Současná pandemie onemocnění COVID-19 vyvolaného koronavirem má nečekané dopady v elektromobilitě. Podstatně více obyvatel Spojeného království je nyní nakloněno vlastnění elektromobilu. Důvodem je především viditelné zlepšení ovzduší při současné krizi.
Karanténa a další opatření přijatá ve spojitosti s pandemií onemocnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/diky-covid-19-ziskavame-obrovsky-hodnotna-data-provozu-elektrizacnich-soustav-tvrdi-spolecnost-wartsila">COVID-19</a> mají velký pozitivní důsledek na lidské chápání enviromentálních problémů. Tento fakt vychází z průzkumu společnosti Venson Automotive Solutions, o kterém informoval zpravodajský portál <a href="https://www.dailyrecord.co.uk/lifestyle/motoring/coronavirus-crisis-makes-motorists-think-21840100">Daily Record</a>. Kvůli koronaviru se dramaticky snížila obecně dopravní vytíženost všeho druhu – silniční, železniční, námořní i letecká – a tím se i znatelně zlepšila kvalita ovzduší na celé planetě.
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Venson Automotive Solutions na otázku „změnil dopad současné COVID-19 situace Váš přístup ke koupi elektromobilu?“ 45 % dotázaných odpovědělo, že nyní znova zvažuje koupi elektromobilu. U dalších 17 % dotázaných se pouze potvrdilo přesvědčení o zakoupení elektromobilu.
<h2>Čistší ovzduší</h2>
Z výše zmíněných 45 %, 19 % dotázaných sdělilo, že příští pořizované auto bude elektromobil. Zbylých 26 % potvrdilo, že chtějí koupit elektromobil v příštích pěti letech. Podobný průzkum provedla společnost v loňském červnu, kdy 41 % dotázaných mělo zájem o elektromobil, ale 31 % z nich neplánovalo koupi v příštích 10-15 letech. Z porovnání studií jasně vyplývá, že spotřebitelé jsou nyní mnohem více naklonění k dřívějšímu zakoupení elektromobilu.
<blockquote>„Snižování emisí bylo žhavým tématem a jasným politickým, podnikatelským a osobním cílem již mnoho let. Ale i přesto nárůst majitelů elektromobilů byl pomalý,“ sdělil k výsledkům průzkumu ředitel marketingu společnosti Venson Alison Bell.</blockquote>
<h2>Více od vlády a podniků</h2>
V průzkumu se také společnost Venson ptala na jiné aspekty elektromobility. Dle výsledků by veřejnost chtěla vidět větší aktivitu od vlády a soukromého sektoru v oblasti elektromobility, až se <a href="https://oenergetice.cz/uhli/spojene-kralovstvi-zavrelo-dve-poslednich-sesti-uhelnych-elektraren">Spojené království</a> zotaví z epidemie COVID-19.
Z toho 62 % dotázaných by uvítalo další investice do<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/stat-da-na-stavbu-dobijecich-stanic-pro-elektromobily-60-mil-kc"> sítě nabíjecích stanic</a> či 38 % by chtělo novou legislativu, která bude podporovat společnosti ke stoprocentnímu přechodu na elektromobily.
Autor úvodní fotografie: Kārlis Dambrāns

Elektromobilita

Obyvatelé Spojeného království se kvůli koronaviru více zajímají o elektromobily

V úterý byly uzavřeny dvě z šesti zbylých uhelných elektráren ve Spojeném království. Elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 3 GW byly v provozu téměř 50 let. Jednu ze zbylých čtyrech uhelných elektráren vlastní i česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).
<a href="https://www.cnbc.com/2020/04/01/two-large-coal-fired-power-stations-in-the-uk-close-down-on-same-day.htmlhttps://www.cnbc.com/2020/04/01/two-large-coal-fired-power-stations-in-the-uk-close-down-on-same-day.html" target="_blank" rel="noopener">Na konci března byly oficiálně uzavřeny dvě uhelné elektrárny</a> Fiddler’s Ferry a Aberthaw o celkovém instalovaném výkonu 3 070 MW. Uhelnou elektrárnu Aberthaw o výkonu 1 560 MW, která se nachází ve Walesu, provozovala společnost RWE. Druhou uhelnou elektrárnu Fiddler’s Ferry, která se nachází v oblasti Cheshire, o výkonu 1 510 MW provozovala společnost SSE.
Fiddler’s Ferry měla původní instalovaný výkon 1 995 MW, ale jeden blok byl již uzavřen v minulém roce. Společnost v listopadu oznámila, že finanční ztráta elektrárny Fiddler’s Ferry v minulém roce činila zhruba 45,6 milionů eur (1,26 miliardy Kč).
<blockquote>„Elektrárna udělala obrovský přínos pro místní oblast, ale je to (uzavření elektrárny) správná věc, protože Spojené království pokračuje na cestě k čistším způsobům výroby energie a podniká kroky v oblasti změny klimatu,“ uvedl k uzavření uhelné elektrárny Fiddler’s Ferry Stephen Wheeler, generální ředitel sektoru fosilního paliva společnosti SSE.</blockquote>
<h2>Uhlí je ve Spojeném království na ústupu</h2>
Uzavření dvou uhelných elektráren znamená, že v současné době zbývají na území <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-i-nadale-zachova-uhlikovou-dan-ve-vysi-18-liber-za-tunu-co2">Spojeného království</a> v provozu pouze čtyři uhelné elektrárny. Z toho jedna již oznámila konec výroby elektřiny za dva roky.
Minulý rok se na území Spojeného království vyrobilo pouze 6,9 TWh z uhlí, což představuje nový rekord a meziroční pokles o téměř 60 %. Vláda Spojeného království zároveň plánuje ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2025.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Spojené království zavřelo dvě z posledních šesti uhelných elektráren

Průmysl, elektrárny, letecké společnosti a další ostatní účastníci systému <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a> musí do konce měsíce reportovat celkové množství vypuštěných emisí CO2. Odpovídající množství emisních povolenek pak musí dle pravidel EU do 30. dubna odevzdat.
<h2>Současná legislativa umožňuje flexibilitu</h2>
Evropská komise ve čtvrtek prohlásila, že si je vědoma krize spojené se šířením koronaviru a že to může způsobit problémy pro společnosti naplnit termín 31. března, informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-sticks-to-carbon-reporting-deadlines-rejects-industry-calls-for-coronavirus-delay/">EURACTIV</a>. Nicméně dle Komise současná pravidla umožňují určitou míru flexibility v rámci tohoto termínu a proto termín nehodlá oficiálně posunout.
Evropská komise vysvětlila, že státy mohou udělat „konzervativní odhad“ vypuštěných emisí CO2 pro firmy, které nenaplní termín 31. března, pokud to společnosti sami stihnou do konce dubna, kdy se musí povolenky odevzdat.
<blockquote>„Evropská komise zdůrazňuje význam včasného odevzdání povolenek do povinné lhůty dne 30. dubna 2020,“ dodala k prohlášení Komise.</blockquote>
<h2>Průmyslu se to nelíbí</h2>
Reakce Evropské komise přišla po žádosti několika lobistů z řad průmyslu, aby se letošní termíny pro povolenky posunuly. Argumentují epidemií koronaviru, která znemožňuje nebo výrazně komplikuje oficiální ověření vypuštěných emisí. Toto je problém pro společnosti, které nechaly celou záležitost na poslední chvíli a nyní jsou kvůli koronaviru zavřené.
<blockquote>„Naši členové označili potřebu flexibility pro dodržování lhůt v rámci ETS,“ sdělila Evropská asociace výrobců cementu. „My podporujeme odložení termínu 31. března,“ dodala Evropská ocelářská asociace Eurofer.</blockquote>
Ocelářská asociace Spojeného království sdělila, že požádala britskou vládu, aby naléhala na Evropskou komisi ohledně odložení termínu a odvolává se na narušení prací kvůli koronaviru.
<h2>Komise neustupuje</h2>
Nicméně Komise zatím všechny naléhání a prosby odmítla s tím, že současná pravidla za určitých podmínek dovolují oficiální ověření vypuštěných emisí bez fyzické návštěvy. Za dodržení současných termínů se přimlouvají i „zelené“ skupiny. Dle nich by odložení termínů narušilo celý trh s povolenkami.
Evropská unie používá reportování vypuštěných emisí pro výpočet celkového množství emisních povolenek v oběhu. Toto číslo je pak kriticky důležité pro tzv. rezervu tržní stability, do které je stahováno odpovídající množství přebytku povolenek v oběhu. Narušení systému by mohlo dle nevládní organizace Carbon Market Watch narušit bilanci systému.

Emise CO2

EU nevyslyšela průmysl a původní termíny pro reportování a odevzdání povolenek se nemění

Kvůli škodám způsobeným koronavirem chce Polsko zrušit od příštího roku systém EU ETS, nebo alespoň dostat výjimku. V pondělí nezávisle na Polsku urgoval Andrej Babiš opuštění od Zelené dohody pro Evropu. Evropská komise se staví negativně k oběma návrhům.
Do evropského systému EU ETS jsou zahrnuty především elektrárny, průmyslové podniky a aerolineky, kdy všechny tyto subjekty musí kupovat povolenky na vypouštění emisí CO2. Polsko je dlouhodobě se svým těžkým uhelným průmyslem odpůrcem tohoto systému a celkově i většiny environmentálních cílů Evropské unie.
<h2>Od příštího roku chce být Polsko mimo EU ETS</h2>
V úterý přišel náměstek ministerstva státních aktiv Janusz Kowalski s návrhem zrušení systému EU ETS, informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-should-scrap-emissions-trading-scheme-polish-official-says/">EURACTIV</a>. Dle jeho slov by se Polsko a ostatní členské země měly sami postarat o ochranu klimatu a systém EU ETS by měl být zrušen k 1. 1. 2021.
<blockquote>„Výsledek boje proti koronaviru je bolestivý. Je očividné, že státy budou hledat peníze navíc na pomoc občanům a průmyslu. Toto je čas na různé nekonvenční politické kroky na všech úrovních,“ sdělil Kowalski v úterý agentuře Reuters.</blockquote>
Kvůli koronaviru zavřelo Polsko hranice pro cizince, zavřelo školy a zakázalo veřejné akce nad 50 lidí.
Polsko má převážně výrobu z uhlí a je dlouhodobě proti čemukoliv, co by jeho používání limitovalo. Kowalski očekává, že i ostatní země ve střední a východní Evropě jeho návrh podpoří, protože jsou také značně závislé na elektřině z uhlí.
Polsko bylo také jedinou členskou zemí, která v prosinci odmítla závazek EU být klimaticky neutrální do roku 2050.
<h2>Evropská komise vše odmítá</h2>
Nezávisle na Polsku se na podobné téma vyjádřil i premiér Babiš, který ve světlě koronaviru urgoval Evropskou unii, aby zapomněla na Zelenou dohodu pro Evropu.
Reakce na polské vyjádření ze strany Evropské komise byly negativní, jak se dalo předpokládat. Dle různých členů Komise je sice prvořadý úkol boje s koronavirem, ale implementace Zelené dohody pro Evropu s tím souběžně pokračuje, protože kvůli koronaviru se krize změny klimatu nijak nezmenšila nebo nezmizela.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Polsko požaduje zrušení systému EU ETS kvůli škodám způsobeným koronavirem

V prefektuře Fukušima se v sobotu otevřela údajně největší továrna na výrobu čistého vodíku na světě. Výrobní linka bude mít výkon 10 MW, což stačí na výrobu 100 kg (1 200 metrů krychlových) vodíku za hodinu. Vodík bude primárně určen pro auta a autobusy na vodíkový pohon.
Továrna na čistý vodík nazvaná The Fukushima Hydrogen Energy Research Field (FH2R) využívá vlastní solární farmu o instalovaném výkonu 20 MW a elektřinu z obnovitelných zdrojů v síti na provoz technologie elektrolýzy o výkonu 10 MW. O uvedení továrny nalézající se ve městě Namie do provozu informoval zpravodajský portál <a href="https://www.rechargenews.com/transition/japan-opens-worlds-largest-green-hydrogen-plant-near-fukushima-disaster-site/2-1-769361">Recharge</a>.
<h2>Až 100 kg za hodinu</h2>
Systém FH2R bude moci vyrobit až 100 kg (1 200 metrů krychlových) čistého <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nizozemci-uspesne-otestovali-svuj-prvni-vodikovy-vlak">vodíku</a> za hodinu. Továrna ve Fukušimě představuje pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku, kde primárním spotřebitelem budou vodíkem poháněná auta a autobusy v Japonsku, z nichž některé mají být využity během letních olympijských her v Tokiu.
Umístění továrny je symbolické, protože se Japonsko snaží přeměnit region <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/sef-maae-ocenuje-japonske-usili-vycisteni-fukusimy">Fukušimy</a> na centrum čisté energie jako součást procesu obnovy po jaderné katastrofě, která zasáhla místní oblast v minulém desetiletí. U slavnostního otevření byl i <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsky-regulator-odsouhlasil-znovuspusteni-prvniho-jaderneho-bloku-stejneho-typu-jako-ve-fukusime">japonský</a> premiér Shinzo Abe.
<h2>Výroba z obnovitelných zdrojů</h2>
FH2R továrna je posledním a údajně i celosvětově největším projektem rychle rostoucí technologie, která propojuje výrobu vodíku s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celý proces je stále více označován za životně důležitou součást energetického přechodu, kde by mohl značně pomoci v těžko nahraditelných oblastech, jako je doprava či vytápění.
Projekt má na starosti konsorcium, které se skládá ze společností Toshiba, Tohoku Electric Power, japonské organizace New Energy a Industrial Technology Development Organization a Iwatani Corporation.
Autor úvodní forografie: Martin Abegglen

Obnovitelné zdroje

Japonsko otevřelo ve Fukušimě největší továrnu na čistý vodík na světě

Očekávaná obrovská výrobní linka na Slovensku získala dotaci 5 milionů eur od tamní vlády. Výrobní linka by měla začít vyrábět baterie pro elektromobily již příští rok a do roku 2024 by měla vyrobit baterie pro až 240 000 elektromobilů.
Dotace od slovenské vlády ve výši 5 milionů eur (zhruba 127 milionů korun), jak informoval internetový portál <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/ev-infrastructure/inobat-auto-secures-e100m-for-ev-battery-gigafactory-in-slovakia/">Power Engineering International</a>, přispěla na první fázi získávání finančních prostředků ve výši 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Tato investice má zajistit výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/enviromentalni-organizace-broji-nemecke-gigafactory-kaceni-lesa-bylo-nekolik-dni-pozastaveno">továrny na baterie</a> s nejnovější technologií a potenciálem poskytnout do roku 2024 až 240 000 elektromobilům nejmodernější baterie.
<h2>Počáteční výrobní kapacita 100 MWh/rok</h2>
Konstrukce první fáze výrobní linky, která bude mít kapacitu pro výrobu 1500 <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/havlicek-cez-zvazuje-mit-v-severnich-cechach-tovarnu-na-baterie">baterií</a> ročně, což je zhruba 100 MWh/rok, by měla začít již tento rok. První baterie by se potom měly vyrobit do konce příštího roku.
<blockquote>„Inobat Auto je připraveno řešit některé z největších výzev, kterým čelí průmysl s elektromobily. Až se příští měsíc uzavře druhé investiční kolo, budeme moci využít naše nejmodernější technologie na výrobu baterií, které významně zkrátí dobu nabíjení a prodlouží životnost baterií u elektromobilů,“ komentoval situaci Marián Boček, spoluzakladatel InoBat Auto.</blockquote>
<h2>Evropa chce dopředu</h2>
Dotace od slovenské vlády pouze podtrhuje místní touhu stát se lídrem v technologických inovacích a výrobě baterií v době, kdy se evropské společnosti snaží dostihnout asijskou konkurenci, která v současné době dominuje na tomto trhu.
U Evropy se předpovídá, že je zhruba 5 let pozadu za Asií v technologii pro baterie navzdory předpokladům, že se stane druhým největším trhem pro baterie pro elektromobily na světě.
Společnost InoBat Auto je podpořena silným konsorciem investorů a technologických společností včetně hlavního investora, IMP Group, a americké energeticko-technologické firmy Wildcat Discovery Technologies.
Autor úvodní fotografie: wahousegop na www.flickr.com

Slovenská továrna na baterie pro elektromobily získala dotaci 5 mil. eur

Německá strana Zelených požaduje konzultaci s polskou vládou v souvislosti s plánovanou stavbou jaderných elektráren v Polsku. Polsko neposlalo posudek dopadů na životní prostředí sousedním zemím, podle Polska pro to není důvod. Ke kritice se přidalo i Rakousko.
Polsko plánuje postavit 6<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-ve-stredni-evrope"> jaderných elektráren</a>. K zahájení stavby první z nich by mohlo dojít již za 4 roky u obce Zarnowiec, která leží u Baltského moře.
<h2>Žádný oficiální posudek</h2>
Dle zpravodajského portálu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/polands-first-nuclear-power-plants-are-attracting-criticism-from-its-neigbours/">EURACTIV</a> je Berlín přímo rozzuřen, protože zatím nedostal od Polska posouzení dopadů na životní prostředí, což je dáno mezinárodním právním předpisem. Na tento fakt si již stěžovali němečtí zástupci strany Zelených ministrovi hospodářství a energetiky, Peterovi Altmaierovi, v oficiálním dopise z loňského listopadu. Tuto skutečnost označili přímo za „nepochopitelnou a nepřijatelnou“.
Ministr Altmaier se obrátil na předsedkyni Výboru pro jadernou bezpečnost v Bundestagu, aby využila mezinárodního práva a požádala o konzultaci s polskou vládou. To se zatím nestalo.
V případě velkých projektů, kam se výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/polsko-ma-rozhodnout-financovani-sve-prvni-jaderne-elektrarny-pristim-roce">jaderné elektrárny</a> počítá, jsou státy obvykle povinny provádět přeshraniční posouzení dopadů na životní prostředí. Případně dotčené státy mají také právo požádat o přímou konzultaci. Nicméně žádný posudek nebyl z polské strany sousedním zemím zaslán.
<h2>Pro posudek není důvod</h2>
Polsko sice sepsalo strategické posouzení vlivů na životní prostředí v rámci energetické strategie pro rok 2040, ale v dokumentu bylo psáno, že „žádné potenciálně významné dopady na životní prostředí ostatních členských zemí“ nebyly nalezeny. A vzhledem k tomu, že Německo žádný oficiální požadavek na posouzení nebo konzultaci nepodalo, nic dalšího se neuskutečnilo.
Strana Zelených v Německu ovšem situaci vidí jinak a tvrdí, že Polsko porušuje výše zmíněný mezinárodní zákon. Tajemník ministerstva hospodářství a energetiky ovšem odpověděl, že ministerstvo nebylo upozorněno na případné dopady ze stavby na Německo a tak si nevyžádalo posudek. Strana Zelených se proto nedávno obrátila přímo na Evropskou hospodářskou komisi OSN.
Kromě německé strany Zelených se kritika hrne i ze strany dlouhodobého odpůrce jaderné energetiky – Rakouska. To kritizuje zastaralost posudku a nedostatečnou připravenost vůči možným haváriím či útokům.
V listopadu 2018 předložilo Polsko návrh národního klimatického plánu pro rok 2040. V jeho rámci plánuje výstavbu šesti nových jaderných elektráren, dvou z nich u Baltského moře.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Jaderné elektrárny

Plány první polské jaderné elektrárny přitahují kritiku z Německa i Rakouska

Loňský rok zaznamenal rekordní výstavbu offshore větrných elektráren. 10 nových offshore větrných parků se v Evropě postaralo o rekordní přírůstek instalovaného výkonu o hodnotě 3,6 GW. Hlavní podíl na rekordním růstu měly Spojené království a Německo, které celkově vedou v kategorii instalovaného výkonu v offshore větrných zdrojích.
Dle statistiky vydané asociací <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/europe-installs-a-record-3-6-gw-of-offshore-wind-in-2019/">WindEurope</a> byl loni nainstalován rekordní offshore větrný výkon. V roce 2019 vstoupilo domprovozu celkem 10 offshore větrných parků v 5 různých zemích.
Téměř polovina z tohoto rekordu, 1,76 GW, se nachází ve Spojeném království. O nový instalovaný výkon 1,76 GW se ve Spojeném Království postaralo 252 větrných turbín. Na druhém místě je Německo (1,11 GW), dále Dánsko (0,37 GW) a Belgie (0,37 GW). Poslední zemí je Portugalsko, které postavilo jednu 8MW plovoucí offshore turbínu.
Evropa disponovala na konci roku 2019 celkem 22 GW instalovaného výkonu v offshore větrných parcích. Z toho téměř tři čtvrtiny se nachází v Německu a ve Spojeném království. Zbylý výkon je poté rozdělen převážně do tří zemí – Dánska, Belgie a Nizozemska.
Průměrný výkon turbín instalovaných v roce 2019 byl 7,8 MW, kdy například Rotterdam se může pyšnit 12megawattovou turbínou, která byla nicméně pro účely testovacího provozu umístěna na pevnině. Zároveň plovoucí offshore větrná turbína v Portugalsku vyhoupla celkový evropský offshore plovoucí větrný výkon na 45 MW.
Výsledky aukcí na offshore větrné elektrárny se za minulý rok pohybovaly ve Spojeném království, Francii a Nizozemsku v rozmezí 40-50 EUR/MWh.
<blockquote>„Evropa skutečně v roce 2019 přijala offshore větrné elektrárny. Ceny z aukcí ukázaly, že je nyní levnější stavět offshore větrné elektrárny než nové plynové nebo uhelné elektrárny. Několik vlád navýšilo plány na výstavbu nových offshore větrných elektráren. Minulý rok byl cíl (EU) mít instalovaný offshore větrný výkon 76 GW do roku 2030. Nyní to je 100 GW,“ prohlásil ke statistikám Giles Dickson, generální ředitel WindEurope.</blockquote>
Ačkoliv byl minulý rok rekordní, dle Dicksona jsme stále velmi pozadu. Pokud mají být dosaženy cíle pro obnovitelné zdroje pro rok 2050 předložené Evropskou komisí v takzvaném „Green dealu“, tak by každý rok muselo přibýt 7 GW nového offshore větrného výkonu do roku 2030 a po roce 2030 dokonce 18 GW.

Větrné elektrárny

V Evropě se za loňský rok nainstalovalo rekordních 3,6 GW offshore větrného výkonu

Agentura ACER vydala minulý týden tři nová rozhodnutí týkající se trhu s elektřinou. Dvě z nich se týkají platforem pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy. Třetí rozhodnutí se týká harmonizované metodiky pro oceňování regulační energie. Nový systém zavede jednotnou marginální zúčtovací cenu regulační energie.
Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vydala v úterý tři rozhodnutí týkající se implementace platforem pro výměnu regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy (FRR) v Evropské Unii. Rozhodnutí <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/acer-rozdeleni-soucasnych-obchodnich-zon-evrope-nevyhnutelne">agentury ACER</a> mají za cíl integrovat všechny národní trhy s regulační energií do jednotného trhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zreviduje-pravidla-statni-podporu-zameri-se-i-kompenzace-uhelnych-elektraren">EU</a>. Tímto krokem by se mělo, dle ACER, dosáhnout lepší bezpečnosti dodávek, dosáhnout snížení nákladů pro koncové odběratele a snížení množství vypuštěných uhlíkových emisí.
<blockquote>„Jednotný trh s regulační energií umožní členským zemím EU sdílet zdroje využívané provozovateli přenosových soustav, k vyrovnávání výroby a spotřeby,“ uvedl ACER v úterý.</blockquote>
Zpravodajský portál <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/012920-acer-adopts-decisions-on-single-eu-electricity-balancing-market">S&amp;P Global Platts</a> informoval, že dvě ze tří rozhodnutí agentury ACER se týkají regulační energie ze záloh pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální (mFRR) a automatickou (aFRR) aktivací (ve dříve používaném názvosloví, odpovídají tato označení podpůrným službám minutové zálohy a sekundární regulace). Třetí rozhodnutí potom stanovuje harmonizovanou metodiku pro oceňování regulační energie z obou procesů.
<h2>Sdílení má přinést výhody</h2>
Na základě vydaných rozhodnutí jednotliví provozovatelé přenosových soustav musí vytvořit a do 30 měsíců zprovoznit dvě evropské obchodní platformy. Tyto platformy umožní všem poskytovatelům regulační energie soutěžit na celoevropské úrovni. Tím se podle ACER dosáhne lepšího tržního prostředí napříč členskými zeměmi EU. Provozovatelé přenosových soustav již před časem začali s pracemi na platformách v rámci dvou projektů: MARI (pro výměnu mFRR) a PICASSO (pro výměnu aFRR).
V praxi by tak nabídky kladné regulační energie a záporné regulační energie od všech poskytovatelů regulační energie v EU měly být dostupné na těchto dvou platformách. Všichni provozovatelé přenosových soustav si budou moci vybrat nejvýhodnější nabídku za účelem aktivace k zajištění výkonové rovnováhy.
Díky zavedení jednotného trhu s regulační energií by tak měli  provozovatelé přenosových soustav ušetřit a získat ještě lepší dostupnost služeb výkonové rovnováhy. Všechny nabídky aktivované na evropských platformách pak budou odměněny marginální cenou (která se rovná ceně nejdražší aktivované nabídky). Agentura ACER zvláště v tomto ohledu vidí velký krok dopředu, jelikož většina provozovatelů přenosových soustav v současné době platí za regulační energii nabídkovou cenu.
Autor úvodní fotografie: Guilhem Vellut

Evropská Unie

Agentura ACER přijala rozhodnutí směřující k jednotnému trhu s regulační energií v EU

Po demisi ruského premiéra z minulého týdne je znám ministr pro energetiku. Zůstává jím současný ministr Alexandr Novak. Navíc díky plánovaným změnám v ruském politickém systému by si vlivnou pozici v energetice mohl zajistit prezident Putin i po skončení svého mandátu v roce 2024.
Prezident Vladimír Putin oznámil minulý týden plánované změny v ruském politickém systému, kdy by mělo více pravomocí přejít z prezidenta na vládu. Zároveň ruský premiér Dmitrij Medveděv podal demisi a i nad budoucím ministrem pro energetiku vysel otazník. Zpravodajský deník <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/agriculture/012120-novak-stays-as-energy-minister-in-new-russian-government">Platts</a> povrdil, že tuto pozici bude i nadále držet současný ministr pro energetiku Alexandr Novak.
<h2>Novak a Putin budou dále řídit energetiku</h2>
Novak je ruským ministrem pro energetiku od roku 2012 a hrál klíčovou roli při vyjednávání uskupení <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-snizuje-svou-produkci-predstihem-splnil-kvoty-stanovene-prvni-kvartal-2020">OPEC+</a> ohledně omezení produkce ropy. Systémové změny v ruské vládě by mohly znamenat, že ruský prezident si i po navršení svého mandátu v roce 2024 udrží jistou politickou moc. Tato možnost, spolu se znovujmenováním Novaka jakožto ministra pro energetiku, znamená, že navzdory chystaným změnám zůstane ruská energetická strategie nejspíš stejná.
<blockquote>„Putin pravděpodobně zůstane konečným arbitrem pro omezení těžby ropy v rámci skupiny OPEC+. Musí zvážit geopolitické a ekonomické přínosy spolupráce se <a href="https://oenergetice.cz/ropa/kuvajt-obnovi-tezbu-ropy-neutralni-zone-sdilene-se-saudskou-arabii">Saúdskou Arábií</a> versus touhu některých domácích producentů ropy, kteří chtějí zásobovat ropou při ceně nad 60 USD/b,“ uvedl hlavní geopolitický poradce společnosti S&amp;P Global Platts Analytics Paul Sheldon minulý týden ve výzkumné zprávě.</blockquote>
Jak Novak, tak Putin zatím podporovali domluvu o omezení těžby ropy skupiny OPEC+, což mělo za dopad vyšší ceny ropy. Zároveň se tím otevřela možnost pro ruské společnosti navýšit bilaterální kooperaci s členskými státy společenství OPEC.
<h2>Ministr financí také zůstává</h2>
Další postava, která si udržela svůj post a je důležitá pro trh s ropou, je ministr financí Anton Siluanov. Ministr financí spolu s ministrem energetiky řeší otázku daní energetických produktů. Největší kolize zájmů v tomto odvětví jsou přitom fiskální požadavky a stimulace nové produkce ropy.
Ropný sektor a sektor se zemním plynem tvořili minulý rok 40 % rozpočtových příjmů Ruska.