Po jmenování Borise Johnsona novým premiérem spojeného království vzrůstají šance na odchod Spojeného království bez dohody, tzv. tvrdý Brexit. Analytici oslovení serverem Montel však uvedli, že opakované odkládání rozhodnutí o způsobu odchodu Spojeného království z EU dalo čas britským instalacím zahrnutým v EU ETS připravit se na variantu tvrdého Brexitu.
Bývalý londýnský starosta a ministr zahraničí Boris Johnson vzešel v úterý jako vítěz z volby nového lídra vládní Konzervativní strany a ve středu se ujmul funkce předsedy britské vlády. S nástupem Borise Johnsona do funkce premiéra přitom vzrůstá riziko tvrdého Brexitu.
Trh s emisními povolenkami zpočátku vnímal riziko tvrdého Brexitu jako signál k poklesu cen emisních povolenek v důsledku očekávaného prodeje nadbytečných emisních povolenek instalací ve Spojeném království v případě realizace tohoto scénáře.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/johnson-becoming-uk-leader-bearish-for-co2%E2%80%93analysts/1028575" target="_blank" rel="noopener">Analytici oslovení zahraničním serverem Montel však v úterý uvedli</a>, že tyto obavy do velké míry již pominuly, jelikož opakované posouvání rozhodnutí o způsobu odchodu Spojeného království z EU umožnilo účastníkům trhu převést přebytečné povolenky na účty v jiných zemích EU.
<blockquote>„Britské instalace jsou dobře připraveny. Většina z nich převedla přebytečné povolenky do kontinentální Evropy,“ řekla Bernadett Papp ze společnosti Vertis Environmental Finance.</blockquote>
Pappová však doplnila, že jistý pokles ceny emisních povolenek nastat může.
<blockquote>„Stále mohou existovat instalace, které mají povolenky na svých účtech buď proto, že nevěří v tvrdý Brexit a drží si svůj přebytek, nebo proto, že pokračují v zajištění své expozice v roce 2019,“ dodala Pappová.</blockquote>
Marcus Ferdinand ze společnosti Icis dodal, že se o tomto tématu již napsalo vše a že kdo ještě nyní není připraven na tvrdý Brexit, tak nebude pravděpodobně připraven nikdy.
<blockquote>„Pro účastníky ETS je to v této chvíli více o oceňování sentimentu než o jakýchkoliv dalších fundamentech. Všechno bude záviset na finálním tvrdém/měkkém/žádném Brexitu,“ uvedl Ferdinand.</blockquote>
Ferdinand dodal, že lze očekávat cenové reakce na zvolení Johnsona a očekávanou rezignaci klíčových ministrů.

Emise CO2

Analytici: Tvrdý Brexit by nejspíš neměl původně očekávaný silný efekt na cenu emisních povolenek

Britský parlament v tomto týdnu schválil vládní cíl dosáhnout vyrovnané uhlíkové bilance do roku 2050. Stejně tak i Dánsko  schválilo zpřísnění svých cílů pro rok 2030 a oznámilo, že cílem pro rok 2050 bude dosažení uhlíkové neutrality.
Stalo se tak navzdory tomu, že podobný celoevropský plán na schůzi představitelů států EU minulý týden <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/polsko-podporou-ceska-zablokovalo-prijeti-cilu-klimatickou-neutralitu-roce-2050/" target="_blank" rel="noopener">neprošel</a>. Jeho přijetí zablokovalo Polsko, mimo jiné s podporou Česka.
<h2>Velké cíle, málo opatření</h2>
V souladu se snahou o zamezení oteplení nad 1,5 °C, což je cíl zakotvený v Pařížské dohodě, nyní Spojené království přijalo závaznou legislativu, ve které se zavázalo k uhlíkové neutralitě. Té by mělo dosáhnout maximálně do roku 2050. Vláda se již v minulosti zavázala k závaznému cíli pro snížení emisí CO2 do roku 2032 a příští rok plánuje stanovit konkrétní čísla i pro rok 2037.
Stanovení přísnějších cílů má své příznivce, ale i odpůrce, a to především v řadách opozice. Přísnější opatření doporučuje zavést britský Výbor pro změnu klimatu, který cíle podporuje, upozorňuje ale na nutnost zavedení praktických opatření. Přílišnou ambicióznost a nerealističnost dosažení cílů pak připomíná například stínový ministr pro energetiku a klima Alan Whitehead za labouristy. Dle něj Británie není na cestě dosáhnout ani současných klimatických cílů.
<h2>Dánsko proti spalovacím motorům</h2>
Rovněž Dánsko v tomto týdnu odhalilo své středně a dlouhodobé klimatické plány. Středo-pravicová vláda oznámila zvýšení cíle pro redukci skleníkových plynů – 70% snížení plánuje na rok 2030, aby tak země dosáhla uhlíkové neutrality v roce 2050. Vláda bude nyní spolupracovat s Dánskou radou pro změny klimatu, s kterou vypracuje konkrétní podobu opatření, která mají zajistit dosažení těchto cílů.
Klimatický akční plán bude mimo jiné zahrnovat opatření pro zlepšování energetické účinnosti, podporu udržitelného stavebnictví a nejspíš i společnou strategii pro větrnou energetiku zemí kolem Severního moře. Vláda chce rovněž prozkoumat možnost vybudování OZE ostrova s minimálním instalovaným výkonem 10 GW. Dánsko chce rovněž zakázat prodej nových dieselových a benzinových automobilů od roku 2030, zavést opatření pro udržitelnost letecké dopravy a elektrifikaci sektoru dopravy obecně.

Spojené království a Dánsko mají být do roku 2050 uhlíkově neutrální

Letošní rok bude pro Británii prvním, kdy bude do místní sítě proudit více elektřiny z &#8222;čistých&#8220; zdrojů než z těch, které generují uhlíkové emise. Minulý týden to <a target="_blank" href="https://www.bbc.com/news/science-environment-48711649">oznámil</a> provozovatel britské rozvodné sítě National Grid. S jistotou to předpovídá na základě situace z prvních pěti měsíců roku, v nichž ekologicky šetrná výroba poprvé předčila fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny v Británii.
Produkce z uhlí a plynu od ledna do května pokrývala 47 procent dodávek v zemi, zatímco jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje o jedno procento více. Zbytek pocházel ze spalování biomasy. Ještě před deseti lety přitom na ostrovech fosilní paliva generovala tři čtvrtiny elektřiny v síti. Obnovitelné zdroje tehdy představovaly takřka zanedbatelnou položku, nyní však jen větrné elektrárny pokrývají 19 procent výroby, ostatní zelené zdroje dalších pět procent.
<blockquote>&#8222;Díky neuvěřitelnému pokroku, který Británie za posledních deset let učinila, můžeme nyní říci, že 2019 bude rokem, kdy bezuhlíková energie poprvé porazí výrobu poháněnou fosilními palivy,&#8220; citoval deník The Guardian šéfa National Grid Johna Pettigrewa.</blockquote>
&#8222;Neříkali bychom to, kdybychom nebyli přesvědčeni, že se tak opravdu stane,&#8220; dodal.
Podle Pettigrewa bude letošní rok pro transformaci energetiky v Británii milníkem. Naznačila to už druhá polovina května, kdy se země celé dva týdny obešla bez elektřiny vyrobené z uhlí. V prvních pěti měsících pocházela z uhelných elektráren jen tři procenta dodávek britské sítě a Británie chce tento zdroj do roku 2025 vyřadit úplně. Podle britských médií také plánuje končící premiérka Theresa Mayová před svým odchodem prosadit závazek na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
<figure id="attachement_8439" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Eggborough_Power_Station_at_Sunset_-_geograph.org_.uk_-_1237134.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Eggborough_Power_Station_at_Sunset_-_geograph.org_.uk_-_1237134.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V České republice představovaly uhelné elektrárny v loňském roce největší zdroj elektřiny, přičemž 43 procent celkové produkce zajišťovalo hnědé uhlí a další čtyři procenta černé uhlí. Zhruba třetinu výroby tvořily jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje pak 11 procent.
Česko v současné době plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě přibližně o deset procent. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tento měsíc uvedl, že využívání fosilních paliv se v letech 2035 až 2040 dostane ze současných téměř 50 procent na zhruba 15.

Energetika v zahraničí

Fosilní paliva v Británii letos poprvé nejsou hlavním zdrojem elektřiny

Britští experti jako první vygenerovali elektrický proud z radioaktivního chemického prvku americium. Na svém webu o tom informovala britská Národní jaderná laboratoř (NNL), podle níž tento úspěch znamená, že přístroje při budoucích vesmírných misích mohou být napájeny energií až po dobu 400 let. 
Vědecký tým NNL na příslušném výzkumu spolupracoval s Leicesterskou univerzitou. Odborníci využili teplo z vysoce radioaktivního americia k vyrobení elektrického proudu dostatečně silného na rozsvícení malé žárovky ve speciálně chráněném prostoru centrální laboratoře NNL na severozápadě Anglie.
Podle laboratoře jde o průlomový krok, který znamená potenciální využití americia v radioizotopových energetických systémech při vesmírných misích.
Teplo ze zásobníků s tímto prvkem by mohlo dodávat energii kosmickým aparátům mířícím do hlubokého vesmíru nebo do nepříznivého prostředí na povrchu planet, kde jiné zdroje energie, jako jsou <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">solární panely</a>, už nefungují.
<blockquote>„Díky tomu mohou být z takovýchto vesmírných výprav posílány na Zemi důležité snímky a data po mnoho desítek let. Tedy mnohem déle, než by to jinak bylo možné,“ konstatovala britská Národní jaderná laboratoř.</blockquote>
Americium je silně radioaktivní kovový prvek. V přírodě se přirozeně nevyskytuje, ale je vedlejším produktem vznikajícím při štěpení plutonia, které se samo rovněž připravuje uměle v jaderných reaktorech.

Britští vědci přišli na slibný nový zdroj energie pro vesmírné mise

Nezávislá Komise pro klimatické změny (CCC), jejíž úkolem je informovat vládu Spojeného království o emisních cílech, <a href="https://www.theccc.org.uk/publication/net-zero-the-uks-contribution-to-stopping-global-warming/">ve čtvrtek zveřejnila soubor návrhů,</a> které mají Spojenému království do roku 2050 umožnit dosažení nulových emisí skleníkových plynů.
Podle zveřejněné zprávy by pro dosažení cíle musel do roku 2050 podíl výroby elektřiny z obnovitelných či nízkouhlíkových zdrojů vzrůst z dnešních 50 % na přibližně 95 %. Zpráva přitom předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie, který má být zapříčiněn například elektromobilitou či tepelnými čerpadly.
Podle zprávy by výroba z obnovitelných zdrojů energie v roce 2050 mohla být přibližně čtyřikrát vyšší než v současnosti. Takový nárůst by si vyžádal dlouhodobě rostoucí výstavbu solárních a větrných zdrojů doplněnou o další nízkouhlíkové zdroje, jako je jádro, elektrárny na biomasu nebo plynové elektrárny vybavené <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">systémy na zachytávání uhlíku</a> (technologie Carbon capture and storage – CCS).
<blockquote>„Je zřejmé, že budeme muset využít všechny možnosti, jak účinně bojovat proti klimatickým změnám, bez vyššího využití jaderné energie neuspějeme. Spojené království a Francie by měly využít svých zkušeností v jaderné energetice. Stále více zemí, které se zabývají způsoby dosažení dlouhodobých klimatických cílů, do své strategie zahrnují jádro. Země, které mají zkušenosti s jadernou energetikou, by měly rychleji a více budovat nové bloky.“ Agneta Risingová, generální ředitelka World Nuclear Association</blockquote>
<h2>Plyn má v roce 2050 pokrýt pětinu spotřeby elektřiny</h2>
V základním scénáři CCC předpovídá, že v roce 2050 budou paroplynové elektrárny s technologií CCS pokrývat 20 % spotřeby elektřiny Spojeného království. Technologie CCS ovšem nepatří mezi zavedené technologie  její budoucnost je prozatím nejasná. Plynové elektrárny vybavené CCS by dle reportu mohly být alternativně nahrazeny jadernými elektrárnami.
Podle CCC je možné nulových emisí dosáhnout již s použitím známých technologií. Náklady na dosažení tohoto cíle by se přitom měly vejít do rámce očekávaných hospodářských nákladů, které britský parlament přijal schválením stávajícího cíle pro rok 2050. Dle stávajícího cíle by mělo do roku 2050 dojít k 80% snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990.
Pro dosažení cíle by dle CCC ale bylo zapotřebí implementovat ve všech ekonomických sférách jasnou, neměnnou a dobře navrženou politiku pro podporu snižování emisí skleníkových plynů.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate no-outline" title="Go to Ian Sutton's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iansutton/">Ian Sutton</a>

Jaderné elektrárny

Spojené království by do roku 2050 mohlo dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů

Spojené království pokračuje v přípravách na zavedení vlastního systému pro obchodování s emisemi CO2, přičemž ve hře je stále jak propojený systém s <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/" target="_blank" rel="noopener">evropským systémem EU ETS</a>, tak samostatný systém. Podle ministryně podnikání, energetiky a průmyslové strategie Claire Perryové by i nepropojený systém byl dostatečně likvidní a mohl fungovat jako samostatný trh.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/022819-uk-would-seek-committee-advice-on-co2-trading-or-tax-minister" target="_blank" rel="noopener">Ministryně Perryová ve středu oznámila</a>, že britská vláda oslovila nezávislou Komisi pro změnu klimatu o doporučení při zavádění domácího systému pro obchodování s emisemi CO2.
<blockquote>„Preferujeme možnost, která byla jasně komunikována směrem k průmyslu podle politického prohlášení, že chceme propojený systém pro obchodování s emisemi, který zajistí co možná nejvíce výhod, které se začínají objevovat díky evropské ceně povolenek,“ uvedla Perryová.</blockquote>
Jako součást příprav na odchod Spojeného království z Evropské unie britská vláda již dříve oznámila zavedení uhlíkové daně ve výši 16 liber za tunu CO2 účinné od 1. dubna 2019 pro všechny sektory spadající pod EU ETS, pokud Spojené království odejde bez dohody.
Tato nová daň by se připočítávala k již existující uhlíkové dani (tzv. Carbon Price Support), jejíž hodnota činí 18 liber za tunu CO2.
Pokud bude dosažena dohoda o odchodu Spojeného království z EU, mělo by Spojené království zůstat v systému EU ETS do konce stávajícího obchodovacího období, tedy do 31. prosince 2020. V tomto období by již měl být zaveden nový systém UK ETS, který by byl propojený s evropským EU ETS.
<blockquote>„I pokud by nebyl propojený s evropským systémem, byl by UK ETS dostatečně likvidní a mohl by fungovat jako samostatný trh,“ uvedla Perryová.</blockquote>
Perryová dodala, že v týdnu od 11. března 2019 bude zveřejněna pozvánka do tendru na požadovanou IT infrastrukturu podporující domácí systém pro obchodování s emisemi se závazkem, že služba bude mít 1. ledna 2021 za sebou beta testování a bude připravena k ostrému spuštění.

Spojené království pokračuje v přípravách na opuštění EU ETS, je připraveno i na variantu brexitu bez dohody

Projekt výstavby jaderné elektrárny Wylfa Newydd, který japonská společnost Hitachi pozastavila v polovině minulého měsíce, <a href="https://www.reuters.com/article/britain-nuclearpower/uk-wylfa-nuclear-project-could-still-be-deployed-in-2030s-energy-secretary-idUSL5N201405" target="_blank" rel="noopener">má podle britského ministra energetiky stále šanci na realizaci</a>. Klíčové podle něj bude nalezení shody na modelu financování.
Vedení japonské společnosti Hitachi <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonska-hitachi-bude-i-nadale-vyjednavat-britskou-vladou-vystavbe-wylfa-newydd/" target="_blank" rel="noopener">loni v květnu odsouhlasilo pokračování v dalším vyjednávání s britskou vládou o projektu jaderné elektrárny Wylfa Newydd,</a> která by měla vyrůst v severním Walesu. Vyjednávání mezi britským a japonským veřejným, i soukromým sektorem probíhají již několik let, konečné rozhodnutí o budoucnosti projektu však zatím stále nepadlo.
Na začátku června se následně <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-zvazuje-ze-jadernou-elektrarnu-wylfa-zcasti-zafinancuje-verejnych-zdroju/" target="_blank" rel="noopener">objevily informace, že Spojené království zvažuje v projektu přímý podíl</a>, čímž by tak země mohla porušit po desetiletí vyznávanou politiku, že nebude investovat veřejné prostředky do výstavby nových reaktorů.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/hitachi-pozastavila-projekt-britske-jaderne-elektrarny-wylfa-newydd/" target="_blank" rel="noopener">Hitachi však na začátku letošního roku projekt plánované jaderné elektrárny </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/hitachi-pozastavila-projekt-britske-jaderne-elektrarny-wylfa-newydd/" target="_blank" rel="noopener">zmrazila</a> s tím, že se jedná ekonomicky motivované rozhodnutí soukromého podniku. Podle zdrojů agentury Reuters byl na vině kromě rostoucích stavebních nákladů i chaos okolo brexitu, který britské vládě zabránil projektu účinně pomoci.
Podle Grega Clarka, britského ministra podnikání, energetiky a průmyslové strategie, však možná výstavba elektrárny stále není mimo hru.
<blockquote>
&#8222;Stále je možné elektrárnu spustit v 30. letech, pokud nalezneme shodu na modelu financování,&#8220; sdělil britské parlamentní komisi podle agentury Reuters ministr Clark.
</blockquote>
Britská vláda se nyní otázkou financování projektu zabývá, v úvahu připadá například i využití modelu regulační báze aktiv (RAB), který je často využívaným způsobem stanovení zisku v regulovaných odvětvích, například v oblasti přenosu či distribuce elektrické energie. Bližší výstupy z vládních analýz by měly být známy v průběhu letošního léta.
&#8222;Jedním z důvodů, proč je financování jaderných elektráren náročné, je existence spousty alternativ, které jsou levnější,&#8220; dodává Clark s tím, že jaderná energetika má mnohem větší prodlení mezi investicí a dokončením zdroje než kterákoliv z alternativ.

Projekt britské jaderné elektrárny Wylfa má podle tamního ministra energetiky stále šanci

Rozhovory

Sebastian Blake: Díky umělé inteligenci umožňujeme Británii těžit z flexibility na straně spotřeby

Splnění emisních cílů pro Spojené království se stane složitější díky zvýšené spotřebě uhlí. Hrozí, že poprvé za 6 let dojde k navýšení emisí skleníkových plynů. Hlavním důvodem je zvýšená cena zemního plynu. 
Uhelné elektrárny se v posledním měsíci staly provozně ekonomičtější oproti jejich plynovým protějškům. Je to způsobeno vysokou cenou zemního plynu, která se vyšplhala na 10letá maxima. <a href="https://www.theguardian.com/business/2018/sep/17/coal-comeback-could-drive-up-annual-uk-energy-emissions-report">Report od Imperial College London (ICL) uvádí</a>, že provoz uhelných elektráren zvýší emise skleníkových plynů v září o 15 %. To se rovná zhruba tisíci tunám CO2 za hodinu.
Pokud bude tento trend pokračovat, vzrostly by v tomto roce podle vědců z univerzity emise skleníkových plynů energetického sektoru až o 1,2 milionů tun.
Energetický sektor má ve Spojeném království druhý největší podíl na emisích skleníkových plynů. Nicméně v posledních letech zaznamenal tento sektor značný pokles emisí díky nárůstu podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vyřazování z provozu uhelných elektráren.
Zvrat tohoto úspěchu, i když pouze dočasný, by mohl být překážkou ve splnění závazných emisních cílů. Spojené království by mělo bez problému splnit svůj třetí emisní limit, který poběží v letech 2018-2023. Ovšem jakýkoliv prodloužený nárůst emisí skleníkových plynů z energetického sektoru by ztížil splnění následujících emisních limitů.
<blockquote>
„Pokud se tato situace, která se vyvíjela dobře, pokazí, bude to znamenat opravdový problém, abychom splnili emisní limity, protože ty se stávají čím dál víc náročnějšími,“ uvedl Dr. Iain Staffel, autor reportu.
</blockquote>
<h2>Nárůst spotřeby uhlí je očekáván i nadále</h2>
Je očekáváno, že spotřeba uhlí poroste v tomto roce i nadále, jelikož ceny zemního plynu jsou většinou vyšší v zimních měsících. I analytici očekávají, že vysoké ceny zemního plynu během zimy přetrvají.
<blockquote>
„Domnívám se, že máme před sebou šestiměsíční období, ve kterém uhlí bude nejlevnějším zdrojem,“ řekl Staffel.
</blockquote>
Tržní zpravodajská společnost ICIS předpovídá, že uhlí bude mít během této zimy 10,5% podíl na výrobě elektrické energie.Tato hodnota by se však mohla významně zvýšit, pokud by se opakovala silná zima jako minulý rok, anebo další výpadky francouzských jaderných elektráren, na které Velká Británie spoléhá.
Zdroj úvodní obrázku: <a href="https://www.gettyimages.co.uk/event/uniper-ags-ratcliffe-on-soar-coal-power-plant-as-eon-se-loosens-ties-to-old-energy-668915707?#an-east-midlands-train-service-travels-beneath-the-cooling-towers-at-picture-id605540218">gettyimagis.co.uk</a>

Zvýšená spotřeba uhlí ve Spojeném království by mohla ztížit splnění emisních cílů

Spojené království <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/732546/CM_Review_call_for_evidence_final_4.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zahájilo přezkoumání svého kapacitního trhu</a>, který byl zaveden před pěti lety. Součástí je i zodpovězení otázky, zda a jakým způsobem by do trhu mohly být začleněny jiným způsobem nepodporované větrné a solární elektrárny.
Ve středu zahájený konzultační proces je prvním krokem v procesu revize <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/zavedene-formy-kapacitnich-trhu-v-eu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kapacitního trhu Spojeného království</a>. Přezkoumání kapacitního trhu má odpovědět na otázky, zda je kapacitní mechanismus stále potřebný, zda plní cíle v oblasti zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny nebo zda je nákladově efektivní.
Kromě těchto obecných otázek bude v rámci celého procesu zkoumáno, zda je možné zapojení vybraných druhů obnovitelných zdrojů, konkrétně větrných a solárních elektráren, do kapacitního trhu. Tyto elektrárny by současně nesměly být podporovány jiným podpůrným mechanismem.
<blockquote>
„Existují dobré důvody, proč umožnit větrným a potenciálně i solárním elektrárnám účastnit se kapacitního trhu. Kapacitní trh byl vytvořen jako tržní a technologicky neutrální mechanismus a otevření kapacitního trhu větrným a solárním elektrárnám by mohlo zvýšit konkurenci, likviditu v aukcích a hodnotu pro spotřebitele.“ uvedlo Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie v konzultačním materiálu.
</blockquote>
Ministerstvo zárověň v konzultačním materiálu upozorňuje, že na rozdíl od ostatních zdrojů účastnících se kapacitního trhu nejsou větrné a solární elektrárny řiditelné.
<blockquote>
„Přestože toto nezbytně neznemožňuje jejich účast v kapacitním trhu (a již nyní počítáme s jejich přínosem k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, když nastavujeme cíle pro kapacitní aukce), přináší to unikátní výzvy, které musejí být vyřešeny, pokud má být těmto zdrojům umožněna účast, a to způsobem, který nepřinese nechtěné následky.“ dodalo ministerstvo.
</blockquote>
Výzvy, na které se ministerstvo plánuje v této souvislosti zaměřit, jsou zejména revize současného přístupu ke snižování spolehlivého výkonu (dostupný výkon jednotlivých zdrojů je pro účely kapacitních aukcí násoben koeficientem menším než 1, který vyjadřuje spolehlivost jejich dodávky v období potřeby dodávky výkonu), přístupu k hybridním projektům (dvě a více spolupracujících technologií &#8211; např. větrné či solární elektrárny s bateriovým úložištěm) a penalizačního mechanismu.
Podle zveřejněného konzultačního materiálu by v případě nalezení řešení k výše uvedeným výzvám mohla proběhnout úprava pravidel pro kapacitní trh ještě před aukcemi, které se budou konat v zimě 2019/2020.