.jpg 800w" alt="" width="834" height="556" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier a ministr financí Olaf Scholz (zleva doprava). Zdroj: BMWi</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Důležitá je ochrana průmyslu</h2>
Na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050 musí Evropa chránit svůj průmysl, uvedl Altmaier a naznačil podporu návrhu Evropské komise na uhlíkovou přeshraniční daň. Mechanismus by musel být v souladu s pravidly stanovenými Světovou obchodní organizací, aby se předešlo riziku zahájení obchodních válek, dodal.
<blockquote>„Věřím, že myšlenka přeshraničního vyrovnávacího mechanismu (…) může významně přispět k zajištění toho, aby ekologické výrobky z Evropy nebyly v nevýhodě ve srovnání se zbožím ze zemí s nižší ochranou klimatu a environmentálními normami,“ řekl Altmaier výboru.</blockquote>
EU musí postupovat s vyššími cíli v oblasti klimatu s nadějí, že ostatní země budou následovat, „doufejme, že to udělají, ale nesmí to vést k tomu, že Evropa ztratí celý svůj výrobní průmysl,“ dodal Altmaier.

Životní prostředí

Německý ministr energetiky podporuje navýšení cíle snížení emisí EU do roku 2030 na 55 %

Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu vázne, přičemž v loňském roce se propadla na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. V letošním roce sice německá vláda očekává mírné zotavení, se žádným zásadním  zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat.
Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu.
V loňském roce se nicméně nové instalace extrémně propadly, a to na pouhý 1 GW instalovaného výkonu. V letošním roce situace vypadá o něco pozitivněji, kdy <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-expects-to-add-13-gw-of-onshore-wind-this-year/1131668" target="_blank" rel="noopener">německá vláda očekává výstavbu nových onshore elektráren o celkovém výkonu 1,3 GW</a>, přesto se jedná o číslo hluboko pod hodnotami z let 2013 až 2017, kdy ročně výkon rostl o 3 až 5 GW.
<blockquote>„Rozvoj nové výstavby a získávání povolení je stále na velmi nízké úrovni, přesto ne tak nízké jako ve stejném období v roce 2019. Pokud počet nových větrných turbín zůstane na podobné úrovni během zbývající části roku, lze očekávat hrubý růst výkonu o přibližně 1300 MW,“ uvedlo podle serveru Montel německé Ministerstvo hospodářství a energetiky.</blockquote>
<h2>Aukcím dochází dech</h2>
Hlavní příčinou zpomalení německého onshore větrného průmyslu jsou slabé výsledky aukcí, kterým vzhledem k obtížnému získávání povolení pro nové elektrárny chybí projekty. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">V loňském roce se tak v 6 samostatných aukcích  vysoutěžilo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW</a>, tedy polovina. Jedna z aukcí se přitom nezaplnila ani z třetiny.
Situace není o mnoho lepší ani v letošním roce, kdy <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">trend nedostatku projektů přetrvává</a>. Během prvních tří kol se vysoutěžilo 1138 MW výkonu, celkový objem aukcí přitom činil 2025 MW.
<h2>Výstavba se má přesunout na moře</h2>
S problematickou výstavbou nových větrných elektráren na souši se Německo plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. V nadcházejících dvou desetiletích by tak u německého pobřeží měla vyrůst řada nových větrných parků, přičemž k roku 2040 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040" target="_blank" rel="noopener">země cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.

Obnovitelné zdroje

Výkon větrných elektráren v Německu roste pomalu i letos, zlepšení na obzoru zatím není

Německý stimulační balíček představený na začátku června musí projít posouzením dopadu na klima, aby bylo zajištěno, zda je v souladu se střednědobými a dlouhodobými klimatickými cíli Německa. <a href="https://media.pt-dlr.de/wpks_ot/WPKS-Corona-Konjunktur.pdf">Uvedl to ve svém prohlášení</a> Řídící výbor německé vědecké platformy pro ochranu klimatu (WPKS).
Německá vláda se na začátku června rozhodla restartovat největší evropskou ekonomiku <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">pomocí stimulačního balíčku</a>, v rámci kterého podpoří německou ekonomiku v následujících dvou letech 130 miliardami eur a který obsahuje kroky k dalšímu prohloubení energetické transformace.
<blockquote>„Vládní a soukromé investice, které plynou ze stimulačního balíčku, ovlivňují nejen krátkodobý ekonomický rozvoj, ale také střednědobé a dlouhodobé dosažení německých klimatických cílů. Pouze pokud jsou dnešní opatření slučitelná s těmito cíli, přispějí udržitelně k hospodářskému oživení. Je proto nezbytné, aby balíček ekonomických pobídek podporoval ambiciózní politiku ochrany klimatu,“ uvádí prohlášení.</blockquote>
Nezávislý poradní orgán WPSK, ve kterém spolupracuje několik výzkumných institucí a který byl zřízen s cílem doprovázet dlouhodobou klimatickou strategii vlády, provedl předběžné hodnocení stimulačního balíčku. Na základě tohoto hodnocení WPSK varoval, že investice ze stimulačního balíčku mohou být v rozporu s dlouhodobými cíli Německa v oblasti klimatu kvůli chybné struktuře pobídek. Uvítal však skutečnost, že balíček považuje opatření v oblasti klimatu za klíčový cíl, zejména prostřednictvím investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje, a to i přes časový tlak.
Celkově však WPSK uvedl, že vláda by měla udělat více pro přizpůsobení regulačního rámce na ceny energie a CO₂. Vědci požadují komplexní reformu vnitrostátních daní a poplatků za energii, jakož i evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS).
WPSK tvrdí, že vláda by měla „důrazně tlačit“ na zavedení minimální ceny emisí v systému EU ETS, aby zmírnila negativní dopad poklesu ceny povolenek v důsledku pandemie. Mezitím se však cena evropských emisních povolenek (EUA) po propadu z poloviny března na cca 18 eur za tunu ekvivalentu CO2 v pondělí <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-klesly-jednanich-cili-oze-eu-mesicni-minima">přehoupla přes 30 eur/t</a>, a dosáhla tak svého 14letého maxima.
<blockquote>„Spolu s klimatickým akčním programem do roku 2030 je balíček ekonomických pobídek nejdůležitějším souborem opatření z hlediska politiky v oblasti klimatu pro toto legislativní období, a proto spadá pod kontrolní mandát, který vláda dala WPKS,“ uvedla spolupředsedkyně výboru Sabine Schlackeová. Dodala, že by měla být provedena rychlá kontrola právních předpisů, o nichž se diskutuje v parlamentu, z pohledu jejich vlivu na klimatické cíle, a poté by mělo být provedeno ex-ante hodnocení dopadu jednotlivých opatření, jako jsou půjčky nebo jiná finanční podpora, které by měla iniciovat vláda.</blockquote>

Opatření německého stimulačního balíčku musí být posouzena z pohledu jejich dopadů na klima, uvádí vládní poradci

Společnost BMW podepsala pětiletý kontrakt na dodávku kobaltu s marockou těžařskou společností Managem. Automobilka si tak zajistila zhruba pětinu svých potřeb tohoto materiálu pro pátou generaci svých elektromobilů. Těžba marockého kobaltu za 100 milionů EUR pro BMW má splňovat standardy udržitelnosti a etiky.
Německá automobilka BMW <a href="https://www.press.bmwgroup.com/global/article/detail/T0310907EN/_raw-material-supplies-for-battery-cells_-bmw-group-sources-sustainable-cobalt-worth-around-100-million-euros-from-morocco">uzavřela kontrakt na dodávky kobaltu</a> pro pátou generaci svých elektromobilů na roky 2020 až 2025. Společnost nakoupí kobalt za 100 milionů EUR (2,7 miliardy Kč) od marockého těžaře Managem. Se společností Managem uzavřelo BMW memorandum o porozumění, týkající se právě dodávek kobaltu, již v lednu loňského roku.
<div class="article__content">
<blockquote>„Kobalt je důležitou surovinou pro elektromobilitu. Podepsáním této smlouvy o dodávce se společností Managem pokračujeme v zajišťování našich potřeb surovin pro výrobu baterií,“ řekl Andreas Wendt, člen představenstva BMW zodpovědný za nákup.</blockquote>
</div>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-i-volkswagen-si-chteji-zajisti-dodavky-kobaltu-kriticke-soucasti-baterie">BMW předpokládá, že jeho potřeba této suroviny</a> se v následujících pěti letech zhruba ztrojnásobí. Smlouva s Managem má pokrýt asi pětinu potřeb automobilky, přičemž zbývající čtyři pětiny nakoupí z Austrálie.
<blockquote>„Systematicky řídíme elektrifikaci našeho vozového parku. Usilujeme o to, abychom do roku 2023 měli 25 elektrifikovaných modelů – s tím, že více než polovina z nich bude plně elektrická,“ dodal Wendt.</blockquote>
V letošním roce začala společnost BMW zajišťovat přímé zdroje lithia a kobaltu, který poté předává svým dvěma výrobcům bateriových článků.
<h2>Ekologie a udržitelnost na prvním místě</h2>
Dodržování environmentálních standardů a dodržování lidských práv je pro BMW nejvyšší prioritou. V tomto ohledu je <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/stane-se-honba-za-kobaltem-baterie-zlatou-horeckou-21-stoleti">původ kobaltu velice důležitý, protože většina světové nabídky se těží v Demokratické republice Kongo</a>. Tato africká země je ovšem politicky nestabilní a je známá porušováním lidských práv v souvislosti s těžbou.
<blockquote>„Pro nás eticky odpovědná těžba a zpracování surovin stojí už na samém začátku hodnotového řetězce,“ uvedl Ralf Hattler, senior viceprezident společnosti BMW.</blockquote>
Automobilka BMW proto učinila kroky vedoucí k plné transparentnosti původu surovin pro své baterie. Zveřejnila země původu kobaltu používaných ve svých výrobcích a restrukturalizovala dodavatelské řetězce pro pátou generaci bateriových článků.
Na konci června BMW také oznámilo, že od svých výrobců bateriových článků požaduje, aby používali k jejich výrobě pouze zelenou energii. Dle společnosti by mělo toto opatření během příštího desetiletí ušetřit kolem 10 milionů tun emisí CO2.
Zdroj úvodní fotografie: BMW